Miloslav Baláš (22. října 1907 Křivé – 31. října 1983 Nový Jičín) byl moravský spisovatel, historik a překladatel z arabštiny a francouzštiny. Miloslav Baláš byl rovněž vlastivědný pracovník zaměřený na region Valašska a Novojičínska. Spolupracoval s krajovými muzei a přispíval do regionálních časopisů a novin.
Život Narodil se jako třetí ze šesti sourozenců Emanuelu Balašovi (1880–1965) a Amálii roz. Svákové (1874–1948). Navštěvoval obecnou školu ve svém rodišti. Poté vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a později gymnázium v Holešově, kde maturoval (1930). Studoval orientalistiku (1930–1934) u profesora Jana Rypky (1886–1968) na Filozofické fakultě Univerzitě Karlově v Praze, studoval současně na Právnické fakultě, kde získal doktorát v roce 1946.
Ve třicátých letech 20. století opakovaně navštívil Balkán a Turecko, od padesátých let cestoval po různých evropských zemích a po Egyptě. Po základní vojenské službě (1936–1938) pracoval jako úředník okresního úřadu, potom jako archivář a muzejní pracovník (1942–1945) ve Valašském Meziříčí, kde byl rovněž činný v bibliofilském Kroužku knihomilů. Oženil se (1943) s Hedvikou Juškovou (1908–1991), se kterou měl dvě děti: Vladimíra (1945–1967) a Miladu Pometlovou (1947). Z existenčních důvodů se stal právníkem v Novém Jičíně, kde až do odchodu do důchodu působil na okresním národním výboru (1946–1968).
Literární a překladatelská činnost Začal publikovat časopisecky v polovině dvacátých let. Jeho prvotina, tradiční román z Valašska Mezi sousedy (1927), vycházela na pokračování v Ostravském deníku. Je znám především díky valašským vyprávěnkám Kouzelný kvítek (1979) a Čarovné housle (vydané posmrtně 1987), které ilustroval Václav Houf (1949).
Od počátku je pro Balášovu tvorbu charakteristické tíhnutí k básnicky organizovanému textu. O sevřený a stylisticky vytříbený výraz usiloval už v experimentálním cyklu básnických próz Stínohry ze tmy (1936). Historické povídky o lásce a zradě Hlas a mlčení (1944) začínají milostnou idylou tovaryše zlatnického cechu, pokračují črtou z rudolfínské doby a končí povídkou z klášterního a vojenského života ve Valdštejnově době. Znalost orientálního písemnictví se odrazila v romanetu Vějíř nocí (1946), v němž sedmnáct nocí vypravuje o krutosti, vášni a zoufalství královny Bíbí Džán Begüm.
Zlatý věk (1969) je úsměvně filozofující antický příběh. Námětem novely Osamělý vůz na východní trase (vydané posmrtně 1984) je skutečná příhoda o záchraně židovského lékaře, kterého vysoký důstojník SS převážel Pobeskydím z koncentračního tábora do Prahy.
Baláš zaznamenal na sto protektorátních anekdot Válečná ironie Čechů (1945). Jeho cesty mu poskytly inspiraci ke knihám Turecko včera a dnes (1940) a Cestovní knížka (1960). Vlastivědné práce připomeňme knihami Topografie Nového Jičína v 16. a 17. století (1959), Od Beskyd do Poodří (1965–1966), Kulturní místopis Novojičínska (1967) a Z minulosti tiskařské výroby ve Valašském Meziříčí (1972). Jako soukromý tisk Baláš vydal folkloristický záznam Vánoční pastýřská hra z Křivého u Valašského Meziříčí (1944). Knihu vyzdobil a graficky upravil architekt Alois Balán (1891–1960). Regionální zaměření má také část Balášových beletristických prací, například reportáže z Novojičínska Vodě neunikneš (1967). Zaujetí pro básnický výraz rozhodovalo i o výběru jeho překladů, z nichž kromě časopiseckých vyšla knižně (1943) makáma (arabská rýmovaná próza) Beseda mosúlská, kterou napsal Badí' al-Zamán al-Hamadhání (969–1007). Na překladu (1948) vizuálních básní Kaligramy (Calligrammes, 1918), jejichž autorem je Guillaume Apollinaire, se podílel i Balášův bratr Karel (1911–2003).
V Balášově pozůstalosti je ještě celá řada prozaických rukopisů, které tento skromný a dlouhou dobu přehlížený spisovatel vytvořil.
Dílo
Beletrie Mezi sousedy: úsměvná próza, Ostrava 1927 Stínohry ze tmy: povídky, Praha 1936 Hlas a mlčení: prózy, Valašské Meziříčí 1944 Vánoční pastýřská hra: valašská lidová hra, Moravská Ostrava 1944 Válečná ironie Čechů: lidová satira, Valašské Meziříčí, 1. vydání 1945, 2. vydání 1946 Vějíř noci: próza, Valašské Meziříčí 1946 Vodě neunikneš: reportáž, Nový Jičín 1967 Město na křižovatce: eseje, Nový Jičín 1968 Zlatý věk, próza: Nový Jičín 1969 Kouzelný kvítek: pohádky, Brno 1979 Osamělý vůz na východní trase: novela, Praha 1984 Čarovné housle, pohádky: Brno 1987
Odborné studie Turecko včera a dnes: kulturně historická studie, Praha 1940 Topografie Nového Jičína v 16. a 17. stol.: historický místopis, Nový Jičín 1959–1961 Cestovní knížka: turistický průvodce, Nový Jičín 1960 Turistická mapa okresu Nový Jičín: Nový Jičín 1965 Od Beskyd do Poodří: vlastivědný průvodce, I. díl – III. díl, Nový Jičín 1965–1966 Kulturní místopis Novojičínska: Nový Jičín 1967 Z minulosti tiskařské výroby ve Valašském Meziříčí: Valašské Meziříčí, 1972 Dějiny JZD Bartošovice: Bartošovice 1973 Beskydy, turistický průvodce ČSSR: všeobecná část a uměleckohistorické památky, Praha 1982
Překlady Bedí az Zamán: Beseda mosúlská, překlad z arabštiny, Valašské Meziříčí 1943 Guillaume Apollinaire: Kaligramy, překlad společně s bratrem Karlem Balášem, Valašské Meziříčí 1948
Odkazy
Reference
Literatura Kunc, J.: Miloslav Baláš. In: Slovník soudobých českých spisovatelů, 1. díl A–M, Praha 1945 Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku, Olomouc 1947, s. 308, 400–401 Otto, K.: Vlastivědný sborník Novojicka, Nový Jičín 1957, sv. 75 Sivek, A.: Literární život Nového Jičína. In: Čtení o Novém Jičíně, Nový Jičín, 1963, s.95–96 Demel, J.: Co dalo valašskomeziříčské gymnázium krásné literatuře. In: Almanach ke 100. výročí gymnázia ve Valašském Meziříčí, Valašské Meziříčí 1971, s. 39 Sirovátka, O.: Miloslav Baláš. In: Lexikon české literatury 1. díl A–G, Praha 1985, s. 119–120. Demel, J.: Miloslav Baláš (chybně Miroslav). In: Vlastivědné listy, 2, Opava, 1985, s. 29 Urbanec, J.: O literární pozůstalosti Miloslava Baláše. In: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 39, s. 74–75 Doupalová, E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí, UP Olomouc, FF a PF, Olomouc 1987 Urbanec, J.: Literární dílo Miloslava Baláše. In: Časopis Slezského muzea – vědy historické, Opava, 36-1987, s. 161–170 Převorová, D.: Miloslav Baláš – pohádkář a vlastivědný pracovník Novojičínska, diplomová práce, UP Olomouc, PF, Olomouc 1988 Pometlová, P.: Osobnost a literární tvorba Miloslava Baláše, středoškolská odborná činnost, Gymnázium v Novém Jičíně, Nový Jičín 1989 Urbanec, J.: Miloslav Baláš. In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 2, Opava-Ostrava 1994, s. 13–14 Demel, J.: Miloslav Baláš. In: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska 2000, Valašské Meziříčí, 2000, s. 8 Šuleř, O.: Paměť domova, Opava 1994 Málková, I.; Urbanová,S.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1975–2000), Olomouc 2001 Šuleř, O.: Laskavé podobizny, Ostrava 2005 Jeřábek, R.: Baláš M. In: Biografický slovník českých zemí, sv. 2., B–Bař, Praha, 2005, s. 4
Externí odkazy
100. výročí narození Miloslava Baláše Pocta historikovi a národopisci BALÁŠ Miloslav TURISTICKÉ OBLASTI ČR Milosav Baláš v Biografickém slovníku českých zemí
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Sběratelé lidové slovesnosti Kategorie:Narození v roce 1907 Kategorie:Úmrtí v roce 1983 Kategorie:Narození 22. října Kategorie:Úmrtí 31. října Kategorie:Překladatelé z arabštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Narození ve Valašském Meziříčí Kategorie:Úmrtí v Novém Jičíně Kategorie:Muži