Trampská hudba (též trampská píseň) označuje svébytné odvětví českého folku, které vzniklo spolu s rozvojem trampingu, skautingu a Ligy lesní moudrosti (hnutí Woodcraft) ve 20. a 30. letech 20. století. Od počátku byla úzce spjata s romantizovaným obrazem přírody, volnosti a kamarádství, jež tvoří základní ideový rámec trampské tradice. Postupem času se stala nejen hudebním projevem určité subkultury, ale i významnou součástí širšího českého folkového dědictví.
Počátek tradiční trampské hudby V počátcích šlo o jednoduchou, zcela neformální a spontánní lidovou zábavu, provozovanou zejména o víkendech u táborových, besedních a osadních ohňů za doprovodu kytar. První trampské písničky mívaly jednoduchý nápěv i harmonii, prostý text a bývaly zpívány zpravidla větším počtem amatérských zpěváků, a to většinou vícehlasně. Tematicky se písně vyznačovaly romantickým a často sentimentálním laděním.
Tato spontánní lidová hudba vznikala z nejrůznějších inspiračních zdrojů, jedním z nich byla dobrodružná literatura z prostředí Divokého západu a exotických krajin vůbec. Po hudební stránce vzešla trampská hudba z tradic české lidovky, z tradice kramářských písní, tradic dělnických zpěváckých spolků, jakož i z tradic obrozeneckého zpívání, příp. i z tradice kabaretních kupletů. Hudba byla silně ovlivněna i tehdejším novým hudebním stylem, jímž byl jazz. Tento nový hudební žánr právě v té době prožíval bouřlivý rozvoj po celém světě. Mnohé písně původních trampských autorů postupně zlidověly a byly přijaty i gramofonovým průmyslem a rozhlasem. Z celé řady tehdejších trampských hudebních tvůrců lze uvést Jarku Mottla, Vladimíra Eddyho Fořta, Jendu Kordu, Eduarda Ingriše či Mirko Vostrého, z interpretů pak vokální skupinu Settleři či Duo Červánek. Jedním ze skladatelů byl například i Jaroslav Ježek.
Období moderní trampské hudby Moderní trampská hudba začala vznikat na přelomu 50. a 60. let 20. století prakticky souběžně s tím, jak ve světě i v Československu vznikaly zárodky zbrusu nového hudebního žánru, nazývaného folk. (Příkladem za všechny budiž skupina Spirituál kvintet.) Do českého prostředí pronikala také americká country music, kterou v 50. letech hrála skupina SALP, založená v roce 1949 Jiřím Falladou (textař mnoha písní, např. „Buráků“), Josefem Dobešem (později steelkytarista Greenhornů) a Wiktorem Wagnerem. Krom toho došlo k výrazné generační proměně, moderní trampské písničky začínaly být méně naivní, byly rytmicky i harmonicky propracovanější a tematicky zcela zjevně začaly tendovat ke zpívané poezii všedního dne. (Rodil se tak mimo jiné i nynější základ mohutného proudu současného českého písničkářství.) Změnilo se i nástrojové obsazení a s ním i provedení, téměř vymizely dříve typické mužské sbory s party bez doprovodu, provedení bylo oproti klasickému trampskému stylu výrazově bohatší. Vedle běžných kytar se začaly objevovat první mandoliny, banja, kontrabasy, bicí a další doprovodné hudební nástroje. Trampská hudba byla v té době ovlivňována nejen novými hudebními směry té doby, což byl zejména rokenrol a bigbeat (tehdejší fenomény doby: Elvis Presley a Beatles), ale i výraznými vlivy pocházejícími z americké country hudby.
Problém komunismu v Československu ovlivňoval i tuto sféru hudebního vývoje v tom smyslu, že západní hudební vlivy do Československa pronikaly obtížně a mnohem pomaleji, než by tomu bylo v demokratické společnosti. A mnohé z těchto západních hudebních vlivů se dost často setkávaly se společenským nepochopením či přímým odsudkem ze strany oficiálních míst. Na druhou stranu to přinášelo prostor pro originální českou tvorbu. Jednou z nejvýraznějších skupin moderní trampské hudby se stala bezpochyby skupina Hoboes z osady Zlatý klíč formovaná autorskými písněmi bratrské dvojice Wabiho a Mikiho Ryvolových. Předválečná generace trampů však často přijímala moderní hudební projevy s rezervovaností.
Společenské změny konce 60. let a generační výměna se projevily i v trampském hnutí. V 60. letech začaly vznikat první skupiny amatérských nadšenců hrajících také americkou country hudbu (Greenhorns, White Stars, Rangers a další). Objevili se i první vynikající písničkáři, z nichž snad vůbec nejvýraznější byl Karel Kryl. Zrodila se tak fakticky hned celá skupina příbuzných hudebních žánrů, kdy kromě („předválečné“) klasické trampské hudby koexistovala moderní trampská hudba, právě vznikající folk i české formy country & western stylu – téměř vše, co později bývalo označováno souslovím portovní žánry, tedy hudební žánry, které byly později veřejně prezentovány novým, ve své době neuvěřitelně oblíbeným hudebním festivalem Porta. Za všechny tvůrce moderní trampské hudby lze jmenovat např. skupinu Pacifik Tonyho Linharta, skupinu Brontosauři bratrů Františka a Honzy Nedvědových, skupinu Hop Trop, skupinu Kamarádi táborových ohňů či zpívajícího spisovatele detektivek a klasika české sci-fi literatury Jaroslava Velinského, resp. Kapitána Kida.
Ke jmenovaným tvůrcům patří i Miroslav Jaroš, řečený Mirek Skunk Jaroš, autor písní „Montgomery“ („Jižní eskadrona“), „Qauntanamo“, „Rychlejší koně“, „Kristus z plastiku“, „Dopis amerického vojáka“, „Mc Laren“, „Javorový list“ („Domovenka“) a dalších.ROUSEK, Oskar. Mirek Skunk Jaroš – textař, který musel emigrovat. Královédvorsko.cz [online]. 17. 11. 2019 [cit. 11. 12. 2022]. Dostupné z: https://www.kralovedvorsko.cz/historie/osobnosti/mirek-skunk-jaros-textar-ktery-musel-emigrovat.html
Současnost Rozdíly mezi jednotlivými hudebními žánry u některých českých tvůrců nejsou nikterak výrazně patrné a mnozí z nich vyšli od klasické trampské hudby zpívané kdesi v lesích při ohníčku až k dnešní šířce či hloubce svého hudebního záběru i osobního sdělení. Jedním z příkladů byl Wabi Daněk (jehož píseň „Rosa na kolejích“ ze supraphonské gramofonové LP desky Písně dlouhejch cest se stala nesmírně populární), který byl řazen jak do podskupiny moderní country, tak do skupiny současného folku. Na trampské tradici staví i někteří současní autoři, například Radůza, Ivan Mládek a další. V současnosti se trampské hudbě věnuje mj. Country radio v pravidelném pořadu Ozvěny osadních ohňů, který dlouho moderoval Antonín Linhart, známý trampský a countryový hudebník ze skupiny Pacifik. Trampská hudba má své pevné místo na festivalu Porta, který je i dnes jedinečný díky síti oblastních kol, jejichž vítězové postupují do Českého národního finále v Řevnicích.
Diskografie
Tradiční trampská píseň
Gramofonové desky LP Trampská romance, Panton, 1969, katalogové číslo 11 0207 G (Anita, Ascalona, Až budeš velký, Až přijde ta chvíle, Až ztichnou bílé skály, Hej šup, námořníci, Jdou stáda sobů, Píseň severu, Píseň starého pistolníka, Přijď jen na chvíli, Rikatado, Udělej mi křížek, maminko, Vlajka, Řeka hučí). LP Druhá trampská romance, Panton, 1970, katalogové číslo 01 0223 (Červánek: Mám rád krásné děvče, Ztracená stopa, Pojď, kamaráde, Odešel kamarád, Modrý dým; Inkognito: Houpy-hou, Bez tebe těžko žít, Až světýlka v dáli vzplanou; Rackové: Stříbrná hvězda na prsou, Táboráku plápolej, Indiánská láska; Westmeni: Pojď dívko s námi, Niagara, Líbám tě dnes naposledy). LP 40 let s trampskou písničkou, Panton, 1971, katalogové číslo 11 0281 H (Až jednou kamaráde, Cesta domů, Pán sedmi moří, A to je ta hvězda, Tuláku chudý, Až stříbro měsíce, Můj kapitáne, Ještě spí chata, Máma kovbojů, Když odejde děvče, Stará vzpomínka, Recept na zdraví, Koníčku můj, Nezapomeň hochu, Ztracená stopa, Houpy – hou, Odešel kamarád, Rikatádo, Anita, Ascalona, Speciál pro 17 strun). LP Trampská romance 3, Panton, 1975, katalogové číslo 11 0514 H (Soumrak, Zlatá řeka, Kovboj od Zlaté řeky, Umřel nám kamarád, Lupení, Moře hučí, Kdybys aspoň lépe lhal, On mariňák byl šilhavý, Někdy však přece jen, Můj člun tě čeká, Až za horou se rozední, Kytara a ty, Řeka nás volá, Rumpál – Durham’s Reel). 2 LP S kytarou po Velké řece, Supraphon, 1985, katalogové číslo 103 4551 52 H (Osada, Ztracenka si zpívá, Askalona, Jo Kanada, Prodám boudu, Sosna, Plácek v oudolí, Já mám svojí chatu, Cariboo, Rikatádo, Na osadě hráli, Širou rovinou, Prokletej bar, Ahoj kamaráde, Letí šíp, Hombre, Směs písniček Jaroslava Mottla, Tvá ústa malá, Já přijdu za tebou, Margareta, Marta, Anita, Ester, Dájo, nevolej, Šejdy Lejdy, Hvězdička, Líbám tě dnes naposledy, Řeka hučí, Vzpomínka na Svatojánské proudy, Hej šup, námořníci, Houpy hou, Mám rád krásné děvče nad řekou, Posázavskej Dan, Až ztichnou bílé skály, Mariňák, Ohně v údolí, Osada stará je naše máma). LP Potlach v Údolí oddechu, Supraphon, 1987, katalogové číslo 1113 4243 H (Kačák hučí jak Mississippi, Japonečka, Jedem ven, Marion, Krásná Isabel, Brašny sedlový, Pár nocí, pár jisker, Písničky Oldy Vrtišky, Žloukovická polka, Píseň domorodce, Šerif náš je dobrej táta, Tání, Hej, trampové, piráti, Údolí oddechu, Na shlednou, rodné údolí). LP Potlach v Údolí děsu, Supraphon, 1988, katalogové číslo 11 0195-1311 H (Šerem pustiny, Malajka, Slepička, Za osadou, Vstává den a modře svítá, Jedno prádlo, druhý prádlo, Dřímej, kamaráde, Táboráku, plápolej, Ó, Mariáno, Malá osada, Co nevidět se sejdem, Nápor na city, Tam v dáli za horama, Já se vrátím zas, Nezapomínejte, kamarádi, Stará osada je naše máma). LP Na vandru je sranda, Wenkow, 1991, katalogové číslo AW 003-1 311; směs tradiční a moderní trampské hudby: U Dakoty nahoře (Jarka Mottl), Vožralej vlak (Wabi Ryvola), Umřel starej kormidelník (Géza Včelička), Osado, osado (Miki Ryvola), Paroplavecká (Arnošt Mošna, Jenda Korda), Šerif Tobbi (Rudolf Harnistý, Jaroslav Štercl), Ženy, ženy (Milan Šebek), Velrybářská výprava (Tony Linhart), Houby, houby (Jarka Mottl, Jaroslav Štercl), Už nejsi, Nevado (Arnošt Mošna, Jenda Korda), Johnnyho kobyla (Charlie Fleisleber), Prodám boudu (Mirka Vl. Vostrý), Babička Dallila (Fráňa Voborský), Blacky Joe (Wabi Ryvola).
CD Píseň starého pistolníka a další trampské evergreeny: originální nahrávky z let 1929–1941, Supraphon, 1992 (Camp Boys: Do dáli tam na pobřeží, Bessie; Dickey Club Trio: U řeky Zambezi; Fanda Mrázek: Trampská dumka; Kamarádi z Údolí děsu: Naše písnička; Melody Boys: Indiánská láska; Odeon Boys: Hej šup, námořníci; Oldřich Kovář a Bajo Trio: Houpy hou, Můj hochu; Osadníci: Modrý dým, Odešel kamarád; Settlers: Až ztichnou bílé skály; Settlers Club: Vlajka, Řeka hučí, Hvězdička, Ukolébavka námořníka; Song Club: Potlach, Sosna; Westmeni: Stíny na prérii, Píseň starého pistolníka; Zelená sedma: Píseň severu; Ztracenkáři: Carriboo, Pirát, Můj koníčku).
Moderní trampská píseň
Gramofonové desky Malá LP Osmero přání, Panton, 1974, katalogové číslo 02 485 F (Truvéři, Vše plyne, Červený kvítek, Nedohraná píseň, Poraněný koleno, Noc plná přání, Hledej dál). LP Písně dlouhých cest, Supraphon, 1975, katalogové číslo 1 13 1725 H (Pacifik: Tvůj čas, Tulácké blues, Dál, dál, dál; Hoboes: Tak už mi má holka mává, Samota, Ze všech chlapů nejšťastnější chlap; Kapitán Kid: Krinolína, Že máš modrý oči; Wabi Daněk: Rosa na kolejích, Mávej; Brontosauři: Dlouhán Franky, Kamarád). LP No to se ví: písničky Kapitána Kida, Supraphon, 1983, katalogové číslo 1113 3344 (Nejbohatší chudej, Zrezavělý ostruhy, Jenoféfa, Slaboch Ben, Chajda halabala sroubená, Jmelí, Ráno, Píseň proti trampingu, Kapelo, hraj, Milej pane Nováku, Malá Jane, Že nejsi chic, Majonéza, Čtyři způsoby, Šanson, No to se ví). LP Dostavník, Supraphon, 1985, katalogové číslo 1113 3760 H (Návrat, Jaro, Pojďme si hrát, Když nám bylo patnáct let, Bílej tirák, Inzerát zn. hned, Chci sluncem být, Můj vlak, Plameny, Stopy sešlapaných bot, Bouda v údolí, Rána nejsou stejný, Tak šel čas, Dej mi tón, Hej, kočí). LP Trampská dvorana, Supraphon, 1988, katalogové číslo 1113 4237 H (Táhnu dál, První dáma country music, Zlatý údolí, Vyznání, Hobo a pes, Dlouhá cesta, Cesta zpátky, Letokruhy, Vítr od jihu, Alabama, Bílá bonanza, Ten zatracenej pistolník, K horám, Předpověď počasí, Do ptačích ploutví a do rybích křídel, Já jsem tak línej).