Bitva u Chlumce mezi českým knížetem Soběslavem I. a německým králem Lotharem III. proběhla 18. února 1126 blízko Chlumce u Ústí nad Labem.

Bitva byla vyvrcholením bojů o české knížectví mezi Soběslavem a Otou II. Olomouckým, v té době nejstarším Přemyslovcem. Předchozí kníže Vladislav I. nakonec uznal za svého nástupce Soběslava, to ale bylo v rozporu s principem seniorátu. Ota se tedy obrátil o pomoc k německému panovníkovi. Oba si zřejmě slibovali snadné vítězství.

Průběh bitvy Zima na přelomu let 1125 a 1126 byla tvrdší než obvykle, Lothar III. ovšem tento fakt podcenil. Neshromáždil ani brannou moc z celé říše, v jeho armádě byli jen bojovníci z východní poloviny saského vévodství. Soběslav I. si toho musel být dobře vědom. Na zprávy o záměrech zbavit ho vlády údajně reagoval slovy:

16. února 1126 přišla velká obleva, což zřejmě popohnalo Lothara III. k činu.

Sníh začal tát a pukaly ledy. Většina jezdců sesedla z koní a sundala si brnění, protože bylo obtížné prodírat se bořícím se sněhem.

Ota II. Olomoucký jel v čele německého vojska, protože znal nejlépe cestu, a za ním pochodovalo několik skupin. Lothar s Otou se nejspíš domnívali, že mohou Soběslava překvapit náhlým přesunem v zasněženém podhůří. České vojsko ale čekalo už u hradiště Chlumec. Lothar nevyslal zvědy a netušil, že Soběslavovo vojsko je nablízku. A tak se nepřipravené německé vojsko dostalo skoro až k tomu českému. Soběslav dal povel k útoku a jenom někteří z nepřátelského vojska se pokusili bránit. Ostatní se dali na útěk.

Ota Olomoucký se ocitl v obklíčení a Lothar III. se uchýlil na nedalekou výšinu se štítonoši.

Spojenectví s Lotharem III. Nakonec tedy proběhla krátká krvavá bitva, ve které Ota II. zemřel a Lothar III. i Albrecht I. Medvěd, budoucí braniborský markrabě, padli do zajetí. Soběslav je ovšem brzy propustil a nadále byli s Lotharem spojenci. Soběslav I. byl realista a věděl, že úplně porazit Lothara by znamenalo dlouhý konflikt s celou říší. Na svém spojenectví s Lotharem tedy vybudoval svou zahraniční politiku, vedenou smyslem pro dosažitelné cíle.

Národní bitva vpravo|upright=1.2|náhled|Bitva u Chlumce na pohlednici z cyklu Historie českého národa v obrazech vyhotovené dle předlohy Adolfa Liebschera. Vlastenecký, protiněmecký postoj zastával již Soběslavův současník a stoupenec, Kanovník vyšehradský, který vylíčil bitvu ve svém pokračování Kosmovy kroniky. Historiky bývá zmiňován národní charakter, který Soběslav dokázal vtisknout shromáždění českých velmožů sjednocených proti německému nepříteli.Novotný (1913), s. 572.Žemlička (2007), s. 222. Vratislav Vaníček dává událost do širších souvislostí formování evropských národů a shromáždění českého vojska pod korouhví svatého Vojtěcha připevněné ke svatováclavskému kopí přirovnává ke shromáždění francouzsky mluvící šlechty pod korouhví oriflamme Ludvíkem VI. proti císaři Jindřichu V. o dva roky dříve.

Příběh bitvy u Chlumce uzavřel drobný epilog, který se stal zároveň jejím zvěčněním – na památku svého triumfu a jako projev díků nechal kníže Soběslav ještě v roce 1126 upravit na vrcholu hory Říp stávající rotundu, zasvěcenou původně sv. Vojtěchovi. Dodnes tak zůstává tento svatostánek, známý podle doplňujícího zasvěcení jako rotunda sv. Jiří, trvalou památkou na české vítězství u Chlumce.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články Bitvy českých dějin Vrbčany Chlumec (okres Ústí nad Labem) Území bojiště u Přestanova, Chlumce a Varvažova (krajinná památková zóna)

Externí odkazy

Bellum.cz: bitva u Chlumce 18. února 1126

Kategorie:České dějiny za vlády Přemyslovců Chlumec (1126) Chlumec (1126) Chlumec (1126) Chlumec (1126) Chlumec Kategorie:Dějiny Chlumce (okres Ústí nad Labem)