náhled|Krasová jezírka jsou jednou z forem podzemní vody Podzemní voda je voda, která se nachází pod zemským povrchem, zejména v pórech mezi částicemi půdy a v místech, kde je narušena kontinuita hornin. Podzemní voda je i voda ve studních, ve vrtech či voda vyvěrající z pramenů. Z pohledu geologického, resp. hydrogeologického jde o vodu pod zemským povrchem, v nasycené zóně, kde vyplňuje všechny dutiny a je ohraničena svým horizontem. Ostatní vody pod povrchem, které této definici neodpovídají, jsou vody podpovrchové. Patří do nich půdní vlhkost, vody v nenasycené zóně, vody v jiném skupenství i kapilární voda. Výzkumem podzemní vody se zabývá hydrogeologie. Podzemní voda tvoří okolo 20 % dostupných světových zásob sladké vody a využívá se často jako zdroj pitné i užitkové vody.

Podzemní voda je nejspolehlivějším zdrojem vody, proces jejího doplňování je však zdlouhavý a závislý na počtu a intenzitě srážek. Proto existuje hrozba, že zásoby podzemní vody budou v některých oblastech dosud zvyklých na určitý stav podzemní vody s pokračující změnou globálního klimatu ubývat, protože se nebude stačit doplňovat. Problémem je značné čerpání podzemní vody člověkem. K úbytku dochází především v Asii a Severní Americe, a to v takové míře, že se tím mění hladina moře a osa rotace Země. V Evropě či Amazonii podzemní voda přibývá. Problémem je ale intenzivní zemědělství.

Pokud obsah rozpuštěných minerálních látek nebo plynů překročí stanovenou hranici, označuje se tato voda jako minerální voda; opakem je „prostá podzemní voda“.

Formy Voda pod zemským povrchem může být přítomna ve třech hlavních formách: Absorpční – voda, kterou pomocí slabých vazebných interakcí absorbují jednotlivé částice (zrna) horniny. Vyskytuje se v horninách jen při velmi nízké vlhkosti. Hygroskopická – voda, která vzniká v hornině při pohlcování vodních par. Je druhem absorpční vody. Kapilární – voda, jejíž pohyb určují převážně kapilární jevy. Nachází se v kapilárním pásmu nad hladinou podzemní vody. Gravitační – voda, jejíž pohyb určují hlavně účinky gravitační síly. Pokud se jednotlivé kapky vody spojují a tvoří dlouhodobé nebo trvalé těleso, nazývá se toto těleso zvodeň.

Oblast s absorpční a kapilární vodou se označuje jako provzdušnělé pásmo. Oblast s gravitační vodou, ležící obvykle pod ním, se nazývá zvodnělé pásmo.

Původ Podzemní voda se může do podzemí dostávat z povrchu nebo naopak vyvěrat z nitra Země. Byla nalezena i voda stará dvě miliardy let.

Většina vody pod zemským povrchem pochází ze vsaku povrchové vody, ta se nazývá vadózní podzemní voda. Část této vody může být po dlouhá geologická období uzavřena mezi nepropustnými vrstvami – tuto podzemní vodu pak označujeme jako fosilní. Pokud vystupuje z nitra Země, jedná se o juvenilní podzemní vodu. Ta může vyvěrat například ve vulkanických oblastech a v tektonických zlomech. Voda, která zůstane v sedimentu, který se do ní ukládal, se nazývá konátní. Organického původu je tzv. naftová voda.

Znečištění Pokud je podzemní voda znečištěna PFAS, tak vyčištění může trvat desítky let. Může také obsahovat mikroplasty.

Pozor na záměnu V češtině bývá pro podzemní vodu mylně používán pojem spodní voda, který je však technickým termínem souvisejícím například s typy vodních kol. Voda ve vrtech, ve studních či voda zásobující prameny je výhradně voda podzemní, nikoli spodní.

Odkazy Reference

Literatura

MEADOWS, Donella a RANDERS, Jorgen. Překročení mezí: konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti. Praha: Argo, 1992. . [Obsahuje kapitolu věnovanou vyčerpávání podzemní vody.]

Související články Artéská voda Hladina podzemní vody Hydrogeologie Koloběh vody Pramen Studna Zvodeň Spodní voda

Externí odkazy

Heslo voda v Geologické encyklopedii on-line Podzemní voda na webu Ústavu geotechniky Fakulty Stavební VUT

Kategorie:Druhy vody Kategorie:Hydrosféra