náhled|Reformu veřejných financí prosadila vláda premiéra Mirka Topolánka

Reforma českých veřejných financí proběhla v létě 2007. Navrhla ji a prosadila vláda Mirka Topolánka.

Reformou provedenou zejména prostřednictvím zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů bylo změněno 46 zákonů a zrušen jeden zákon. Reforma zavedla tři nové ekologické daně – ze zemního a některých dalších plynů, z pevných paliv a z elektřiny. Ve větší či menší míře byly zreformovány prakticky všechny daňové zákony a z tohoto hlediska šlo ve své době o nejrozsáhlejší změnu za posledních patnáct let. Daňový systém ale reforma nezjednodušila do takové míry, jak bylo původně plánováno (patřila k těm složitějším a nejméně srozumitelným v Evropě) a vzhledem ke složitosti některých ustanovení mělo dojít k jejím změnám a úpravám. Reforma vstoupila v platnost v lednu 2008.

Hlavní body reformy Základní myšlenkou daňové části reformy bylo snížení přímých a zvýšení nepřímých daní.

Daň 2007 2008 2009 2010Daň z příjmu fyzické osoby 12 až 32 % 15 % (ze superhrubé mzdy)Daň z příjmu firem 24 % 21 % 20 % 19 %DPH (snížená sazba) 5 % 9 % | 10 %Spotřební daň u tabáku 27 % 28 %

Daň z příjmu fyzické osoby se nově měla vypočítávat z „superhrubé mzdy“, což představovalo reálné zdanění 21,3 %. Zavedla se ekologická daň.

Reforma zavedla některé poplatky ve zdravotnictví (za návštěvu u lékaře, položky na receptu, pobyt v nemocnici a návštěvu pohotovosti). Měnila systém stanovování cen léků. Na rozdíl od důchodů se již neměly být automaticky zvyšovány hodnoty životního minima a sociálních dávek. Měnila se výše příspěvku při rodičovské dovolené, podle délky, jakou chtěl rodič strávit mimo zaměstnání; výše porodného a systém nemocenské.Sněmovna schválila reformu veřejných financí, zpráva ČTK z 21. 8. 2007

Daň z příjmu fyzických osob Asi největších změn doznal zákon o dani z příjmů. Tyto změny se dotýkaly téměř všech obyvatel České republiky, ať již pracovali jako zaměstnanci nebo podnikali jako osoby samostatně výdělečně činné.

Změna sazby daně Od roku 2008 se místo progresivní sazby daně (12–32 %) nově zavedla rovná daň z příjmů fyzických osob a to ve výši 15 %. S tímto také souviselo rozšíření základu daně u fyzických osob (zahrnovalo i sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem) a zavedení tzv. superhrubé mzdy (viz níže).

Díky zavedení rovné daně již ztrácel smysl institut společného zdanění manželů. Využít společného zdanění manželů mohly rodiny s dětmi, kdy jeden z rodičů měl výrazně vyšší příjmy než druhý (např. žena na rodičovské dovolené) naposledy za zdaňovací období roku 2007.

Zvýšení slev na dani a daňového zvýhodnění na dítě Také slevy na dani doznaly od nového roku změny. U všech došlo k jejich zvýšení. Na poplatníka (důchodce) v roce 2007 byla sleva 7200 Kč, v roce 2008 24 840 Kč a v roce 2009 se očekávalo 16 560 Kč. Sleva na druhého z manželů bez příjmů za roky 2007, 2008 a 2009 to byly částky 4200 Kč, 24 840 Kč a 16 560 Kč. Na druhého z manželů a zároveň držitele ZTP/P byly částky 8400 Kč, 49 840 Kč, 33 120 Kč. U poživatelů částečného invalidního důchodu 1500 Kč, 2520 Kč, 2520 Kč. U poživatelů plného invalidního důchodu 3000, 5040 a 5040 Kč. U držitele průkazu ZTP/P 9600, 16 140 a 16 140 Kč. Na studujícího 2400, 4020, 4020 Kč. Daňové zvýhodnění na dítě 6000, 10 680 a 10 200 Kč, dítě ZTP/P 12 000, 21 630 resp. 20 400 Kč v letech 2007, 2008, 2009.

Daňový bonus Již předcházející zákon umožňoval fyzickým osobám uplatňujícím daňové zvýhodnění získat při splnění daných podmínek daňový bonus. Nově došlo ke zvýšení maximálního limitu pro vyplácení daňového bonusu z 30 000 Kč na 52 200 Kč.

Další změny Akceptace pojistných smluv o soukromém životním pojištění uzavřených i s pojišťovnami na území EU nebo EHS pro účely úlev při placení pojistného – daňové zvýhodnění u poplatníka, případně u zaměstnavatele. Zrušení daňového osvobození úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů (HZL) a to u HZL emitovaných po 31. prosinci 2007. Změna v osvobození příjmů od daně z příjmů fyzických osob pokud jde o příjmy z prodeje cenných papírů. Od roku 2008 došlo k prodloužení časového limitu pro osvobození z příjmů z prodeje cenných papírů 6 měsíců na 5 let. Zachování 6měsíčního časového testu se i nadále vztahovalo pouze na investiční cenné papíry a cenné papíry kolektivního investování, tedy obchodovatelné na regulovaném trhu cenných papírů. Vyloučení zaplaceného pojistného na sociální a zdravotní pojištění z daňových výdajů u OSVČ při stanovení základu daně od roku 2008. (Tato změna korespondovala se zavedením superhrubé mzdy jako základu daně u zaměstnanců.) Zrušení minimálního základu daně pro podnikající fyzické osoby od roku 2008 Zrušení zvláštního režimu pro výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období, a to v souvislosti se zavedením rovné daně, kdy již tento režim ztrácel smysl. Zvýšení limitu pro uplatnění daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně ze 3000 na 7000 Kč u příjmů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu… a současně zvýšení zvláštní sazby daně z těchto příjmů z 10 na 15 % pro rok 2008 a na 12,5 % od roku 2009.

Reforma ve mzdách – superhrubá mzda Reforma 2008 přinesla změny i ve zdanění mezd zaměstnanců. Nově se daň z příjmů u zaměstnanců počítala z tzv. superhrubé mzdy. Od nového roku se místo progresivní sazby daně (12–32 %) nově zavedla rovná daň z příjmů fyzických osob, a to ve výši 15 % pro rok 2008 i v roce 2009. S tímto také souviselo rozšíření základu daně u fyzických osob (zahrnovalo sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem) a zavedení tzv. superhrubé mzdy.

Princip superhrubé mzdy Do konce roku 2007 se daň počítala z hrubé mzdy. Od roku 2008 se ovšem již počítala ze součtu hrubé mzdy zaměstnance plus pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které byl povinen hradit za zaměstnance zaměstnavatel. Tedy daň se odváděla z hrubé mzdy zvýšené o 35 %. Princip superhrubé mzdy zakotvoval § 6 odst. 13 zákona o daních z příjmů (ZDP).

Daň z příjmů právnických osob Sazba daně z příjmu právnických osob Změnou, která je na první pohled nejvíce viditelná, bylo postupné snižování sazby daně z příjmu právnických osob. Ta během následujících tří let měla klesnout z 24 % na 19 %, které měly firmy platit v roce 2010.

Postupné snižování sazby daně z příjmu PO mělo probíhat takto: Sazba od ledna 2008 – 21 % Od 1. ledna 2009 – 20 % Od 1. ledna 2010 – 19 %

Změny v dani z příjmu u fyzických osob podnikatelů Podnikatelů se týkaly změny daně z příjmu fyzických osob, především pak změny v § 7, který se týkaly příjmů z podnikání. Byly to především tyto změny: Nově nebylo možné odečíst si příspěvky na sociální a zdravotní pojištění Reforma zrušila minimální základ daně Zrušilo se také rozdělení příjmů do více zdaňovacích období Měsíční limit pro danění srážkovou daní (15 %) pro příjmy dle autorského zákona se zvýšil z 3 000 na 7 000 Kč Změny v režimu daňově uznatelných nákladů společných i pro právnické osoby Možnost závazného posouzení od finančního úřadu za poplatek 10 000 Kč u technického zhodnocení vs. oprava a u výdajů a příjmů u majetku, který je využíván pro podnikatelské i soukromé účely

Závazné posouzení vydané finančním úřadem Ve sporných či nejasných případech (viz níže) mohly podle reformy firmy a podnikatelé požádat finanční úřad o závazné posouzení. Toto posouzení se vydávalo za 10 000 Kč.

Finanční úřad bylo možné požádat o závazné posouzení v těchto otázkách: Závazné posouzení způsobu rozdělení nákladů, které nelze pouze přiřadit ke zdanitelným příjmům Závazné posouzení výpočtu části nákladů spojených s provozem nemovitosti, které je zčásti používána k podnikání Závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku (odepisovatelným) technickým zhodnocením nebo zdali se jedná o přímý náklad Závazné posouzení výdajů na výzkum a vývoj Rozšíření stávající možnosti požádat o závazné posouzení týkající se uplatnění daňových ztrát u změny vlastnictví i na podnikové kombinace

Osvobození kapitálových výnosů a dividend od dceřiných společností Reforma rozšiřovala daňové osvobození (uplatňovaného dle směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností – Parent-Subsidiary Directive) také na dividendy přijaté od společností se sídlem mimo EU. Navíc nově zavedla osvobození od daně z příjmu právnických osob u kapitálových výnosů z prodeje akcií a podílů dceřiných společností.

Platily zde však určité omezující podmínky: dceřiná společnost musela v zemi, kde měla sídlo, podléhat dani z příjmů ve výši alespoň 12 %, s příslušnou zemí musela být uzavřena dohoda o zamezení dvojímu zdanění, musel být v dceřiné společnosti držen alespoň 10% podíl po dobu alespoň 12 měsíců, příjemcem dividend či příjmů z prodeje akcií a podílů dceřiných společností byla společnost se sídlem v ČR či stálá provozovna společnosti se sídlem v jiném členském státě EU, právní formou společnosti musela být společnost s ručením omezeným či akciová společnost (či jejich zahraniční ekvivalenty).

Navýšení zdanitelného zisku o částku neuhrazeného závazku Firmy i podnikatelé (FO) si dle nového zákona musely navýšit svůj zdanitelný zisk o částku svých neuhrazených závazků. Mělo se to týkat závazků, které byly více než 36 měsíců po splatnosti či byly již promlčené. Ustanovení se pochopitelně vztahovalo pouze na závazky, týkající se daňově uznatelných nákladů. V případě následného uhrazení závazku mohl být základ daně o něj opětovně snížen. V platnosti bylo toto ustanovení od 1. ledna 2008 a vztahovalo se též na závazky, které vznikly před datem účinnosti reformy.

Osobní automobily – delší doba odepisování Reforma zrušila limit pro pořizovací ceny osobních automobilů (M1). Ustanovení se týkalo pouze osobních automobilů pořízených poté, co reforma vzešla v platnost, tedy od 1. ledna 2008. Druhou změnou týkající se osobních automobilů bylo prodloužení doby odepisování na pět let. Byla totiž zrušena stávající odpisová skupina 1a a osobní auta byla nově zahrnuta do druhé odpisové skupiny. Ustanovení se týkalo všech osobních aut, která nebyla plně odepsána k datu nabytí účinnosti reformy, tedy k lednu 2008 (s výjimkou aut pořízených v rámci finančního leasingu).

Skupinová registrace k DPH Reforma přinesla právnickým osobám novou možnost skupinové registrace k dani z přidané hodnoty. Skupina kapitálově nebo jinak spojených osob se sídlem v ČR mohla požádat svého správce daně o skupinovou registraci k DPH. Tato skupina byla pak považována za jednoho plátce DPH (všechny společnosti ve skupině měly jedno identifikační číslo) a plnění mezi jednotlivými členy skupiny tak DPH nepodléhalo.

Nepřímé daně – DPH a spotřební daň Desítky novelizací, které přinesla schválená reforma, se projevily ve všech oblastech. Zejména daňová oblast doznala řadu důležitých změn.

Spotřební daň Vládní úředníci nezapomněli na spotřební daň, jejíž zvýšení se dotklo především kuřáků, resp. aktivních konzumentů tabákových výrobků. Výpočet spotřební daně u tabákových výrobků nebyl nijak složitý, určité komplikace nastaly u cigaret. U nich se celková spotřební daň vypočítávala jako součet procentní a pevné části daně, navíc byla stanovena minimální sazba. Ta se týkala především levnějších značek. Díky reformě se minimální sazba zvedla na 38,40 Kč na jednu krabičku. Jen díky spotřební dani tedy vzrostla cena o 5,60 Kč.

Vyšší DPH Reforma zvýšila sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 5 na 9 %. Výčet zboží a služeb, kterého se zvýšení daně dotklo, byl uveden v přílohách 1 a 2 zákona o dani z přidané hodnoty. Šlo především o potraviny, tiskoviny, v případě služeb pak například o vodné, stočné, hromadnou dopravu, kulturní a sportovní akce aj. Vyšší DPH měla také výrazný dopad na bytovou výstavbu. Novela zákona nově definovala, na co lze sníženou sazbu daně uplatnit.