náhled|upright=1.3|Státy světa podle politických režimů – formy vlády republiky
monarchie
diktatury
další
Politický režim () jako forma vlády představuje normativní subsystém politického systému. Zahrnuje v sobě všechny principy, pravidla a autority politického dění a také jejich průběh vzniku, vzájemné vztahy i samotný proces jejich fungování.Cabada, L.; Kubát, M. 2002, ss. 200–201
Politická norma Politický režim je definován obsahem politických norem, které vytvářejí jeho charakter. Takové normy nastavují závazná pravidla a mantinely politického jednání, co je dovoleno a zakázáno, a to pro každého hráče politické hry.dtto, s. 201
Politická norma určuje: „získávání politické moci,“ „organizaci politické rivality,“ „struktury nejvyšších orgánů státní moci,“ „dělbu moci,“ „přijímání závazných rozhodnutí rozdělování statků a závazků,“ „vykonávání politické odpovědnosti.“
Typologie Nejfrekventovanější způsob určení politických režimů vychází ze čtyř pojetí, která jsou vždy rozdělena na dvě části. Jedná se o politické režimydtto, s. 202: demokratické a autokratické, konsensuální (konsociační) a majoritní (westminsterské), parlamentní a prezidentské, autoritativní a totalitní.
Z tohoto základu, pak vycházejí další typologie režimů. Mezi rozhodující faktory pro určení politického režimu patří mechanismum, jakým se ve státu dělí výkonná a zákonodárná moc a také charakter propojení, závislosti a vztahů mezi institucemi těchto dvou mocí. Na těchto principech se politické režimy dělí nadtto, ss. 203–211: parlamentní režimy A) podle vztahu vlády a parlamentu s převahou vlády – premiérský parlamentarismus (silný ve Spojeném království, slabý v Německu) s převahou zákonodárného sboru (Čtvrtá Francouzská republika) stranický kontrolovaný parlamentarismus (přibližná rovnováha obou mocí) B) podle vztahu premiéra k ostatním členům vlády (Sartori) prvního nad nerovnými prvního mezi nerovnými prvního mezi rovnými prezidentské režimy severoamerický prezidencialismus jihoamerický prezidencialismus poloprezidentské režimy
Zvláštním typem je švýcarský konventní režim, jenž nestojí na dělbě moci, ale na principu jednoty státní moci prostřednictvím zákonodárného sboru – parlamentu, který disponuje jak legislativní tak i výkonnou mocí. Představuje tzv. vládu shromáždění.
Srovnání obecných principů režimů +Srovnání obecných principů politických režimůAntoszewski, A.; Herbut, R. 1997, s. 283parlamentní režimprezidentský režimpoloprezidentský režimReálný držitel výkonné mocivládaprezidentprezident a parlamentZpůsob volby prezidentanepřímo/přímopřímopřímoReálný tvůrce vládyparlamentprezidentprezident a parlamentCo rozhoduje o trvání vládydůvěra parlamentuvůle prezidentadůvěra prezidenta a parlamentuPrezident politicky odpovědnýneníneníneníPolitická odpovědnost premiéra a vlády před parlamentem—před parlamentem a prezidentem
Nedemokratické režimy
V nedemokratických režimech není moc rozdělena do jednotlivých pilířů, ale drží ji mocenské centrum – diktátor, politická strana, kolegiální orgán (junta) či jiná entita. Nastolen je tak jednolitý charakter státní moci, jenž vytváří hierarchické vztahy nadřízenosti a podřízenosti (vertikální), místo komunikace horizontální.Cabada, L.; Kubát, M. 2002, ss. 214–215
Nedemokratický režim může maskovat svou podstatu formální existencí institucí typických pro demokratické státy (parlament, ústava, soudní soustava), které jsou bezvýznamné a neplní svou funkci.dtto, ss. 214–215
omezení nedemokratickým režimem:
Omezená politická plurarita Omezené lidská práva Omezená svoboda médií Omezená občanská participace Omezený nebo žádný politický particismus
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Ancien régime Forma státu Seznam forem vlády
Externí odkazy