Jakovlev Jak-18 (V kódu NATO "Max") byl sovětský cvičný letoun, který byl ve svých pozdějších obměnách užíván i k jiným účelům. Práce na projektu začaly již roku 1945, první prototyp vzlétl roku 1946 a sériová výroba započala v roce 1947. Roku 1953 koupila licenci Čína jako Nanchang CJ-5, od roku 1956 se letoun vyráběl i v Maďarsku. Celkem bylo vyrobeno kolem 7000 kusů v různých verzích a obměnách.
Popis konstrukce Jak-18 byl jednomotorový dvoumístný samonosný dolnoplošník. Křídlo se skládalo z obdélníkového centroplánu a dvou lichoběžníkových vnějších částí se zaoblenými konci. Konstrukce křídla byla smíšená. Kostra byla dvounosníková, duralová, centroplán byl celý potažen hliníkovým plechem, vnější části křídla pak na náběžné hraně až k přednímu nosníku. Zbytek krylo plátno. V levé polovině křídla byl v náběžné hraně přistávací reflektor. Kostra trupu byla příhradová, svařená z ocelových trubek doplněná duralovými podélníky. Přední část trupu kolem kokpitu byla zakryta duralovým plechem, z velké části odnímatelným pro dobrý přístup k instalaci a přístrojům. Zadní část trupu byla potažena plátnem. Ocasní plochy byly jednoduché s podobnou konstrukcí jako vnější části křídla. Pohonnou jednotku tvořil hvězdicový pětiválec A. D. Švecova M-11, který roztáčel dvoulistou kovovou vrtuli VIŠ-327 E stavitelnou na zemi, nebo automaticky stavitelnou V-501. Olejová nádrž byla za motorem, palivové byly v centroplánu. Hlavní podvozkové nohy s oleopneumatickým odpružením byly ukotveny na předním nosníku centroplánu. Zatahovaly se pneumaticky dozadu do křídla, přičemž kola s nízkotlakými pneumatikami vyčnívaly polovinou ven. Ostruha s kolem byla nezatažitelná, otočná o 360°.
Verze letounu náhled|Jak-18A, modernizovaná verze s příďovým podvozkem Jak-18 – cvičné letadlo, první verze Jak-18U – cvičné letadlo, druhá verze Jak-18A – cvičné a kurýrní letadlo, nový výkonnější motor Ivčenko AI-14 Jak-18P – jednomístná akrobatická verze pro letecké kluby Jak-18PM – jednomístná akrobatická verze Jak-18PS – jednomístná akrobatická verze Nanchang CJ-5 – čínská verze Nanchang CJ-6 – upravená čínská verze Jaku-18A
Ostatní uživatelé Polské letectvo, Letectvo Čínské lidové republiky, Maďarské letectvo, Albánské vzdušné síly, Afghánské vzdušné síly, Rakouské letectvo, Bulharské letectvo, Luftstreitkräfte der NVA, Rumunské letectvo, Letectvo Korejské lidové armády
Specifikace (Jak-18A) vpravo|300px|Nákres Technické údaje Posádka: 2 Rozpětí: 10,6 m Délka: 8,53 m Výška: 3,35 m Nosná plocha: 17,00 m² Prázdná hmotnost: 755 kg Maximální vzletová hmotnost: 1316 kg Plošné zatížení: 60,5 kg/m² Pohonná jednotka: 1 × devítiválcový vzduchem chlazený hvězdicový motor Ivčenko AI-14 Výkon motoru: 300 hp
Výkony Maximální rychlost: 260 km/h Cestovní rychlost: 215 km/h Přistávací rychlost: 80 km/h Výstup na 1000 m: 5 min Dostup: 5060 m Dolet: 750 km
Jak-18T Jak-18T je úplně jiné letadlo než Jak-18, jde o čtyřmístné letadlo vyvinuté dvacet let po stroji Jak-18. Je to čtyřmístná verze určená pro rekreační létání.
Odkazy Externí odkazy
Kamufláže letounu Jak-18 Jak-18T v ČR
Kategorie:Sovětská cvičná letadla Kategorie:Dopravní letadla Kategorie:Sportovní letadla Kategorie:Letadla Jakovlev