Ráj

náhled|vpravo|Dante a Beatrice hledí do nejvyššího nebe, ilustrace Gustava Dóreho v knize Božské komedie. Ráj (hebrejsky eden, řecky Εδέμ) je v některých náboženstvích místo, kde po smrti existují duše spravedlivých a bohabojných věřících (v křesťanství ve věčné blaženosti, v islámu v rozkoši). Opakem ráje je peklo.

Je to součást jiného světa. Podle křesťanských představ byl ráj ztracen v důsledku prvotního hříchu, je symbolicky situovaný na Východě, který je také symbolem Ježíše Krista. Proto jsou křesťanské kostely zpravidla orientované tak, aby presbyterium (svatyně) a oltář směřovaly na východ, k ráji. Ráj (resp. Nebe) je cílem největších nadějí.

Ve Starém Zákoně se nacházejí zmínky o ráji v: Genesis 2:8 Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ.

V Novém Zákoně se nacházejí zmínky o ráji v: Lukáš 23,43 Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“Lukáš 23,43 (Český ekumenický překlad) Někteří teologové si pomohli fintou, při které stačí posunout čárku: Amen, pravím ti dnes, budeš se mnou v ráji.Katolik.cz Tomáš Koumal Odpověď: „dnes budeš se mnou v ráji“ Datum vložení: 4. 10. 2006 2 Ko 12:4 Při uchvácení „do třetího nebe“ vstoupil Pavel do „ráje“. Zjevení 2,7Z strom života, kteréž jest uprostřed ráje Božího.

Myšlenka ráje a pekla jako dvou aspektů – odměna a trest za pozemský život – vznikla z původních nediferencovaných představ o říši mrtvých pro všechny mrtvé bez rozdílu. Mezi nejstarší známé ráje patří staroegyptský ráj na svatých polích Aalu. Ráj (respektive zahrada Eden) byl na středověkých kresbách zobrazován jako město obehnané hradbami, se čtyřmi branami a uprostřed stromem. Tento symbol ve starověké Mezopotámii označoval město (bohaté a poskytující ochranu).

Odkazy __BEZOBSAHU__ Reference

Související články Zahrada Eden

Externí odkazy

Kategorie:Eschatologie Kategorie:Nebe