Tatra KT8D5 je tříčlánková tramvaj, kterou vyráběl závod Tatra Smíchov podniku ČKD mezi lety 1986 a 1993 (prototypy již 1984). Jedná se o velkokapacitní tramvajové vozidlo, které je vhodné i pro provoz na rychlodráhách. Celkem bylo vyrobeno 199 kusů, většina z nich byla určena pro české a slovenské dopravní podniky. Mezi dopravními fanoušky se jim přezdívá „kachny“ či „kačeny“.
Historické pozadí Výroba tramvají pro československé dopravní podniky byla v ČKD ukončena v roce 1977 (standardní vozy Tatra T3 a kloubové K2), neboť se počítalo s projekty tramvají nové generace. Nadále však probíhala výroba typu T3 pro zahraničí (především pro Sovětský svaz), v produkci se ve druhé polovině 70. let objevily již nové modely Tatra KT4 a T5C5, které však byly určeny výhradně pro export. Základem nové tramvaje pro československé dopravce se měl stát tříčlánkový osminápravový vůz, z něhož měly být odvozeny další typy.
Parametry pro toto mohutné vozidlo byly Správou pro dopravu zadány v polovině roku 1981, projekt tramvaje KT8D5 byl schválen v září 1982. Dva prototypy byly vyrobeny v roce 1984, roku 1986 byla vyrobena desetikusová ověřovací série, sériová produkce byla zahájena až v roce 1989.
Konstrukce náhled|Interiér vozu Tatra KT8D5 náhled|Řídící pult tramvaje KT8D5 náhled|Brněnská úvraťová konečná Líšeň, Mifkova s tramvajemi KT8D5 Tatra KT8D5 je obousměrný osminápravový motorový tramvajový vůz, přičemž všech osm náprav je hnacích. Vozidlo se skládá ze tří článků, které jsou navzájem spojeny klouby a krycími měchy. Oba vnitřní podvozky se nacházejí v prostoru pod klouby, střední článek tramvaje tak není nesený, ale je posazený právě na těchto podvozcích. Na jednom čepu je posazen jak krajní, tak střední článek, nejedná se tedy o podvozek Jakobsův. Kostra tramvaje je svařena z ocelových profilů, z vnější strany je oplechovaná, interiér je obložen dřevovláknitými deskami. Podlaha (ve výšce 900 mm nad temenem kolejnice, v prostoru kloubů se mírně zvedá do výšky 970 mm) je vyrobena z vodovzdorné překližky, která je pokryta protiskluzovou gumovou krytinou. Na každé straně vozu se nacházejí patery skládací dveře, krajní jsou trojkřídlé, zbylé čtyřkřídlé. Koženkové sedačky jsou v interiéru rozmístěny systémem 2+1, v předních částech krajních článků 2+2. Prostor pro kočárky se nachází ve středním článku. Pro vytápění interiéru se využívá hlavně ztrátové teplo z brzdových odporníků, které se nacházejí na střeše. Kabiny řidiče jsou umístěny na obou koncích vozidla, pouze ale v jedné z nich se nachází uzemňovač, pojistky a jističe. Tramvaj je charakteristická tzv. krychlí (televizorem, budníkem) – kostkou nad čelem vozidla, kde je umístěno číslo linky (vyjma pěti vozů KT8D5SU v Brně; kostka byla u ostatních vozů při modernizacích odstraněna). Autorem designu vozidla je Ivan Linhart.
Vozy KT8D5 jsou vybaveny elektrickou výzbrojí typu TV3 s tyristorovou regulací výkonu dodávanou podnikem ČKD Trakce. Každý ze čtyř podvozků je vybaven dvěma kolejnicovými brzdami a dvěma kotoučovými brzdami. Trakční motory, které jsou uloženy podélně v podvozcích (pro každou nápravu jeden motor; v podvozku jsou zapojeny sériově, řízeny jsou vždy jedním pulzním měničem), jsou spojeny kardanovou hřídelí s dvoustupňovou převodovkou. Díky rozdělení výzbroje na čtyři stejné části, z nichž každá náleží jednomu podvozku, je možný nouzový dojezd tramvaje i na dva podvozky. Vozy typu KT8D5 jsou vybaveny dvěma standardními pantografy. Tramvaje tohoto typu nejsou určeny pro rozchod koleje menší než 1435 mm.
Na konci 90. let 20. století postavila ČKD, jako jedny z posledních svých tramvají, sedm inovovaných vozů Tatra KT8D5N se středním nízkopodlažním článkem a elektrickou výzbrojí TV14, které byly dodány do Brna.
Rekonstrukce a modernizace V letech 2002–2014 probíhaly modernizace vozů KT8D5 provozovaných v Česku a na Slovensku vložením nového středního nízkopodlažního článku podle vzoru KT8D5N. Obdobná úprava byla v roce 2014 uskutečněna také u jedné tramvaje provozované v německém Strausbergu. V Košicích byla modernizace tohoto typu obnovena v roce 2025.
V roce 2018 byla v Severní Koreji představena nová tramvaj pro Pchjongjang, označená jako Tchong-il 181 a vycházející z typu KT8D5.
Typ Modernizace Modernizacev letech Provozy Tatra KT8D5R.N2 nový střední nízkopodlažní článek 2002–2014 Brno, Košice Tatra KT8D5R.N1 nový střední nízkopodlažní článek, zjednosměrnění vozu 2003–2009 Ostrava Tatra KT8D5R.N2P nový střední nízkopodlažní článek, el. výzbroj TV Progress 2004–dosud Plzeň, Praha, Košice Tatra KT8D5R.N2S nový střední nízkopodlažní článek, el. výzbroj TV Progress 2014 Strausberg Tchong-il 181 nový design, nové dveře, okna, sedačky, některé vozy zjednosměrněny 2018–dosud Pchjongjang
Odvozené typy ČKD plánovala výrobu dalších typů tramvají vycházející z modelu KT8D5. Nakonec však vznikly pouze návrhy, k jejich realizaci nedošlo.
Tatra KT8A5 měla být jednosměrnou tříčlánkovou osminápravovou tramvají se vzdáleností otočných čepů podvozků 6700 mm (KT8D5 má 7500 mm). Vnitřní prostor měl být přístupný pěti skládacími dveřmi podobné konstrukce jako u Tatry T7B5. Tramvaj měla být vybavena kotoučovými, elektromagnetickými a elektrodynamickými brzdami s rekuperací. Motory měly mít tyristorové řízení výkonu. Tramvaj měla být určena pro rozchody 1435 mm a 1524 mm. Tatra KT8C5 měla být obousměrnou variantou typu KT8A5 a měla disponovat pěti dveřmi v každé bočnici. Oba modely měly mít délku 28 100 mm, šířku 2 500 mm a výšku skříně 3 140 mm. Měly disponovat osmi motory o výkonu 50 kW, maximální rychlost měla být 70 km/h. Varianta KT8A5 měla mít 54 míst k sezení, verze KT8C5 pak 48 míst k sezení.
Dodávky tramvají V letech 1984 až 1993 bylo vyrobeno celkem 199 vozů KT8D5. Část z tohoto počtu byla určena na export (především do Pchjongjangu), většina tramvají byla dodána československým dopravním podnikům.
Současný stát Město Článek Typ Roky dodávek Počet vozů Evidenční číslapři dodání Poznámky Zdroj
Sarajevo článek KT8D5K 1990 1 300 původně určen pro Pchjongjang
Brno článek KT8D5 1986–1990 23 1701–1723
KT8D5SU 1993 5 1724–1728 původně určeny pro Volgograd
Most – Litvínov článek KT8D5 1986–1990 8 315–322
Ostrava článek KT8D5 1989–1990 16 1500–1515 č. 1500 – druhý prototyp
Plzeň článek KT8D5 1989 12 288–299
Praha článek KT8D5 1986–1990 48 9001–9048
Volgograd článek KT8D5 1992 1 5834 první prototyp
Pchjongjang článek KT8D5K 1990 45 1001–1045
Košice článek KT8D5 1986–1991 40 500–539
Provoz tramvají Tatra KT8D5 Prototypy Dva prototypové vozy, které u ČKD obdržely evidenční čísla 0018 a 0019, byly vyrobeny v roce 1984. Jejich zkoušky bez cestujících, snad nejdelší v historii městské dopravy v Česku, trvaly v Praze až do roku 1988, přičemž ověřovací série tramvají KT8D5 byla vyrobena již v roce 1986. V jejich rámci proběhla 28. září 1984 zkušební jízda soupravy, která byla tvořena oběma spřaženými prototypy s celkovou délkou přes 60 m). První prototyp byl poté předán ke zkouškám do Moskvy, kde obdržel ev. č. 0003. Již v roce 1992 byl však prodán do Volgogradu, kde byl označen ev. č. 5834. V provozu byl do roku 2019, kdy byl přesunut do muzea dopravy v Moskvě. Druhý prototyp byl roku 1989 prodán do Ostravy. Zde pod ev. č. 1500 jezdí dosud, v roce 2004 byl však modernizován na typ Tatra KT8D5R.N1.
Česko Brno náhled|Brněnský vůz Tatra KT8D5 s celovozovou reklamou První tramvaje KT8D5 byly do Brna dodány roku 1986; jednalo se o dva vozy z ověřovací série, které obdržely evidenční čísla 1701 a 1702. Po různých zkouškách byly v září a v říjnu toho roku nasazeny do pravidelného provozu. Již v listopadu 1986 byla poprvé využita jejich obousměrnost při výluce v Bystrci. Další tramvaje tohoto typu přišly do Brna v letech 1989 a 1990. Původně mělo jít o desetikusovou dodávku, ale vzhledem k faktu, že se pražský dopravní podnik rozhodl neodebrat původně domluvený počet vozů, byly tyto přebytečné tramvaje nabídnuty ostatním československým dopravním podnikům. Do Brna tak dorazilo celkem 21 kusů evidenčních čísel 1703–1723. Podobná situace se opakovala v roce 1993, kdy ČKD vyrobilo pět tramvají KT8D5SU pro ruský Volgograd, který ale zakázku odřekl. Dopravní podnik města Brna za výhodnou cenu zakoupil i tyto vozy (ev. č. 1724–1728). Poslední tramvaje KT8D5 byly do Brna dodány v letech 2002 a 2003. Jednalo se o tři vozy původně provozované v Košicích, které je kvůli nadbytku prodaly firmě Pragoimex. Ta u jedné tramvaje provedla celkovou opravu (v Brně ev. č. 1736), další dva vozy byly modernizovány na typ KT8D5R.N2 (v Brně ev. č. 1737 a 1738).
Od roku 1997 byly na vozy KT8D5 dosazovány menší modernizační prvky: poptávkové otvírání dveří, elektronický informační systém, nové dveřní pohony apod. Od roku 2002, respektive 2003, byly brněnské tramvaje KT8D5, jako vůbec první v Česku, modernizovány na typ Tatra KT8D5R.N2 vložením středního nízkopodlažního článku. V roce 2014 byl cyklus oprav dokončen modernizací poslední tramvaje č. 1724, která v létě 2013 dojezdila jako vůbec poslední vůz KT8D5 v Česku v původním provedení bez nového středního článku.
V Brně je obousměrnost tramvají KT8D5 využívána nejen při mimořádných událostech (např. při výlukách), ale i v pravidelném provozu na lince č. 8. Její konečné zastávky v Mifkova a Nemocnice Bohunice nejsou vybaveny smyčkou a trať je v nich ukončena pouze úvratí.
Most a Litvínov náhled|Původem mostecká tramvaj KT8D5 v maďarském Miskolci Na společné tramvajové síti měst Mostu a Litvínova se první dvě tramvaje KT8D5 z ověřovací série objevily v roce 1986 (obdržely evidenční čísla 315 a 320). Dalších, a zároveň i posledních šest dorazilo v roce 1990. Všech osm vozů bylo označeno evidenčními čísly 315–322. V letech 1995 až 1997 došlo, vzhledem k úbytku cestujících, k jejich odprodeji do maďarského Miskolce.
Ostrava náhled|Ostravská tramvaj KT8D5 v roce 1992 Ostravský dopravní podnik obdržel v roce 1988 druhý prototyp tramvaje KT8D5 a zařadil jej o rok později pod evidenční číslo 1500. Celkem 15 vozů ev. č. 1501–1515 bylo dodáno v roce 1989, problémy s dodávkami po jednotlivých článcích a s jejich kompletací zapříčinily, že byly zprovozněny až na začátku roku 1990. Tento rok měl Dopravní podnik města Ostravy zakoupit dalších 21 tramvají KT8D5, z dodávek ale kvůli předchozím problémům sešlo.
V roce 2003 byl modernizován první vůz na typ Tatra KT8D5R.N1. Hlavními úpravami bylo dosazení nového nízkopodlažního středního článku a celkové zjednosměrnění vozidla. V dalších letech tyto rekonstrukce pokračovaly i u ostatních vozů, přičemž v průběhu roku 2009 byla modernizována i poslední tramvaj KT8D5 č. 1508, která byla před rekonstrukcí naposledy v provozu s cestujícími 22. prosince 2008.
Plzeň náhled|Tatra KT8D5 v plzeňských barvách na zastávce U Práce, Klatovská (září 2008) Do Plzně bylo v roce 1989 dodáno 12 tramvají KT8D5 (evidenční čísla 288–299), do provozu byly zařazeny následující rok. Nasazovány byly téměř výhradně na linku č. 4, což se změnilo až v roce 2005. Od roku 2000 obdržely vozy při pravidelných prohlídkách např. nový městský lak, elektronické informační transparenty či poptávkové otvírání dveří.
V roce 2006 začaly modernizace plzeňských vozů KT8D5 na typ Tatra KT8D5R.N2P. Poslední nerekonstruovaná tramvaj KT8D5 č. 289 dojezdila 19. října 2009, poté byla odvezena na modernizaci.
Praha náhled|Pražská tramvaj KT8D5 přejíždí výhybku Californien V Praze se konaly rozsáhlé zkoušky obou prototypových tramvají z roku 1984, tyto vozy však byly majetkem ČKD a v pravidelném provozu s cestujícími se nikdy neobjevily. Dopravní podnik hl. m. Prahy obdržel první čtyři tramvaje KT8D5 z ověřovací série v roce 1986 a označil je evidenčními čísly 9001–9004. Dalších vozů se Praha dočkala v letech 1989 a 1990, kdy bylo dodáno zbylých 44 tramvají (do ev. č. 9048), ačkoliv původní plány zněly na 200 kusů. Po nehodě z 16. září 1994 byla vyřazena první tramvaj KT8D5 (ev. č. 9006).