Vzdušné síly Armády České republiky (VzS AČR) představují vojenské letectvo české armády, působící v rámci Velitelství vzdušných sil v Praze. Letectvo zajišťuje společně s pozemním vojskem hlavní bojovou sílu AČR. Jedná se o nástupce československého letectva, které existovalo v letech 1918 až 1992. Velitelem vzdušných sil je od července 2026 brigádní generál Petr Tománek.
Vzdušné síly AČR jsou tvořeny letectvem taktickým (21. základna v Čáslavi), vrtulníkovým (22. základna u Náměště nad Oslavou) a dopravním (24. základna v pražských Kbelích), dále vojskem pozemní protivzdušné obrany a silami a prostředky velení, řízení a průzkumu. Ke dni 1. ledna 2018 disponovala AČR celkem 103 letadly: 38 bojovými a cvičně-bojovými letouny, 15 dopravními, transportními a speciálními letouny a 50 vrtulníky. Stroje určené k výcviku vojenských pilotů provozuje státní podnik LOM Praha v Centru leteckého výcviku na pardubickém letišti. Bezpilotními letouny disponuje 533. prapor bezpilotních systémů.
Mezi hlavní úkoly vzdušných sil patří zajištění nedotknutelnosti vzdušného prostoru České republiky pomocí prostředků vyčleňovaných pro alianční systém NATINAMDS či prostředků národního posilového systému (NaPoSy) protivzdušné obrany. Vzdušné síly také poskytují leteckou podporu pozemním silám, zabezpečují mobilitu vojsk nebo umožňují provedení rychlého manévru. V mírovém stavu se podílejí například na činnosti letecké záchranné služby a letecké pátrací a záchranné služby, působí v rámci Integrovaného záchranného systému a plní úkoly vyplývající z přijatých zákonů a mezirezortních dohod.
Historie
Počátky českého vojenského letectví Prvním českým vojenským pilotem se ještě před vypuknutím první světové války stal Rudolf Holeka, poručík rakousko-uherské armády. Za války pak v rakousko-uherském letectvu sloužilo kolem 500 českých vojáků a několik letců působilo také v dohodových letectvech. V Rusku byl koncem února 1918 zřízen 1. československý letecký a automobilní oddíl čs. legií. Krátce po vzniku samostatného Československa byl dne 1. listopadu 1918 založen Letecký sbor československé armády.
Československé letectvo (1918–1992)
náhled|vlevo|Zleva doprava:SPAD S.VII Leteckého sboruAvia B-534, stíhací letoun 30. letHurricane 310. perutě – bitva o BritániiSpitfiry na přehlídce v roce 1945 Vojenské letouny Leteckého sboru byly použity k leteckému průzkumu v tzv. sedmidenní válce s Polskem o Těšínsko a také nasazeny v bojích s Maďarskem během maďarsko-československé války v letech 1918 až 1919. Mnichovská dohoda a následná okupace Čech a Moravy znamenaly dočasný zánik letectva na území Československa, s výjimkou Vzdušných zbraní Slovenského státu.
Mnozí příslušníci bývalého letectva první republiky bojovali za druhé světové války v exilu. Ve Francii byla 1. června 1940 uzavřena dohoda o zřízení samostatného československého letectva. Po kapitulaci Francie vzniklo ve Velké Británii několik československých perutí v rámci RAF, které byly nasazeny v bitvě o Británii, bitvě o Atlantik nebo bitvě o Normandii.
Ve Slovenském národním povstání v roce 1944 bojovali příslušníci 1. československého stíhacího leteckého pluku spolu s povstaleckými letci. V Sovětském svazu se v roce 1945 stala největší jednotkou československého letectva na východní frontě 1. československá smíšená letecká divize, která se zúčastnila například Ostravské operace. Po skončení války bylo letectvo na českém území obnoveno a po únoru 1948 se dostalo pod kontrolu komunistické strany. V roce 1955 se stalo součástí sil Varšavské smlouvy a bylo přezbrojeno na sovětskou leteckou techniku. Československé letectvo zaniklo s rozpadem federace v roce 1992.
Vznik českého letectva (1993–2003)
náhled|vlevo|Suchoj Su-25 „Žabák“ československého letectva v roce 1992. Poté sloužil v AČR. Vzdušné síly samostatné České republiky byly vytvořeny po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Letectvo a protivzdušná obrana (PVO) byly poté tvořeny smíšeným leteckým sborem, dvěma divizemi PVO, leteckým školním plukem a dopravním leteckým plukem. V jejich výzbroji se nacházely bojové letouny MiG-21, MiG-23, MiG-29, Su-22 a Su-25. Cvičné letouny představovaly domácí stroje L-29 a L-39, vrtulníky byly typu Mi-24, Mi-2, Mi-8 a Mi-17. Ve službě byly také dopravní a transportní letouny Tu-154, Tu-134, An-12, An-26, An-30 a L-410. vpravo|náhled|MiG-21MF (7701) v roce 1998 Dne 1. července 1997 došlo ke sloučení 3. sboru taktického letectva a 4. sboru protivzdušné obrany a vytvoření Velitelství vzdušných sil ve Staré Boleslavi. Letectvo tak začalo fungovat jako samostatná složka Armády České republiky a v následujících letech prošlo celou řadou dalších organizačních změn. Příslušníci vzdušných sil se po vstupu České republiky do NATO dne 12. března 1999 zapojili jako vůbec první čeští vojáci do činnosti aliance, přičemž od této doby nepřetržitě zabezpečují český vzdušný prostor v rámci hotovostního systému NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System).
Společné síly AČR (2003–2013)
náhled|upright|Brig. gen. Jiří Verner, velitel VzS AČR v letech 2009–2013 Existence letectva v podobě samostatné složky armády skončila 1. prosince 2003, kdy se spolu s pozemními silami stalo součástí nově vzniklých Společných sil AČR s velitelstvím v Olomouci. Velitel vzdušných sil byl od té doby zároveň jedním ze zástupců velitele Společných sil. Zrušení Velitelství vzdušných sil ve Staré Boleslavi a zřízení Společných sil se setkalo s kritikou řady odborníků. Podle brigádního generála Libora Štefánika patřily mezi největší nedostatky koncepce Společných sil například chybějící štáby pro velitele obou složek armády nebo komplikované rozdělování finančních prostředků, které byly vyčleňovány společně pro letectvo i pozemní síly.
Samostatné vzdušné síly 1. července 2013 došlo na základě závěrů Bílé knihy o obraně k obnovení samostatných velitelství pozemních a vzdušných sil. Společné síly, resp. jejich velitelství, byly zrušeny 31. října 2013. Jedním z důvodů této reformy byla snaha o úsporu zdrojů. Další organizační změnou bylo ke dni 1. ledna 2014 sloučení 22. základny letectva a 23. základny vrtulníkového letectva, jejichž útvary, personál a technika se staly základem pro 22. základnu vrtulníkového letectva v Sedlci, Vícenicích u Náměště nad Oslavou.
Od 1. září 2022 převzalo letectvo Armády České republiky spolu s polským letectvem odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru Slovenska poté, co došlo k vyřazení slovenských strojů MiG-29 dříve, než byly dodány pořizované stroje F-16C.
Zahraniční mise
náhled|vpravo|Gripeny českého letectva nad ledovcem Vatnajökull na Islandu Vzdušné síly AČR jsou nasazovány i ve prospěch mírových sil OSN, Severoatlantické aliance nebo dalších zahraničních partnerů. České letectvo se účastnilo misí IFOR, SFOR a SFOR II v Bosně a Hercegovině, operace ISAF v Afghánistánu, mise Baltic Air Policing v letech 2009, 2012, 2019 a 2022 a mise Icelandic Air Policing v letech 2014, 2015 a 2016.
Od 1. listopadu 2013 působí letecký kontingent Vzdušných sil AČR v misi Multinational Force and Observers (MFO) na Sinajském poloostrově. Činnost české letecké poradní skupiny AAT (Air Advisor Team) na mezinárodním letišti KAIA v Kábulu pod hlavičkou Resolute Support Mission v rámci 311. mezinárodní letecké poradní letky byla oficiálně ukončena 29. ledna 2019. Od 1. srpna 2016 do 29. června 2019 působil na letecké základně Balad v Iráku tzv. Letecký poradní tým, jehož úkolem byl výcvik iráckých pilotů a mechaniků letounů L-159. Jeho nástupcem je Výcviková jednotka ALCA.
Akviziční projekty
F-35 Úvahy v Česku o koupi F-35 Lightning II se objevily v roce 2016 a dále v roce 2018 poté, co je jako první v roce 2017 od USA získala Izraelská armáda a Norsko. V září 2019 se o možném nákupu zmínil při návštěvě New Yorku předseda vlády Andrej Babiš, on sám zmínil troje jednání s americkými zbrojaři o tom, že chce „skvělou obchodní dohodu, jakou má slíbenou Británie“ (Británie získala F-35B pro letadlovou loď HMS Queen Elizabeth). O F-35 Babiš tvrdil, že jde o „super stíhačku top high tech“. Vláda Andreje Babiše o nákupu nerozhodla. Odsouvání rozhodnutí zvýhodňovalo Švédy s Gripeny, protože v roce 2027 končil jejich pronájem (resp. 2029 při využití opce) a akviziční řízení nových letadel trvá až 7 let. V červenci 2022 byla ministryně obrany ČR Jana Černochová pověřena vládou Petra Fialy jednáním s USA o možném budoucím nákupu 24 kusů víceúčelových stíhacích letounů F-35A Lightning II, které by měly do roku 2027 (případně 2029) nahradit pronajímané letouny JAS-39C/D Gripen. Dne 27. září 2023 schválila vláda na svém zasedání pořízení letounů F-35A a související výzbroje podle podmínek nabídky vlády USA s předpokládaným dodáním do ČR v letech 2031–2035. K završení nákupu F-35 došlo 29. ledna 2024 podepsáním Memoranda o porozumění mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými k projektu pořízení 24 letounů 5. generace F-35 mezi velvyslancem USA Bijanem Sabetem a ministryní Černochovou. Smlouva o nákupu neobsahuje sankce v případě nedodržení lhůt. Nákup kritizoval Andrej Babiš a členové hnutí ANO, Tomio Okamura, Kateřina Konečná. náhled|vpravo|F-35A Lightning II (24 kusů s dodáním do ČR mezi roky 2031–2035) Armáda ČR sestavila implementační tým, který má zhruba 15 lidí, kteří jsou vyčleněni pouze na program F-35. Dále byly vytvořeny další čtyři týmy, kde jeden je zodpovědný za akvizice (dohled nad splátkami), další je zodpovědný za implementaci z provozního hlediska (školení personálu), třetí za výstavbu nemovité infrastruktury a čtvrtý za bezpečnost projektu. Týmy budou jezdit do USA, přičemž týmy věnující se bezpečnosti už během čtyř až pěti měsíců (po podpisu smlouvy), aby byly informace kolem projektu chráněné. Minimálně dvě skupiny pilotů F-35 budou zkušení piloti z JAS-39 Gripen. Splátkový kalendář je již dán a jsou v něm platby rozložené na 11 let, přičemž do USA bude zaplaceno 106 miliard českých korun a dalších 44 miliard zůstane v ČR (DPH a výstavba nemovité infrastruktury).
Na nemovitou infrastrukturu je zpracován harmonogram a bude vysoutěžena firma, která zpracuje projektovou dokumentaci a která se potom bude podílet i na výstavbě. Rekonstrukce pojížděcích ploch v Čáslavi by proběhla i bez ohledu na letoun F-35, protože od výstavby v 50. letech ještě žádná velká rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy neproběhla a její životnost se chýlí ke konci. Pak začne výstavba areálu pro F-35 (místo pro letouny, piloty, personál). Zabezpečení základny zůstane stejné, nový areál bude mít vyšší zabezpečení. Byla uzavřena smlouva o průmyslové spolupráci s 11 projekty se společností Lockheed Martin a 3 projekty s firmou Pratt&Whitney v celkové výši 15,3 miliardy korun. Podílet se na nich bude 13 českých podniků a univerzit, které se zapojí ve čtyřech oblastech: výroba komponent, výzkum a vývoj, pilotní výcvik a údržba, servis a opravy F-35.
Prvních šest stíhaček převezme armáda v roce 2029 v USA, protože v USA bude první dva roky probíhat výcvik pilotů i technického personálu. Dalších šest letounů bude v roce 2031. Koncem roku 2031 přeletí letouny z USA do Česka a od roku 2032 bude další výcvik probíhat již zde. Dalších 12 letadel bude dodáno po 4 kusech v roce 2032, 2033, 2034. Obě letky začnou operace v Čáslavi.
Přestože v roce 2024 a v předvolební kampani v roce 2025 mluvil Andrej Babiš a čelní představitelé ANO o odstoupení od koupě F-35 nebo jejich prodeji Izraeli, po jmenování vlády Andreje Babiše v prosinci 2025 došlo k potvrzení jejich nákupu.
Struktura
Velitelství Vzdušné síly AČR jsou podřízeny Velitelství vzdušných sil v Praze, respektive Generálnímu štábu AČR.
Jednotky a výzbroj Hlavní útvary Vzdušných sil AČR a jejich výzbroj: