thumb|Příklad šedého dovozu - čokoláda byla určená pro jiné trhy, než pro ten Český (některé ze zemí původního určení byly státy Evropského hospodářského prostoru), ale jednoduše byla přivezena do ČR, a opatřena dodatečným lepíkem s informací o složení obsahu v češtině. Pojem „šedá ekonomika“ se objevil poprvé po druhé světové válce, i když existence tohoto druhu ekonomiky je historicky doložena nejméně několik století. Intenzivní zájem odborníků o tento fenomén začal na počátku sedmdesátých let 20. století ve státech s tržní ekonomikou.
Je označována také jako neoficiální, stínová, neformální, skrytá, ale používá se také označení duální, paralelní, podzemní, druhá. V cizích jazycích: SRN Schattenwirtschaft, Francie economie souterraine, Itálie economia sommersa nebo occupazione occulta, v Nizozemí oficieuze circuit, grizje sector nebo schmerezone.
Do šedé ekonomiky se zahrnují jakékoliv ekonomické činnosti a vztahy, které porušují běžně užívané normy etické, společenské, morální a obchodní (např. korupce, praní špinavých peněz, daňové úniky, práce na černo). Tyto činnosti jsou většinou na hranici zákona, a proto jsou jen velmi těžko postižitelné. Obecně se dá říci, že šedá ekonomika zahrnuje takové činnosti, ze kterých plyne příjem a tento příjem není hlášen příslušnému úřadu, tzn. není zdaněn, je skryt.
Problematika šedé ekonomiky se řeší na národní i mezinárodní úrovni. Spolupráce mezi státy je u řešení tohoto problému nezbytná. Šedá ekonomika se dotýká prakticky všech států bez ohledu na jejich ekonomický systém a rozvojovou fázi. V jednotlivých zemích a různých fázích jejich sociálního a ekonomického rozvoje se šedá ekonomika projevuje různou silou a v různých rozměrech. Obecně platí, že v zemích s tržní ekonomikou je základní příčinou pro vznik šedé ekonomiky daňový systém, v zemích s centrálně plánovanou ekonomikou pak hluboká nerovnováha nabídky a poptávky na trhu.
Motivace Občané daného státu se mohou zapojit do šedé ekonomiky vědomě i nevědomě. Mezi nejčastější důvody patří: snaha vyhnout se placení daní (např. z příjmu, z přidané hodnoty, spotřební daně apod.) obcházení placení příspěvků na sociální pojištění obcházení předpisů o minimální mzdě, maximální délce pracovní doby či bezpečnostních nebo zdravotních standardů snaha zbavit se některých administrativních procedur, jako např. vyplňování statistických dotazníků a jiných hlášení (daňové přiznání) snaha dosáhnout svobodnější společnosti (agorismus)
Gershunyho klasické rozdělení šedé ekonomiky Gershuny rozděluje neformální ekonomiku do tří sektorů:
První sektor – rodinná ekonomika domácností, která je definována jako „aktivity bez finanční platby, které poskytují potřebné zboží a služby pro členy domácností.“
Druhý sektor – komunální ekonomika, definovaná jako "aktivity bez finanční platby pro společnost jako celek, nebo pro členy komunity, jiné než členy domácností."
Třetí sektor – podzemní ekonomika, kterou jsou míněny aktivity osob obsažené v oficiální ekonomice, ve vazbě na oficiální ekonomiku i mimo ni. Tyto aktivity však zůstávají skryté před úřady pro jejich nelegálnost (skrývají se před daněmi a ostatními nařízeními, zahrnují se sem i např. krádeže apod.)
Gershuny podzemní ekonomiku dále člení na:
aktivity, které jsou vždy spojeny s formálním zaměstnáním a které zanechávají stopu jako náklady ve výrobě a ve státních účtech aktivity, které jsou méně propojeny s formální ekonomikou; jedná se o výrobu, která je nabízena formálnímu sektoru, ale jež netvoří její část (domácí pracovníci) produkce konečných výrobků a služeb přímo u spotřebitele.
Podle zprávy Evropské komise se používá následující členění neformální ekonomiky:
daňový únik ze strany řádných pracovníků (hlavně samostatně výdělečně činných), podniků a řádně deklarovaných ekonomických transakcí aktivity a ekonomické transakce zakázané trestním právem vzhledem k jejich náplni (kriminální ekonomika) neplacené ekonomické aktivity vykonávané v domácnosti k jejímu prospěchu nebo k prospěchu domácností příbuzných nebo přátel, včetně každodenní domácí práce a mnoha různých činností směřujících ke splnění vlastních potřeb (tzv. subsistenční ekonomika) profesionální aktivity, vykonávané jako jediné nebo druhé zaměstnání, provozované pravidelně za účelem výdělku a pohybující se na hranici nebo vně povinností daných právním řádem, předpisy a smluvními závazky
Klady šedé ekonomiky přináší podnikatelského ducha a nové nápady do ekonomiky a může přispívat k vyšší konkurenceschopnosti a efektivnosti tím, že usnadňuje vstup na trh a snižuje nákladyTUČEK, Jan. Šedá a černá ekonomika a její ekonomické implikace. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Veronika Bachanová. upozorňuje na chyby oficiální ekonomiky, mezery v zákonech, nevyhovující daňový systém, ale i nedostatečnou autoritu správních a bezpečnostních orgánů dokazuje, že občané daného státu jsou dostatečně podnikaví a jsou připraveni reagovat i na nevyhovující tržní podmínky určití autoři považují neformální ekonomiku za pilíř sociální stability v těžkých dobách, kdy ekonomika na hraně zákona umožňuje přežití řadě skupin obyvatelstva a tím přispívá k udržení sociálního klidu rozšířenost šedé ekonomiky svědčí o stabilitě, efektivnosti a důvěryhodnosti institucí, právního systému i systému celé společnosti růst v neformálním sektoru koreluje s růstem celé ekonomiky (peníze, které by jinak stát prohýřil na nesmyslné investice, špatně odvedené práce ajn., se mohou investovat do rozvoje firem v šedé ekonomice, navýší se zaměstnanost, plat a tím se státu ulehčí v nákladech na sociální zabezpečení a zajistí větší spotřeba takto zaměstnaných lidí o vyšších výdělcích a odvod daní z této spotřeby)SCHNEIDER, F., ENSTE, D.: Hiding in the Shadows – the Growth of the Underground Economy, Mezinárodní měnový fond [online], 2002, dostupný na: http://www.imf.org/external/pubs/ft/issues/issues30/index.htm
Zápory šedé ekonomiky šedá ekonomika podkopává účinné státní řízení ekonomiky, narušuje celistvost daňového systému a devizové hospodářství, protože nastává odliv prostředků z oficiální do neoficiální ekonomiky činnosti šedé ekonomiky neporušují pouze daňové předpisy, ale i další pravidla jako jsou pracovněprávní předpisy, pravidla pracovního trhu a bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí atd., a tím přispívají k narušení vztahů v lidské společnosti a rovnováhy přírody šedá ekonomika může být jen ekonomikou přechodnou, neexistují v ní velké investice, které by zajistily dlouhodobý růst (nemožnost neformálních firem čerpat peníze tradiční (oficiální) cestou – nelze si vzít v bance úvěr) šedá ekonomika podporuje úplatkářství, jelikož subjekty, které chtějí zůstat skryté, jsou ochotny platit inspektorům (úředníkům) úplatky větší rozšíření šedé ekonomiky v daném státě je spojeno s významnou ztrátou výkonnosti oficiální ekonomiky, plýtváním zdroji a poklesem národohospodářské produktivity šedá ekonomika se nedá dost dobře a účelně sledovat, zavádějící statistiky a nedostatek věrohodných informací pak způsobují dezinformovanost veřejnosti, zmenšuje se prostor pro provádění kvalifikované hospodářské politiky
Faktory ovlivňující šedou ekonomiku
Daňová zátěž Podle mnoha studií je zátěž daní a odvodů na sociální pojištění a zdravotní pojištění nejdůležitější příčinou existence šedé ekonomiky. Placení daní a odvodů snižuje čistou mzdu zaměstnancům a zvyšuje náklady jejich zaměstnavatelů. Čím vyšší rozdíl mezi čistou a superhrubou mzdou, tím vyšší motivace zaměstnanců a zaměstnavatelů vyhýbat se placení daní a odvodů. Podnikatelé v šedé ekonomice jsou schopni dosáhnout nižších nákladů, což značně zvyšuje jejich konkurenceschopnost. Důležitým faktorem je také okrajová sazba daně (tj. procento, které musí zaměstnanec nebo zaměstnavatel odvést do státního rozpočtu, z každé další vydělané koruny). Čím vyšší je, tím větší motivace pro zaměstnavatele hlásit pouze část příjmů.Schneider, M. F., & Enste, D. (2000). Shadow economies around the world: Size, causes, and consequences. International Monetary Fund, s. 19.
Intenzita regulací Regulace snižují možnosti jednotlivých aktérů v ekonomice a zároveň zvyšují jejich náklady na činnost. To znamená, že vyšší množství regulací poskytuje aktérům v oficiální ekonomice větší motivaci přesunout své aktivity do šedé ekonomiky. Mezi typické příklady patří minimální mzda, omezení zaměstnávání migrantů, nutnost licencí k provozování určitých činností, hygienické, hlukové a jiné provozní normy, obchodní bariéry atp.Schneider, M. F., & Enste, D. (2000). Shadow economies around the world: Size, causes, and consequences. International Monetary Fund, s. 24.
Pracovní trh Rozsah šedé ekonomiky je výrazně ovlivněn situací na trhu práce. Velká nezaměstnanost obvykle znamená procentuální nárůst lidí pracujících v šedé ekonomice. Dalším z faktorů, který ovlivňuje rozsah šedé ekonomiky jsou regulace, které omezují nebo zakazují práci určitým skupinám lidí. Například lidé v předčasném důchodu, lidé bez pracovního povolení nebo lidé, kteří jsou omezeni maximálním počtem hodin práce týdně, jinou možnost než práci v šedé ekonomice nemají.Schneider, M. F., & Enste, D. (2000). Shadow economies around the world: Size, causes, and consequences. International Monetary Fund, s. 25.
Migrace obyvatelstva Tento aspekt ovlivňuje především ekonomiky zemí, do kterých směřují velké skupiny imigrantů (např. USA). Tito imigranti pocházejí většinou z méně vyspělých zemí s nízkou životní úrovní a jsou tak ochotni pracovat za méně než minimální mzdu, za horších pracovních podmínek a bez řádného sociálního a zdravotního zabezpečení. Tím tato velká skupina nenáročných pracovníků přispívá k růstu stínové ekonomiky.
Sociální transfery Systém, ve kterém jsou nezaměstnaným poskytovány sociální dávky a jiné benefity snižuje jejich motivaci hledat práci v oficiální ekonomice, protože práce v šedé ekonomice jim umožňuje si tyto benefity ponechat, což zvyšuje rozdíl mezi mzdami v oficiální ekonomice a šedé ekonomice. Do sociálních transferů řadíme sociální dávky, mateřské a rodičovské příspěvky, podpory v nezaměstnanosti, předčasné penze a jiné.PROCHÁZKOVÁ, Veronika. Faktory ovlivňující rozsah stínové ekonomiky v České republice. Brno, 2016. Diplomová práce. Mendelova univerzita. Vedoucí práce Pavel Breinek, s. 25.
Kvalita služeb poskytovaných veřejným sektorem a vymahatelnost práva Firmy a jednotlivci setrvávají v oficiální ekonomice, pokud je to pro ně výhodné. Nedostatečná vymahatelnost práva týkající se především ochrany majetku, dodržování smluv aj. snižuje výhodnost setrvání v oficiální ekonomice a přispívá k nárůstu šedé ekonomiky. Špatně fungující soudnictví, policie či orgány státní správy – finanční úřady, celní správa, živnostenské úřady, úřady práce atp. snižují riziko odhalení, což snižuje náklady působení v šedé ekonomice.
Míra korupce a stupeň akceptace šedé ekonomiky Studie zabývající se mírou korupce a rozsahem šedé ekonomiky ukázaly, že mezi těmito dvěma proměnnými existuje silná korelace. Vysoká míra korupce umožňuje firmám a jednotlivcům činným v šedé ekonomice získat ochranu před státními orgány nebo přístup k materiálům na výrobu zbraní či drog.
S mírou korupce se pojí stupeň akceptace aktivit v šedé ekonomice. Pokud jsou aktivity v šedé ekonomice mezi lidmi všeobecně uznávané, tak dochází ke snížení rizika odhalení a na aktéry v šedé ekonomice není kladen žádný morální nátlak v souvislosti s provozováním těchto aktivit. Příkladem může být Itálie, kde je vyhýbání se systému považováno za umění, nebo ČSSR, kde byly tyto činnosti běžnou praxí, a dokonce se objevovaly v populárních písních či filmech.PROCHÁZKOVÁ, Veronika. Faktory ovlivňující rozsah stínové ekonomiky v České republice. Brno, 2016. Diplomová práce. Mendelova univerzita. Vedoucí práce Pavel Breinek, s. 26-27.
Metody měření a odhadů šedé ekonomiky
Přímé metody