Karel Kachyňa (1. května 1924 Vyškov – 12. března 2004 Říčany) byl český filmový režisér a scenárista.
Život Jako syn často překládaného státního úředníka strávil dětství do čtyř let ve Vyškově, pak čtyři roky v Dačicích a nakonec v Kroměříži, kde se stal vládní rada Kachyňa okresním hejtmanem a v roce 1934 i prvním místopředsedou nově ustanovené místní skupiny Masarykovy letecké ligy na kroměřížském letišti. V letech 1947 až 1951 studoval FAMU. Nejprve se věnoval tvorbě dokumentárních filmů, později už výhradně režírování hraných filmů a do jisté míry i televizních seriálů.
V polovině padesátých let se proslavil filmy Král Šumavy a Práče, později se jeho tvorba přiblížila k tvorbě české nové vlny (Ať žije republika, Kočár do Vídně nebo Ucho). Mnohé z nich vznikly ve spolupráci se scenáristou Janem Procházkou. Kachyňovy filmy ze šedesátých let byly často výrazně kritické vůči komunistickému režimu (Ucho, Noc nevěsty), proto byly po nástupu normalizace zakázány. Kachyňa byl nucen točit filmy vyhovující svým obsahem vládnoucí komunistické moci. Přesto i jeho tvorba ze sedmdesátých a osmdesátých let zpravidla výrazně převyšuje dobový průměr. Mnohé z jeho filmů také rozhodně patří k nejlepším českým a československým filmům vůbec (Ucho, Zlatí úhoři, Smrt krásných srnců, Pozor vizita a Kráva), a to přesto, že měly často omezený rozpočet či byly původně určeny pouze pro televizní obrazovky.
V roce 1999 převzal Karel Kachyňa na MFF Karlovy Vary zvláštní cenu za dlouholetý přínos světové kinematografii. V roce 1995 také získal ocenění Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. V roce 2002 získal na Zlín Film Festivalu ocenění Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež. V letech 1999 až 2004 působil jako prezident České filmové a televizní akademie.
Umělecký profil Největší devizou Karla Kachyni je přesné a výrazné postižení psychologie postav. Často zachycuje zdánlivou banalitu, běžné lidské osudy. Zajímá jej svět outsiderů a ztroskotanců. Naopak je mu vzdálena veškerá glorifikace a okázalost. Kachyňa prakticky nikdy nezfilmoval klasický životopisný film líčící životy významných osobnosti. Výjimkou je postava Alexandra Dumase. Ani tu ovšem nezveličuje, ale popisuje zcela nesentimentálně. Jeho filmy se často odehrávají v nemocničním prostředí (Pozor, vizita!, Sestřičky, Počítání oveček). Zvláštní roli v nich hraje také líčení dětství, prvních lásek a citové nezralosti (Duhová kulička, Vlak dětství a naděje, Městem chodí Mikuláš, Lásky mezi kapkami deště). Mnohé válečné filmy zpracovávají složitou a ne jednoznačnou problematiku vztahu k nepříteli (Kočár do Vídně). Přestože mnoho Kachyňových opusů obsahuje komediální prvky, je jejich vyznění zpravidla spíše smutné. Souhrnně lze jeho tvorbu charakterizovat jako lyrická komorní psychologická dramata. Výrazné je zde soucítění s postavami a hledání kořenů, které je formovaly. Velmi časté je proto také zpracování námětů z nedávné minulosti, například z období druhé světové války či z padesátých let.
Základní režijní metodou Karla Kachyni je chronologické řazení jednotlivých, zdánlivě izolovaných scén, mnohdy líčených v poměrně rychlém tempu, které teprve postupně tvoří základní dějovou linku. Sám režisér nehodnotí. Jako by byl pouhým pozorovatelem, či spíše kladečem otázek. Využívá přitom zpravidla výrazného střihu a kontrastního střídání komična a tragických situací. Touto metodou, běžnou při tvorbě dokumentů, Kachyňa navazuje na své dokumentaristické počátky.
Filmografie
Režie 1950 – Za život radostný 1950 – Věděli si rady 1950 – Není stále zamračeno 1952 – Neobyčejná léta 1953 – Lidé jednoho srdce 1954 – Z čínského zápisníku 1954 – Stará čínská opera 1954 – Dnes večer všechno skončí 1956 – Ztracená stopa 1956 – Křivé zrcadlo 1957 – Pokušení 1957 – Mistrovství světa leteckých modelářů 1958 – Tenkrát o Vánocích 1958 – Město má svou tvář 1958 – Čtyřikrát o Bulharsku 1959 – Král Šumavy 1960 – Práče 1961 – Pouta 1962 – Trápení 1963 – Závrať 1963 – Naděje 1964 – Vysoká zeď 1965 – Ať žije republika 1966 – Kočár do Vídně 1967 – Noc nevěsty 1968 – Vánoce s Alžbětou 1968 – Naše bláznivá rodina, spolu s r. Janem Valáškem) 1969 – Směšný pán 1970 – Už zase skáču přes kaluže 1970 – Ucho 1971 – Tajemství velikého vypravěče 1972 – Vlak do stanice Nebe 1973 – Legenda 1973 – Láska 1974 – Pavlínka 1974 – Horká zima 1974 – Robinsonka 1975 – Škaredá dědina 1976 – Malá mořská víla 1975 – Bratři 1977 – Smrt mouchy 1977 – Setkání v červenci 1977 – Čekání na déšť 1979 – Zlatí úhoři 1979 – Lásky mezi kapkami deště 1980 – Cukrová bouda 1981 – Pozor, vizita! 1981 – Počítání oveček 1982 – Velký případ malého detektiva a policejního psa Kykyna 1982 – Fandy ó Fandy 1983 – Sestřičky 1986 – Smrt krásných srnců 1986 – Dobré světlo 1987 – Duhová kulička 1987 – Kam, pánové, kam jdete? 1988 – Oznamuje se láskám vašim 1988 – Blázni a děvčátka 1989 – Vlak dětství a naděje (televizní seriál) 1991 – Poslední motýl 1992 – Městem chodí Mikuláš 1994 – Prima sezóna (televizní seriál) 1994 – Kráva 1995 – Fany 1998 – Tři králové (televizní seriál) 1999 – Hanele 2001 – Otec neznámý aneb Cesta do hlubin duše výstrojního náčelníka (televizní film) 2002 – Kožené slunce (televizní film) 2003 – Cesta byla suchá, místy mokrá (televizní film)
Herec 1988 – Nejistá sezóna (r. Ladislav Smoljak) 1991 – Obecná škola (r. Jan Svěrák)
Odkazy
Literatura
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští režiséři Kategorie:Čeští scenáristé Kategorie:Čeští herci Kategorie:Absolventi FAMU Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Držitelé Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii Kategorie:Držitelé ceny Křišťálový glóbus Kategorie:Držitelé Zlatého střevíčku Kategorie:Narození v roce 1924 Kategorie:Narození 1. května Kategorie:Narození ve Vyškově Kategorie:Úmrtí v roce 2004 Kategorie:Úmrtí 12. března Kategorie:Úmrtí v Říčanech Kategorie:Muži Kategorie:Prezidenti České filmové a televizní akademie