Cost plus (cost-plus, řidčeji cost+, alternativně Cost Reimbursement Contract – smlouva s refundací nákladů) označuje trh, způsob financování nebo (a to nejčastěji) zakázku či smlouvu, ve které smluvní strana, chápaná jako zhotovitel předmětu smlouvy (produktu, služby, apod.) dostává po zhotovení předmětu smlouvy bonus, jehož podoba a hodnota je zakotvena ve smlouvě, a/nebo v případě, že zhotovitel překročí předpokládané náklady (uvedené ve smlouvě) nebo na základě nových skutečností zahrne do zakázky tzv. oprávněné náklady, druhá smluvní strana (zadavatel, objednavatel) tyto náklady uhradí.
Opakem cost plus smluv/financování je financování s pevnou cenou (nákladů) – , , které se vyskytuje v drtivé většině případů a předpokládá coby implicitní typ smlouvy či čerpání finančních prostředků mezi zadavatelem a zhotovitelem.
Typy cost plus kontraktů Cost Plus Fixed Fee – po dodání/vykonání produktu/služby zhotovitel získá fixní odměnu, jejíž výše je zakotvena ve smlouvě Cost-Plus-Incentive Fee – zhotovitel po splnění smlouvy získá odměnu proporcionální vzhledem ke kvalitě, rychlosti nebo ekonomičnosti splněné zakázky Cost Plus Award Fee – podobná jako Cost-Plus-Incentive Fee, s tím, že může být podrobněji rozepsáno, jaké konkrétní cíle (resp. jejich překonání) zadavatel odmění. Například, při kontraktu na návrh a vyrobení letadla těmito cíli mohou být rychlost a spotřeba paliva nad respektive pod stanovený limit, který musí být splněn. Cost Plus Percentage of Cost – jediný typ cost plus smluv, který neobsahuje odměnu pro zhotovitele a kde se zadavatel upisuje platit rostoucí zhotovitelovy náklady. Tato smlouva se používá nejméně a v některých případech je zcela zakázaná.
Paradox cost plus smluv Z pohledu teoretické ekonomie u cost plus smluv/zakázek/objednávek dochází – na rozdíl od reálného ekonomického prostředí – k paradoxnímu jevu, kdy větší náklady pro zhotovitele znamenají větší zisk.
Charakter cost plus smlouvy zhotovitelům zavdává důvody pro záměrné zvyšování nákladů. Z toho důvodu by měly mít cost plus zakázky přísný audit i jiné kontrolní mechanismy, ať již ze strany zadavatele nebo nezávislé.
Oblasti cost plus smluv Obecně se cost plus smlouvy nejčastěji uzavírají na konkrétní projekty v oblastech vědeckého výzkumu, případně na rozsáhlé projekty těžby nerostných surovin. Speciální oblastí je pak zbrojírenský průmysl a dodávky vojenské techniky armádě.
Někdy zadavatele k podepsání cost plus smluv nutí okolnosti – je to například u zakázek, jejichž užitečnost popř. rychlost, s kterou budou zhotoveny, je v daném okamžiku důležitější a přesahuje výhodu možnosti vybrat si na základě ceny. Též u zakázek v prostředí nebo na pozadí živelních katastrof nebo (po)válečného chaosu se cost plus kontrakty objevují. Příkladem jsou zakázky poválečné výstavby Iráku.http://www.blisty.cz/art/21799.html V případě Spojených států amerických, začal od roku 2002 objem cost plus kontraktů u jejího Ministerstva obrany dokonce převyšovat smlouvy fixed price. Smlouvy cost plus, jejímž zadavatelem byla americká vláda v roce 2007 dosáhly objemu 78 miliard dolarů.Defense Industrial Initiative Group - Current Issues: Cost Plus Contracting
Odkazy Reference
Externí odkazy Defense Industrial Initiatives Group - Cost-plus Contracting Narrated Slide Show
Kategorie:Ekonomika Kategorie:Smlouvy