Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933. Přestože oficiální název výmarského Německa i nadále zněl Německá říše (něm. Deutsches Reich), jednalo se o republikový spolkový státní útvar s demokratickou spolkovou ústavou, přijatou v roce 1919 ve Výmaru, kde se poprvé po lednových volbách roku 1919 sešel 6. února demokraticky zvolený parlament (bývá užíváno označení „Německá republika“, německy Deutsche Republik). Od tohoto města je také odvozeno označení pro toto období výmarské Německo, jeho hlavním městem však i nadále zůstával Berlín. Hlavou státu byl říšský prezident, zákonodárným sborem dvoukomorový parlament (Národní shromáždění) skládající se z Říšského sněmu a Říšské rady. V čele exekutivy stála říšská vláda vedená říšským kancléřem, kterého jmenoval říšský prezident.
Důsledky porážky Německa v první světové válce 28. června 1919 podepsali zástupci Výmarské republiky v Paříži Versailleskou mírovou smlouvu. Podle mírové smlouvy bylo Francii navráceno Alsasko-Lotrinsko (14 522 km²); Belgii postoupeno území Moresnetu a po plebiscitu i Eupen a Malmédy (celkem 1036 km²); Polsku většina Poznaňska a Západního Pruska, část Slezska a nepatrná část Východního Pruska (celkem 46 142 km²); Československu Hlučínsko (316 km²); Gdaňsk s okolím (1894 km²) byl přeměněn v nezávislé Svobodné město Gdaňsk pod patronací Společnosti národů; severní část Východního Pruska, Klajpeda s okolím (2 657 km²) se stala autonomní částí Litvy. Později došlo i k úpravě hranic s Dánskem, které získalo po plebiscitu severní část Šlesvicka (moderní dánský okres Jižní Jutsko, celkem 3 938 km²). Sársko o rozloze 1910,49 km² bylo na 15 let předáno do správy Společnosti národů a výnosy jeho dolů postoupeny Francii. Porýní bylo demilitarizováno a dočasně okupováno vítěznými státy. Zároveň Německo ztratilo všechny své kolonie. Území Německa se tak zmenšilo o 70 615 km² na 468 116,13 km² a navíc bylo postiženo válečnými reparacemi.
Politický vývoj náhled|upright|vlevo|Výsledky voleb do Říšského sněmu 1920–1933 Německá republika byla vyhlášena dne 9. listopadu 1918 z balkónu říšské rady v Berlíně Philippem Scheidemannem. Týž den Karl Liebknecht (za dva měsíce potom zavražděný) vyhlásil před Hohenzollernským palácem v Berlíně "socialistickou republiku". Politická situace byla zprvu značně nestabilní, stát hrozil rozpadem, např. v Bavorsku na krátkou dobu vznikla „republika rad“, než ji potlačily polovojenské jednotky Freikorps. Příčinami byly kromě šoku z válečné porážky a ztrát území zejména poválečná hyperinflace a také nutnost platit reparace, které byly nad německé možnosti, což vedlo až k francouzské okupaci Porýní. Došlo také k několika pokusům o státní převrat, levicovým (povstání spartakovců) i pravicovým (Kappův puč nebo tzv. Pivní puč). V průběhu 20. let se ale situace i díky ekonomickému růstu stabilizovala. Symbolem této éry byl Gustav Stresemann, který jako ministr zahraničí Německo dovedl do Společnosti národů. Po roce 1929 se však začaly projevovat důsledky velké hospodářské krize, která měla za následek vzrůst podpory nejen komunistů, ale také nacistů.
Neschopnost demokratických politických stran utvořit stabilní vládní koalici přiměla prezidenta Hindenburga, který v roce 1925 vystřídal prvního německého prezidenta Eberta, jmenovat v březnu 1930 Heinricha Brüninga kancléřem. Ten nahradil parlamentní demokracii autoritativnější formou vlády, nicméně Brüningova snaha zastavit zostřující se hospodářskou krizi selhala. Kancléřova snaha postavit se nacistům zákazem nošení uniforem se minula účinkem a nový kancléř Franz von Papen již nastoupil kurs sblížení s NSDAP a Brüningův zákaz odvolal. Papenova vláda se však ukázala ještě labilnější než jeho předchůdce, a tak se 2. prosince 1932 stal kancléřem generál Kurt von Schleicher. Generálova snaha rozehnat nacisty pomocí armády za podpory odborů a levicového křídla NSDAP však zkrachovala a za Papenovy zákulisní podpory se novým kancléřem stal 30. ledna 1933 Adolf Hitler. Tím nacisté uchopili moc (Machtergreifung) a vznikla „Třetí říše“.
Územní členění 230px|náhled|Německé státy v době Výmarské republiky Území Výmarské republiky bylo spolkovým státem, složeným z počátku ze všech původních spolkových zemí předchozího Německého císařství, které se staly republikami s německým označením Svobodný stát (Freistaat), případně Lidový stát (Volksstaat), či Svobodný lidový stát (Freier Volksstaat). Později došlo ke zmenšení počtu spolkových zemí.
Spolkové země Výmarské republiky v letech 1920–1933 náhled|upright=0.4|Původní státní znak Výmarské republiky náhled|upright=0.4|Státní znak Výmarské republiky (1928–1935) i současného Německa S výjimkou Durynska, které vzniklo až 1. května 1920, Gothy a Koburgu (tyto dva státy existovaly v letech 1918–1920), existovaly všechny tyto státy již před rokem 1918. Údaje v tabulce odpovídají období od 1. května 1929, kdy byl Svobodný stát Waldeck začleněn do Svobodného státu Pruska. Sársko, které vzniklo roku 1919 vyčleněním částí území Bavorska a Pruska, bylo spravováno Společností národů a nemělo postavení spolkové země Německa, i když mělo vlastní zemský sněm (zde nazývaný zemská rada).
Země Rozloha (km²) Hlavní město Svobodný stát Anhaltsko 2313,58 Dessau Svobodný stát Bádensko 15 069,87 Karlsruhe Svobodný stát Bavorsko 75 996,47 Mnichov Svobodný stát Brunšvicko 3672,05 Braunschweig Svobodné hanzovní město Brémy 257,32 Brémy Svobodné a hanzovní město Hamburk 415,26 Hamburk Lidový stát Hesensko 7691,93 Darmstadt Svobodný stát Lippe 1215,16 Detmold Svobodné a hanzovní město Lübeck 297,71 Lübeck Svobodný stát Meklenbursko-Zvěřínsko 13 126,92 Schwerin Svobodný stát Meklenbursko-Střelicko 2929,50 Neustrelitz Svobodný stát Oldenbursko 6423,98 Oldenburg Svobodný stát Prusko 292 695,36 Berlín Svobodný stát Sasko 14 986,31 Drážďany Svobodný stát Schaumburg-Lippe 340,30 Bückeburg Země Durynsko 11 176,78 Výmar Svobodný lidový stát Württembersko 19 507,63 Stuttgart Německá říše 468 116,13 Berlín Sársko 1910,49 Saarbrücken
Údaje o Svobodném státu Waldecku připojenému k Prusku ve dvou fázích Tento spolkový stát se stal součástí Pruska 1. května 1929. Země Rozloha (km²) Hlavní město Svobodný stát Waldeck (údaje do 29. listopadu 1921) 1121 Arolsen Svobodný stát Waldeck (údaje do 30. dubna 1929) 1055 Arolsen
Spolkové země Výmarské republiky existující pouze do 3. dubna 1919 Sloučením těchto států vznikl 4. dubna 1919 Lidový stát Reuss. Země Rozloha (km²) Hlavní město Svobodný stát Reuss-Greiz 316 Greiz Svobodný stát Reuss-Gera 827 Gera
Spolkové země Výmarské republiky existující pouze do roku 1920 Sloučením šesti z nich vznikla 1. května 1920 Země Durynsko, zatímco Svobodný stát Koburg se stal 1. července 1920 součástí Bavorska. Země Rozloha (km²) Hlavní město Svobodný stát Gotha 1415 Gotha Svobodný stát Koburg 562 Coburg Lidový stát Reuss 1143 Gera Svobodný stát Sasko-Altenburg 1323 Altenburg Lidový stát Sasko-Meiningensko 2468 Meiningen Svobodný lidový stát Sasko-Výmarsko-Eisenašsko 3610 Výmar Svobodný stát Schwarzburg-Rudolstadt 941 Darmstadt Svobodný stát Schwarzburg-Sondershausen 862 Detmold
Odkazy
Reference
Literatura Staatz, Peter. Die Reichs- und Landtagswahlen im Kreis Düren während der Weimarer Republik. – Bonn : [s . n.], 1994. – 448 s. : CV autora, rejstřík, bibliografie, mapy, tabulky. – Inauguraldissertation zur Erlangung der Doktorwürde vorgelegt der Philosophischen Fakultät der Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Bonn
Externí odkazy
Pořad Českého rozhlasu Plus Když monarchista vede republiku, obsahuje řadu informací o působení Paula von Hindenburga v čele Německa.
Kategorie:Zaniklé státy Německa Kategorie:Výmar Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918 Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1933