Kašpar Kaplíř ze Sulevic (1535 – 21. června 1621, Praha) byl český rytíř, císařský rada a generál rakouské císařské armády. Za účast ve stavovském povstání byl 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze popraven jako nejstarší ze všech.
Život náhled|vlevo|upright|Kašpar Kaplíř (Aegidius Sadeler, 1610)
Pocházel z třebívlické pošlosti (větve) českého rytířského rodu. Narodil se roku 1535 jako syn Purkarta Kaplíře ze Sulevic a jeho manželky Alžběty ze Salhausenu. Byl po otci českobratrského vyznání. Zdědil a spravoval rodinná panství Neustupov, Miličín, Votice a Brodce.
Na dvoře císařů Rudolfa II. a Matyáše působil jako císařský rada, v letech 1615–1619 byl purkrabím Hradeckého kraje. V roce 1616 byl jako nejvyšší zemský úředník aktivním účastníkem korunovace Anny Tyrolské na českou královnu. V průvodu kráčel vedle nejvyššího písaře Jana z Klenového a z Janovic († 1624), který přinášel královské žezlo.
Stejně jako jeho bratr Pavel za stavovského povstání v letech 1618–1620 patřil k členům direktoria českých stavů. Jako generál dělostřelectva pod velením hraběte Thurna se účastnil v roce 1618 obléhání Vídně. Za vlády krále Fridricha Falckého přijal 6. listopadu 1619 úřad nejvyššího zemského písaře, který vykonával do 20. února 1621 Pavla Skály ze Zhoře Historie česká, II., s. 394, kdy byl ve svém pražském domě čp. 200/III U tří černých růží v Tomášské ulici na Malé StraněRUTH, František, Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha 1903, s. 1046 zajat císařskými vojáky a podle císařského listu Ferdinanda II. uvězněn v Bílé věži Pražského hradu. Z té doby pocházejí jeho vlastnoruční glosy v modlitební knížce o Poslední večeři Páně. Drážďanský tisk Jeronýma Šice z roku 1606 se dochoval ve Strahovské knihovně v Praze.
Rodina manželka: Eva Radimská Vidláková ze Slavkova syn: Albrecht Kaplíř ze Sulevic († 1614 Neústupov) snacha: Magdaléna z Údrče vnuci: Oldřich Kaplíř ze Sulevic († 1653); Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic (1611–1686)
Exekuce Mimořádný tribunál Kašpara Kaplíře odsoudil k popravě na Staroměstském náměstí spolu s dalšími českými pány. Čekalo se, že si podá žádost o milost a pravděpodobně by ji dostal, vzhledem ke křesťanské ohleduplnosti ke stáří by mu trest asi zmírnili v doživotní žalář. Přesto se mu dostalo alespoň částečného omilostnění, nebyl rozčtvrcen. Byl nejstarší a na popraviště vešel jako první z rytířského stavu a jako čtvrtý v celkovém pořadí. Kat jeho hlavu s ostatními v koši vyvěsil na kůlu na Staroměstské mostecké věži, tělo bylo odvezeno do kostela v Miličíně. Vdova Magdaléna s dětmi přišla o veškerý majetek a podle některých pramenů musela žebrat.TEPLÝ František, Paměti starožitného města Miličína a jeho okolí. Praha 1899, s. 65-66
Hrobka V roce 1921 byla komisionálně otevřena hrobka v Neustupovském kostele na Benešovsku a hledali zde jeho tělo, avšak marně.
Komenský o smrti Kašpara Kaplíře
Odkazy
Reference
Literatura
MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I, A-M. Argo Praha 2008, s. 438; .
Externí odkazy
Rodokmen Kaplířů ze Sulevic
Kategorie:Kaplířové ze Sulevic Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští nejvyšší písaři Kategorie:Purkrabí Hradeckého kraje Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Narození v roce 1535 Kategorie:Popravení na Staroměstském náměstí v roce 1621 Kategorie:Popravení stětím Kategorie:Muži