Marika Gombitová, vlastním jménem Mária Gombitová (* 12. září 1956 Turany nad Ondavou) je slovenská popová zpěvačka a skladatelka.
Život Marika Gombitová se narodila v Turanech nad Ondavou na východě Slovenska. Vyrůstala v hudebně založené rodině, otec hrál na housle, v kostele na varhany a také zpíval. Má sestru a tři bratry. Studovala hru na klavír v Lidové škole umění ve Stropkově, vyhrála i okresní soutěž kytaristů, ale nejvíc milovala zpěv a svůj vzor, americkou zpěvačku Janis Joplin. Zpívat začala jako třináctiletá se svými bratry v amatérské skupině Matador.
Během studia na Střední průmyslové škole strojnické v Košicích (absolvovala v roce 1976) zpívala ve skupině Profily (1972–1974) a také v košických tanečních orchestrech J. Olajoše a J. Szabadoše. V roce 1976 přijala nabídku Jána Lehotského připojit se k jeho skupině Modus a 1. července se tak stala profesionální zpěvačkou. Zprvu hrála na conga a měla na starosti sbory. Vytrvale na sobě pracovala a brzy se stala hlavní zpěvačkou skupiny. Skupině se podařilo prosadit se s výhradně původním repertoárem, do roku 1980 nahrála dvě řadová alba a jedno anglické. Kapela Modus absolvovala během pěti sezon několik set koncertů doma i v zahraničí (Německo, Polsko, Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko, Rusko, Vietnam a Laos).
V tomto období nahrála i Marika Gombitová svá první dvě řadová alba – Dievča do dažďa (1979) a Môj malý príbeh (1981). Od začátku kariéry měla štěstí na dobré autorské zázemí. Spolupracovala s předními osobnostmi slovenské hudební scény (Ján Lehotský, Pavol Hammel, Marián Varga, Ján Lauko) a zvláště dlouholetým spojením s básníkem a textařem Kamilem Peterajem vytvořila styl, propojující rock a pop s šansonem a poezií.
Samostatnou kapitolou jsou úspěchy na Bratislavské lyře, nejvýznamnějším slovenském hudebním festivalu. Se skupinou Modus se zde představili poprvé v roce 1976 v nesoutěžní části. Rok 1977 už přinesl kapele vítězství v podobě zlaté Bratislavské lyry za píseň „Úsmev“. V dalším ročníku (1978) soutěžila Gombitová jako sólistka s písní „Študentská láska“ a vyzpívala zlato v domácí i mezinárodní soutěži. V roce 1979 prezentovala baladu „Vyznanie“ a získala stříbro. V roce 1980 byla oceněná bronzovou Bratislavskou lyrou za duet s Jánem Lehotským „Tajomstvo hier“.
Talent Mariky Gombitové brzo překročil i hranice vlasti – jednu z cen získala na Schlagerfestivalu v Drážďanech a vrcholem bylo vítězství na mezinárodním písňovém festivalu Intervize v polských Sopotech 1980 (s písněmi „Vyznanie“ a „Chcem sa s tebou deliť“). V roce 1980 si zahrála hlavní roli v dnes již kultovním televizním muzikálu Neberte nám princeznú.
V noci z 30. listopadu na 1. prosince 1980 měla Marika Gombitová po koncertě skupiny Modus v Brně dopravní nehodu při cestě do Bratislavy. Osobní automobil řízený její známou na zasněžené dálnici dostal smyk a havaroval. Gombitová utrpěla těžká mnohočetná zranění, byla převezena nejprve do nemocnice v Hustopečích a poté do Bratislavy. Následky nehody vedly k trvalému ochrnutí dolních končetin a od té doby používá invalidní vozík.
Po nehodě pokračovala v umělecké činnosti. V roce 1981 vystoupila na Bratislavské lyře a v létě téhož roku nahrála album Slnečný kalendár. V následujících letech absolvovala koncertní turné Mince na dne fontán a Adresa ja, adresa ty, s nimiž po dobu pěti sezon vystupovala po celém Československu. Během turné čtyřikrát vyprodala pražskou Lucernu. Za koncertní program Adresa ja, adresa ty získala hlavní cenu v celostátní soutěži koncertních programů.
Po více než 150 sólových koncertech v letech 1983–1987 se zaměřila především na televizní a charitativní vystoupení. Do konce roku 1980 účinkovala přibližně v padesáti televizních pořadech, v následujícím období pak ve více než 110 dalších. K dvěma sólovým albům, která natočila před úrazem, přidala dalších sedm studiových alb a tři jejich anglické verze. Podílela se také na nahrávání dvou alb skupiny Modus.
Na dvojalbum Mince na dne fontán z roku 1983 si první polovinu skladeb složila sama a druhou Ján Lehotský. Za toto album získala Zlatý erb Opusu – za nejlepší nahrávku roku. V roce 1984 vyšlo páté album No. 5 – autorkou všech písní je Gombitová. Aranžérsky se podíleli Laco Lučenič a Peter Breiner. I na dalších albech si složila většinu skladeb. Písně ze šestého alba Voľné miesto v srdci (1986) tvořily základ koncertního turné Adresa ja, adresa ty. Na další úspěšné album Ateliér duše (1987), které nahrála s Vašem Patejdlem, zařadila i duet s Karlem Gottem „Neznámy pár“. S názvem Ateliér duše také vyšla první hudební videokazeta na československém trhu.
Jako první slovenská zpěvačka se Gombitová objevila v rakouské hitparádě Die Grossen Zehn. Na pozvání Stevieho Wondera si s ním dvakrát zazpívala během jeho návštěvy Bratislavy. Ve dnech sametové revoluce vznikalo ve spolupráci s Andrejem Šebanem album Kam idú ľudia? (1990). Deváté řadové album Zostaň natočila v roce 1994 společně s Vašem Patejdlem a Gabem Dušíkem. V roce 1996 získala cenu Grand Prix Svazu autorů a interpretů za celoživotní přínos populární hudbě. V roce 2000 si Marika Gombitová složila nejen hudbu, ale i text k písni „Prosba“. Následovaly dva duety s Mirem Žbirkou „Nespáľme to krásne v nás“ (2001) a „Tajnosľubná“ (2005), a také píseň z muzikálu Adam Šangala „Tak som chcela všetkých milovať“(2007).
V roce 2014 se zapojila jako jediná žena mezi 20 osobnostmi české a slovenské kultury do charitativní akce na podporu lidí bojujících s nepřízní osudu. Od tohoto roku se opět zúčastňuje i dalších charitativních a televizních projektů. V roce 2015 nazpívala titulní píseň „Ten príbeh za náš sen stál“ pro pohádku Sedem zhavranelých bratov. V září 2016 vystoupila jako host na turné Road to Abbey Road Mira Žbirky. V říjnu téhož roku se konal v Bratislavě její narozeninový koncert Marika Gombitová & priatelia a vyšla kniha Úlomky spomienok (Úlomky vzpomínek), první oficiální autobiografie, na jejímž vzniku se Marika osobně podílela. V prosinci 2017 potěšila své fanoušky v Praze vánočním koncertem Sen Mariky Gombitové. V roce 2018 převzala z rukou prezidenta Andreje Kisky Pribinův kříž I. třídy za mimořádné zásluhy o kulturní rozvoj Slovenské republiky v oblasti populární hudby. Ve stejném roce se stala první ženou, která získala Velkou cenu SOZA za celoživotní dílo.
Dodnes se jejích hudebních nosičů prodalo více než milion. V exkluzivní anketě 100 nejlepších slovenských alb je ze všech interpretů zastoupená nejvyšším počtem titulů – devíti alby. Marika Gombitová nazpívala více než 230 písní, u 64 skladeb je podepsaná jako autorka hudby. Mnohokrát bodovala v anketách popularity – Zlatý slavík (3× stříbro, 2× bronz), Slovenský slávik (2× zlato), Slávik (5× stříbro, 2× bronz), OTO (zlato, 2× stříbro, bronz, Síň slávy). Stala se hudební ikonou, získala mnohá ocenění jako Zpěvačka století nebo Žena 21. století. Její píseň „Vyznanie“ zvítězila v anketě Hit století a je asi nejemotivnější skladbou v historii slovenského popu. Je nazývána nekorunovanou královnou slovenské populární hudby a právem patří mezi nejvýraznější osobnosti slovenské kultury.
Diskografie
Sólová diskografie 1979 – Dievča do dažďa 1981 – Môj malý príbeh 1982 – Slnečný kalendár 1983 – Mince na dne fontán 1984 – No. 5 1986 – Voľné miesto v srdci 1987 – Ateliér duše 1990 – Kam idú ľudia? 1994 – Zostaň
Sólová diskografie (anglicky) 1981 – Rainy Day Girl 1984 – My friend the Tree 1985 – No. 5
Modus s Marikou Gombitovou 1979 – Modus 1980 – Modus (anglická verze) 1980 – Balíček snov 1981 – 99 zápaliek 1983 – Záhradná kaviareň
Singly 1977 – Úsmev / Deň ako z pohľadnice 1977 – Boľavé námestie / Ty vieš, mama 1978 – Študentská láska (orchester G. Broma) / Podnájom 1978 – Študentská láska (skupina Vivat) / Podnájom 1979 – Vyznanie / Malý veľký vlak 1980 – Kufor a šál / Nostalgia 1980 – Domy na zbúranie / Vieš byť zlá 1980 – Svet stromov / Tajomstvo hier 1981 – Klaun z domu č. 6 / V slepých uličkách 1981 – Cirkusový kôň / Deň letí 1981 – Chcem sa s tebou deliť / Výmeny 1982 – Srdcia dievčat / Slnečný kalendár 1983 – Aký som / Záhradná kaviareň 1986 – Nenápadná / Mami, mami 1987 – Slávnosť úprimných slov (EP) 1990 – Tváre pred zrkadlom / Ave Maria 1994 – Paradiso / Peklo milencov (promo) 2000 – Prosba (promo) 2001 – Nespáľme to krásne v nás (promo) 2005 – Tajnosľubná (promo) 2007 – Tak som chcela všetkých milovať (promo) 2015 – Ten príbeh za náš sen stál
Televize 1978 – Smoliari – nazpívala ústřední postavu, kterou hrála Alena Michalidesová 1981 – Neberte nám princeznú – hrála hlavní postavu Katku
Ocenění
Bratislavská lyra 1977 – zlatá (s Modusem) 1978 – 2× zlatá (v domácí i mezinárodní soutěži) 1979 – stříbrná 1980 – bronzová (s Jánem Lehotským)
Zlatý slavík 1979 – 3. místo 1980 – 2. místo 1981 – 3. místo 1982 – 2. místo 1983 – 2. místo 1984 - 4. místo
Slovenský Slávik 1997 – 1. místo (první ročník ankety po rozpadu ČSFR; pořadatel agentura Oklamcak) 1998 – 1. místo (pořadatel agentura Oklamcak) 1998 – 2. místo (první oficiální anketa; spojení ag. Oklamcak + Forza) 1999 – 3. místo 2000 – 2. místo 2001 – 2. místo 2002 – 2. místo 2005 – 2. místo 2006 – 3. místo vpravo|náhled|308x308pixelů|V Praze v roce 2019 na pohřbu Karla Gotta
Český Slavík – Slavíci bez hranic 2010 – 3. místo
OTO v kategorii Zpěvačka 2000 – 3. místo 2001 – 1. místo 2005 – 2. místo 2014 – 2. místo
Další 1978 – Cena Státního výboru pro rozhlas při Radě ministrů NDR 1980 – zlato na Mezinárodním festivalu Intervize v polských Sopotech 1983 – Pamětní medaile Slovkoncertu 1984 – Zlatý erb Opusu (za album Mince na dne fontán) 1986 – Hlavní cena Ministerstva kultury a cena diváků (za koncertní program) 1989 – Zlatá medaile za celoživotní přínos k rozvoji kultury na Slovensku 1996 – Grand Prix ZAI '95 za celoživotní přínos a rozvoj slovenské populární hudby 1996 – Zlatá nota 1998 – čestné členství V-klubu '98 2000 – Zpěvačka století 2007 – Hit století (píseň Vyznanie) 2007 – Čestné občanství obce Turany nad Ondavou 2008 – Žena 21. století 2013 – Cena festivalu Andyho Warhola (za šíření slovenské kultury v zahraničí) 2014 – Čestné občanství města Stropkov 2015 – uvedení do Síně slávy (Anketa OTO 2014) 2015 – mimořádné ocenění za celoživotní přínos pro Slovensko v anketě Slovenka roka 2017 – Cena za šíření dobrého jména a propagaci obce Turany nad Ondavou 2018 – Pribinův kříž 1. třídy (za mimořádné zásluhy o kulturní rozvoj Slovenské republiky v oblasti populární hudby) 2018 – Velká cena SOZA (za celoživotní dílo)
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Bratislavská lyra
Externí odkazy
Kategorie:Slovenské zpěvačky Kategorie:Stříbrní slavíci Kategorie:Bronzoví slavíci Kategorie:Zpěváci zpívající slovensky Kategorie:Slovenskojazyční textaři Kategorie:Nositelé Pribinova kříže Kategorie:Narození 12. září Kategorie:Narození v roce 1956 Kategorie:Narození v Turanech nad Ondavou Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy