náhled|upright|Římská edikula Edikula (z lat. aedicula – chrámek, kaplička) je původně kamenný domácí oltářík nebo náhrobek, později plochá kaplička s obrazem či sochou uvnitř, která připomíná průčelí antických chrámů. Od renesance i ozdobné orámování okna, dveří či výklenku, tvořené postranními sloupy, pilastry nebo pilíři, na nichž leží kladí a trojúhelný či segmentový štít. V renesanci, v baroku i v novoklasicismu je edikula poměrně běžná, obvykle jako výklenek se sochou.
Historie Latinské aedicula je zdrobnělina slova aedes, chrám, obydlí, později i místnost, pokoj. Podobně odpovídající řecké označení naiskos od naos, chrám. Základní tvar výklenku se sloupky po stranách, s kladím a štítem, se vyskytoval v antických domech jako oltářík domácích božstev a zemřelých předků (lat. lararium), jako náhrobek nebo památník na veřejných budovách a podobně.Ottův slovník naučný, heslo Aedicula.
Západní i východní křesťanství převzalo tvar edikuly jako latinské tabernaculum (stánek, domeček) nebo řecký naiskos, kam se umísťovaly reliéfy, sochy či obrazy Krista a světců. V této podobě je edikula častá na stěnách chrámů i na městských domech, například italské tabernacolo ve Florencii i jinde. Standardní podobu má Edikula Božího hrobu (Jeruzalem). České a moravské barokní kapličky u cest mívají často formu edikuly. Od renesance se forma pomalu odděluje od svého posvátného obsahu, edikuly se užívají i jako pomníky a památníky a konečně jako ozdobný architektonický prvek, orámování dveří a oken.J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Heslo Edikula.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha 1978. Heslo Edikula. Ottův slovník naučný, heslo Aedicula. Sv. 1, str. 250
Související články Výklenková kaple Portál (architektura) Šambrána
Externí odkazy
Kategorie:Architektonické prvky Kategorie:Starověká římská architektura Kategorie:Renesanční architektura Kategorie:Barokní architektura Kategorie:Klasicistní architektura Kategorie:Výzdoba