Vysoké Mýto (v místním nářečí Mejto, , ) je město v okrese Ústí nad Orlicí, na řece Loučné. Je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších a šestým největším z měst Pardubického kraje. Městem prochází železniční trať 018 z Chocně do Litomyšle a silnice I/35 spojující Liberec s Mohelnicí, která rozděluje město na dvě části. Ve Vysokém Mýtě žije obyvatel.
Město začalo psát svou historii od poloviny 13. století, kdy bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou. Historii města poznamenala období rozkvětu i úpadku, ale i požáry a přítomnost okupačních vojsk. Do současnosti se z doby založení dochoval pravidelný půdorys s pravoúhlou sítí ulic a centrálním náměstím o rozměrech 130 x 150 metrů, které je téměř čtvercové a svou plochou 1,95 hektaru patří k největším náměstím v Čechách.DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír: 111 nej- České republiky. Praha : Kartografie, 2005, s. 127, V historickém jádru města se dochovaly významné památky architektury, k nimž patří kostel svatého Vavřince, zvonice ze 16. století, renesanční hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, Pražská a Litomyšlská brána, věž Choceňské brány, radnice a budova bývalého okresního soudu. V hradebním opevnění se dochovaly Vodárenská a Klášterská bašta. Město je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregion Vysokomýtsko. V úterý 18. dubna 2023 obdrželo město titul Historické město roku 2022.
Historie Už název města, založeného na místě starší osady, svědčí o královském založení, protože pouze panovník byl oprávněn zavádět mýta. Přímým předchůdcem města bylo městské založení u Tisové v poloze Staré Mýto. Na příkaz krále Přemysla Otakara II. provedl lokaci na dnešním místě, podle urbanistického stylu stejně jako v pozdějším městě Poličce, lokátor Kondrád z Limberka (Cun(d)radus de Lewendorf / Con(d)rad von Lewendorf), který sem přivedl osadníky ze severního Německa. Město prosperovalo díky Trstenické stezce (cestě) vedoucí ze středních Čech do moravských center a uděleným právům: mílovému, várečnému a hrdelnímu. Město bylo opevněno postupně stavěným dvojitým prstencem masivních kamenných hradeb s 25 baštami a třemi branami, zpevněnými předsunutými barbakány. Přesné datum založení nicméně chybí, datuje se podle zakládací smlouvy města Poličky ze dne 27. srpna 1265, která se na existenci Vysokého Mýta odvolává.
V roce 1307 učinil český král Rudolf Habsburský z Vysokého Mýta věnné město českých královen. Pro svou ženu Elišku Rejčku vybral pět měst, která měla přispívat na život královen a po smrti jejich mužů jim poskytovat vdovské věno. Do základní pětice patřily kromě Vysokého Mýta také Polička, Chrudim, Jaroměř a dnešní Hradec Králové. Později přibyla ještě města Mělník, Dvůr Králové, Nový Bydžov a Trutnov. Vysoké Mýto zůstalo v držení českých královen až do novověku.
Ve své bohaté historii město prožívalo doby rozkvětu, kdy bohatlo a lidem se dařilo, ale přicházely také zhoubné požáry a cizí vojska. První zmínka o chrámu sv. Vavřince pochází z roku 1349. V roce 1421 bylo město po krátkém odporu dobyto husitskými vojsky Pražanů, mnoho lidí bylo pobito a část města vypálena. První soupis domů v královských městech byl proveden roku 1567, zde jich bylo evidováno celkem 380. Vysokému Mýtu se nevyhnuly ani pohromy, v roce 1700 vyhořelo a roku 1714 ho postihla morová epidemie. Opevnění kolem městských bran bylo zbořeno 1808, což napomohlo dalšímu rozvoji města. Roku 1879 zde bylo založeno gymnázium a v roce 1882 bylo město připojeno na železniční síť.Ottův slovník naučný, heslo Mýto Vysoké.
Mezi roky 1851–1959 bylo sídlem vysokomýtského okresu. Od druhé poloviny 18. století bylo Vysoké Mýto také tradičním sídlem vojenské posádky, rozšířené v závěru 19. a ve 20. století. Od roku 1968 zde sídlila pětitisícová jednotka sovětské okupační armády (48. motostřelecká divize), která zanechala ve městě velkou materiální a ekologickou spoušť.Ekologické zátěže po okupační armádě řešíme dodnes Po jejím odchodu v roce 1990 se město postupně vzpamatovalo a ze šedého poničeného města rozkvetlo do současné podoby.
Historii města knižně zpracovali v 19. století Alois Vojtěch Šembera (1845) a Hermenegild Jireček (1884), později na jejich práci navázal F. Hnát (1934), který rozšířil historii o část věnovanou první světové válce. Historii doby pobělohorské popisuje Edita Štěříková – o osudech exulantů z Vysokého Mýta, Zálší aj. se zmiňuje např. v knize Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. V roce 2004 vydalo město Vysoké Mýto soubornou publikaci Vysoké Mýto, tradice a současnost.
Ochrana přírody Dva kilometry severovýchodně od města se rozkládá přírodní památka U Vinic – zbytek původních zamokřených luk s výskytem řady ohrožených druhů rostlin. thumb|Sovětští vojáci ve Vysokém Mýtě – 1987 V katastrálním území Vysoké Mýto je chráněno vícero památných stromů (stav 2012; údaje o poloze vztaženy k náměstí Přemysla Otakara II.): Borovice černá v zemědělském dvoře Šnakov (2,7 km ssz. ) Dub letní na kraji lesa při značené turistické stezce Na Vinicích (2,0 km vsv. ) náhled|Dub letní pyramidální – památný strom ve Vysokém MýtěDub letní pyramidální v parku Otmara Vaňorného (0,27 kilometrů jihozápadně ), obvod kmene: 460 centimetrů, odhadované stáří: kolem 200 let, památným stromem byl vyhlášen dne 15. dubna 1996 Liliovník tulipánokvětý v zahradě MŠ v ulici Slunečná (půl kilometru severozápadně ) Lípa srdčitá v poli u silnice mezi Vysokým Mýtem a Vraclaví (3,1 kilometru západně ) Lípa srdčitá ve Vraclavské ulici, za železničním přejezdem (0,9 kilometru západně ) Další dva chráněné stromy rostou v katastru místní části Svařeň.
Demografie Rozložení obyvatel 2011 Podle sčítání lidu 2011 zde žilo 12 286 občanů českého občanství, z toho 5950 mužů a 6336 žen. Trvalý pobyt ve Vysokém Mýtě mělo 348 cizinců. 2592 obyvatel bylo do věku 18 let a 2629 obyvatel bylo starších 60 let.
Vývoj počtu obyvatel Přesné údaje počtu obyvatel nejsou před rokem 1830 přesně známy. Počítali se pouze tzv. měšťané. Pro výpočet celkové populace se používá koeficient 6, to znamená, že na 1 měšťana připadá 6 usedlých občanů (členů rodiny atd.). V roce 1598 zde tak žilo asi 2000 obyvatel, roku 1628 asi 400 obyvatel, roku 1731 asi 2500 obyvatel a v roce 1788 asi 3500 obyvatel. Po roce 1830 se při sčítání lidu počítají všechny vrstvy lidí, proto se do výsledku nezapočítá žádný koeficient. V roce 1830 zde žilo 4623 celkem obyvatel, v roce 1843 celkem 4512 obyvatel a v roce 1857 celkem 5369 obyvatel.
+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 5 902 7 019 7 751 9 370 10 718 10 515 10 726 9 325 8 885 8 874 10 654 10 797 12 116 12 428 12 069
+ Vývoj počtu domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 1 061 1 090 1 124 1 099 1 227 1 293 1 471 1 689 1 640 1 730 1 799 1 988 2 064 2 280 2 339
Městská správa a politika Členění města náhled|Náměstí Přemysla Otakara II. v roce 1990 náhled|Vysoké Mýto – kasárna (počátek 20. století)
Části města Vlastní město se člení na tyto části: Vysoké Mýto-Město, které zahrnuje střed města Choceňské Předměstí, jehož součástí je také Bžundov, části Dráby, Jangelec, Lipová, Na Vinicích, Na Krétě, Na plese, Průhony, Visnarov, Spálenec a Pekárka, Sárovec a Soukenická Valcha Litomyšlské Předměstí, jehož součástí je Blahov, části Dráby, sídliště Družba, Kaplanka, Lipová, Peklovce, Průhony, Voštice/Harta, Zahrádky a Zdonín Pražské Předměstí, jehož součástí je sídliště Družba, Na Vrchách, Koryta, části Peklovce a Václavka
Součástí města jsou dále místní části: Brteč Domoradice Knířov, součástí jsou i Servácov, Pod Hájkem Lhůta Svařeň, součástí je i Sejtinka Vanice, součástí je i Feliska
Správní území Město plní funkci obce s rozšířenou působností pro obce Běstovice, Bošín, Bučina, České Heřmanice, Dobříkov, Džbánov, Hrušová, Choceň, Javorník, Koldín, Kosořín, Leština, Libecina, Mostek, Nasavrky, Nové Hrady, Oucmanice, Plchovice, Podlesí, Pustina, Radhošť, Řepníky, Seč, Skořenice, Slatina, Sruby, Stradouň, Sudslava, Svatý Jiří, Tisová, Týnišťko, Újezd u Chocně, Vinary, Vraclav, Vračovice-Orlov, Zádolí, Zálší, Zámrsk a Zářecká Lhota o celkové ploše 281,86 km2 včetně Vysokého Mýta.
Orgány města Vedení města tvoří starosta, místostarostové a tajemník. Současným starostou je Ing. František Jiraský, místostarosta Ing. Martin Krejza, místostarosta Mgr. Jan Lipavský, tajemník Mgr. Jan Vlček
Členy rada města jsou: Ing. František Jiraský, Ing. Jiří Fišer, Jaroslav Bendl, Jiří Kovařík, Ing. Martin Krejza, Mgr. Blanka Kysilková a Mgr. Jan Lipavský.
Zastupitelstvo města je nejvyšším samostatným orgánem města Vysokého Mýta. Současné zastupitelstvo bylo zvolené ve volbách do obecního zastupitelstva 23. – 24. 09. 2022 na období čtyř let. Zastupitelstvo města má 21 členů a vykonává nejdůležitější pravomoci v oblasti samostatné působnosti města. Členy zastupitelstva města jsou: Ing. Roman Baťa (Patrioti pro Vysoké Mýto), Jaroslav Bendl (Nestraníci), Mgr. Stanislava Burešová (SPOLU), Ing. Jiří Fišer (Patrioti pro Vysoké Mýto), Miroslav Hlavatý (KSČM), Ing. František Jiraský (Nestraníci), Mgr. Jiří Junek (SPOLU), MUDr. Lubomír Kellner (Mejťáci), Petr Klofanda (Nestraníci), Mgr. Martin Koblížek (Nestraníci), Jiří Kovařík (Volba pro město), Ing. Martin Krejza (SPOLU), Mgr. Blanka Kysilková (Nestraníci), Bc. Edita Lipavská (Nestraníci), Mgr. Jan Lipavský (Patrioti pro Vysoké Mýto), Mgr. Radka Lipertová (Patrioti pro Vysoké Mýto), Petr Motl (Mejťáci), Mgr. Jiří Plhák (SPOLU), Ing. Miloslav Soušek (Mejťáci), Jiří Vondráček (Mejťáci), Mgr. Iva Vrátilová (Volba pro město).
Městské symboly Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. února 1996.
Doprava náhled|Železniční stanice Město leží na železniční trati Choceň–Litomyšl se stanicí Vysoké Mýto a zastávkou Vysoké Mýto město. Městem rovněž prochází silnice I/35 a silnice II/357.
Letiště
Přibližně 3 km jihovýchodně od centra Vysokého Mýta při silnici I/35 na Litomyšl se nachází mezinárodní neveřejné letiště. Provozuje ho Aeroklub Vysoké Mýto, funguje zde také letecká škola, vyhlídkové lety a letecký servis, slouží pro soukromé a sportovní účely. Letiště je otevřeno každoročně o víkendech mezi 15. dubnem až 15. říjnem, jinak na vyžádání.
Kultura a sport Události Ve Vysoké Mýtě každoročně probíhá řada významných akcí: Soutěžní přehlídka dětských dechových orchestrů Čermákovo Vysoké Mýto, festival Sodomkovo Vysoké Mýto, RANDÁLFEST, promenádní koncerty, letní akce v Amfiteátru M-klubu, Kinematograf bratří Čadíků, Týden hudby, Městské slavnosti, tradiční Kujebácké jarmarky, benefiční festival Hudba pomáhá, Bubenický festival a Sportovní den.
Vzdělávací zařízení Základní škola Vysoké Mýto, Javornického, příspěvková organizace Základní škola Vysoké Mýto, Jiráskova, příspěvková organizace Základní škola Vysoké Mýto, Knířov, příspěvková organizace Základní umělecká škola, Vysoké Mýto, příspěvková organizace Gymnázium Vysoké Mýto Vyšší odborná škola stavební a Střední škola stavební Vysoké Mýto Integrovaná střední škola technická Vysoké Mýto Střední škola podnikání Vysoké Mýto s. r. o. Správa školských zařízení – domov mládeže a školní jídelna, Vysoké Mýto, příspěvková organizace Speciální Základní Škola a praktická škola Vysoké Mýto Základní škola a Praktická škola Svítání, o. p. s.
Volnočasová zařízení pro děti a mládež Mikádo – středisko volného času, příspěvková organizace Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež EMKO
Městská knihovna Vysoké Mýto, zřizovaná městem skrze obecně prospěšnou společnost Vysokomýtská kulturní, je veřejnou knihovnou s univerzálními knihovními fondy. Sídlí na adrese Litomyšlská 70, Vysoké Mýto.
Z dějin veřejné knihovny ve Vysokém Mýtě: