Josef Zasche (9. listopadu 1871 Jablonec nad NisouMatriční záznam o narození a křtu farnosti Jablonec nad Nisou – 11. října 1957 Schackensleben, Německo) byl architekt německé národnosti působící v první polovině 20. století v Čechách.
Život Narodil se 9. listopadu v Jablonci nad Nisou, v rodině brusiče skla Josefa Zasche a jeho manželky Františky, rozené Feixové. Poté navštěvoval v letech 1885–1889 stavební oddělení průmyslové školy v Liberci. V té době zde studoval rovněž Adolf Loos. Poté odešel studovat do Vídně na Akademii výtvarných umění, kde studoval architekturu u profesora Karla von Hasenauera, na praxi nastoupil v ateliéru Friedricha Schachnera.
Své první významné projekty však realizoval v severních a západních Čechách – například kostel Povýšení sv. Kříže v Jablonci, spořitelnu v Aši a výstavní pavilon v Liberci. V roce 1906 mu byl propůjčen titul stavební rada a začal se prosazovat také v Praze. Pro sochaře Karla Wilferta ml. navrhl tzv. Modrou vilu, dále palác Pražské železářské společnosti, dům U tří jezdců a cenou pro nejlepší stavbu Rakousko-Uherska postavenou v letech 1900–1910 oceněný palác Vídeňské bankovní jednoty. Dále navrhl lidovou knihovnu „Weinmanneum“ v Ústí nad Labemhttp://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/27-mestska-knihovna karta stavby v databázi usti-aussig, okresní chudobinec v Chomutově, v Praze pak palác Asekuračního spolku průmyslu cukrovarnického a v Jablonci kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.
Byl jedním z architektů německého původu, kteří spolupracovali s architekty českými. Udržoval přátelské vztahy s Janem Kotěrou a Pavlem Janákem, se kterým spolupracoval na stavbě pražského rondokubistického paláce Adria v Praze. Byl zván do porot architektonických soutěží, byl členem kuratoria německé sekce Moderní galerie Království českého, dále členem Německé společnosti věd a umění v Československé republice, byl také předsedou Společnosti německých architektů v Čechách.
I když nikdy nebyl nacistou – hlásil se k sociální demokracii – byl 7. května 1945 internován, jeho kancelář v Mezibranské ulici na Novém Městě byla vydrancována a archiv zničen. Po propuštění byl přinucen nejprve opustit Prahu a později byl – přes přímluvy svých českých kolegů – vysídlen do Německa, kde v roce 1957 zemřel ve vesnici Schackensleben poblíž Magdeburku.
Rodinný život Roku 1895 se přestěhoval do Prahy. Zde se 15. listopadu 1911 oženil s pražskou Němkou Blankou Kretzschmarovou (1876–??),Matrika oddaných, evangel. círke V jirchářích, 1903–1912, snímek 107 se kterou měl dceru Blanku Dagmar (23. 10. 1911–30. 6. 1930).Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 724, obraz 655 (Starší dcera Aglaia vdaná Herzog (1900–??) se Blance Kretschmarové narodila před manželstvím.Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 310, obraz 549, Kretzschmar Judith)
Dílo 1900–1902 Starokatolický kostel Povýšení sv. Kříže, Jablonec nad Nisou, náměstí Boženy Němcové 1903 Soutěžní projekt na městské divadlo v Jablonci nad NisouSoutěž se odehrála v roce 1903, viz: http://jablonec-gablonz.net/stavby/karta/nazev/25-soutezni-navrh-na-stavbu-divadla-od-rudolfa-bitzana 1903-1905 Spořitelna a obchodní akademie, Ústí nad Labem, č. p. 1670, Pařížská 15 1904 Záložna resp. spořitelna, Aš, č. p. 239, Hlavní 23 (dnes knihovna)Die Ascher Sparkasse, Das ascher Ländchen, Stiftung Ascher Kulturbesitz, Tirschenreuth/Rehau, dostupné online: http://www.asch-boehmen.de/d/index.php?seite=1_5_2 1904–1905 Vila Karla Wilferta, zvaná též Modrý dům, Praha-Holešovice, č. p. 291, Na Špejcharu 3 – vila pro sochaře Karla Wilferta 1906 Hrobka Josefa Scheiblera, Jablonec nad Nisou 1905–1906 Vila Heinricha Dresslera, Jablonec nad Nisou, čp. 1885, Jugoslávská 13 1906 Výstavní pavilon Dům umění na výstavě německých obyvatel na českém území, Liberec, 1906–1907 Palác Pražské železářské společnosti (Prager Eisenindustrie-Gesellschaft), Praha-Nové Město, čp. 1015, Opletalova 55 – stavitel:Matěj Blecha, sochařská výzdoba: Josef Kocourek, Hans Dietrich.Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, , str. 535 1906–1908 Palác Vídeňské bankovní jednoty, Praha-Staré Město, čp. 390, Na Příkopě 3, spolupráce: autor interiéru Alexander Neumann – za tuto realizaci obdržel Zasche cenu za nejlepší stavbu v Rakousko-Uhersku v období 1900–1910 1906–1908 Spolkový a nájemní dům U tří jezdců, Praha-Nové Město, čp. 869, Senovážné náměstí 28 – na místě domu, zbořeného v roce 1907, byl vystavěn spolkový dům s byty, kancelářemi, restaurací a divadelním sálem. Objekt byl součástí Německého domu (Deutsches Haus), který patřil spolku Deutsches Kasino (Verein Deutsches Casino). V divadelním sále působil od roku 1920 Německý divadelní spolek. Zde v letech 1923–1944 působila Malá scéna Nového německého divadla (Kleine Bühne, Neues deutsches Theater in Prag) v roce 1941 přejmenovaná na Komorní divadlo (Kammerspiele). V letech 1945–1949 zde bylo Divadlo mladých pionýrů a od roku 1950 Ústřední loutkové divadlo, které bylo v průběhu let několikrát přejmenováno (1987–1988 Divadlo U věže, 1988–1991 Divadlo U Jindřišské věže, 1991-1999 Minor – Divadlo herce a loutky. V roce 1999 byl dvorní objekt divadla zbořen v rámci přestavby areálu Slovanského domu.Baťková a kol., 1998, str. 485–486 1907 družstevní zahradní město, Teplice, ulice Pařížská, Francouzská, Polská a Varšavská 1907–1908 nerealizovaný projekt na novostavbu Německého domu na místě bývalého Vernierovského paláce (též palác hrabat Příchovských, dnes Slovanský dům) 1908 Česká eskomptní banka, Ústí nad Labem; ustoupila výstavbě Benešova mostuhttp://usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/264-ustecka-pobocka-ceske-eskomptni-banky karta stavby v databázi usti-aussig 1908 Koncertní sál pro Jubilejní výstavu Obchodní a živnostenské komory v Praze 1910–1912 Lidová knihovna Weinmanneum, Ústí nad Labem, v roce 1945 poškozena při náletu, v roce 1947 zbořena 1911 Vila Josefa Geibische, Jablonec nad Nisou, čp. 2137, Korejská ulice 21 1911 dělnická kolonie Spolku pro lidové bydlení při Mannesmannových válcovnách trub, Chomutov, kolonie byla v osmdesátých letech dvacátého století zbořena, zachován zůstal pouze dům č. p. 710, Grégrova 55 1911 Prádelna (později dům zahradníka) v zámeckém areálu Vrchotovy JanoviceŠumné Benešovsko na stránkách Muzea umění Benešov 1911–1912 Palác Pojišťovacího spolku průmyslu cukrovarnického (Asekurační spolek průmyslu cukrovarnického), Praha-Nové Město, čp. 976, Senovážné náměstí 31–33, spoluautor: Theodor Fischer – novobarokní dům s kubistickými a novoklasicistickými prvky. Zasche je autorem půdorysného a konstrukčního řešení, Fischer je autorem průčelí. Projekt 1911–1912, stavba 1912–1916. Interiér byl několikrát upravován. Nejvýznamnější úpravy byly: 1950–1951 Ladislav Machoň pro ministerstvo výživy; 1991–1992 Jiří Kantůrek pro IPB.Baťková a kol., 1998, str. 517–519 1911–1913 Okresní chudobinec císařovny Alžběty v Chomutově (Elisabethhaus), Chomutov, čp. 403 1912 Česká spořitelna, Ústí nad Labem, č. p. 899 (zanikla)http://usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/75-bohmische-sparkasse karta stavby v databázi usti-aussig 1912–1914 Palác Všeobecného penzijního ústavu, Praha-Nové Město, čp. 390, Rašínovo nábřeží 42, spoluautor Jan Kotěra, Zadavatel – česko-německý Všeobecný penzijní ústav – rozdělil zakázku mezi Němce Josefa Zascheho, který je autorem půdorysného a konstrukčního řešení a Čecha Jana Kotěru, který je autorem průčelí a výzdoby interiérů. 1918 Hrobka Carla Neumanna, židovský hřbitov Liberec Vila, Praha-Bubeneč, čp. 545, Pod kaštany 24 1921 nástavba 3. a 4. patra na dům čp. 146, Praha-Nové Město, V jirchářích 5, Ostrovní 16 – nástavba na dům z roku 1836 od Josefa Klemense Zobece Baťková a kol., 1998, str. 239–240 1922–1925 Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurità – Palác Adria, Praha-Nové Město, čp. 36, Jungmannova 31, Národní 40 autor průčelí Pavel Janák – pojišťovna původně zadala projekt Zaschemu. Po připomínkách pražského magistrátu vypsala pojišťovna na řešení průčelí budovy soutěž. Té se zúčastnili: Bohumil Hypšman, Bohumír Kozák, Josef Zasche, Miloš Vaněček a Pavel Janák. Zvítězil návrh Pavla Janáka ve stylu "národního" rondokubismu. Plastiky pro průčelí s námětem práce vytvořil Otto Gutfreund. Ty byly ale zástupci investora odmítnuty (dnes jsou ve sbírce Národní galerie v Praze). V objektu se nacházel též fotografický ateliér Illek a Paul.Baťková a kol., 1998, str. 201–202 1925–1926 nástavba 4. patra na dům čp. 1683, Praha-Nové Město, Opletalova 41Baťková a kol., 1998, str. 671 Vila, Praha-Bubeneč, čp. 807, Na Zátorce 11 1929 Dům Deutsche Kulturverband (DKV), Praha-Holešovice, čp. 1452, Šimáčkova 14–16 – původně centrála Německého kulturního spolku pro české zeměhttps://www.youtube.com/watch?v=PCZ74KfXHmU, čas 19:50, 26. února 2024., od roku 1970https://www.zuss.cz/historie-skoly/, 26. února 2024. základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže Praha 7 1930–1931 Římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Jablonec nad Nisou, Horní náměstí 12 – první zadání na tuto stavbu obdržel již v roce 1898, v průběhu let vypracoval řadu variant této stavby. Nakonec byl realizován modernistický projekt z roku 1930, dokončen byl v roce 1931. 1932 Palác Pražského lidovýchovného spolku Urania (Prager Volksbildungsverein Urania), Praha-Nové Město, čp. 1205, Klimentská 4 – dnes studio FAMU
Dále je autorem rodinných domů v Králově Dvoře (1906), Teplicích (1912) a Grazu (1930).
Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Josef Zasche na stránkách ArchInform Článek o kostele Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Jablonci nad Nisou uveřejněný v časopisu ASB Kostel Povýšení sv. Kříže v Jablonci nad Nisou
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Němečtí architekti Kategorie:Rakouští architekti Kategorie:Expresionističtí architekti Kategorie:Secesní architekti Kategorie:Narození v roce 1871 Kategorie:Narození 9. listopadu Kategorie:Narození v Jablonci nad Nisou Kategorie:Úmrtí v roce 1957 Kategorie:Úmrtí 11. října Kategorie:Muži