Svatá Zdislava z Lemberka (1220 Křižanov – 1252 Lemberk) byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů. V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem sv. Janem Pavlem II. za svatou. V roce 1995 požádal litoměřický biskup o změnu patrocinia diecéze a od roku 2000 je svatá Zdislava hlavní patronkou litoměřické diecéze. Od roku 2002 se stala patronkou Libereckého kraje. Ostatky jsou uchovávány v katakombách baziliky v kryptě svaté Zdislavy pod Bazilikou svatého Vavřince a svaté Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Lebka svaté Zdislavy byla do krádeže v květnu 2026 vystavena v boční kapli baziliky a v létě 2026 bude po téměř 120 letech vrácena ke zbytku ostatků do krypty.
Životopis Její otec byl Přibyslav z Křižanova na Moravě a matka Sibyla, původem ze Sicilského království na jihu Itálie, která přišla do českých zemí s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I. Zdislava měla několik sourozenců – dospělého věku se dožily sestry Alžběta (neboli Eliška), provdaná za Smila z Lichtemburka, a Eufémie, manželka Bočka z Obřan.
O jejím mládí nevíme prakticky nic, je třeba zmínit velmi vřelý vztah jejích rodičů k duchovnu a katolické církvi vůbec, takže je teoreticky možná její výchova v některém z moravských klášterů, nebo alespoň jejich vliv na Zdislavinu výchovu. Její manžel Havel z Lemberka, za kterého se provdala okolo roku 1240, byl blízký důvěrník krále Václava I. Narodily se jim čtyři děti: spolehlivě doložení jsou synové Havel, Jaroslav a Zdislav a dcera Markéta, o níž se zmiňuje Žďárská kronika.
Zdislava byla zřejmě ráznou a energickou ženou. Její jméno je spojováno s dominikánskými kláštery v Turnově a v Jablonném v Podještědí, zde zároveň se špitálem, do kterého, navzdory svému vysokému postavení, osobně docházela a nemocných se ujímala. Zemřela předčasně přibližně v 33 letech, tradovanou tuberkulózu antropologický výzkum nepotvrdil. Pohřbena byla v kostele sv. Vavřince v Jablonném, jehož stavbu začala, dokončení stavby se ale nedožila.
Hrobka svaté Zdislavy byla objevena v roce 1701 v katakombách baziliky v Jablonném v Podještědí a místo s truhlou s ostatky je nazýváno kryptou svaté Zdislavy. Vchází se k ní z kostela otvorem, který je ohrazen barokní zdobenou mříží. Po obvodu stěn krypty viselo 24 obrazů s výjevy z jejího života malovaných na mědi z roku 1660, které byly po restaurování přemístěny do Zdislavského sálu přilehlého dominikánského kláštera.
V roce 1994 byl o jejím životě natočen film V erbu lvice podle stejnojmenného románu Aleny Vrbové; známá je také kniha Světlo ve tmách od Jaroslava Durycha.
Svatořečení a pocty O beatifikaci Zdislavy požádal již v roce 1849 litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille, avšak bezvýsledně. Roku 1895 byl zahájen proces jejího blahořečení. Impulzem pro beatifikaci byla aktivita faráře z Jablonného v Podještědí Josefa Tschörche, který požádal o potvrzení nepamětného kultu paní Zdislavy z Lemberka. Ve spolupráci litoměřického biskupa Emanuela Jana Schöbela, litoměřického kanovníka Josefa Štěrby a litoměřického dominikána Benedikta Kundráta byly vykonány všechny potřebné práce pro beatifikaci. Proces beatifikace byl dokončen 6. září 1900 a dodán Kongregaci pro svatořečení do Říma. Kongregace vyjádřila souhlas k procesu 27. srpna 1907 a papež sv. Pius X. 28. srpna 1907 Zdislavu z Lemberka blahořečil.Českolipsko, str. 10
Roku 1995 byla papežem sv. Janem Pavlem II. uznána za svatou (byl uznán zázrak uzdravení MUDr. Františka Straky; v roce 1989 se jeho příbuzní modlili ke Zdislavě a MUDr. Straka se probudil z klinické smrti). Dne 21. května 1995 papež sv. Jan Pavel II. při své návštěvě České republiky na třistatisícovém shromáždění na letišti v Olomouci-Neředíně svatořečil blahoslavenou Zdislavu z Lemberka spolu s blahoslaveným Janem Sarkanderem. Na žádost litoměřického biskupa Josefa Koukla byla prohlášena v témže roce za hlavní patronku litoměřické diecéze a její hrob v Jablonném v Podještědí je diecézním poutním místem.
Roku 2002 vydala ČNB k 750. výročí úmrtí Zdislavy pamětní stříbrnou minci v hodnotě 200 Kč.
Ostatky a relikvie náhled|Levý boční oltář v bazilice v Jablonném s relikviářem sv. Zdislavy
Ostatky sv. Zdislavy jsou umístěny v truhle v hrobce v podzemí baziliky svatého Vavřince a svaté Zdislavy, kde byly objeveny v roce 1701 v době, kdy zde začali být pohřbíváni dominikánští řeholníci a kvůli stavbě nového kostela byly vráceny do hrobky až v roce 1731. Po blahořečení byla v roce 1907 lebka Zdislavy v souladu s katolickou vírou na znamení prokázání úcty oddělena od zbytku ostatků (těla) a vystavena celoročně v chrámu jako relikvie a zbytek ostatků byl ponechán v hrobce. Od roku 1908 je lebka stále vystavena ve zlaté skříňce na oltáři v první levé boční kapli chrámu společně s dřevěnou gotickou Madonou z doby před rokem 1510. Lebce chybí spodní čelist.
Majitelem ostatků je řád Dominikánů.
V roce 1979 proběhla rozsáhlá fotodokumentace kosterních pozůstatků i lebky, jejíž fragmenty byly v té době ne příliš přesně slepeny akrylátovým lepidlem.
Relikvie v katolické víře představuje druhou živoucí existenci svatého, který věřícím při blízkém kontaktu s relikvií poskytuje spojení s Bohem. Nicméně tato praxe vystavování kostí je ve společnosti kritizována. V roce 1995 prohlásil papež Jan Pavel II. Zdislavu za svatou a malý kousek lebky si jako relikvii odnesl. Relikvie svaté Zdislavy (tj. části jejích pozůstatků) jsou na více než 40 místech, například na Filipínách, v Brazílii, ve Vietnamu či v USA, z toho v Česku na více než 20 místech, například v Brně nebo Uherském Brodě a od roku 2016 i na zámku Lemberk, kde Zdislava prožila více než polovinu svého života. V roce 2021 vyrobili tři křišťálové relikviáře svaté Zdislavy skláři na huti Jiřího Pačinka v Kunraticích u Cvikova, které ozdobil novoborský rytec skla Arno Čančík. Největší relikviář dostal papež František do Vatikánu a je v něm umístěna poměrně velká relikvie svaté Zdislavy (asi 1,5 cm), druhý opatruje cvikovský farář Rudolf Repka a třetí je v Křišťálovém chrámu v Kunraticích. Speciální verzi relikviáře pak Pačinek vyrobil pro velvyslance Svatého stolce v ČR.
Rekonstrukce podoby V roce 2018 proběhla z podnětu komtura Řádu sv. Lazara Jeruzalémského a velitele Komendy sv. Zdislavy Augustina Karla Andrleho Sylora a s podporou Diecéze litoměřické rekonstrukce podoby sv. Zdislavy z kosterních pozůstatků hlavy. Lebka byla zdigitalizována do 3D modelu českou společností Geo-cz a následně byla brazilským odborníkem na 3D grafiku a designérem Cícero Moraesem navrácena sv. Zdislavě její nejpravděpodobnější podoba. Bylo zjištěno, že se Zdislava dožila asi 33 až 35 let, že měla krevní skupinu A, neměla příliš vyvinuté svalstvo a byla štíhlá a asi 160 cm vysoká.
Odcizení lebky
Dne 12. května 2026 byla lebka odcizena řádu Dominikánů. Odpadlé malé fragmenty zůstaly na místě. Policie dopadla a obvinila 35letého muže, který zalil lebku do betonu a chtěl ji "pohřbít" v řece. Použití kbelíku od Primalexu při tomto činu nemělo žádný symbolický, rituální ani hlubší vědecký důvod. Šlo o čistě pragmatický a náhodný krok pachatele. Obviněn byl z krádeže, výtržnictví a poškozování cizí věci. Jako důvod svého jednání uvedl, že mu vadilo oddělení hlavy od trupu a její vystavení jako „reklamního poutače“. Svého konání později litoval. Soud na něj neuvalil vazbu. Lebka byla restaurátory vyjmuta z betonu bez významného poškození (beton nebyl ještě zatuhlý) a bylo naplánováno její další ošetření. Poté byla během sobotní poutě 30. května 2026 na liturgický svátek svaté Zdislavy na jeden den v bazilice vystavena. Jejího vrácení do baziliky se zúčastnili i kriminalisté, kteří se podíleli na jejím nalezení.
Konec vystavování lebky a její návrat do krypty svaté Zdislavy, kde jsou pohřbeny její ostatky církev odůvodnila změnou společenského klimatu a také dlouhou dobou jejího vystavování od svatořečení, obavou z dalšího odcizení a křehkostí lebky. Jeden z důvodů je údajná dohoda církve s pachatelem, který úkryt lebky prozradil jen pod podmínkou, že lebka už dále vystavována nebude. Pro baziliku bude vytvořen nový relikviář s malým ostatkem svaté Zdislavy, aby se věřící před ním mohli pomodlit.
Kostely a kaple sv. Zdislavy Seznam vychází z přehledu vedeném v klášteře v Jablonném náhled|Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy, Jablonné v Podještědí (okres Liberec) Kostel sv. Zdislavy, Prostřední Bečva (okres Vsetín) Kostel sv. Zdislavy, Studnice (okres Chrudim) Kostel sv. Zdislavy, Oldřichovice (okres Zlín) Kaple sv. Sedmipočetníků a sv. Zdislavy, Vír (okres Žďár nad Sázavou) Kaple sv. Zdislavy, Kelníky Kostel sv. Zdislavy, Lavičky (Velké Meziříčí) Kaple sv. Zdislavy, Praha 1 Kaple sv. Zdislavy, v domově důchodců na Nové Rudě (Liberec) Kaple sv. Zdislavy, Slavkov (okres Uherské Hradiště) Kaple sv. Zdislavy v domově důchodců, Kostelec na Hané Kaple sv. Zdislavy, Štěnovický Borek (okres Plzeň-město) Kaple sv. Zdislavy v Charitním domově Zdislava (Litoměřice) Kaple sv. Zdislavy, Šanov u Slavičína (farnost Pitín) Kaplička sv. Zdislavy, Cvikov (na cestě k dětské léčebně a ke Kalvarii od hotelu Sever) Kaple sv. Zdislavy, Oldřichovice, farnost Pohořelice, (okres Zlín) Komenda sv. Zdislavy, Český Dub (okres Liberec) Kaple svaté Zdislavy (Ronov nad Doubravkou) Roubená kaple svaté Zdislavy (Podhradí) Kaple Panny Marie a svaté Zdislavy, Šanov
Významná vyobrazení sv. Zdislavy náhled|upright 1|Sv. Zdislava z Lemberka a sv. Jan Sarkander náhled|Hospic sv. Zdislavy v Liberci Vitráž sv. Zdislavy a sv. Jana Sarkandera v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Olomouci Mozaika sv. Zdislavy v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Žďáře nad Sázavou Sádrový reliéf sv. Zdislavy s manželem Havlem v kostele sv. Václava v Křižanově Pamětní medaile Zdislava z Lemberka Zvon sv. Zdislava v kostele sv. Michala v Olomouci Pamětní stříbrná mince k 750. výročí úmrtí sv. Zdislavy z Lemberka Antropologický portrét sv. Zdislavy Jiřího Wintera - Neprakty na přání papeže sv. Jana Pavla II. pro Kongregaci pro blahoslavení a svatořečení před její kanonizací.
Instituce spojené se jménem sv. Zdislavy Městys Zdislava Orel, župa sv. Zdislavy Domov důchodců sv. Zdislavy Červená Voda Základní škola sv. Zdislavy Jablonec nad Nisou Základní škola sv. Zdislavy Kopřivnice V Nemocnice sv. Zdislavy, a.s., Velké Meziříčí Charitní dům sv. Zdislavy pro matky v tísni Ostrava Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Plzeň Domov sv.Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Klatovy Domov sv. Zdislavy (školka) v Předbořicích Rodina sv. Zdislavy Akreditovaný kvalifikační kurz sv. Zdislavy Kurz sv. Zdislavy z Lemberka Domov sv. Zdislavy pro studující, Brno Střední odborná škola sociální sv. Zdislavy, Praha Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Aš Domov klidného stáří sv. Zdislavy Pravětín Skauti – smečka sv. Zdislavy Komunita sv. Zdislavy pro pomoc drogově závislým Žibřidice Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Karlovy Vary Domov sv. Zdislavy v Předbořicích u Kovářova Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Havlovice u Domažlic Domov sv. Zdislavy pro matky v tísni Zábřeh Charitní domov Zdislava, Litoměřice Oddělení sv. Zdislavy v Domově svaté Rodiny v Praze 6 Východočeská komenda sv. Zdislavy Českého velkobailiviku Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského Střední odborná škola sociální svaté Zdislavy v Praze 2 Centrum Zdislava, denní stacionář v Novém Městě na Moravě Česko-německá mateřská škola sv. Zdislavy v Litoměřicích Hospic svaté Zdislavy v Liberci Centrum sv. Zdislavy v Třebíči Útvar sv. Zdislavy (čestný titul, který obdržela za podíl na nalezení ukradených ostatků českolipská policie od arcibiskupa Stanislava Přibyla)
Inspirace v krásné literatuře Zdislava z Lemberka se stala předobrazem více než 15 ztvárnění v beletristických textech:
Píseň na blahoslavenou Zdislavu – báseň Jakuba Demla, 1952