Zakarpatská oblast (, , , v běžném úzu Kárpátalja tedy „Podkarpatí“), též zvaná Zakarpatská Ukrajina, je nejzápadnější oblast Ukrajiny, víceméně shodná s někdejší Podkarpatskou Rusí. Obyvatelé jsou převážně Ukrajinci a Rusíni, kteří hovoří rusínštinou; ukrajinskou administrativou jsou však považováni za Ukrajince. Významnou menšinou jsou Maďaři, tvořící asi osminu obyvatelstva a soustředění na jihozápadě u hranic s Maďarskem. Hlavním městem je Užhorod, sekundárním centrem Mukačevo. Kraj je turisticky dosti přitažlivý, především pro milovníky dobrodružnějších horských túr. Je to jediná ukrajinská oblast (a jeden z mála správních celků na světě), která sousedí se čtyřmi různými státy.
Historie
Od 10. století až do počátku 20. století bylo území Zakarpatské oblasti součástí uherského království. V letech 1919/1920–1938 patřilo usnesením mírové smlouvy saint-germainské a trianonské meziválečnému Československu,PRECLÍK, Vratislav: „Prezident Masaryk a Podkarpatská Rus“, in Náš kalendář 2023, 176 str., M/T – +38 050 539-96-17. www.klubtgm.cz, S. 15-35, Vydavatel Klub TGM (Čech.Ukr), Užhorod, prosinec 2022 roku 1938 bylo jihozápadní pohraničí připojeno k Maďarsku, které pak v letech 1939–1944 okupovalo celou oblast, než ji obsadil Sovětský svaz. Zakarpatská oblast v současné podobě byla ustavena 22. ledna 1946.
Hranice Zakarpatské oblasti Ukrajiny se mírně liší od hranic Podkarpatské Rusi v rámci první československé republiky. Město Čop a obce Ašvaň, Batva, Galoč, Komárovce, Malé Slemence, Palaď, Palov, Rátovce, Surty, Šalamúnová a Téglás nebyly součástí Podkarpatské Rusi, ale Země Slovenské. Naopak obec Lekárovce, která patřila Podkarpatské Rusi, byla po 2. světové válce přičleněna ke slovenskému území.
Oblastní symboly Vlajka Vlajka Zakarpatské oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma vodorovnými pruhy, modrým a žlutým (Ukrajinská vlajka). Při horním rohu je v modrém pruhu umístěn znak oblasti.
Znak
Znak Zakarpatské oblasti je tvořen polceným štítem. V (heraldicky) pravém, modrém poli jsou tři zlatá břevna. V levém, stříbrném poli je hnědý (červený) medvěd stojící směrem ke středu.
Geografie náhled|220px|Karpatská biosférická rezervace Oblast hraničí na západě se Slovenskem, na jihu s Maďarskem a Rumunskem, na severu krátce s Polskem a na severovýchodě s Lvovskou a Ivanofrankivskou oblastí Ukrajiny. Povrch se zvedá od Panonské nížiny na jihozápadě k vrcholkům Karpat na severovýchodě; na východní hranici oblasti se tyčí nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2061 m). Nejvýznamnější řekou je Tisa, která pramení nedaleko Rachova a tvoří značnou část jižní hranice oblasti (s Rumunskem a Maďarskem). I další větší řeky – Uh (Už), Latorica, Rika, Terebla, Teresva (a ostatně celé území oblasti) patří do jejího povodí.
Krajní body Krajními body oblasti jsou na západě 9° 22'E, 48° 27'N 1,5 km od obce Solomonovo na hranici se Slovenskem. Na východě 24° 37'E, 4° 48'N na hřebeni Čornohora 12 km od vsi Luhy v okrese Rachov. Na severu 22° 35'E, 49° 5'N; na jihu 24° 18'E, 47° 53'N. Geografický střed Zakarpatí se nachází v blízkosti hory Kuk v okrese Chust.
Administrativní členění Zakarpatská oblast se od svého vzniku (mimo přechodné změny v 60. letech) do r. 2020 dělila na 13 rajónů. Pět měst oblastního významu (viz níže) spravují městské rady podléhající přímo oblastní radě.
Nová administrativně-teritoriální struktura (od roku 2020) V rámci reformy, která byla dokončena v létě 2020, získal kraj novou administrativně-územní strukturu. Základními jednotkami je 64 územních společenství. Na subregionální úrovni bylo vytvořeno 6 okresů. Mezi rysy reformy patří ztráta samostatného statutu měst regionálního významu zařazením do nově vzniklých rozšířených obvodů. Na druhé straně se postavení územních společenství zvýšilo rozšířením pravomocí, zdrojů a odpovědností. +Okresní rozdělení Zakarpatské oblasti od července 2020 Název okresuSprávní centrum okresuPočet obyvatel k 1. 1. 2022 (tisíce)Plocha (tisíc km²)Hustota zalidnění obyv./km²1Okres BerehovoBerehovo206 6961,5137,72Okres MukačevoMukačevo251 1452,1119,63Okres RachovRachov82 0341,845,64Okres ŤačivŤačiv183 7561,996,75Okres UžhorodUžhorod255 0002,4106,26Okres ChustChust265 8453,283,1
Obyvatelstvo K 1. únoru 2022 žilo v oblasti 1 243 700 obyvatel.
Oblast se vyznačuje nízkou mírou urbanizace: z 1,24 milionů osob žilo ve městech jen 463,4 tisíce lidí (37,2 %), zatímco na venkově až 781,1 tisíc lidí (62,7 %). Míra urbanizace v Zakarpatské oblasti je nejnižší na Ukrajině.
Počet obyvatel v oblasti postupně klesá, byť docházelo k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel během druhé dekády 21. století. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti. 1990199119952000200520102015202020221 258 1001 265 9001 288 1001 263 9001 245 5001 244 8001 259 6001 253 8001 244 500 Za rok 2021 se narodilo 12 631 živě narozených dětí, zemřelo však 18 448 lidí, z nichž 104 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadalo jen 68 živě narozených, což je nejlepší poměr na Ukrajině. Celkový úbytek obyvatel byl 5653 lidí, což představuje jednu z nejlepších hodnot v rámci celé Ukrajiny. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 8,2 ‰.
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 72,5 % Ukrajinců, 20,1 % Maďarů, 2,6 % Rumunů a 2,5 % Rusů.
81 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 12,7 % vyznačilo za svou rodnou řeč maďarštinu, 2,9 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu a 2,6 % považovalo za svůj rodný jazyk rumunštinu.
Města a obce V Zakarpatské oblasti je 11 měst, 19 městysů a 579 vesnic. Následující tabulka podává přehled všech měst a větších městysů (kurzívou). Vesnice nejsou v přehledu zahrnuty, i když některé mají více než 5000 obyvatel (např. Dovhe, Ilnycja či Koločava) a byly v minulosti sídly městského typu). náhled|220px|Jezero Siněvir náhled|220px|Město Rachov Město Ukrajinské jméno Ruské jméno Maďarské jméno Rusínské jméno Počet obyvatel k 1. 1. 2022 Užhorod Ужгород Ужгород Ungvár Уґоград115 449 Mukačevo Мукачево (do r. 2017 – Мукачеве) Мукачево Munkács Мукачово85 569 Chust Хуст Хуст Huszt Густ, Хуст28 039 Vynohradiv Виноградів Виноградов Nagyszőlős Виноградово25 317 Berehovo Берегове Берегово Beregszász Берегово23 325 Svaljava Свалява Свалява Szolyva Свалява17 068 Rachov Рахів (Rachiv) Рахов Rahó Рахово15 536 Korolevo Королево Королёво KirályházaКоролево10 385 Dubove Дубове Дубовое DombóДубовоє9 848 Mižhirja Міжгір'я Межгорье Ökörmező Межгорье (Волове, Волове Поле)9 432 Iršava Іршава Иршава IlosvaИршава9 163 Velký Bočkov Великий Бичків (Velykyj Byčkiv) Великий Бычков NagybocskóВеликый Бычков (do roku 1944 Великый Бочков)9 114 Ťačiv Тячів Тячев Técső Тячово8 887 Čop Чоп Чоп CsapЧоп8 626 Jasiňa Ясіня Ясиня KőrösmezőЯсѣня8 565 Buštyno Буштино Буштына Bustyaháza Буштино8 444 Solotvina (Slatinské Doly) Солотвино Солотвина AknaszlatinaСолотвино8 391 Vyškovo Вишково Вышково Visk Вышково8 193 Velký Berezný Великий Березний (Velykyj Bereznyj) Великий Берёзный NagybereznaВеликий Березный7 713 Teresva Тересва Тересва Taracköz Тересва, či Терешва a Тересувка7 480 Čynadijovo Чинадійово Чинадиево SzentmiklósЧинадьово6 688 Perečín Перечин Перечин PerecsenyПеречин6 477 Volovec Воловець Воловец VolócВоловець4 961 Seredně Середнє Среднее SzerednyeСередньое, či Сериднёво a Середнёе4 361 Kolčyno Кольчино Кольчино Kölcsény Колчино4 198 Kobylecka Poljana Кобилецька Поляна Кобылецкая Поляна GyertyánligetКобылецка Поляна3 480 Vylok Вилок Вилок TiszaújlakВилок3 117 Baťovo Батьово Батёво BátyúБатьово2 914 Usť-Čorna Усть-Чорна Усть-Чорна KirálymezőУсть-Чорна1 547 Ždenijevo Жденієво Ждениево SzarvasházaЖденьово1 074
náhled|vlevo|220px|Mapka oblasti s vyznačením původních rajónů a jejich sídel
Doprava náhled|Doprava na hlavní trati v okolí Volovce Přes Zakarpatskou oblast vstupuje na Ukrajinu několik důležitých silničních a železničních tahů ze střední Evropy.
Železnice Železniční síť Zakarpatí je určena jednak hornatým reliéfem, jednak někdejší příslušností k Uhrám, kdy byly tratě směrovány od Budapešti. Z toho důvodu například největší města Užhorod a Mukačevo nejsou železnicí spojeny přímo, ale značnou oklikou.
Hlavní magistrálou je elektrifikovaná dvoukolejná železniční trať Lvov – Stryj – Čop ze Lvova (Lvovská oblast) přes Volovecké sedlo a Mukačevo do Čopu, která je součástí 5. panevropského dopravního koridoru; z Čopu vedou frekventované hraniční přechody na Slovensko (Čierna nad Tisou) a do Maďarska (Záhony). Ukrajinské železnice zde provozují rychlíky do různých míst Ukrajiny, do Moskvy a několika středoevropských měst a je zde velmi silná nákladní doprava. Z Čopu vychází také trať do Užhorodu (kde jsou ukončeny některé rychlíky z vnitrozemí), pokračující údolím Uhu přes Perečín a Užocký průsmyk dále směrem na Lvov.
Další osou je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať Baťovo – Korolevo, na niž navazuje trať Korolevo – Chust – Teresva – Solotvina – Velký Bočkov (poslední není v provozu od r. 1995); úsek Teresva (obec) – Dilove vede peáží přes rumunské město Sighetu Marmației, přičemž osobní a většinou i nákladní doprava je v peážním úseku v současnosti zastavena a osobní vlaky tak končí na jedné straně v Solotvině, na druhé v Rachově; úsek Rachov – Jasiňa – Ivanofrankivská oblast je tak izolovanější. V provozu jsou také odbočky z Koroleva do Nevetlenfolu s hraničním přechodem do rumunského Halmeu, z Baťova do maďarského Eperjeske, z Užhorodu do slovenských Maťovců (víz Železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach) a úzkorozchodná trať v okolí Iršavy.
Silnice Síť hlavních silnic je podobná železniční, napojuje však i okolí městysu Mižhirja, kde železnice není. Mezinárodní silniční tahy se křižují v západní části oblasti, s uzly v Užhorodě a Mukačevu. Oblastí prochází evropská silnice E50 (z Košic přes Užhorod, Mukačevo a Latorku směrem na Stryj a Ternopil), s větví E471 do Lvova. V Užhorodě se napojuje E573 vedoucí přes Čop z Debrecína. Souběžně s E50 vede evropská silnice E58, která se v Mukačevu odpojuje spolu s evropskou silnicí E81 přes Berehovo a Vylok směr Rumunsko.
Meziměstské autobusové linky jezdí poměrně často a na východě oblasti jsou dostupnější a využívanější než železnice, která se uplatňuje spíše v okolí Užhorodu a Mukačeva. Existuje několik přímých autobusových linek spojujících Zakarpatí s Českem a Slovenskem přes hraniční přechod Užhorod/Vyšné Nemecké. V provozu je několik hraničních přechodů do Maďarska a od roku 2007 rovněž do Rumunska (v Solotvině).BBC Romanian – Preşedinţii Băsescu şi Iuşcenko deschid podul peste Tisa V Užhorodě je v provozu také menší letiště.
Zakarpatí je jedinou oblastí Ukrajiny a Užhorod jediným oblastním městem, kde není v provozu tramvajová ani trolejbusová síť. Městskou dopravu v posledních letech (po 2010) obstarávají hlavně maršrutky.
Turistické zajímavosti město Berehovo hora Bliznica (1881 m n. m.) polonina Boržava město Čop hora Pop Ivan (Čorna hora) (2020 m n. m.) ves Dilove (u Rachova) – údajný střed Evropy městečko Dubove Gent d'armes („zuby Bliznice“) hora Hoverla (2061 m n. m.) město Chust město Iršava městečko Jasiňa vesnice Koločava horský hřeben Polonina Krásná vesnice Krásná hora Kremenec (1222 m n. m.) vesnice Kvasy obec Lazeščyna bunkry Linie Arpád Lipovecké jezero ves Malý Berezný městečko Mižhirja (dříve Volové) město Mukačevo hora Nehrovec (1707 m n. m.) ves Nimecka Mokra (dříve Komsomolsk) jezírko Ozirce hora Petros (2020 m n. m.) vesnice Pylypec polonina Piskoňa osada Podobovec vesnice Poljana sedlo Pryslip město Rachov ves Ruska Mokra vesnice Siněvir osada Siněvirská Poljana jezero Siněvir městečko Solotvina (též Slatinské Doly) prales Stužica hora Stoh (1650 m n. m.) hora Stij (1681 m n. m.) hora Strimba (1719 m n. m.) polonina Svidovec městečko Svaljava hora Šešul (1688 m n. m.) vodopád Šipot město Ťačiv vesnice Usť-Čorna město Užhorod ves Užok a Užocký průsmyk hora Velykyj verch (1598 m n. m.) městečko Velký Berezný vesnice Vilchovycja