náhled|282x282pixelů|Erb Vamberských z Rohatce Vamberští z Rohatce jsou staročeskou rytířskou šlechtou; jejich znakem jsou dvě k sobě ohnuté zbrojné ruce na červeném poli. Podobu erbu, který odkazuje na válečnou minulost, rytířský titul i královskou přízeň, si získali v bitvách s Turky.

Počátky rodu Rodina pochází z Rohatce (dnes obec u Hodonína). První zmínka je z roku 1427, kdy byl Hynek z Rohatce při tom, když část české šlechty (východočeský husitský svaz sirotků) vpadla do Prahy. Po roce 1426, kdy sirotčí svaz českých šlechticů dobyl Vartenberk, je uváděn jako jeho pán. Spolu s Oldřichem z Rohatce pak od roku 1425 drželi Chlumec nad Cidlinou. Oldřich je zde uváděn ještě v roce 1458.

V 15. století koupil jeho potomek Hynek II. od pánů Žampachů z Potštejna hrad Vamberk (od německého Waldenberg – lesní hora). Odtud se začali nazývat Vamberskými – právo jim bylo uděleno českým králem Vladislavem Jagellonským. Po smrti jeho manželky Barbory roku 1479 přešel Vamberk jako odúmrť na krále. Roku 1513 jej pak dostali Vamberečtí z Chrastu.

Jakožto šlechticové stavu rytířského se Vamberští účastnili na zemských sněmech v letech 1549, 1558, 1565 a 1593–1594 (jen ty, o kterých víme).

Dne 9. října 1537 padl Jan I. Vamberský z Rohatce v bitvě s Turky u Budína, společně s dalšími 6 tisíci Čechy a Moravany ve vojsku Ferdinanda I.

Roku 1560 si vzal Jan III. Vamberský z Rohatce, který byl purkrabím v Českém Krumlově, Elišku Cinišpánovou a s ní i hrad Heršlák (Český Heršlák). Poté získal i tvrz Hřeben, která vsak byla od císařských vojsk roku 1620 vydrancována a zabavena. Zpátky ji získal až o tři roky později jeho bratr Bohuslav, který byl výběrčím posudného v Prácheňském kraji.

Z významných potomků ze staršího období můžeme ještě jmenovat Kryštofa Vamberského, který se přestěhoval do Prahy a působil zde na úřadu Zemských desk kolem roku 1620.

Další potomek Jan Hynek Vamberský z Rohatce si vzal Dorotu Čákovcovou z Bohušic. Po smrti svého strýce Bohuslava po něm zdědil Heršlák a vybudoval na místě staré Heršpické tvrzi malý zámeček. V letech 1627–1636 působil jako místopísař krále českého.

Jeho bratranec Hynek IV. však už tolik štěstí neměl. Účastnil se totiž stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře musel uprchnout ze země. Jeho statky mu byly zkonfiskovány.

Vamberští se také propletli skrz sňatky i s dalšími českými rody. Například s Cinišpány z Heršláku, Čákovci z Bohušic, Bukovanskými z Bukovan, Kořenskými z Terešova, Pernkloby ze Šenrajtu, Čabelickými ze Soutic nebo Sádly z Kladrubce.

Državy v 14.–17. století Rod se nejprve usídlil ve východních Čechách, poté na Příbramsku v jižních Čechách a na dalších místech. Jejich državy můžeme rozdělit na několik kategorií

Odkud pocházeli: Rohatec

Kde získali své přízvisko: Vamberk

Državy získané Sirotčím svazem za husitských válek, které Vamberští spravovali: Vartenberk Chlumec nad Cidlinou

Původní državy na Příbramsku: tvrz Libomyšl

tvrz Poříčí u Boršova nad Vltavou tvrz Tmaň Osov Vyšebohy Stašov tvrz Neumětely Běštín Bavoryně tvrz Otmíče tvrz Hluboš a další

Državy v jižních Čechách, které započal roku 1560 Jan III. sňatkem s Eliškou Cinišpánovou z Heršláku: tvrz Český Heršlák Hřeben tvrz Chanovice Narysov Třebín Branišov Ražice Pohorovice Štětice tvrz Božejovice a další

Města kde měli své domy: Český Krumlov Příbram Praha Vídeň a jinde

Chronologický vývoj rodu v raných začátcích

konec 14. století – za válečné zásluhy v bitvách proti Turkům rod pozvednut do stavu rytířského i s erbem odkazujícím na válečnou minulost. Hynek I. 1426 byl zřejmě členem Sirotčího svazu (východočeský husitský svaz), po dobytí hradu Vartenberka je zde uváděn jako jeho pán. původně sídlil ve Tmani. 1427 účastnil se vpádu české husitské šlechty do Prahy. 17. srpna (2 dny po Nanebevzetí Panny Marie) 1432 sražen bleskem u Doudleb na Rychnovsku.

Oldřich I. cca od 1425 spolu s Hynkem držel Chlumec nad Cidlinou 1458 i po smrti Hynka je Oldřich stále spoludržitelem. Rodokmen Vamberských z Rohatce v letech 1427–1627.|thumb|200px Hynek II. (někdy nazýván Hynáček) – nabyl v 15. stol. hrad Vamberk od pánů Žampachů z Potštejna. Po něm se potomci psali – Vamberští. Zanechal vdovu Barboru Vamberskou – zemřela 1479 a s ní Vamberk jako odúmrť přešel na krále Vladislava II. Jagellonského. Roku 1513 jej dostali Vamberečtí z Chrástu. Měl syny Štěpána a Oldřicha. Štěpán I. syn Hynka II. 1482 – koupil Libomyšl, vlastnil Poříčí u Boršova nad Vltavou a Božejovice měl syna Jana Oldřich II. syn Hynka II. s bratrem Štěpánem I. držel od roku 1482 Libomyšl Jan I. syn Štěpána I. 1504 koupil Osov 1537 padl v bitvě s Turky u Budína, rok po bitvě u Moháče. měl syny Oldřicha Petra a Hynka. Oldřich III. syn Jana I. měl manželku Markétu ze Solopisk 1518 – prodal svou část Libomyšle, Vyšebohy a Stašov 1543 – prodal Neumětely 1549 – účastnil se zemského sněmu s bratrem Hynkem III. 1554 – prodal Osov a Běštín. 1558 – účastnil se zemského sněmu s Ferdinandem I. jakožto zástupce rytířské šlechty. Petr I. syn Jana I. 1533 – za tvrz v Libomyšli, Bavoryni a Otmíče si vyměnil větší tvrz Hluboš Měl syny Jana a Adama. Jan zemřel záhy. Jan II. syn Petra I. Měl syny: Petra, Hynka staršího a Šťastného Hynek IV. (starší) syn Jana II. 1585 – usadil se v Příbrami 1593 – držel Narysov, účastnil se českého sněmu 1593–4 1603 – po strýci Štěpánu II zdědil Poříčí 1620 – musel zběhnout ze země, protože se podílel na stavovském povstání 1623 – byl mu zkonfiskován Třebín a Branišov. Šťastný I. syn Jana II. 1583 cca – koupil dům v Praze. Adam I. syn Petra I. 1575 – prodal zámek Hluboš (přestavěn v roce 1546 na barokní) 1577 – koupil dvůr v Chanovicích 1583 – ještě v tomto roce Adam žil Kryštof I. syn Adama I. 1606 – prodal dvůr v Chanovicích 1620 – pracoval na úřadu Zemských desk v Praze 1630 – odkázal své jmění manželce Barboře Hynek III. syn Jana I. 1535 – bydlel v Praze a pak v Příbrami 1560 – zemřel v Lisovicích měl syny: Bohuslava, Václava (†1617), Jana, Jiříka, Štěpána, Vratislava a Alexandra. Jan III. syn Hynka III. 1560 – vzal si Elišku Cinišpánovou (Zinnespan) a sní i tvrz Heršlák. 1561 – purkrabím v Českém Krumlově 1565 – jako rytíř se účastnil na zemském sněmu s Ferdinandem I. 1588 – jako rožmberský úředník koupil dům v Českém Krumlově. 1592 – Alžběta naposledy zmíněna. 1593–4 účastnil se zemského sněmu 1598 – zde naposledy zmíněn jako pán na Heršláku a Hřebeně. (mezi Velešínem a Netřebicemi) Bohuslav I. syn Hynka III. měl statek v Příbrami 1582 – byl výběrčím posudného na Prácheňsku. po Janově smrti zdědil hrad Heršlák, který podržel i po roce 1623 po jeho smrti zdědila Heršlák a Hřeben Lidmila I.

Štěpán II. syn Hynka III. usadil se v Pohořovicích měl tu dvůr Střelcovský 1588 – k němu zakoupil další 2 dvory držel Božovice 1589 – všechny svoje statky včetně gruntu Slouhovského ve Štěticích rozprodal. 1596 – nabyl Ražice a Poříčí 1603 – po tomto roce zemřel Jan Hynek I. syn některého ze synů Hynka III. kromě Bohuslava 1627–1636 – byl místopísařem krále českého 1636 – od potomků Lidmily Vamberské (Čákovců z Bohušic) koupil znovu Heršlák a na místě staré Heršpické tvrzi postavil malý zámeček 1640 – prodal Heršlák 1650 – před tímto rokem zemřel, když se velice se zadlužil. Zanechal vdovu Dorotu Čákovcovou z Bohušic. Lidmila dcera některého ze synů Hynka III. – nebo i Bohuslava I. protestantka – 1628 nucena konvertovat ke katolicismu provdána za Čákovce z Bohušic, 1636 – zemřela.

Literatura Ottův slovník naučný, díl XXVI., s. 378–379, heslo Vamberský z Rohatce

HÁS, Jiří: Šlechtické rody na Rychnovsku

Související články Seznam českých šlechtických rodů

Externí odkazy Historie tvrze Heršlák Historie města Vamberk Historie obce Libomyšl Dům Vamberských v Českém Krumlově Historie obce Stašov Historie Chlumce nad Cidlinou Rytíři na zemském sněmu roku 1549 Rytíři na zemském sněmu roku 1558 Rytíři na zemském sněmu roku 1565 Rytíři na zemském sněmu roku 1593–4 Popis ulic na Starém městě v Praze Kryštof Vamberský na úřadě zemských desk Smírčí kříže u Doudleb – Hynek z Rohatce

Kategorie:České šlechtické rody