náhled|330px|vpravo|Použitím podprogramu pro kontrolní součet lze poměrně snadno ověřit totožnost daného vstupu (v tomto příkladu byl k tomuto účelu použit unixovský cksum) Kontrolní součet je doplňková informace, která se předává spolu s vlastní informací a slouží k ověření, zda je vlastní informace úplná a zda při jejím přenosu nedošlo k chybě. Kontrolní součet je výsledkem nějaké předem určené operace, provedené s vlastní informací. Příjemce informace má možnost sám kdykoliv spočítat svůj vlastní kontrolní součet. Jakmile vypočtený kontrolní součet nesouhlasí s předaným kontrolním součtem, znamená to, že během přenosu došlo k poškození zprávy nebo k poškození kontrolního součtu.
Běžné metody Pro výpočet kontrolního součtu se používají různé metody. Principiálně nejjednodušší metodou je zaslání úplné kopie celé informace; pokud při přenosu informace došlo k jejímu poškození, příjemce pozná, že se obě kopie navzájem liší. Nevýhodou této metody je však velká redundance – je třeba přenášet dvojnásobný objem dat. Prakticky používané metody tedy jako kontrolní součet používají jen menší dodatkovou informaci; jednoduchým příkladem použitelným při předávání řady čísel je součet všech čísel. Tento způsob se používá např. v daňovém přiznání a různých statistických výkazech.
Mezi další prakticky používané metody patří například: Parita Modulo Hammingův kód Cyklický redundantní součet (CRC) Error Checking and Correcting (ECC) Message-Digest algorithm (MD5) Secure Hash Algorithm (SHA)
Metody se podstatně liší podle toho, zda jsou určeny pro kontrolu člověkem (rodná čísla, ISBN) nebo počítačem.
Odkazy
Externí odkazy
Související články redundance hašovací funkce samodetekující kód a samoopravný kód kontrolní číslice digitální podpis
Kategorie:Detekce a oprava chyb Kategorie:Algoritmy