Uraninit (starší český název smolinec), chemický vzorec UO2 (oxid uraničitý), je krychlový minerál nazvaný podle prvku uranu.
Původ Magmatický – v žulových a syenitových pegmatitech. Hydrotermální – ve vysokoteplotních cínových a středně teplotních Co–Ni–Bi–Ag–As a dalších sulfidových žilách. Sedimentární – klastické sedimenty vzniklé v podmínkách atmosféry s malým obsahem kyslíku na rozhraní archaika (prahory) a proterozoika (starohory). Metasomatický
Morfologie Vzácné krystaly ve tvaru krychle či oktaedru, nebo dodekaedru, které mohou být až 11 cm velké. Většinou celistvý, někdy v žilkách a povlacích, nebo v zrnitých agregátech. Vyskytuje se i v podobě málo soudržných zemitých černých agregátů (tzv. uranová čerň).
Vlastnosti náhled|Vzorek z Jáchymova Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5–6, křehký, hustota 10,6 g/cm³ se s postupující oxidací snižuje až na 6,5 g/cm³, štěpnost dobrá podle {111}, lom nepravidelný až lasturnatý, měrná aktivita se stárnutím zvyšuje přibližně od 20 kBq/g na více než 150 kBq/g (v řádech stovek milonů let) Optické vlastnosti: Barva: černá, šedá, zelenavá. Lesk mastný, matný, polokovový, průhlednost: opakní, vryp tmavě zelený až hnědočerný. Chemické vlastnosti: Složení: U 88,15 %, O 11,85 % (hmotnosti). Snadno oxiduje, takže vždy je přítomný i oxid uranový UO3. Kromě toho obsahuje také oxidy olova, thoria a další vzácné zeminy. Podle poměru uranu a olova se dá stanovit stáří uraninitu. Taktéž se v něm přirozeně vyskytuje radium a ve velmi nízké koncentraci i hélium. Stejně jako v případě olova jde o produkt radioaktivního rozpadu uranu. Před dmuchavkou se netaví, na dřevěném uhlí dává se sodou žlutý nálet. Rozkládá se v horké HNO3, dále v H2SO4 a méně v HCl.
Podobné minerály psilomelan, thorianit
Parageneze molybdenit, bismut, galenit, monazit, turmalín, slída, dolomit, aj.
Získávání Těžba v hlubinných dolech (žilní ložiska).
Využití Uraninit je nejdůležitější rudou uranu a radia. Dříve používaný k výrobě uranových barev, jako zdroj radia na léčebné preparáty. Nyní má uplatnění v energetice jako zdroj náplní palivových článků do jaderných elektráren, ve vojenství do jaderných hlavic, a ochuzený uran pak jako protitankové střelivo.
Další využití má v lékařství, biologii, metalurgii a v jiných oborech.
V rudě jáchymovského smolince objevili roku 1898 Pierre a Marie Curieovi prvek radium. Také helium bylo poprvé izolováno ze smolince, ačkoliv jeho existence v heliosféře byla prokázána již dříve spektroskopicky.
Naleziště Často se vyskytující minerál. Česko – Jáchymov, Dolní Rožínka, Příbramsko (Bytíz), Hamr u České Lípy Slovensko – Novoveská Huta Rusko – Karélie Anglie Kanada – Velké Medvědí jezero (společně se stříbrem); provincie Saskatchewan USA ve státech New Hampshire, Connecticut, Severní Karolína, Wyoming, Colorado, Nové Mexiko Jihoafrická republika a další.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Uranová ruda Seznam minerálů Těžba uranu
Externí odkazy
Uraninit na webu mindat.org (anglicky) Uraninit na webu Webmineral (anglicky) Uraninit v atlasu minerálů (německy) Mineral data publishing (PDF)
Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 4. třídy Kategorie:Oxidy (minerály) Kategorie:Minerály uranu