Kalifornie ( , oficiálně ) je stát nacházející se na západním pobřeží Spojených států amerických, v oblasti pacifických států v západním regionu USA. Kalifornie hraničí na severu s Oregonem, na východě s Nevadou, na jihovýchodě s Arizonou a na jihu s mexickým státem Baja California. Západní ohraničení státu tvoří Tichý oceán.
Se svou rozlohou 423 970 km² je Kalifornie třetím největším státem USA, v počtu obyvatel (39,4 milionu) je nejlidnatějším státem Unie a s hodnotou hustoty zalidnění 97,4 obyvatel na km² je na 11. místě. Hlavním městem je Sacramento s přibližně 536 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Los Angeles (3,87 milionu obyv.), San Diego (1,41 milionu obyv.), San José (990 tisíc obyv.), San Francisco (826 tisíc obyv.) a Fresno (556 tisíc obyv.). Kalifornii patří 1352 km pobřeží Tichého oceánu. Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Whitney s nadmořskou výškou 4421 m v pohoří Sierra Nevada, jenž je nejvyšší horou kontinentálních Spojených států. Pánev Badwater Basin v Údolí smrti s nadmořskou výškou −85 m je naopak nejníže položeným místem USA. Největšími toky jsou řeky Colorado, jež tvoří hranici s Arizonou, a San Joaquin.
Kalifornské pobřeží bylo Evropany poprvé prozkoumáno v roce 1542, pozemní španělské expedice posléze probíhaly během 16. a 17. století. Region byl pojmenován zřejmě podle mytické země z tehdy populárního španělského románu. Název se původně vztahoval ke Kalifornskému poloostrovu, ale později se rozšířil i na severnější oblast. Území bylo součástí místokrálovství Nové Španělsko, na konci 18. století zde vznikaly první křesťanské misie. Moderní Kalifornie byla součástí Horní Kalifornie, která se v roce 1821 stala částí nezávislého Mexika a kterou na základě výsledku mexicko-americké války získaly v roce 1848 Spojené státy. Téhož roku zde vypukla zlatá horečka a díky nárůstu počtu obyvatel se Kalifornie 9. září 1850 stala 31. státem USA.
Kalifornie patří k nejbohatším a ekonomicky nejaktivnějším státům USA. Průmyslově je nejdůležitější oblastí Los Angeles s okolím a také Silicon Valley, centrum elektronického průmyslu. Losangeleská čtvrť Hollywood je centrem amerického filmového průmyslu. Podnebí je suché a horké, vyskytují se častá zemětřesení – k nejsilnějším došlo v San Franciscu roku 1906 a znovu roku 1989 a v roce 1933 v Long Beach.
Historie náhled|vlevo|V první polovině 19. století byla dnešní Kalifornie součástí Mexika Po vyhnání nepočetných indiánských kmenů se území Kalifornie stalo severní výspou španělské říše na severoamerickém kontinentu. Kalifornie spadala pod místokrálovství Nové Španělsko. Z této kolonie vzniklo roku 1821 Mexiko (Spojené státy mexické) a jedním z jeho teritorií byla i Alta California. V letech 1846–1848 proběhla mexicko-americká válka, po níž bylo území historické Kalifornie rozděleno mezi oba státy. Severní (americká) část byla roku 1850 rozdělena mezi státy Kalifornii a teritoria Nové Mexiko a Utah, zatímco jižní (mexická) část tvořila až do roku 1930 jeden celek, který byl téhož roku rozdělen na dvě teritoria, později přeměněná v mexické státy.
V roce 2007 Kalifornii postihly ničivé požáry, které vyhnaly z domovů mnoho lidí včetně hollywoodských hvězd. K 26. říjnu si vyžádaly 12 obětí.
Symboly Vlajka
Kalifornská vlajka, nazývaná Bear Flag (), je tvořena bílým listem o poměru stran 2:3, v jehož středu je medvěd grizzly jdoucí směrem k žerdi po zeleném pažitu. Pod ním je černý nápis „CALIFORNIA REPUBLIC“ (). V dolní části vlajky je vodorovný červený pruh (o šířce 1/6 šířky vlajky) a v žerďovém horním rohu je červená pěticípá hvězda.Vlajka Kalifornie na Flags of the World
Další symboly Mottem státu je „Eureka“, květinou sluncovka kalifornská, stromem sekvoj vždyzelená, ptákem křepel kalifornský a písní I Love You, California.
Geografie 280px|náhled|Mapa okresů Kalifornie Západní část Kalifornie omývá Tichý oceán, na severu sousedí se státem Oregon. Východní hranici má společnou s Nevadou a na jihovýchodě leží Arizona. Na jihu sousedí s Mexikem. Co do rozlohy se jedná o třetí největší stát USA.
Kalifornie má úrodné Centrální údolí, kde se díky výraznému zavlažování daří zemědělství. V převážně hornaté východní části státu se rozkládá pohoří Sierra Nevada s nejvyšší horou souvislých Spojených států Mount Whitney (4421 m) a horké suché pouště. V pohoří Sierra Nevada se nachází Yosemitský národní park a hluboké sladkovodní jezero Tahoe. Na jihu leží velké slané jezero Salton Sea a Mohavská poušť. V severovýchodní části této pouště leží Údolí smrti, kde se nachází nejníže ležící bod (Badwater, 85 m pod úrovní hladiny oceánu) a zároveň nejteplejší místo v Severní Americe.
Kalifornie je i známá výskytem častých a velice intenzivních zemětřesení, které souvisí se zlomem San Andreas, jenž probíhá po celé délce státu. Známé je zemětřesení, které v roce 1906 postihlo San Francisco.
Většina velkých měst je soustředěna u pacifického pobřeží, kde panuje středomořské podnebí.
průměrná nadmořská výška je 884 m, šířka státu je 403 km, délka státu je 1240 km.
10 největších měst Los Angeles San Diego San José San Francisco Fresno Sacramento Long Beach Oakland Bakersfield Anaheim
Ekonomika
Kalifornie má největší ekonomiku ze všech států Spojených států. V roce 2025 činil její nominální hrubý domácí produkt přibližně 4,251 bilionu amerických dolarů, což odpovídalo přibližně 108 012 dolarům na obyvatele.
Podle údajů United States Census Bureau za období 2020–2024 činil medián ročního příjmu domácnosti v Kalifornii 99 122 amerických dolarů a příjem na obyvatele 49 513 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 11,8 % obyvatel. V civilní pracovní síle bylo 63,3 % obyvatel ve věku 16 let a více.
Průmysl je třikrát větší než zemědělství. Kalifornie je největším centrem počítačového průmyslu na světě, který je soustředěn v Silicon Valley. V Kalifornii se vyrábí nejvíce filmů na světě (kromě indického Bollywoodu). Filmový průmysl je soustředěn ve městě Los Angeles, ve čtvrti Hollywood.
Hlavní zemědělské produkty: ovoce, zelenina, chov dobytka, mléko a mléčné výrobky, vinařství. Hlavní průmyslová odvětví: počítačový průmysl, filmový průmysl, letecký průmysl, těžba a zpracování nerostných surovin, zpracování potravin, chemický průmysl, textilní průmysl, strojní výroba, výroba elektrických strojů, cestovní ruch.
Bydlení
V roce 2025 bylo v Kalifornii odhadováno 14 995 410 bytových jednotek. V období 2020–2024 bylo 55,9 % obývaných bytových jednotek obýváno jejich vlastníky. Medián hodnoty vlastnického bydlení činil 734 700 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 2 036 dolarů.
Energetika náhled|Přenosová soustava v Kalifornii Kalifornie má relativně k ostatním státům velkou spotřebu energie (28–30 GW v zimě a asi polovinu v létě), ale její elektrárny mají kapacitu přibližně 45 GW.
V roce 1996 připravoval guvernér Pete Wilson legislativu umožňující deregulaci trhu s energií v tomto státě, který se opíral o principy volného trhu. Energetický gigant Enron v roce 1999 akvizicí získal firmu PGE a tím i přístup ke kalifornskému deregulovanému trhu.dokument Enron: The Smartest Guys in the Room, kapitola California, přibližně od 1. hodiny, 3. minuty. V létě 2000 Kalifornie zažila rozsáhlé opakované výpadky proudu. Kolem roku 2003 přešla ze státu do soukromých rukou řada elektráren. Cena energie v Kalifornii se od začátku století zněkolikanásobila.
Demografie
náhled|Metropolitní oblast Los Angeles má přes 12 milionů obyvatel náhled|Golden Gate Bridge v San Francisku náhled|Vodopády v Yosemitském národním parku
Vývoj počtu obyvatel Kalifornie:
Rok Počet obyvatel 1970 19 953 134 1980 23 667 902 1990 29 760 021 2000 33 871 648 2010 37 253 956 2020 39 538 223 2025 (odhad) 39 355 309
Kalifornie je nejlidnatějším státem USA. Mezi sčítáním lidu v roce 2010 a sčítáním v roce 2020 vzrostl počet obyvatel Kalifornie z 37 253 956 na 39 538 223, tedy o 2 284 267 obyvatel neboli 6,1 %. Podle odhadu United States Census Bureau měla Kalifornie k 1. červenci 2025 celkem 39 355 309 obyvatel. Oproti sčítání z roku 2020 se tak počet obyvatel snížil o 182 914, neboli přibližně 0,5 %. Ve srovnání s rokem 2010 však byl počet obyvatel stále o 2 101 353, neboli 5,6 %, vyšší.
V období 2020–2024 tvořili obyvatelé narození mimo Spojené státy 27,0 % populace Kalifornie a jiným jazykem než angličtinou hovořilo doma 44,4 % obyvatel ve věku pěti let a více.
Nejpočetnější skupinou obyvatel jsou Hispánci, následovaní bělochy, Asiaty a černochy. Kalifornie prošla v průběhu posledních padesáti let významnou demografickou proměnou. Zatímco v roce 1960 tvořili asi 90 % obyvatel nehispánští běloši, dnes je to pouhých 38,8 % (k roku 2014) a kvůli nízké porodnosti jen 26 % všech novorozenců (k roku 2008).
V roce 2014 se stali nejpočetnější skupinou obyvatel Hispánci.Latinos Set To Outnumber Whites In California – But What Does It Mean For The Economy? Hlavním důvodem je jednak jejich vysoká porodnost, jednak imigrace z Mexika a latinské Ameriky. Nejrozšířenější náboženství je římskokatolické.
Významná sídla: hlavní město: Sacramento (502 743 (2007) obyvatel), největší město: Los Angeles (3 694 820 obyvatel), další významná města: San Diego (1 223 400), San José (925 000), San Francisco (776 773), Fresno (427 652), Oakland (399 484), Santa Ana (337 977). Rasové a etnické složení
Rasové složení obyvatelstva Kalifornie podle sčítání lidu v letech 2010 a 2020:
Skupina 2010 2020 Běloši 57,6 % 41,2 % Afroameričané 6,2 % 5,7 % Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky 1,0 % 1,6 % Asijští Američané 13,0 % 15,4 % Původní obyvatelé Havaje a dalších tichomořských ostrovů 0,4 % 0,4 % Jiná rasa 17,0 % 21,2 % Dvě nebo více ras 4,9 % 14,6 %
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 37,6 % populace v roce 2010 a 39,4 % populace v roce 2020.
Věk a pohlaví
Podle odhadů United States Census Bureau tvořily osoby mladší 18 let 20,8 % obyvatel Kalifornie a osoby ve věku 65 let a více 17,5 %. Ženy představovaly 50,7 % obyvatelstva.
Vzdělání
V období 2020–2024 mělo 84,7 % obyvatel Kalifornie ve věku 25 let a více dokončené středoškolské nebo vyšší vzdělání a 37,1 % mělo bakalářský nebo vyšší vysokoškolský titul.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky státu Kalifornie Visit California, oficiální turistický portál
Kategorie:Státy v USA Kategorie:Pacifické státy