Jemen, plným názvem Jemenská republika, je stát v jihozápadní Asii na Blízkém východě. Nachází se na jihu Arabského poloostrova, na severu sousedí se Saúdskou Arábií, na severovýchodě s Ománem, na východě s jihovýchodní částí Arabského moře, na jihu s Adenským zálivem a na západě s Rudým mořem a přes Africký roh sdílí námořní hranice s Džibutskem, Eritreou a Somálskem. Území je převážně vysoko položené, jih a západ jsou velmi hornaté, na východě a severovýchodě hory přecházejí do pouštní náhorní plošiny; panuje zde horké pouštní klima, avšak díky nadmořské výšce o něco chladnější než v okolních zemích. Jemen se dělí na 21 guvernorátů, na ploše 456 000 km² žije asi 41 milionů obyvatel, je tak druhou největší zemí na Arabském poloostrově. Jeho ústavním hlavním a největším městem je Saná, mezi další významná města patří Taiz, Hudajda a Aden. Přes devadesát procent obyvatel jsou Arabové, největší menšinou jsou Somálci, úředním jazykem je arabština. Prakticky všichni obyvatelé jsou muslimové, z nichž 65 % jsou sunnité a 35 % zajdovci.
Díky své geografické poloze je Jemen již více než 7 000 let křižovatkou mnoha civilizací. V roce 1200 př. n. l. vytvořili Sabejci prosperující obchodní království, které kolonizovalo části dnešní Etiopie a Eritreje. V roce 275 n. l. jej vystřídalo království Himjar, které se rozkládalo na velké části dnešního území Jemenu a bylo silně ovlivněno judaismem. Křesťanství přišlo ve čtvrtém století a po něm se v sedmém století začal rychle šířit islám. Od svého obrácení k islámu se Jemen stal centrem islámské vzdělanosti a jemenská vojska hrála klíčovou roli při raných islámských výbojích. Velká část jemenské architektury se dochovala až do moderní doby. Po staletí byl Jemen hlavním producentem kávy vyvážené z přístavu Mocha (odtud turecká mokka). Mezi 9. a 16. stoletím se objevily různé dynastie, v 19. století byla země rozdělena mezi Osmanskou a Britskou říši. Po první světové válce vzniklo Jemenské království, které se v roce 1962 po převratu stalo Jemenskou arabskou republikou (Severní Jemen). V roce 1967 se z britského Adenského protektorátu stala nezávislá Jemenská lidově demokratická republika (Jižní Jemen), první a jediný oficiálně socialistický stát v arabském světě. V roce 1990 se oba jemenské státy spojily a vytvořily moderní Jemenskou republiku, jejímž prvním prezidentem byl až do své rezignace v roce 2012 v důsledku arabského jara Alí Abdalláh Sálih.
Od roku 2011 procházel Jemen politickou krizí, která se vyznačovala pouličními protesty proti chudobě, nezaměstnanosti, korupci a plánu prezidenta Sáliha změnit jemenskou ústavu a zrušit omezení délky prezidentského mandátu. V roce 2014 zemi zachvátila stále trvající občanská válka, v níž o vládu soupeří několik subjektů, včetně mezinárodně uznávané vlády a hnutí Hútíů. Tento konflikt, do něhož jsou zapojeny různé zahraniční mocnosti, vedl k vážné humanitární krizi.
Jemen je unitární prozatímní republikou. Je jednou z nejméně rozvinutých zemí na světě, která se potýká se značnými překážkami udržitelného rozvoje, a je jednou z nejchudších zemí Blízkého východu a severní Afriky. V roce 2019 Organizace spojených národů uvedla, že Jemen má nejvyšší počet lidí, kteří potřebují humanitární pomoc, a to přibližně 24 milionů osob, což představuje téměř 75 % jeho obyvatel. V roce 2020 se Jemen umístil nejvýše v indexu křehkých států a na druhém místě v globálním indexu hladu, přičemž ho předstihla pouze Středoafrická republika. K roku 2024 je Jemen podle světového indexu míru považován za nejméně mírumilovnou zemi na světě. V indexu lidského rozvoje zaujímá 184. místo, což je nejhorší umístění ze všech neafrických zemí. Je jednou z nejzranitelnějších zemí světa vůči globálnímu oteplování a patří mezi nejméně připravené na zvládání jejích dopadů. Jemen je členem Organizace spojených národů, Hnutí nezúčastněných zemí, Ligy arabských států a Organizace islámské spolupráce.
Dějiny vlevo|náhled|Jemenská plastika z roku 75 př. n. l. Území Jemenu bylo během historie pod vládou mnoha říší a království. Nejznámější je říše Sabejská, která ovládala území mezi lety 750 před n. l. – 115 n. l. Počátkem prvního tisíciletí př. n. l. se v Jemenu rozvíjel trh s kadidlem a myrhou, které se dostávaly až do západního světa. S rozvojem trhu vznikly dvě obchodní trasy: významnější z nich lemovala okraj pouště, druhá vedla přes hornatou vysočinu. Kvůli ochraně první trasy založili Sábové svoji metropoli v Máribu a kvůli dohledu nad druhou cestou opevnili osadu Saná. V roce 631 ovládl území Mohamed a začal se zde šířit islám. Beduíni kmene Banu Maqtil z Jemenu se v 11. století usadili v severní Africe a přispěli k arabizaci Maghrebu, část jich migrovala na jih až do dnešní Mauritánie. Obyvatelé pobřežního Hadramautu migrovali za prací a obchodem na východoafrické pobřeží a do jihovýchodní Asie, kde se v 19. století hojně usazovali v Singapuru, Malajsii a Indonésii.Jemenský Hadramaut: Divoký konec světa. 100+1 zahraniční zajímavost. 7. května 2014.
V 16. století se Jemen stal součástí Osmanské říše. První osmanská okupace skončila v 17. století. V polovině 19. století začala druhá osmanská okupace, kdy Turkové obsadili většinu severu a ustanovili Saná jako hlavní město. Osmané drželi své území do roku 1918 /do konce první světové války/. Po vyhnání Turků připadl severozápadní Jemen islámským vůdcům (imámům). Na tomto území bylo vyhlášeno samostatné Jemenské království.
Na počátku 19. století se v jižní Arábii objevily britské zájmy. V roce 1839 zabrali Britové strategický přístav Aden, který leží na jihu Jemenu a je největším přístavem v zemi. Kdo kontroluje tento přístav, kontroluje spojení mezi Rudým mořem a Indickým oceánem (nejsnazší lodní spojení mezi Evropou a Indií). Aden se stal v roce 1937 britskou korunní kolonií a později byla pod správou Britů vytvořena Jihoarabská unie. Britští vojáci opustili Jižní Jemen v roce 1967 a poté byla vyhlášena Jihojemenská lidová republika. V roce 1970 byl název státu změněn na Jemenská lidově demokratická republika.
Sjednocení země
náhled|vlevo|Egyptská vojenská intervence v severním Jemenu v roce 1962 Poté, co byl v roce v severozápadním Jemenu svržen poslední imám, postupně v zemi sílila opozice proti monarchii a v roce 1962 zde byla vojenským převratem vyhlášena Jemenská arabská republika /zkráceně Severní Jemen/. Následovala občanská válka. Na jejím konci v roce 1967 vznikla na jihu země Jemenská lidově demokratická republika (zkráceně Jižní Jemen). Její vláda byla silně komunisticky zaměřená. V roce 1972 došlo k první jemenské válce a byla podepsána smlouva o sjednocení obou zemí. Mírové soužití dvou Jemenů trvalo jen krátce a v roce 1979 došlo k ozbrojenému konfliktu mezi Severním a Jižním Jemenem. Po konfliktu představitelé obou Jemenů usedli k jednacímu stolu. Po kolapsu celého východního bloku došlo k sjednocení obou Jemenů a 22. května 1990 byla vyhlášena jednotná Jemenská republika. Motivem ke sjednocení byla také ropná naleziště, která se nacházejí na hranici mezi oběma zeměmi. Nespokojenost politické reprezentace jihu s podílem na vládě a způsobem přerozdělování ekonomického bohatství vyústila v ozbrojené střety mezi jihojemenskou a severojemenskou armádou, které se do té doby nespojily, a v roce 1994 došlo k vypuknutí skutečné občanské války, kdy se bývalý Jižní Jemen pokusil znovu osamostatnit. Převážná část konfliktu se odehrávala na území jižního Jemenu. Během konfliktu získávala jižní armáda finanční i mediální podporu z okolních zemí, především ze Saúdské Arábie, která viděla silného rivala ve sjednoceném Jemenu. Jižní Jemen byl poražen a byla vydána nová ústava. Podle ní je v čele státu prezident a vládu vede ministerský předseda. V době podepsání ústavy byl prezident ze Severního Jemenu a ministerský předseda z Jižního Jemenu. Jemen je podle ústavy pluralitní republika s více politickými stranami. Po sjednocení bylo dohodnuto přenesení hlavního města z Adenu do Saná.
Rozpad země a saúdská vojenská intervence
náhled|vlevo|Protesty ve městě Saná, 3. února 2011 Od konce roku 2010 až do současnosti probíhaly nebo probíhají protesty, nepokoje, povstání a revoluce ve většině arabských států, které jsou označovány jako „arabské jaro“. V Jemenu vedly rozsáhlé protesty k ozbrojenému povstání, země se dostala na pokraj občanské války. Prezident Alí Abdalláh Sálih byl při protestech zraněn a přislíbil rezignaci. Na počátku roku 2012 pak skutečně předal vládu do rukou viceprezidenta Abd Rabu Mansur Hadiho. Ten následně zahájil rozhovory o nové ústavě s politickou opozicí a různými segmenty občanské společnosti, stejně jako s šíitskými Hútíi, kteří ovládají část severního Jemenu, a separatisty z jižních oblastí země. Hadí také reformoval jemenskou armádu, z níž odstranil příbuzné bývalého prezidenta Sáliha.
náhled|180px|Jemenci v Saná protestují v březnu 2016 proti náletům saúdskoarabské koalice Po vyhrocení situace v roce 2012, kdy se k nenásilným protestům připojily ozbrojené jednotky šíitského hnutí al-Húthí, jehož bojovníci pocházeli z řad zajdovských kmenových svazů, se do vývoje událostí zapojila Saúdská Arábie. U jižní hranice s Jemenem se soustředil početný saúdskoarabský kontingent a oblasti s šíitským obyvatelstvem byly ostřelovány z houfnic. Od dubna 2014 saúdské královské letectvo s různou intenzitou bombardovalo mnohé lokality v Jemenu – často bez ohledu na jejich vojenský význam. Nejednou šlo o uprchlické tábory nebo také nemocnice organizace Lékaři bez hranic. V roce 2015 se situace v Jemenu definitivně vymkla jakékoliv kontrole a změnila se v nepřehlednou kmenovou válku, jež se odehrává za značného nezájmu světa. Ozbrojené ovládnutí hlavního města Saná a dalších území Jemenu šíitskou povstaleckou skupinou Hútíů donutilo prezidenta Hádího k odchodu do Saúdské Arábie, odkud v současné chvíli působí jemenská exilová vláda. Situace v zemi využívá ke svému posílení Al-Kájda Arabského poloostrova.Při útoku na svatbu v Jemenu zemřelo 130 lidí, OSN žádá vyšetřování. iDNES.cz. 26. srpna 2015.Al-Káida využívá chaosu v Jemenu, USA urychlí dodávky zbraní. Aktuálně.cz. 8. dubna 2015. Konflikt v Jemenu vyčerpává země Perského zálivu. Na straně uprchlého prezidenta Hádiho stojí sunnitské státy, na straně Hútiů šíitský režim v Íránu.
náhled|vlevo|upright=1.5|Aktuální politická a vojenská kontrola v probíhající jemenské občanské válce: V březnu 2015 napadla Saúdská Arábie bez mandátu Rady bezpečnosti OSN – v rámci operace Rozhodující útok za logistické a politické podpory tří zemí NATO – Spojených států, Francie a Velké Británie – sousední Jemen. Strategicky velice důležitou oblastí Jemenu je jihozápadní pobřeží, kde se nachází pouze 27 km široká úžina Bab al-Mandab, která odděluje Arabský poloostrov od Afriky. Touto úžinou proplouvají ropné tankery, které přepravují surovou ropu z Perského zálivu přes Suezský průplav do Středozemního moře a dále do Evropy. Na břehu této úžiny v malé africké zemi Džibutsko si vybudovaly stálé vojenské základny Spojené státy, Francie, Německo, Japonsko a Čína, které odtud kontrolují provoz ropných tankerů. Saúdové zahájili svou intervenci s koalicí dalších zemí, například Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Bahrajnu, Súdánu. Válka, kterou vede Saúdská Arábie v Jemenu – ve vzduchu i na zemi – je ve světových médiích zmiňována velmi zřídka, nebo jako nepodstatná záležitost. Jemenu hrozí, stejně jako v případě Libye, že se propadne na úroveň státu, ve kterém již neexistuje žádná ústřední vláda, což je potřebným základem pro teroristické milice.Graso, str. 275,276,278 Válčící strany v Jemenu vyzbrojuje také Česká republika. Některé západní zbraně se dostaly do rukou teroristické organizace Al-Káida na Arabském poloostrově, která bojuje v saúdskoarabské koalici proti jemenským šíitům.