náhled| upright=0.35|Symbol léčení a zdraví (Aeskulapova hůl) Zdraví se často chápe jako absence nemoci, funkcionálně jako schopnost vyrovnat se s denními aktivitami, nebo pozitivně jako způsobilost a podoba balance (vyrovnanosti). V každém organismu je zdraví forma homeostáze. To je stav rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie a látky (s možností růstu). Zdraví může též znamenat dobré vyhlídky na přežití. U vnímajících bytostí jako lidi je zdraví širší koncept.
Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody, a nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci či vady“. Tuto definici lze považovat za idealistickou a nerealistickou. Podle ní se dá 95 % lidí označit jako nemocných nebo postižených (vadou, nepohodou).
V programu WHO Zdraví pro všechny do roku 2000 (Health for All, HFA), který byl přijat v roce 1977, se objevila doplňující charakteristika zdraví jako schopnosti vést sociálně a ekonomicky produktivní život.
Klíčové faktory pro zdraví Lidské zdraví je složitý mechanismus, podmíněný miliony různých struktur a dějů, jejich vzájemných vztahů a vazeb, které mají schopnost se měnit, zanikat a opět se obnovovat. Co všechno naše zdraví ovlivňuje, nikdo ještě nevyčíslil, ale přesto bylo prokázáno, že naše zdraví ovlivňuje nespočet faktorů, které lze seskupit do čtyř hlavních kategorií. Faktory životního a pracovního prostředí (znečištění, klimatické podmínky, výskyt různých materiálů a předmětů, potravinový řetězec ap.) ovlivňují zdraví jednotlivce z cca 15–20 %, genetické faktory (vrozené vady, pohlaví, úroveň intelektu ad.) z asi 10–15 %, faktory související s životním stylem (sportování, sexuální chování, úroveň vzdělání, spotřební chování, životní úroveň, zvládání stresu, výživa a s ní spojená obezita atd.) jsou zodpovědné za 50 % a kvalita a dostupnost zdravotní péče se podílí zhruba 10–15 %. Převážná část rizik, která zdraví ohrožují, přicházejí ze způsobu života a tato rizika lze ovlivnit – jsou fo aktory ovlivnitelné. Určitou část rizik tvoří faktory, které ovlivnit nelze, jako např. věk (s přibývajícím věkem riziko stoupá), pohlaví (některé nemoci jsou častější u žen, jiné u mužů) a dědičnost (geneticky podmíněná onemocnění).
Biologie a genetika Některé biologické a genetické faktory ovlivňují konkrétní populace více než jiné. Například starší dospělí jsou biologicky náchylní k horšímu zdraví než dospívající kvůli fyzickým a kognitivním účinkům stárnutí.
Srpkovitá anémie je běžným příkladem genetického determinanta zdraví. Srpkovitá buňka je stav, který lidé dědí, když oba rodiče nesou gen pro srpkovitou buňku. Tento gen je nejběžnější u lidí s předky ze západoafrických zemí, středomořských zemí, zemí Jižní nebo Střední Ameriky, karibských ostrovů, Indie a Saúdské Arábie.
Mezi příklady biologických a genetických sociálních determinantů zdraví patří:
Věk
Pohlaví
Stav HIV
Zděděné stavy, jako je srpkovitá anémie, hemofilie a cystická fibróza
Nese gen BRCA1 nebo BRCA2, což zvyšuje riziko rakoviny prsu a vaječníků
Rodinná anamnéza srdečních chorob
Individuální chování Chování jednotlivce také hraje roli ve výsledcích zdraví. Například pokud jedinec přestane kouřit, jeho riziko vzniku srdečních onemocnění je výrazně sníženo.
Mnoho intervencí v oblasti veřejného zdraví a zdravotní péče se zaměřuje na změnu individuálního chování, jako je zneužívání návykových látek, strava a fyzická aktivita. Pozitivní změny v individuálním chování mohou snížit výskyt chronických onemocnění v této zemi.
Příklady jednotlivých determinantů chování zdraví zahrnují:
Strava Fyzická aktivita (pracovní však negativně)https://medicalxpress.com/news/2021-04-leisure-physical-linked-health-benefits.html - Leisure physical activity is linked with health benefits but work activity is not Alkohol, cigarety a jiné drogy Mytí rukou
Udržování Dosahování a udržování zdraví je trvalý proces, který je formován jak vývojem znalostí a postupů v oblasti zdravotní péče, tak osobními strategiemi a organizovanými intervencemi pro udržení zdraví.
Strava
Důležitým způsobem, jak si udržet zdraví, je zdravá strava. Zdravá strava zahrnuje řadu rostlinných a živočišných potravin, které dodávají tělu živiny. Tyto živiny vám dodávají energii a udržují vaše tělo v chodu. Živiny pomáhají budovat a posilovat kosti, svaly a šlachy a také regulují tělesné procesy (tj. krevní tlak). Voda je nezbytná pro růst, reprodukci a dobré zdraví. Makroživiny se konzumují v relativně velkém množství a zahrnují bílkoviny, sacharidy, tuky a mastné kyseliny. Mikroživiny – vitamíny a minerály – se konzumují v relativně menším množství, ale jsou nezbytné pro tělesné procesy. Průvodce potravinami pyramida je průvodce zdravými potravinami ve tvaru pyramidy rozdělený do sekcí. Každá část ukazuje doporučený příjem pro každou skupinu potravin (tj. Bílkoviny, tuky, sacharidy a cukry). Výběr zdravých potravin je důležitý, protože může snížit riziko srdečních onemocnění, vzniku některých druhů rakoviny a přispěje k udržení zdravé hmotnosti.
Středomořská strava je obvykle spojována s účinky podporujícími zdraví, protože obsahuje některé bioaktivní sloučeniny, jako jsou fenolové sloučeniny, isoprenoidy a alkaloidy.
Cvičení
Tělesné cvičení zvyšuje nebo udržuje fyzickou zdatnost a celkové zdraví a wellness. Posiluje svaly a zlepšuje kardiovaskulární systém. Podle National Institutes of Health existují čtyři typy cvičení: vytrvalost, síla, flexibilita a rovnováha.
Spánek
Spánek je nezbytnou součástí udržování zdraví. U dětí je spánek také nezbytný pro růst a vývoj. Probíhající deprivace spánku byla spojena se zvýšeným rizikem některých chronických zdravotních problémů. Kromě toho se ukázalo, že deprivace spánku koreluje jak se zvýšenou náchylností k nemocem, tak s pomalejšími dobami zotavení z nemoci. V jedné studii bylo zjištěno, že u lidí s chronickým nedostatečným spánkem, stanoveným na šest hodin spánku za noc nebo méně, je čtyřikrát vyšší pravděpodobnost nachlazení ve srovnání s těmi, kteří uváděli, že spí sedm hodin nebo více za noc. Vzhledem k roli spánku v regulaci metabolismu může nedostatek spánku také hrát roli při přibývání na váze nebo naopak při bránění hubnutí. V roce 2007 navíc Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, která je agenturou pro výzkum rakoviny pro Světovou zdravotnickou organizaci, prohlásila, že „práce na směny, která zahrnuje cirkadiánní narušení, je pro člověka pravděpodobně karcinogenní“, když mluvila o nebezpečích dlouhodobé noční práce kvůli jeho vniknutí do spánku. V roce 2015 vydala Národní spánková nadace aktualizovaná doporučení týkající se požadavků na délku spánku na základě věku a dospěla k závěru, že „jednotlivci, kteří obvykle spí mimo normální rozmezí, mohou vykazovat známky nebo příznaky vážných zdravotních problémů, nebo pokud to udělají dobrovolně, mohou ohrozit své zdraví a pohoda. “ +Věk a stavPotřeby spánkuNovorozenci (0–3 měsíce)14 až 17 hodinKojenci (4–11 měsíce)12 až 15 hodinBatolata (1–2 roky)11 až 14 hodinPředškoláci (3–5 roky)10 až 13 hodinDěti školních věku (6–13 roky)9 až 11 hodinTeenageři (14–17 roky)8 až 10 hodinDospělí (18–64 roky) 7 až 9 hodinStarší dospělí (65 let a více)7 až 8 hodin
Role vědy Hlavní článěk: Zdravotní péče
Věda o zdraví je vědní obor zaměřený na zdraví. Ve vědě o zdraví existují dva hlavní přístupy: studium a výzkum těla a otázek souvisejících se zdravím, aby se pochopilo, jak fungují lidé (a zvířata), a aplikace těchto znalostí ke zlepšení zdraví ak prevenci a léčbě nemocí a jiných fyzických a mentální postižení. Věda staví na mnoha podoborech, včetně biologie, biochemie, fyziky, epidemiologie, farmakologie, lékařské sociologie. Aplikované vědy o zdraví se snaží lépe porozumět a zlepšit lidské zdraví prostřednictvím aplikací v oblastech, jako je zdravotní výchova, biomedicínské inženýrství, biotechnologie a veřejné zdraví.
Organizované intervence ke zlepšení zdraví založené na principech a postupech vyvinutých prostřednictvím věd o zdraví poskytují odborníci vyškolení v lékařství, ošetřovatelství, výživě, farmacii, sociální práci, psychologii, pracovní terapii, fyzikální terapii a dalších zdravotnických profesích. Kliničtí lékaři se zaměřují hlavně na zdraví jednotlivců, zatímco odborníci na veřejné zdraví berou v úvahu celkové zdraví komunit a populací. Firmy stále častěji přijímají wellness programy na pracovišti pro svou hodnotu při zlepšování zdraví a pohody svých zaměstnanců, stejně jako školní zdravotní služby za účelem zlepšení zdraví a pohody dětí.
Úloha veřejného zdraví
Veřejné zdraví bylo popsáno jako „věda a umění prevence nemocí, prodloužení života a podpory zdraví prostřednictvím organizovaného úsilí a informovaného výběru společnosti, organizací, veřejného a soukromého sektoru, komunit a jednotlivců.“ Jedná se o ohrožení celkového zdraví komunity na základě analýzy zdraví populace. Dotyčná populace může být tak malá jako hrstka lidí nebo tak velká jako všichni obyvatelé několika kontinentů (například v případě pandemie). Veřejné zdraví má mnoho podoborů, ale obvykle zahrnuje mezioborové kategorie epidemiologie, biostatistiky a zdravotnických služeb. Zdraví životního prostředí, zdraví komunity, zdraví chování a zdraví při práci jsou také důležitými oblastmi veřejného zdraví.
Zásahy veřejného zdraví se zaměřují na prevenci a zvládání nemocí, úrazů a jiných zdravotních stavů prostřednictvím sledování případů a podpory zdravého chování, komunit a (v aspektech souvisejících s lidským zdravím) prostředí. Jeho cílem je zabránit vzniku nebo opětovnému výskytu zdravotních problémů implementací vzdělávacích programů, vypracováním politik, správou služeb a prováděním výzkumu. V mnoha případech může být léčba nemoci nebo kontrola patogenu životně důležité pro prevenci u jiných, například během ohniska nákazy. Vakcinační programy a distribuce kondomů k prevenci šíření přenosných nemocí jsou příklady společných preventivních opatření v oblasti veřejného zdraví, stejně jako vzdělávací kampaně na podporu očkování a používání kondomů (včetně překonání odporu vůči nim).
Veřejné zdraví také přijímá různá opatření k omezení zdravotních rozdílů mezi různými oblastmi země a v některých případech kontinentem nebo světem. Jedním z problémů je přístup jednotlivců a komunit ke zdravotní péči z hlediska finančních, geografických nebo sociokulturních omezení. Aplikace systému veřejného zdraví zahrnují oblasti zdraví matek a dětí, správy zdravotnických služeb, reakce na mimořádné události a prevence a kontroly infekčních a chronických onemocnění.
Velký pozitivní dopad programů v oblasti veřejného zdraví je široce uznáván. Částečně kvůli politikám a opatřením vyvinutým prostřednictvím veřejného zdraví 20. století zaznamenalo pokles úmrtnosti kojenců a dětí a neustálé zvyšování průměrné délky života ve většině částí světa. Odhaduje se například, že průměrná délka života se od roku 1900 zvýšila u Američanů o třicet let, a celosvětově o šest let od roku 1990
Strategie péče o sebe Hlavní článek: Péče o sebe