náhled|vpravo|Vlajka katolických esperantistů Mezinárodní sdružení katolických esperantistů (v esperantu IKUE: Internacia Katolika Unuiĝo Esperantista) je organizace katolických uživatelů esperanta. Byla založena roku 1910 v Paříži a nyní sídlí v Římě. Současným předsedou je Ital Giovanni Daminelli, před kterým v letech 2003–2012 organizaci řídil Čech Miloslav Šváček.
náhled|vlevo|Mše svatá v esperantu během 95. Světového kongresu esperanta v Havaně (celebruje Peter Knauer).
Činnost IKUE pořádá mše svaté během esperantských setkání a každoročně také svůj vlastní týden trvající sjezd. Svazy a místní skupiny katolických esperantistů také nabízejí různá další setkání (biblické víkendy, mládežnické tábory apod.)
IKUE vydává křesťanskou literaturu v esperantu, jako je např. v roce 2001 vydaná ekumenická kniha modliteb a písní ADORU o 1 472 stranách nebo esperantský překlad papežské encykliky Deus caritas est z roku 2006. Nepřetržitě od roku 1903 také vychází časopis Espero Katolika (Katolická naděje), který je nejdéle vycházejícím esperantským časopisem.
náhled|vlevo|Papež Jan Pavel II. přebírá od IKUE esperantský misál a lekcionář Uznání Vatikánem Všichni papežové počínaje Piem X. měli vstřícný a podpůrný postoj vůči esperantskému hnutí.
V roce 1977 začal Vatikánský rozhlas vysílat pravidelné rozhlasové pořady v esperantu (od roku 1998 třikrát týdně). V roce 1990 přijala vatikánská Kongregace pro bohoslužbu a svátosti esperantský překlad modliteb mešního řádu a uznala esperanto za liturgický jazyk. Esperantský Misál a lekcionář pro neděle a svátky byl vydán v roce 1995. V roce 1994 zahrnul papež Jan Pavel II. esperanto poprvé mezi jazyky svých každoročních velikonočních a vánočních pozdravů při příležitosti požehnání Urbi et orbi; od Velikonoc roku 2006 pokračoval v této tradici i jeho nástupce papež Benedikt XVI.
Čeští katoličtí esperantisté Československo a posléze Česká republika patří k tradičně nejaktivnějším zemím v katolickém esperantském hnutí, a to navzdory jinak naopak velmi nízkému podílu katolíků v populaci a perzekucím v době komunistického režimu. Mezi významné esperantisty za první republiky patřil Antonín Eltschkner od roku 1933 pomocný biskup pražský, který na esperanto odkazoval i ve svém biskupském znaku zelenou hvězdou se žlutobílým křížem, symbolem katolických esperantistů. Od roku 1969 se ve východočeských Herborticích pravidelně konaly katolické esperantské tábory, než byl devátý ročník v roce 1977 ukončen zásahem Státní bezpečností, jeho organizátor vyšetřován a podmíněně odsouzen a katolická sekce Českého esperantského svazu rozpuštěna. Na tradici bylo možné navázat teprve po Sametové revoluci, kdy v letech 1991–2005 proběhlo dalších 14 ročníků tábora v Sebranicích.
Členem IKUE byl ve svém mládí i Miloslav Vlk, pozdější arcibiskup pražský, který také opakovaně sloužil v tomto jazyce mše svaté při příležitosti esperantských kongresů, nad nimiž přijal záštitu (např. v roce 1995 na světovém kongresu katolických esperantistů v Olomouci nebo v roce 2009 na Mezinárodním kongresu esperantské mládeže v Liberci).
Od roku 2009 se esperantu věnuje a propaguje jej český psychiatr, spisovatel a řeckokatolický kněz Jaroslav Maxmilián Kašparů. Ten kromě účasti na esperantských setkáních začal v roce 2017 čtvrtletně sloužit v pražském kostele svatého Pankráce mši svatou v esperantu.Max Kašparů bude sloužit mše svaté v esperantu v Praze : Esperanto.cz
Reference
Související články Espero Katolika
Externí odkazy
(v esperantu) Přednáška Esperanto a Katolická církev (česky) IKUE na webových stránkách Vatikánu (italsky) Informace v češtině z ikue.org Brožurka o IKUE v češtině Kniha „Esperanto – Nová latina pro církev“ (esperanto, německy, anglicky, rusky, portugalsky, francouzsky)
náhled|Časopis Espero Katolikanáhled|Časopis Dio Benu
Kategorie:Esperantské organizace Kategorie:Mezinárodní nevládní organizace Kategorie:Křesťanské spolky Kategorie:Katolictví