Kašmírština je indoevropský jazyk, kterým hovoří část obyvatel Kašmírského údolí v indickém státě Džammú a Kašmír. Obvykle se řadí do skupiny dardských jazyků, které leží mezi jazyky indickými a íránskými. Vědci však nejsou zcela zajedno – kašmírština byla v historii hodně ovlivněna indickými jazyky a vykazuje s nimi mnoho společných rysů.

Kašmírština je jedním z 18 jazyků oficiálně uznaných indickou ústavou, avšak v domovském státě Džammú a Kašmír nemá postavení státního jazyka – tím je zde urdština s angličtinou.

Historie Nejstarší literární památky jsou ze 14. století.

Minulá vláda na sklonku roku 2000 chystala zavedení výuky kašmírštiny na první stupně základních škol, spolu s dogri a paňdžábštinou. Vyhlásil to 18. listopadu 2000 tehdejší premiér Džammú a Kašmíru, Farooq Abdullah, a ministr školství Mohammad Shafi.

Abeceda a výslovnost Starší kašmírské památky jsou psány písmem šáradá, které se podobá dalším indickým písmům vyvinutým z bráhmí. Dnes toto písmo používají již jen někteří kněží pro náboženské účely, sestavování horoskopů apod.

Muslimští Kašmířané preferují upravenou persko-arabskou abecedu, psanou stylem nastalík (نستلىق). Kašmířané vyznávající hinduismus se spíše přiklánějí k písmu devanágarí. Přestože je muslimů většina, na internetu získáme opačný dojem. Projevují se tu totiž hlavně hinduističtí vyhnanci (Kashmiri Pandits), používající devanágarí, případně různé způsoby přepisu do latinky.

Vláda Džammú a Kašmíru uznává jako jediné písmo pro kašmírštinu nastalík a vysluhuje si tím kritiku zejména z řad hinduistické diaspory. Vláda argumentuje tím, že nastalík je již po staletí (rozuměj od doby vpádu muslimů z Persie) svázán s kašmírskou kulturou, zatímco devanágarí je cizorodý prvek, zavlečený s hindštinou až v dobách britské Indie.

Kašmírštině chybí cerebrální afrikáty, které najdeme u ostatních dardských jazyků. Od indoárijských jazyků ji zase odlišuje bohatě rozvinutý systém sykavek (s, z, š, ž).

Přehled kašmírských písmen následuje (jsou uvedena zleva doprava v pořadí podle nastalíku, přestože toto písmo se píše zprava doleva; paralelně jsou uvedeny ekvivalenty v devanágarí):

nastalík: ب پ پھ ت تھ ٹ ٹھ ث ج چ چھ ح خ د ڈ ذ ر ڑ ز ژ ژھ س ش ص ض ط ظ ع غ ف ق ک کھ گ ل م ن و ہ ے ؠ devanágarí: ब प फ त थ ट ठ ज च छ ख़ द ड र ड़ ज़ च़ छ़ स श ग़फ़क़ क ख ग ल म न/ं व ह य य/- přepis: b p ph t th ţ ţh ś j č čh h kh d ḑ z rṛ z c ch s š s z t z ʿ gh f q k kh g l m n v h y ý

nastalík: َ ا/آ ٔ ٲ ِ یٖ ےٚ ے ُ وٗ ٕ ٳ ۆ و ۄ ۄا devanágarí: अ/- आ/ा ॳ/ऺ ॴ/ऻ इ/ि ई/ी ऎ/ॆ ए/े उ/ु ऊ/ू ॶ/ॖ ॷ/ॗ ऒ/ॊ ओ/ो ॲ/ॅ ऑ/ॉ přepis: a ā ạ ạ̄ i ī e ē u ū ụ ụ̄ o ō ọ ọ̄

Poznámky Na rozdíl od arabštiny, která v písmu obvykle nezachycuje krátké samohlásky, kašmírština se bez rozlišení bohatého systému svých samohlásek neobejde. Písmena پ, ٹ, چ, ڈ, ژ, گ, ہ, ے jsou rozšířením, které v původní arabské abecedě chybí. Arabské písmo se do Kašmíru dostalo přes Persii a písmena پ, چ a گ jsou z perského repertoáru. Písmeno ک/k je i v arabštině, ale tam se pro něj obvykle používá základní tvar ك (kód 1603, ARABIC LETTER KAF), nikoli ک (kód 1705, ARABIC LETTER KEHEH).

Výslovnost Rozdíl mezi ت/थ/t a ٹ/ट/ţ je ten, že ţ se vyslovuje s hrotem jazyka opřeným ne o zuby, ale o horní patro. Pro Čecha je rozdíl málo slyšitelný. Obdobný rozdíl je mezi د/द/d a ڈ/ड/ḑ. Písmeno ژھ/छ़/ch se vyslovuje jako c s přídechem (nikoli tedy jako české ch nebo č). Písmeno ھ označuje přídechové h v některých přídechových hláskách. Písmeno ہ/ह/h se čte [h]. Písmeno ج/ज/j se vyslovuje [dž]. Písmeno ے/य/y se vyslovuje [j]. Písmeno ى۪/ý se vyslovuje jako [j]. (Ve dvojhláskách? Nebo signalizuje změkčení předcházející souhlásky?) Samohláska ạ odpovídá v IPA ə, tedy zvuku, který známe i v češtině, ačkoli ho neumíme zapsat. Vznikne, když vyslovíme názvy písmen b, t, k krátce (ne dlouze jako [bé], [té], [ká]). Samohláska ọ odpovídá v IPA ɔ (nastavíme rty, jako bychom chtěli vyslovit a, ale vyslovíme o). Je to polootevřená zadní samohláska. Samohláska ụ odpovídá v IPA ɨ, tedy zvuku mezi i a u. Je to zavřená střední samohláska, podobná např. výslovnosti ruského ы. Vodorovná čárka nad přepisem samohlásky odlišuje dlouhou samohlásku od krátké. Písmeno n za samohláskou se nevyslovuje plnohodnotně, ale nazalizuje předcházející samohlásku (tj. způsobuje její nosovou výslovnost). Všechny samohlásky mohou být nazalizované (s nosovou výslovností). V písmu se nazalizace projeví připojením ن/n za samohlásku. Při ohýbání slov dochází ke změkčování (palatalizaci) některých souhlásek. V latinském přepisu vyznačují někteří autoři palatalizaci apostrofem za změkčenou souhláskou. V kašmírském pravopisu zřejmě stejnému účelu slouží písmeno ے/y (ى۪?) Písmena ص/ss, ض/dd, ط/tt, ظ/zz, خ/kh, ح/hh, غ/gh, ع/ʿ, ف/f, ق/q, ث/ś, ذ/ź pocházejí z arabštiny a používají se zřejmě jen v etymologickém pravopisu přejatých slov. Hlásky, kterým odpovídají v arabštině, kašmírština nezná a přizpůsobila si tedy výslovnost svému fonetickému systému. Uvedená písmena se vyslovují po řadě [s], [z], [t], [z], [kh], [h], [g], [ʔ], [f/ph], [k], [s], [z].

Gramatika

Rod a číslo Kašmírština má dva rody, mužský a ženský; přísudek se shoduje s podmětem v rodu, rodem se liší i přídavná jména. Podobně se rozlišuje jednotné a množné číslo.

Příklady: سُہ گَو گَرٕ = Su gav garụ. = Šel domů. سۄ گٔیہِ گَرٕ = Sọ gạyi garụ. = Šla domů. مول چھُ تھۆد = Mōl čhu thod. = Otec je vysoký. مٲج چھےٚ تھٔز = Mạ̄j čhe thạz. = Matka je vysoká.

Pád Pádů má kašmírština 8, resp. 6 (tvary dativu se shodují s lokálem a tvary ablativu s instrumentálem; tyto pády se nicméně rozlišují záložkami, které se s nimi pojí).

nominativ dativ ergativ lokál ablativ instrumentál genitiv vokativ

Následující tabulka demonstruje pádové koncovky na podstatných jménech لڑکہٕ (chlapec) a کوٗر (děvče).

Pád Podstatné jméno Záložky mužský rod ženský rod jednotné množné jednotné množné nominativ لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapec لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapci کوٗر = kūr = děvče کورِ = kōri = děvčata dativ لٔڑکَس = lạṛkas = chlapci لٔڑکَن = lạṛkan = chlapcům کورِ = kōri = děvčeti کورؠن = kōryan = děvčatům (کیُٛتھ = kyuth) ergativ لٔڑکَن = lạṛkan = chlapec لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci کورِ = kōri = děvče کورؠو = kōryav = děvčata lokál لٔڑکَس = lạṛkas = chlapci لٔڑکَن = lạṛkan = chlapcích کورِ = kōri = děvčeti کورؠن = kōryan = děvčatech پؠٹھ = pyaţh, نِش = niš, تَل = tal ablativ لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapce لٔڑکَو = lạṛkav = chlapců کورِ = kōri = děvčete کورؠو = kōryav = děvčat پؠٹھ = pyaţh instrumentál لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapcem لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci کورِ = kōri = děvčetem کورؠو = kōryav = děvčaty سٟتؠ = sụ̄t' genitiv لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapce لٔڑکَن = lạṛkan = chlapců کورِ = kōri = děvčete کورؠن = kōryan = děvčat اُنٛد = und, إنٛد = ụnd,

إنٛز = ụnz,

إنٛزٕ = ụnzụ vokativ لٔڑکا = lạṛkā = chlapče! لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci! کوٗری = kūrī = děvče! کورؠو = kōryav = děvčata!

Osobní zájmena U zájmen 3. osoby se rozlišuje, zda je dotyčná osoba blízko mluvčího a posluchače, zda je daleko, ale viditelná, nebo zda je mimo jejich dohled.

Osoba Vzdálenost Jednotné číslo Množné číslo 1. بہٕ = bụ = já أسؠ = ạsý = my 2. ژٕ = cụ = ty تۆہؠ = tohý = vy 3. blízký یہِ = yi = on, ona یِم = yim = oni, یِمہٕ = yimụ = ony viditelný ہُہ = hu = on, ہۄ = họ = ona ہُم = hum = oni, ہُمہٕ = humụ = ony vzdálený سُہ = su = on, سۄ = sọ = ona تِم = tim = oni, تِمہٕ = timụ = ony

2. a 3. osoba množného čísla se také používá pro zdvořilostní označení jedné osoby a odpovídá českému vykání.

Slovesa Příklad časování گَژھُن = gachun = jít بہٕ گَژھٕ = bụ gachụ = jdu ژٕ گَژھ = cụ gach = jdeš سُہ گَژھِ = su gachi = jde أسؠ گَژھَو = ạsy gachav = jdeme تۆہؠ گَژھِو = tohy gachiv = jdete تِم گَژھَن = tim gachan = jdou

Záložky Místo předložek (prepozic) používá kašmírština tzv. záložky (postpozice). Jak název napovídá, od předložek se liší tím, že se nekladou před slovo, ale za něj. Jejich funkce je podobná jako u předložek v jiných jazycích.

Příklad: کِتاب چھُ میزَس پؠٹھ = Kitāb čhu mēzas pyaţh. = (doslova) Kniha je stole na.

Slovosled Základní slovosled je SVO (podmět – sloveso – předmět). Sloveso je téměř vždy na druhé pozici ve větě, podobně jako např. v němčině.

Slovní zásoba

Běžné fráze نَمَسکار = namaskār, سَلام = salām = dobrý den / na shledanou تۆہؠ چھِوا وارَے؟ = tohy čhivā vāray ? = jak se máte? تۆہؠ کیٛا چھِو ناو ؟ = tohy kyā chiv nāv = jak se jmenujete? کۆت چھِوٕ گَژھُن؟ = kot čhivụ gachun? = kam chcete jet?

کوتاہ دوٗر چھُ؟ = kōtāh dūr čhu? = jak je to daleko? بِہِو حَض = bihiv haz = prosím, posaďte se شُکرِیَہ = šukriyā = děkuji

آہَن حَض = āhan haz = ano نَہ حَض = na haz = ne کٔہؠ چھَ = … kạhy čha? / کٕتِس چھِ؟ = … kụ̄tis čhi? = kolik stojí …? اَکھ = ١ = akh = jeden زٕ= ٢ = zụ = dva ترٛےٚ= ٣ = tre = tři ژور= ۴ = cōr = čtyři پانٛژھ= ۵ = pānch = pět شےٚ= ٦ = še = šest سَتھ= ٧ = sath = sedm ٲٹھ = ٨ = ạ̄ţh = osm نَو = ٩ = nav = devět داہ = ١٠ = dāh = deset ژٔنٛدرٕوار = cạndrụvār = pondělí بوموار = bōmvār = úterý بۄدوار = bọdvār = středa برَٛسوار = brasvār = čtvrtek جُمعہ = jumāh / شۆکُروار = šokurvār = pátek

بَٹہٕ وار = baţụvār = sobota آتھوار = āthvār = neděle

Vzorový text

Externí odkazy

Koshur.org – An Introduction to Spoken Kashmiri (anglicky) Omkar N. Koul, publikace o kašmírštině (anglicky) Ethnologue (anglicky) Kashmiri Design Guide (anglicky, PDF) Unicode Devanagari Kashmiri Typewriter (pomůcka pro editaci kašmírštiny v devanágarí) Písmo šáradá (anglicky)

Kategorie:Kašmír Kategorie:Dardské jazyky Kategorie:Jazyky Indie Kategorie:Indoíránské jazyky