V průběhu embryonálního vývoje jater se játra vytvářejí z entodermu ventrální stěny střevní trubice embrya. Následující údaje o týdnech gestace se týkají lidského zárodku.
Ve 3. týdnu (embryo se 17-18 segmenty) se na ventrální stěně trubice střevní vytvoří výchlipka entodermu, neboli jaterní výchlipka. Ze stěny výchlipky se vytvoří sekundární výchlipka jako základ žlučníku a základ ductus cysticus. Tak se vytvoří menší část zvaná pars cystica a větší část zvaná pars hepatica. Pars hepatica se dělí, prorůstá mezi listy ventrálního mezenteria a septum transversum. Tvoří se buněčné trámce. Játra rostou vpravo i vlevo od dvanáctníku ve tvaru písmene U a tvoří se základy pravého a levého laloku. Přední část mesenterium ventrale (mezi břišní stěnou a játry) se mění na ligamentum falciforme hepatis. Zadní část mesenterium ventrale (mezi játry a žaludkem) se mění na omentum minus (pars hepatogastrica). Rostoucí trámce se spojí s venae omphalomesentricae (primitivní cévy z mezodermu žloutkového váčku) a ty se stanou sinusoidami jater. Z přívodných kmenů venae omphalomesentricae se tvoří vena advehens hepatis a pak se z ní vytvoří vena portae. Z odvodných kmenů venae omphalomesentricae se tvoří dvě venae revehentes hepatis. Zachová se pouze pravostranná vena revehentes hepatis. Konec 4. týdne: tvoří se základy žlučových kapilár. Zpočátku jsou ohraničené více buňkami, později ohraničené dvěma buňkami. Široké trámce se zpošťují a skládají z 2-3 řad buněk. Začátek 2. měsíce: diferenciace krevních ostrůvků z mezenchymu v játrech. (Mezenchym pochází z mezodermu splanchnopleury žloutkového váčku.) Polovina 2. měsíce (6.-7. týden): diferencování žlučových kapilár a jejich napojení na ductus hepatis. Vznik žlučníku a ductus cysticus z části pars cystica. Vznik ductus choledochus z jaterní výchlipky a jeho posunutí z ventrální strany na stranu dorzální. Duscus hepaticus a ductus cysticus se spojují a pokračují jako ductus choledochus. 2. měsíc: laloky jater jsou stejně veliké konec 2. měsíce: levý lalok roste pomaleji než pravý lalok. Tak se levý lalok relativně zmenšuje a vyvíjí se asymetrie jater. 2. – 3. měsíc: maximální rozvoj jater, játra tvoří 10 % objemu těla embrya. 3. měsíc: tvorba glykogenu. Zapojení jaterních buněk do metabolismu lipidů. 4. měsíc: tvorba žlučových pigmentů. 6. – 7. měsíc: maximum hemopoézy (krvetvorby) v játrech. konec 7. měsíce: konec hemopoézy (krvetvorby) v játrech.
Schéma další diferenciace jater rozdělení jater v mezogastrium ventrale na dva listy: ventrální list (mesohepaticum ventrale) → později úpon srpovitého vazu ligamentum falcforme hepatis dorzální list se vyvíjí na: pars hepatoduodenalis → později ligamentum hepatoduodenale pars hepatogastrica omenti minoris → později ligamentum hepatogastricum septum transversum se rozděluje na: mesohepaticum laterale dextrum mesohepaticum laterale sinistrum
U novorozence tvoří játra 5% objemu jeho těla.
Literatura
KLIKA E. (ed.) Embryologie – Praha: Avicenum, 1985 – Vývoj jater na stranách 178-182
Kategorie:Embryologie Kategorie:Játra