Jan Kárník, vlastním jménem Josef Svítil (16. srpna 1870 Nové Město na Moravě – 27. prosince 1958 tamtéž), byl moravský básník, prozaik, publicista a lékař.

Život Josef Svítil se narodil v rodině Josefa Svítila a Františky rozené Kunstmüllerové. Měl bratra Arnošta (1875). R. 1898 se oženil s Helenou Kadlecovou (1879).

Po studiích na slovanském gymnáziu v Brně a v Německém Brodě odešel na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy do Prahy. Po jejím absolvování, působil po krátkou dobu jako obvodní lékař ve Velkých Opatovicích, aby se v roce 1906 přestěhoval natrvalo zpět do svého rodného města. O rok později koupil dům čp. 153 na Malé ulici. Zde si zřídil svou ordinaci, nacházela se v přízemí domu.

V letech 1930–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů (MKS). Jako vážený novoměstský občan zemřel 17. prosince 1958 ve svém rodišti, kde byl také pohřben.

Tvorba Svůj vztah k lidem se snažil vyjádřit kromě své profese také literární formou, a to jak poezií, tak prózou. V literární tvorbě nepoužíval své občanské jméno, ale zvolil si pseudonym Jan Kárník. Využíval svých jazykových schopností a překládal především polskou literaturu, za což byl vyznamenán polskou vládou. Uspořádal dvě reprezentativní antologie polské poezie Z polského Parnasu a Poesie svobodné Polsky. Jako přesvědčený slovanofil uvedl, se svou vlastní předmluvou, v Čechách v Ottově světové knihovně, básně S. H. Vajanského a povídky Martina Kukučína.

Do české literatury vstoupil svojí poezií pod vlajkou lumírovců a později inklinoval ke skupině Katolické moderny a od té k sládkovsky čisté poezii. Náměty čerpal z rodinného prostředí, z citu k národu a především z lásky k rodnému kraji. Hojně publikoval v Západomoravské kulturní revue, Novém životě, Vlasti, Osvětě, Zvonu, Lidových novinách a dalších periodikách. Jeho verše vyšly v několika sbírkách.

Stal se autorem románové kroniky Soumrak rodu Jamborova, která popisuje ságu předků malíře Josefa Jambora z Pohledce. Líčí osudy tří sourozenců z bohatého gruntu, kde hlavní zápletkou je láska a peníze. Vydal také dvě knihy povídek. I když je dnes hodnocena jeho překladatelská práce výše než vlastní tvorba literární, ve své době měla nesporně svůj význam především regionální.

Dílo

Básně Chudobná žeň – Prostějov: Nový život, 1904 Moravská symfonie a jiné básně – Přerov: Obzor, 1919 Večery u krbu – Nové Město n. M.: Josef. Khun, 1922 Červená a bílá: 1919–1923 – Nové Město n. M., J. Khun, 1923 Vosí hnízdo – Olomouc: Družina literární a umělecká, 1932 Srdce z pouti – s doslovem Antonína Veselého. Brno: MKS, 1938 Dooráno: 1939–1940 – Praha: Vyšehrad, 1940 Srdce a obrázky z pouti – Brno: Družstvo MKS, 1944

Próza Soumrak rodu Jamborova: kronika – Nové Město n. M.: J. Khun, 1921 Sladké s hořkým: povídky a črty – Brno: Občanská tiskárna, 1925 Listy z kroniky: belletrie, feuilletony a vzpomínky – Nové Město n. M., J. Khun, 1926 Pod perutí bílého orla: črty polské – Olomouc: Romuald Promberger, 1926 Závětří – Olomouc: Družina literární a umělecká, 1928 Duch Slovenska – Praha: Českoslovanská akciová tiskárna, 1929 Eduard Albert: život a dílo velikého Čecha: k stému výročí jeho narozenin – Praha: Vyšehrad, 1941

Překlady Trény a frašky: Jan Kochanovský – Praha: Jan Otto, 1928 Z polského parnasu – Praha: Ladislav Kuncíř, 1930 Kazimír Velký – St. Wyspiański – Praha: J. Otto, 1931 Mé hory – Jan V. Sedlák; přeložil předmluvu [E. Zegadlowicze], dřevoryty vyzdobil Ferdiš Duša. Brno: MKS, 1931 Budějovické louky – Emil Zegadlowicz. Praha: Vyšehrad, 1934 Poesie svobodné Polsky: výbor básní – Praha: L. Mazáč, 1937

Jiné Herodes a jiné básně – Svetozár Hurban Vajanský; napsal úvod. Praha: Jan Otto, 1911 Dvě povídky ze Slovenska – Martin Kukučín; opatřil úvodem a slovníčkem. Praha: J. Otto, 1919 Horácký přítel pro občanský rok 1929 – redakce; grafická výzdoba Karel Němec. Praha: Zdeněk Binko, 1929 Slovo čtenáře a ctitele – in: Studie a vzpomínky: prof. Dru Arne Novákovi k padesátým narozeninám – redakce Benjamin Jedlička; ilustrace Jaroslav Veris. Vyškov: František Obzina, 1930

Odkazy

Reference

Literatura Jan Karník – Dr. Josef Svítil: 1870–1930: sborník k šedesátinám – upravila Pavla Křičková. Nové Město: Okresní osvětový sbor, 1930 Básnické krajiny – napsal Antonín Veselý; se 3 kresbami a 2 dřevoryty K. Vika; Karel Hynek Mácha, Karel Alois Vinařický, Josef Pekař, Beneš Knüpfer, Bohdan Kaminský, Petr Kles, Viktor Dyk, Jan Dolenský, Antonín Sova, Karel Vik, Antonín Marek, František Doucha, Jakub Arbes, Karel Hugo Hilar, Arne Novák, Gustav Pfleger Moravský, Petr Křička, Otokar Březina, Jan Kárník]. Praha: Jan Otto, 1942 Jan Karník – básník a prozaik [rukopis] – Marta Švecová. 1959 Josef Svítil (Jan Kárník, Jan Karník): (1870–1958): soupis osobního fondu. D. 1 – zpracovala Eva Bílková. Praha: PNP 1994 Josef Svítil (Jan Kárník, Jan Karník): (1870–1958): soupis osobního fondu. D. 2 – zpracovala Eva Bílková. Praha: PNP, 1997 MUDr. Josef Svítil Jan Karník [grafika]: 8. března – 7. dubna 2013 Horácké muzeum, Nové Město n. M.

Externí odkazy

Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Narození v roce 1870 Kategorie:Úmrtí v roce 1958 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 16. srpna Kategorie:Úmrtí 27. prosince Kategorie:Narození v Novém Městě na Moravě Kategorie:Úmrtí v Novém Městě na Moravě Kategorie:Pohřbení v Novém Městě na Moravě Kategorie:Nositelé Řádu znovuzrozeného Polska