Liturgická barva je barva, jíž se odlišují obřadní roucha a jiná paramenta používaná v liturgii v určitý svátek, určité liturgické období nebo při jiné zvláštní příležitosti. Praxe užívání liturgických barev existuje především v římskokatolické církvi a některých církvích sjednocených s Římem, ve starokatolické církvi, anglikánské církvi, některých luterských církvích a některých dalších ritech. Liturgické barvy mají hluboký a prastarý symbolický význam a jejich užívání napříč liturgickým rokem není nahodilé. Odvíjí se od tradičního chápání jednotlivých barev ve starověkém a posléze i středověkém prostředí.
Liturgické barvy je nutné striktně odlišit od barev (kleriky, mozetty) určujících v římskokatolické církvi a některých dalších církvích pozici duchovního v rámci církevní hierarchie. náhled|342x342px|Ornát barokního typu v zelené barvě.
Historický vývoj Původ liturgických barev je třeba hledat v antických barvířských technikách, zejména v barvení za pomoci výměšku purpurových hlemýžďů. Čím byl oděv obarvený touto technikou tmavší, tím byl slavnostnější a vznešenější. Situace se mění v 9. – 10. století, když se prosazuje levnější technika barvení za pomoci rostlinných šťáv a v souvislosti s tím se mění i symbolické chápání jednotlivých barev. Tu nejslavnostnější nově nezaujímá temně purpurová, ale bílá, do té doby považována za barvu smutku (což se ostatně udrželo například v Ruské pravoslavné církvi, kdy se bílá barva nosí při pohřbech).
Vlastní kánon liturgických barev se ustálil kolem roku 1200, náznaky jsou ale již v době karolinské. První přesný popis zvyklostí spojených s užíváním liturgických barev podává Inocenc III. (papežem 1198–1216), později byl tento kánon přejat a doporučen Durandem Mendským na konci 13. století. Ovšem teprve Tridentský koncil (1545–1563) závazně předepsal tento kánon barev. Po II. vatikánském koncilu byl převzat s drobnými změnami.
Římskokatolická liturgie Římskokatolická liturgie rozlišuje 4 základní barvy: bílá, červená, zelená a fialová a dvě speciální – růžová (užívá se pouze 2× v roce a to ještě nepovinně) a černá (pro pohřby a 2. listopadu na Dušičky). Někdy lze vidět i modré mariánské ornáty, ale v českých zemích to není vnímáno jako samostatná liturgická barva, je povoleno jí však oficiálně užívat ve Španělsku, Portugalsku a bývalých španělských koloniích (např. Filipíny). Všechny tyto barvy kromě černé a fialové může nahradit liturgické roucho ve zlaté barvě. V liturgických barvách bývá kněžský ornát či pluviál nebo štóla, dále antependium na oltáři a přehozy na ambonu, na kalichovém velu, palách a na přenosném pultíku pro liturgické texty.
Předpisy před rokem 1969
BarvaPovinně se užíváVolitelně se užívá (namísto předepsané liturgické barvy) neděle a ferie v období po Duchu Sv. a v přebývajících nedělích po Zjevení Páně neděle a ferie adventní neděle a ferie předpostníhttps://www.catholic.com/magazine/online-edition/what-is-septuagesima neděle a ferie svatopostní Velikonoční vigilie (při svěcení velikonoční svíce, při proroctvích a svěcení křestní vody, ke mši svaté již bílá barva - tu obléká již jáhen při zpěvu Exultet během svěcení velikonoční svíce) při sv. zpovědi při udělování sv. pomazání Dušičky při Requiem a pohřbechRůžováBarva není povinně předepsána na žádný den v liturgickém roce. Neděle Gaudete (III. neděle adventní) Neděle Laetare (IV. neděle svatopostní) doba vánoční až po Křest Páně Zelený čtvrtek doba velikonoční (od Velikonoční vigilie až po Svatodušní vigilii, ta je již v červené) Slavnost Nejsvětější Trojice Slavnost Narození sv. Jana Křtitele svátky a slavnosti Páně krom těch, zasvěcených Jeho utrpení marianské svátky a slavnosti, s možným užitím modré liturgické barvy či modrých doplňků svátky andělů svátky a slavnosti světců-nemučedníků a vyznavačů svátek sv. Jana Evangelisty svátek stolce sv. Petra svátek Obrácení sv. Pavla Slavnost Všech svatých při křestních obřadech svátost uzavírání manželství svátost svěcení kněžstva při zádušních mších a pohřebních obřadech tam, kde to biskupská konference povolila při votivní mši Květná neděle (pouze při svěcení ratolestí a průvodu, ke mši sv. užívalo barvy fialové; před rokem 1956 se užívalo fialové i ke svěcení ratolestí a průvodu) Slavnost Seslání Ducha Sv. svátky utrpení Páně svátky mučedníků, apoštolů, a evangelistů při udělování svátosti biřmování Svatodušní votivní mše Při papežském pohřbu Dušičky – Všech věrných zemřelých Zádušní mše (Requiem) Velký pátek
Předpisy liturgických barev po roce 1969 Přehled užívání jednotlivých liturgických barev během liturgického roku v římském ritu řádné formy uvádí následující tabulka. Příslušná pravidla jsou zahrnuta ve Všeobecných pokynech k římskému misálu. Pro pohodlí liturgů je barva pro každý jednotlivý den uvedena v direktáři. BarvaPovinně se užíváVolitelně se užívá neděle a všední dny v liturgickém mezidobí neděle a všední dny v adventu neděle a všední dny v době postní liturgie Bílé soboty (nespadá sem Velikonoční vigilie) u příležitosti svátosti smíření (zpovědi) u příležitosti svátosti nemocných (pomazání nemocných) Památka všech věrných zemřelých (Dušičky) zádušní mše (rekviem), pohřební liturgieRůžováBarva není povinně předepsána na žádný den v liturgickém roce. neděle Gaudete (třetí neděle adventní) neděle Laetare (čtvrtá neděle postní)Bílá doba vánoční (od Vánoc do svátku křtu Páně) Zelený čtvrtek Bílá sobota doba velikonoční (od Velikonoční vigilie do vigilie Seslání Ducha svatého) slavnost Nejsvětější Trojice svátky Páně (mimo těch spojených s utrpením Krista) mariánské svátky (lze použít i barvu modrou) svátky andělů svátky světců, kteří nezemřeli mučednickou smrtí a vyznavačů svátek sv. Jana Evangelisty svátek Stolce sv. Petra svátek Obrácení sv. Pavla slavnost Narození sv. Jana Křtitele slavnost Všech svatých u příležitosti udílení svátosti křtu u příležitosti udílení svátosti manželství u příležitosti udílení svátosti kněžství (svěcení) zádušní mše (se souhlasem místní biskupské konference) zádušní mše dítěte votivní mše Květná neděle Velký pátek slavnost Seslání Ducha Svatého (= Letnice, neděle Pentecostes) svátky spojené s utrpením Krista svátky mučedníků, evangelistů a apoštolů u příležitosti udílení svátosti biřmování tzv. červené mše (mše sloužené za soudce, právníky, učitele a studenty práv a představitele vlády) svátky spojené s Duchem svatým pohřeb papežeBarva není povinně předepsána na žádný den v liturgickém roce. Památka všech věrných zemřelých (Dušičky) zádušní mše (rekviem), pohřební liturgie
Zlatá liturgická barva Je to slavnostní barva, užívá se při těch největších církevních slavnostech a svátcích (pokud je předepsaná bílá liturgická barva).
Starokatolická církev Starokatolické církve mají vesměs podobný kánon liturgických barev jako římskokatolická církev, odlišnosti jsou minimální (neexistuje například modrá barva, vyskytují se drobné odlišnosti v používání některých barev). Liturgická praxe se však může v jednotlivých národních starokatolických církvích navzájem lišit.
Anglikánská církev V rámci Anglikánské církve nenalézáme pevně daný kánon liturgických barev, ty jsou pouze doporučeny a je v tomto ohledu povoleno respektovat lokální tradice. Oficiální web Anglikánské církve doporučuje následující 4 barvy: BarvaDoporučené užitíBílá doba vánoční (od Vánoc do svátku Uvedení Páně do chrámu) doba velikonoční (od Velikonoční neděle do svatodušní vigílie) slavnost Nejsvětější Trojice svátky Páně mariánské svátky slavnost Všech svatých svátky svatých, kteří nejsou uctíváni jako mučedníci svátek zasvěcení kostela u příležitosti svatého přijímání na Zelený čtvrtek u příležitosti udílení svátosti manželství u příležitosti udílení svátosti křtu, biřmování nebo kněžství (u těchto tří svátostí je ale preferována barva červená) zádušní mše a pohřeb (vedle fialové a černé) zádušní mše a pohřeb dítěte Svatý týden (mimo svatého přijímání na Zelený čtvrtek) slavnost Seslání Ducha Svatého (Svatodušní svátky, neděle Pentecostes) svátky mučedníků svátky a úkony spojené s dary Ducha svatého (udílení svátostí křtu, biřmování, nebo kněžství) může se užít v době mezi slavností Všech svatých a první adventní nedělí advent (o třetí neděli adventní se může použít růžová) v době postní od popeleční středy do květné neděle (o čtvrté neděli postní se připouští užití růžové) zádušní mše a pohřby Památka všech věrných zemřelých odpovídá zhruba římskokatolickému liturgickému mezidobí: v době od svátku Uvedení Páně do chrámu do úterý před popeleční středou (Shrove Tuesday) v době od svátku Seslání Ducha svatého do slavnosti Všech svatých může se užít na slavnost Všech svatých nebo na první adventní neděli
Obec křesťanů Obec křesťanů má stanoven jednotný kánon liturgických barev. Pro každé liturgické období je stanovena jednak hlavní liturgická barva pro antependium, kasuli, plášť, taláry ministrantů a vélum, jednak doplňková barva, která se objevuje na ornamentech kasule a límci pláště. Je-li doplňková barva stejná jako hlavní barva, pak se ornamenty kasule a límec pláště odlišují texturou materiálu (a s ní spojeným optickým rozdílem odstínu).
BarvaJako hlavní barvaJako doplňková barva liturgické mezidobí při křtu pro talár kněze i ministranta kdykoli, když není k dispozici roucho v kanonické barvě Vánoce Velikonoce (celých čtyřicet dní až do předvečera Nanebevstoupení) Nanebevstoupení (celých deset dní až do předvečera Letnic) při biřmování pro talár kněze i ministranta při svatebním obřadu pro pokrývku stolu a pro talár kněze i ministranta při křtu pro podložku křestních substancíBílá Vánoce (celých dvanáct dní až do předvečera Epifanie) Letnice svatojánské období (čtyři neděle počínaje 24. červnem) Epifanie (čtyři neděle počínaje 6. lednem) Epifanie Advent (čtyři neděle před Vánoci) při křtu pro pokrývku stolu AdventRůžová svatomichaelské období (čtyři neděle počínaje 29. zářím) pašijové období (čtyři neděle před Velikonocemi) zádušní mše pohřební obřady pašijové období zádušní mše pohřební obřadyOranžová liturgické mezidobí kdykoli, když není k dispozici roucho v kanonické barvě VelikonoceZlatá NanebevstoupeníŽlutá Letnice svatojánské obdobíBledězelená svatomichaelské období
Pravoslavná liturgie Ve východních ritech se nevyskytuje žádný jednotný kánon liturgických barev, jisté zvyklosti týkající se užívání určitých barev nalézáme v byzantském ritu a zejména v řecké církvi. Hojně jsou liturgické barvy rozlišovány v ruské církvi. Obecně je nejvíce užívanou barvou zlatá.
Byzantský ritus Byzantský ritus, v němž jsou slouženy bohoslužby všech východních pravoslavných církví a východních katolických církví, nemá jednoznačně stanovený systém liturgických barev. Bohoslužebné knihy však rozlišují striktně světlé a tmavé barvy parament.
Řecká pravoslavná církev užívá často tmavě, vínově červenou pro nejslavnostnější svátky a dále během roku širokou škálu jiných barev, nejčastěji zlatou a bílou.
U liturgie slovanského pravoslaví, které bylo historicky ovlivněno západní liturgickou tradicí, nalézáme podrobnější a přesnější rozdělení liturgických barev během církevního roku:
BarvaBěžné použitíDalší použití / poznámkyZlatá vždy, když není předepsána jiná barvaSvětle modrá mariánské svátky (v pravoslaví zvanéTheotokos) svátky svatých archandělů kostely zasvěcené Panně Marii (Theotokos) smějí světle modrou užívat namísto zlaté na několika místech je světle modrá užívána i o svátku Křtu Páně často během Uspenského půstu (před svátkem Zesnutí přesvaté Bohorodice; analogický svátek k římskokatolickému svátku Nanebevzetí Panny Marie), ne však na svátek Proměnění PáněPurpurová nebo tmavě červená soboty a neděle během Velkého půstu na mnoha místech je tato barva nošena pouze ve všedních dnech Velkého půstu a světlé barvy (bílá, zlatá) jsou užívány o velkopostních sobotách a nedělíchČervená Zelený čtvrtek svátek Povýšení sv. Kříže svátek Stětí sv. Jana Křtitele svátky mučedníků