upright=1.5|náhled|rozšíření severní sámštiny označuje č. 5 Severní sámština (severos. davvisámegiella nebo jen sámegiella) je nejrozšířenějším sámským jazykem. Mluví jí 15 000 až 25 000 lidí především v severních částech Norska, Švédska a Finska. Severní sámština patří spolu s ostatními sámskými jazyky do uralské jazykové rodiny mezi skupinu jazyků ugrofinských. Je tedy (kromě ostatních sámských jazyků) příbuzná například s finštinou, estonštinou nebo vzdáleněji s maďarštinou.
Historie Severní sámština byla poprvé podrobně popsána norským knězem a lingvistou Knudem Leemem v roce 1748 v publikaci En lappisk Grammatica efter den Dialect, som bruges af Field-Lapperne udi Porsanger-Fiorden a ve slovnících z let 1752 a 1768. Jedním z Leemových kolegů byl Anders Porsanger, jenž studoval mimo jiné na Trondheimské katedrální škole. Jeho práce ale nemohly být publikovány kvůli tehdejším rasistickým postojům vůči Sámům. Většina jeho prací zmizela.
Kořeny současného pravopisu severní sámštiny položil dánský filolog Rasmus Rask, který v roce 1832 publikoval dílo Ræsonneret lappisk sproglære efter den sprogart, som bruges af fjældlapperne i Porsangerfjorden i Finmarken. En omarbejdelse af Prof. Knud Leems Lappiske grammatica. Raskův pravopis, inspirovaný pravopisem českým, stál na principu jedna hláska – jedno písmeno. Všechny pozdější typy pravopisu severní sámštiny byly založeny na Raskově systému, zatímco například lulejská sámština a jižní sámština používají pravopis založený především na švédštině a norštině. Následování Raskova systému znamenalo, že některá písmena používají diakritiku (č, đ, ŋ, š, ŧ, ž), což při psaní na počítači až do vynalezení Unicodu představovalo značné potíže. Lze říci, že severní sámština byla popsána lépe než norština před tím, než Ivar Aasen publikoval svou gramatiku norštiny.
Severní sámština je stále užívána ve třech různých státech, z nichž každý používal po mnoho let vlastní severosámský pravopis. Při překladu bible do severní sámštiny, v prvních sámských novinách, Saǥai Muittalægje, a v náboženských novinách Nuorttanaste byl používán Friisův pravopis. Nor Konrad Nielsen vytvořil vlastní pravopis pro slovník Lappisk ordbok. V roce 1948 byly norský a švédský pravopis sloučeny v jeden, nazvaný Bergsland-Ruongův pravopis, nicméně v Norsku se příliš neuchytil. Navíc tehdejší moc zakázala praktické užívání sámštiny. V roce 1979 byla přijata oficiální verze pravopisu severní sámštiny pro Norsko, Švédsko i Finsko.
V současnosti je severní sámština úředním jazykem ve dvou norských krajích (fylke), Finnmark a Troms, a v šesti obcích (Kautokeino, Karasjok, Nesseby, Tana, Porsanger a Kåfjord).Sámové narození před rokem 1977 se neučili ve škole psát sámsky.
Pravopis Severní sámština má více verzí pravopisu. V roce 1979 byla přijata oficiální verze, která byla naposledy upravena roku 1985. Jazyk je psán v rozšířené verzi latinské abecedy. A a Á á B b C c Č č D d Đ đ E e F f G g a á be ce če de đe e eff ge H h I i J j K k L l M m N n Ŋ ŋ O o P p ho i je ko ell emm enn eŋŋ o pe R r S s Š š T t Ŧ ŧ U u V v Z z Ž ž err ess eš te ŧe u ve ez ež V některých starší publikacích lze místo Č/č, Š/š a Ž/ž nalézt Ć/ć, Ś/ś, Ź/ź.
Dialekty Severní sámštinu lze rozdělit do tří větších nářečních skupin: tornedalské, finmarské a přímořské.
Gramatika Severní sámština je převážně flektivní a aglutinační jazyk, takže tvary lexému se neliší jen co do připojeného sufixu, ale bývá změněn i slovní kořen. Důležitým gramatickým jevem je – jako v některých jiných ugrofinských jazycích (např. finština, estonština) – střídání kmenových souhlásek.
Pády Severní sámština disponuje sedmi pády. Protože genitiv a akuzativ jsou s výjimkou některých zájmen homonymní, lze případně tvrdit, že pádů je jenom šest.
Kromě nominativu a genitivu singuláru se tvoří všechny pády pomocí koncovek. Každá koncovka má dvě varianty. Kratší pro vokalický kmen a druhá, která je prodloužená o vokál, pro kmen konsonantní.
pád přípona singuláru přípona plurálu Nominativ -t / -at Genitiv – Akuzativ -id / -iid Lokativ -s / -is -in / -iin Illativ -i / -ii -ide / -iidda Komitativ -in / -iin -iguin / -iiguin Essiv -n / -in -n / -in
Essivní sufix -n je stejný jak v singuláru, tak v plurálu, takže například slovo mánnán znamená „jako dítě“ i „jako děti“.
Zájmena Osobní zájmena mají tři čísla: singulár, plurál a duál. Následující tabulka ukazuje osobní zájmena v nominativu a genitivu/akuzativu.
českynominativčeskygenitiv1. osoba (singulár) já mun můj mu2. osoba (singulár) ty don tvůj du3. osoba (singulár) on/ona/ono son jeho/její su1. osoba (duál) my (2) moai náš munno2. osoba (duál) vy (2) doai váš dudno3. osoba (duál) oni/ony/ona (2) soai jejich sudno1. osoba (plurál) my mii náš min2. osoba (plurál) vy dii váš din 3. osoba (plurál) oni sii jejich sin
Další tabulka ukazuje skloňování zájmena son (on/ona/ono):
SingulárDuálPlurálNominativ son soai siiGenitiv-Accusativ su sudno sinLokativ sus sudnos sisIllativ sutnje sudnuide sidjiideKomitativ suinna sudnuin singuinEssiv sunin sudnon sinin
Číslovky Severosámsky Česky okta jeden guokte dva golbma tři njeallje čtyři vihtta pět guhtta šest čieža sedm gávcci osm ovcci devět logi deset
Slovesa V sámštině se slovesa dělí do 3 skupin podle toho, zda v nich dochází ke střídání stupňů a podle počtu slabik: Sudoslabičná slova, ve kterých dochází ke střídání (boahtit – přijít) Lichoslabičná slova, ve kterých nedochází ke střídání (veahkehit – pomáhat) Sudoslabičná slova, ve kterých nedochází ke střídání (čohkkát – sedět)
Osoba Severosámská slovesa rozlišují tři mluvnické osoby: 1. osoba 2. osoba 3. osoba
Slovesný způsob Severní sámština má čtyři slovesné způsoby: indikativ imperativ kondicionál potenciál
Imperativ boahtitveahkehitčohkkát1. osoba (singulár) bohton veahkehehkon čohkkájehkon2. osoba (singulár) boađe veahket čohkká3. osoba (singulár) bohtos veahkehkos čohkkájehkos1. osoba (duál) boahttu veahkeheadnu čohkkájeadnu2. osoba (duál) boahtti veahkeheahkki čohkkájeahkki3. osoba (duál) bohtoska veahkehehkoska čohkkájehkoska1. osoba (plurál) bohtot veahkehehkot čohkkájednot2. osoba (plurál) bohtet veahkehehket čohkkájeahkkot3. osoba (plurál) bohtoset veahkehehkoset čohkkájehket
Kondicionál
Kondicionál se tvoří připojením sufixu -š- ke kmeni ve slabém stupni sudoslabičných slov a znaku -ivčče- ke konsonantnímu kmeni lichoslabičných slov. K sufixu se pojí navíc préteritní znak a preteritní sada koncovek.
dívat semluvit1. osoba (singulár) geahčašin muitalivččen2. osoba (singulár) geahčašit muitalivččet3. osoba (singulár) geahčašii muitalivččii1. osoba (duál) geahčašeimme muitalivččiime2. osoba (duál) geahčašeidde muitalivččiide3. osoba (duál) geahčašeigga muitalivččiiga1. osoba (plurál) geahčašeimmet muitalivččiimet 2. osoba (plurál) geahčašeiddet muitalivččiidet 3. osoba (plurál) geahčašedje muitalivčče
Číslo Slovesa v severní sámštině rozlišují tři mluvnická čísla: singulár duál plurál
Čas Severní sámština má dva jednoduché časy: Minulý čas boahtitveahkehitčohkkát1. osoba (singulár) bohten veahkehin čohkkájin2. osoba (singulár) bohtet veahkehit čohkkájit3. osoba (singulár) bođii veahkehii čohkkái1. osoba (duál) bođiime veahkeheimme čohkkáime2. osoba (duál) bođiide veahkeheidde čohkkáide3. osoba (duál) bođiiga veahkeheigga čohkkáiga1. osoba (plurál) bođiimet veahkeheimmet čohkkáimet2. osoba (plurál) bođiidet veahkeheiddet čohkkáidet3. osoba (plurál) bohte veahkehedje čohkkájedje
Neminulý čas boahtitveahkehitčohkkát1. osoba (singulár) boađán veahkehan čohkkán2. osoba (singulár) boađát veahkehat čohkkát3. osoba (singulár) boahtá veahkeha čohkká1. osoba (duál) bohte veahkehetne čohkkájetne2. osoba (duál) bohtibeahtti veahkeheahppi čohkkábeahtti3. osoba (duál) boahtiba veahkeheaba čohkkába1. osoba (plurál) boahtit veahkehit čohkkát2. osoba (plurál) boahti'behtet veahkehehpet čohkkábehtet3. osoba (plurál) bohtet veahkehit čohkkájit
a dva složené časy: Perfektum Plusquamperfektum
Negativní sloveso Severní sámština má (jako ostatní sámské jazyky, finština či estonština) tzv. negativní sloveso čili záporové sloveso, které se časuje podle slovesného způsobu, osoby a čísla.
Ind. pres. Imperativ Optativ Supinum? sg. du. pl. sg. du. pl. sg. du. pl. sg. du. pl. 1 in ean eat 1 – – – 1 allon allu allot 1 aman amame amamet 2 it eahppi ehpet 2 ale alli allet 2 ale alli allet 2 amat amade amadet 3 ii eaba eai 3 – – – 3 allos alloska alloset 3 amas amaska amaset
Užitečné fráze
Severosámsky Česky Buorre iđit! Dobré ráno! Buorre beaivi! Dobrý den! Buorre eahket! Dobrý večer! Hei! Ahoj! Mii du namma lea? Jak se jmenuješ? Mu namma lea... Jmenuji se… Giitu! Děkuji! Mii gullo? Jak se máš? Mo hurgá? Co se děje? Leage buorre Nemáš zač Oaidnaleapmai! Brzy se uvidíme! Oaidnaleadnu ihttin! Uvidíme se zítra! Gulahallu! Uvidíme se! Buorre idja! Dobrou noc! Buorrán jođánit! Brzy se uzdrav! Somás šaddanbeaivvi! Všechno nejlepší k narozeninám! Olu lihkku! Gratuluju! Moaihan riŋgestalle! Zavolám ti! Man boaris don leat? Kolik je ti let? Gos don leat eret? Odkud jsi? Maid lohket? Promiň, cože? In ádde Nechápu to Nu fal Rozumím Jo / Ii Ano / Ne Veahket! Pomoc! Rusit! Žehnej vám! Somá deaivvadit Rád tě poznávám! Buriid juovllaid! Veselé Vánoce! Buorre ođđajagi! Šťastný nový rok! Ándagassii! Promiň! Cealkke dearvvuođaid! Pozdrav! Giitu bovdehusas Děkuji za pozvání Buresboahtin! Vítejte! Somá oaidnalit! Rád tě vidím! Buorre geasi! Pěkné léto! Buresboahtin! Hezký den! Man olu diibmu lea? Kolik je hodin? Buorre mátkki! Užijte si výlet! Báze dearvan Rozloučení! Somás vahkkoloahpa! Užijte si víkend! Bures manná Mám se dobře Funet manná Mám se špatně
Vzorový text
Odkazy
Externí odkazy
Finsko-sámský a norsko-sámský slovník
Literatura NICKEL, Klaus Peter. Samisk Grammatikk, Oslo: Universitetsforlaget, 1990
Reference
Kategorie:Sámské jazyky Kategorie:Jazyky Evropy