Šahy ( zřídka ) jsou město na jihu Slovenska. Žije v něm obyvatel.
Název Název města pravděpodobně pochází z vlastního jména šáchor, které označuje vodní rostlinu, jež se hojně vyskytovala v bažinatém povodí řeky Ipeľ a kterou původní slovenští obyvatelé nížin používali k pokrývání střech. Podle jiné hypotézy je název odvozen od staromaďarského sag (= kopec, země), což však nelze historicky doložit. Další podobná nepodložená hypotéza hovoří o shodě se jménem kmene Kabar.
Historie První písemná zmínka o městě pochází z roku 1244 a město v ní je označeno jako Saag. Jeho předchůdcem byla osada v blízkosti premonstrátského kláštera, jehož hlavní budova stojí vedle katolického kostela. Katolický kostel byl postaven v barokním období, ale po tureckých nájezdech téměř do základů vyhořel; původní ústupový portál, bohatě zdobený reliéfy s rostlinnými motivy, se však dochoval dodnes. Město bylo dříve sídlem hrabství a mělo právo meče – právo popravovat odsouzené.
V letech 1938 až 1945 bylo město na základě první vídeňské arbitráže součástí Maďarska.
Židovská komunikta Židé žili v Šahách ve větším počtu od 19. století, na přelomu 19. a 20. století založili nejstarší tiskárnu ve městě – Neumannovu tiskárnu. I dnes jsou ve městě dva židovské hřbitovy, ortodoxní na severu města a druhý na Homku. V Šahách byla také škola Talmudu. Ze tří synagog stojí dvě. Velkou synagogu prodala židovská obec kolem roku 1970 městu, druhá dnes patří Hontianskému muzeu a je v ní památník obětem holokaustu. Kolem roku 1900 měla židovská obec 1200 členů, což byla asi čtvrtina obyvatelstva. V roce 1944 byla deportována do koncentračních táborů. Podle informací starosty města Ing. Jána Lőwyho se po válce vrátilo sotva 30 lidí, mnozí z nich okamžitě emigrovali. Poslední obyvatel Šah, který měl pouze židovské předky, zemřel v roce 2006.
Přírodní poměry Město leží na řece Ipeľ, přímo při státní hranici s Maďarskem. Nachází se přibližně 38 km od Levic a přibližně 80 km od Budapešti. Ve městě žije přibližně 8 000 obyvatel převážně maďarské národnosti (62 % roku 2001).
Městem Šahy protéká řeka Ipeľ, která odděluje část Homok od zbytku města. Západně od města se do řeky Ipel vlévá řeka Krupinica. V Preselanech se řeka Kamenec vlévá do řeky Ipeľ. V katastrálním území Šahy leží přírodní památka Slepencová terasa.
Obyvatelstvo Výsledky sčítání lidu v roce 2011 v Šahách: 7 624 obyvatel, z toho 4 410 (57,8 %) maďarské národnosti, 2 959 (38,8 %) slovenské, 33 české a 33 jiné národnosti.
Části města Preseľany Tešmák Homok
Doprava Mezinárodní hraniční přechod Šahy/Parassapuszta mezi Slovenskem a Maďarskem je významný pro silniční tranzit z Balkánu přes Maďarsko a Slovensko do Polska. Přechod ztratil vstupem Slovenska a Maďarska do Schengenského prostoru dne 21. prosince 2007 svou úřední funkci.
Silniční doprava Přes Šahy vede evropská silnice E77; mezinárodní hraniční přechod Šahy/Parassapuszta mezi Slovenskem a Maďarskem, důležitý pro silniční tranzit z Balkánu přes Maďarsko a Slovensko do Polska, ztratil svou funkci po vstupu Slovenska a Maďarska do schengenského prostoru 21. prosince 2007.
Železniční doprava Dne 24. září 1886 byla předána trať Šahy–Čata, Šahy byly spojeny se Štúrovem a Bratislavou. Dne 15. srpna 1891 byla předána trať Šahy – Drégelypalánk (Drégely Pálanka) – Balassagyarmat (Balázs Ďarmoty). Dne 7. dubna 1899 byla předána trať Šahy–Krupina. Dne 11. července 1909 přijel první vlak z Budapešti. V roce 1918 byl úsek Šahy–Drégelypalánk (6,5 km) po vytyčení hranic zrušen. Dne 15. ledna 1925 byla předána trať Krupina – Zvolen, Šahy byly připojeny ke střednímu Slovensku. Dne 2. února 2003 byla přerušena osobní doprava na trati Šahy–Čata. Dne 2. února 2003 byla přerušena osobní doprava na trati Šahy–Krupina. Dne 15. června 2003 byla obnovena osobní doprava na trati Šahy–Čata. Dne 2. ledna 2019 byla obnovena osobní doprava na trati Zvolen–Šahy.
Společnost Mezinárodní silnice E77 Budapešť – Krakov vede po ulici SNP, přes Hlavní náměstí, přes Ipeľský most, Hontianskou ulicí k hraničnímu přechodu – tedy centrem města. Na bývalé Sedliacké ulici, nyní ulici Janka Krále, se nachází sídliště, které bylo během povodní pod vodou. Na hlavním náměstí je knihovna, radnice, hotel a autobusové nádraží. Na Lesné cestě se nachází bývalý židovský hřbitov, na Ružové ulici je zrekonstruovaná synagoga, na Mládežnické ulici je slovenské i maďarské gymnázium.
Školství Gymnázium Šahy Gymnázium Šahy s maďarským vyučovacím jazykem Církevní osmileté gymnázium Ference Fegyvernekiho s vyučovacím jazykem maďarským v Šahách Střední odborná škola – Szakközépiskola se slovenským a maďarským vyučovacím jazykem Odborná internátní škola Základní škola Janka Kráľa Základní škola, E.B. Lukáča Základní škola Lajose Pongrácze s maďarským vyučovacím jazykem Církevní základní škola Ference Fegyvernekiho s maďarským vyučovacím jazykem Speciální základní škola s mateřskou školou internátní
Sport TJ SAAG Šahy – tělovýchovná jednota, oddíly: karate, tenis, stolní tenis Fotbalový klub – FK Slovan Šahy Body Building Club Tešmak Klub horských kol Ipeľ Šahy Kulturistický klub Šahy
Pamětihodnosti
Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie, jednolodní původně románská stavba s polygonálně ukončeným presbytářem a dvěma věžemi tvořícími jeho hmotu z doby kolem roku 1238. Kostel byl součástí premonstrátského klášterního komplexu. Budova byla poškozena během tureckých nájezdů a kolem roku 1738 byla výrazně přestavěna v barokním stylu. Při výzkumu v roce 2008 bylo v severní části lodi objeveno také románské zdivo, což potvrzuje, že se z původní stavby dochovalo více, než se původně předpokládalo. Nejcennějším prvkem kostela je románsko-gotický ústupkový portál zdobený rostlinnými, figurálními a zvířecími motivy. Portál je na Slovensku vzácně dochovaným kvalitním dílem. Z původního kláštera se dochovalo jedno křídlo kolem rajského dvora, které v pozdějším období sloužilo jako sýpka. Jedná se o dvoupatrovou gotickou trojtraktovou budovu na obdélníkovém půdorysu ze 14. až 15. století.
Bývalý okresní dům, dvoupatrová pozdně klasicistní dvoutraktová budova z let 1827–1841. Dominantou budovy je střední pětiosý rizalit členěný pilastry. Atika v podobě balustrády je bohatě zdobena sochami, na středové ose je umístěn erb Hontianské stolice. Okna mají ozdobné půlkruhové suprafenestry s ornamentálními vlysy. Ve sklepě tohoto domu byl v roce 1848 vězněn Janko Král, který zde napsal svou báseň Šahy. V současné době v budově sídlí obecní úřad. Mariánský sloup se sochou Immaculaty, klasicistní socha z roku 1858. Nachází se v parku na Hlavním náměstí. Synagoga status quo ante, sálový výstupek s litinovým ochozem z roku 1852. Průčelí synagogy je trojtraktové se třemi vchody. Na půdě jsou uloženy desky Desatera. Po rekonstrukci je v něm galerie současného umění. Ortodoxní synagoga, maursko-secesní halová stavba z roku 1929. Uvnitř se nachází litinová galerie. Třítraktové průčelí je historizující, zakončené deskami Desater. Ve druhé polovině 20. století bylo přestavěno. Židovské hřbitovy, ortodoxní a status quo ante. Hontianská kalvárie, soubor secesních zastávek z roku 1907. Stojí na místě starší kalvárie, kterou v 18. století postavili jezuité. Kaple Panny Marie Sedmibolestné z roku 1770.
Hontianské muzeum a Galerie Ľudovíta Simonyiho
Osobnosti Rodáci Ľudovít Winter (1870–1968), stavitel lázní Piešťany Ferdinand Daučík (1910–1986), hráč Slovanu a Slávie, reprezentant na dvou mistrovstvích světa, trenér FC Barcelona Juraj Berczeller (1914–2008), hudebník, kapelník, skladatel, klavírista a aranžér. Zakladatel slavné bratislavské Tatry revue, dnešního Studia L+S. István Harna (* 1940), poslanec Národní rady Slovenské republiky László Gyurgyík (* 1954), sociolog Pál Csáky (* 1956), bývalý místopředseda slovenské vlády Tibor Tóth (* 1957), bývalý vedoucí Úřadu vlády Slovenské republiky, bývalý poslanec Národní rady Slovenské republiky, člen Vyššího územního celku Nitra Tibor Bastrnák (* 1964), poslanec Národní rady Slovenské republiky
Působili zde Alojz Sokol (1871–1932), vyrůstal zde, chodil do školy Ladislav Ballek (1941–2014), velvyslanec Slovenské republiky v Praze, spisovatel – romány z města a okolí, chodil zde na gymnázium
Partnerská města
Vác, Maďarsko Szécsény, Maďarsko
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města na Slovensku Kategorie:Obce v okrese Levice Kategorie:Města v regionu Poiplí Kategorie:Maďarsko-slovenská státní hranice Kategorie:Maďarské komunity na Slovensku