náhled|vpravo|Satelitní snímek Velkého korálového útesu Korálový útes je podmořský ekosystém charakteristický útesotvornými korály. Útesy jsou tvořeny koloniemi korálových polypů, které jsou drženy pohromadě uhličitanem vápenatým. Většina korálových útesů je tvořena z korálů řádu větevníci (koráli šestičetní, Scleractinia), u kterých se polypy shlukují do skupin. Koráli patří do třídy korálnatci (Anthozoa) a spolu se sasankami a medúzami (mimo jiné) patří do živočišného kmenu žahavci. Na rozdíl od sasanek koráli vylučují uhličitan vápenatý (kalcifikace) kvůli tvorbě pevného exoskeletu, jenž jim je stabilní oporou a ochranou. Většina útesů roste nejlépe v čistých, teplých, mělkých, prosluněných a pohybujících se vodách.
Korálové útesy patří mezi ekosystémy s nejvyšší druhovou bohatostí, podle některých názorů jsou druhově vůbec nejbohatším typem prostředí na Zemi. Hostí totiž více než čtvrtinu vědě dosud známých druhů mořských organismů a možná až celý milion druhů, počítáme-li také neobjevené taxony. Lidem poskytují ryby a další mořské živočichy a také suroviny k výrobě léků a biomateriálů, chrání pobřeží před bouřemi a erozí a podporují turistiku a rekreaci. Závisí na nich v různé míře asi miliarda obyvatel naší planety.
Bývají nazývány „deštnými pralesy moře“. Zabírají necelé 0,1 % plochy světového oceánu, asi tak polovinu rozlohy Francie, a přesto poskytují domov více než 25 % všech mořských druhů,SPALDING, Mark; RAVILLIOUS, Corinna and GREEN Edmund P. World Atlas of Coral Reefs. Berkeley (CA): University of California Press and UNEP/WCMC, 2001. .MULHALL, Marjorie. Saving rainforests of the sea: An analysis of international efforts to conserve coral reefs. Duke Environmental Law and Policy Forum. Spring 2009, vol. 19, s. 321–351.Where are Corals Found? In: National Ocean Service [online]. 13 May 2011 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: https://oceanservice.noaa.gov/education/tutorial_corals/coral05_distribution.html mimo jiné ryb, měkkýšů, červů, korýšů, ostnokožců, houbovců, pláštěnců a dalších žahavců. Počet korálů však obecně nesouvisí s počtem ryb na daném místě. Korálové útesy prosperují v mořských vodách chudých na živiny. Nejčastěji se nacházejí v mělkých tropických vodách, ale v menším měřítku existují i ve studených a hlubokých vodách.náhled|vpravo|Korálové útesy na mapě světa Korálové útesy přinášejí lidem zisk z rybolovu, turismu a pobřežní ochrany. Roční světová ekonomická hodnota korálových útesů je odhadována na 30 miliard USDCESAR, Herman; BURKE, Lauretta and PET-SOEDE, Lida. The Economics of Worldwide Coral Reef Degradation. The Netherlands: Cesar Environmental Economics Consulting, 2003, s. 4. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/272791623_The_Economics_of_Worldwide_Coral_Reef_Degradation či na 375 miliard USD v cenách v roce 1994 (tj. cca 1 % z celkové ceny všech ekosystémů).
Korálové útesy jsou křehkým ekosystémem. Částečně proto, že jsou citlivé na kvalitu vody. Jsou ohrožovány nadbytkem živin (dusíku a fosforu) vyplavovaných řekami do moří, eutrofizací spodními vodami, zvyšováním teploty oceánů, okyselováním oceánů, nadměrným rybolovem škodlivými praktikami při využívání půdy včetě odtékání splašků z měst a průsaku (např. z injektážních vrtů a žump).Corals reveal impact of land use. [The study by researchers from the ARC Centre of Excellence for Coral Reef Studies (CoECRS).] In: The University of Queensland [online]. 31 May 2007 [cit. 2025-01-14].Urban runoff and coastal water quality being researched for effects on coral reefs. In: "Proactive art" [online]. July 1, 2002 [cit. 2025-01-14]. Dostupné z: https://proactive-art.org/post/26377191103/hyperbolic-crochet-coral-reef. Úpadek karibských korálových útesů začal v 50. a 60. letech 20. století jako důsledek místní lidské činnosti. Odumírající korály zbělají.
Formování náhled|Formování atolu Korálové útesy se poprvé objevily před 485 miliony let, na úsvitu raného ordoviku, a nahradily mikrobiální a houbovité útesy z kambria. Většina korálových útesů vznikla po posledním ledovcovém období, kdy tání ledu způsobilo nárůst hladiny moře a zaplavení kontinentálních šelfů. Většinou jsou mladší než 10 000 let. Se vznikem mořských komunit útesy rostly vzhůru stejným tempem jako hladiny moří. Ty, které rostly příliš pomalu, mohly uhynout kvůli nedostatku světla.KLEYPAS, Joanie. Coral reef. The Encyclopedia of Earth. Archived from the original on August 15, 2010 [cit. 2011-04-04]. Některé korálové útesy se však nacházejí v hlubokém moři mimo kontinentální šelfy, a to hlavně kolem oceánských ostrovů a atolů. Většina takových ostrovů je sopečného původu. Jiné mají tektonický původ, když deskové pohyby zvedly hluboké oceánské dno.
V publikaci The Structure and Distribution of Coral ReefsDARWIN, Charles. The Structure and Distribution of Coral Reefs. Being the first part of the geology of the voyage of the Beagle, under the command of Capt. Fitzroy, R. N. during the years 1832 to 1836. London: Smith Elder and Co., 1843. Charles Darwin vyložil svou teorii o formaci atolových útesů, kterou vymyslel během své výzkumné výpravy na lodi Beagle. Jeho teorie byla, že díky zdvihům a klesání zemské kůry pod oceány se tvoří atoly.CHANCELLOR, Gordon. Coral reefs. An introduction by Gordon Chancellor. In: Darwin Online [online]. July 2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupné z: https://darwin-online.org.uk/EditorialIntroductions/Chancellor_CoralReefs.html Tato tvorba atolu měla tři fáze. Kolem potápějícího se vulkanického ostrova se vytvoří lemový útes. Postupným ponořováním ostrova se z lemového útesu stane útes bariérový až nakonec vznikne atol. náhled|Vznik lemového útesu může trvat deset tisíc let a atolu až 30 milionů letHow a coral atoll forms. In: National Ocean Service [online]. 08/12/24 [cit 2010-01-09]. Dostupné z: https://oceanservice.noaa.gov/education/tutorial_corals/media/supp_coral04a.html Darwin předpovídal, že pod každou lagunou je základem kamenné podloží, zbytky původní sopky. Následný výzkum tuto hypotézu podpořil. Darwinova teorie vycházela z jeho pochopení, že korálovým polypům se daří v tropických oblastech, kde je voda rozrušená, ale mohou žít pouze v omezené hloubce, začínající těsně pod odlivem. Tam, kde to dovoluje úroveň základních zemin, korály rostou kolem pobřeží a vytvářejí lemové útesy, které se eventuálně mohou stát bariérovým útesem.
Tam, kde dno stoupá, mohou lemové útesy růst podél pobřeží, ale korál nad hladinou moře uhyne. Pokud půda pomalu klesá, lemové útesy rostou na starších, uhynulých korálech, a tím tvoří bariérový útes, který tvoří lagunu mezi útesem a zemí. Bariérový útes může obklopit ostrov, a jakmile ostrov klesne pod hladinu moře, zhruba kruhový atol rostoucího korálu pokračuje v růstu s hladinou moře a tvoří se tak centrální laguna. Bariérové útesy a atoly obvykle nevytvářejí přesné kruhy, často jsou narušeny bouřemi. Stejně jako vzestup mořské hladiny, i rychle klesající dno může rostoucí korály potopit, a tím zahubit je i útes (tzv. utonutí, utopení korálů). Korály, které spoléhají na své symbionty zooxanthely, mohou uhynout, když je voda příliš hluboká, a tedy chybí dost světla na to, aby mohlo docházet k fotosyntéze symbiotických řas.
Dvě hlavní proměnné, které určují geomorfologii (tvar, vznik, stáří) korálových útesů, jsou povaha substrátu, na kterém spočívají, a změny hladiny moře vzhledem k tomuto substrátu.
Přibližně 20 000 let starý Velký bariérový útes ukazuje, jak se korálové útesy formovaly na kontinentálních šelfech. Hladina moře byla tehdy o 120 metrů níže než v 21. století.Reef Facts for Tour Guides. In: Great Barrier Reef Marine Park Authority [online]. ©2006 [cit. 2026-01-16]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20070620013057/http://www.gbrmpa.gov.au/__data/assets/pdf_file/0017/12437/Reef-Facts-01.pdfTOBIN, Barry . How the Great Barrier Reef was formed. In: Australian Institute of Marine Science [online]. 1998, revised 2003 [cit. 2026-01-16]. Dostupné z: https://www.aims.gov.au/docs/projectnet/how-the-gbr-was-formed.html Velký bariérový útes, jak ho známe dnes, leží na zbytcích sedimentů Velkého předělového pohoří, obrovského horského systému. Kolem úpatí těchto hor, které v té době byly kontinentálními ostrovy, se začaly tvořit korály. Když hladina moře začala stoupat, začaly i korály růst výše. (Před 13 000 lety se snížil rozdíl od dnešní hladiny na 60 metrů.) Hory byly nakonec zcela ponořeny a zanechaly po sobě malé ostrovy, bariérové útesy a atoly, které známe dnes. Současný útes je starý asi 6000 až 8000 let a vznikl po ústupu poslední doby ledové a prudkých změnách hladiny vody a teplot.How The Great Barrier Reef Was Formed. In: Sailing whitsundays [online]. Updated 08 May 2025 [cit. 2026-01-16]. Dostupné z: https://sailing-whitsundays.com/article/how-the-great-barrier-reef-was-formed?srsltid=AfmBOoq6mk6k-Taam6ETek9LNI1yAG9Ckcq3n5OvykBp5uVtbOkoQI3W Ačkoli se Velký bariérový útes tvořil podél kontinentálního šelfu a ne kolem sopečného ostrova, Darwinovy principy stále platí. Vývoj se zastavil ve fázi bariérového útesu, jelikož Austrálie se neponoří. Vytvořil se tak největší bariérový útes na světě 300 až 1000 metrů od břehu, který má na délku 2000 km.4 Kinds of Coral Reef. In: Microdocs [online]. Last update 2012-04-11 [cit. 2026-01-16]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20121024014723/http://www.stanford.edu/group/microdocs/typesofreefs.html Podle oficiální analýzy z roku 2022 je zde pokrytí korály větší než v roce 1985. Za posledních 6000 let se úroveň moře na Velkém bariérovém útesu podstatně nezměnila.
Zdravé tropické korálové útesy vyrostou horizontálně od jednoho do tří centimetrů ročně a vertikálně od jednoho do 25 cm, ovšem pouze v maximální hloubce 150 m, protože potřebují sluneční světlo. Korály také nemohou růst nad mořskou hladinou.
Složení Jak vyplývá z názvu, korálové útesy tvoří korálové schránky, a to převážně neporušených korálových kolonií. Jak se další chemické prvky přítomné v korálech začleňují do usazenin uhličitanu vápenatého, vzniká aragonit. Fragmenty schránek a zbytky korálových řas (např. rod Halimeda) mohou zvyšovat odolnost útesu před poškozením bouřemi a jinými hrozbami. Takové pozůstatky jsou viditelné ve strukturách, jako je atol Eniwetok.MURPHY, Richard C. Coral Reefs: Cities Under The Seas. Princeton (N.J.): The Darwin Press, 2002. .
Typy korálových útesů