František Schmoranz starší (30. prosinec 1814 BěláSOA Zámrsk, Matrika narozených 1784–1833 v Bělé , sign.3-1, ukn 70, s. 95. Dostupné online. u Rychnova nad Kněžnou – 4. duben 1902 Slatiňany) byl architekt, stavitel a restaurátor druhé poloviny 19. století.
Život V Kutné Hoře se vyučil zedníkem, poté studoval na vídeňské Akademii (1836). Od roku 1837 žil ve Slatiňanech. V letech v 1844–1871 působil jako městský stavitel v Chrudimi. Z titulu své funkce se výrazně podílel na obnově Chrudimi po zhoubném požáru v roce 1850. Od roku 1853 působil jako krajský konzervátor vídeňské ústřední komise pro ochranu památek. Dne 16. ledna 1889 se stal čestným občanem města Chrudimi.
náhled|upright|Náhrobek Františka Schmoranze st. ve Slatiňanech
Nejstarší syn František byl též architektem. Druhý syn Josef působil jako malíř, dekoratér a pedagog. Třetí syn Jan působil v Chrudimi a převzal otcovu firmu. Poslední syn Gustav byl ředitelem Národního divadla a působil i jako spisovatel, překladatel a malíř.
Dílo Schmoranz patřil k představitelům novogotiky, v níž vytvořil některé novostavby, například hrobku rodiny Karla Chotka ve Valtířově u Ústí nad Labem http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/115-hrobka-slechtickeho-rodu-chotku, především se však výrazně podílel na řadě puristických rekonstrukcí. Neogoticky přestavěl zámek Žleby, postavil též řadu budov v Chrudimi a v roce 1852 budovu okresního soudu a berního úřadu ve Skutči. Restauroval zde kostel Nanebevzetí Panny Marie, ve Skutči i Chrudimi. V Poličce restauroval kostel svatého Jakuba, v Hradci Králové pak katedrálu svatého Ducha, ve Dvoře Králové regotizoval kostel svatého Jana Křtitele. V rámci rekonstrukcí navrhoval též nový, neogotický mobiliář. Podnětem u vídeňské centrální komise pro ochranu památek se mu podařilo zabránit připravované demolici pardubické Zelené brány. Roku 1895 podle jeho návrhu byla opět vystavěna věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné. V letech 1869–1870 krátkou dobu ve Slatiňanech u stavební firmy Františka Schmoranze staršího působil významný architekt Antonín Wiehl. Podílel se také na obnově a prestavbě kostela sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě a na záchraně tzv. Pražské brány.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
František Schmoranz starší na webu města Slatiňany Medailon na webu města Ústí nad Labem Biografický slovník památkářů (web NPÚ) 20230310 | Vysoké Mýto / V regionálním muzeu připravili výstavu o architektu a památkáři Františku Schmoranzovi (VIDEO; online: youtube.com) (verif.20230313)
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští památkáři Kategorie:Narození v roce 1814 Kategorie:Narození 30. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1902 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 4. dubna Kategorie:Úmrtí ve Slatiňanech Kategorie:Pohřbení ve Slatiňanech Kategorie:Čestní občané města Chrudimi Kategorie:Narození v Liberku