Turkmenská sovětská socialistická republika

Turkmenská sovětská socialistická republika (, ) byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii o rozloze 488 100 km². V roce 1986 měla 3,27 milionu obyvatel, z toho 68,4 % Turkmeni, dále Rusové, Uzbekové a Kazaši. Hlavní město byl Ašchabad.

Turkmenská SSR hraničila na severu s Kazašskou SSR a Uzbeckou SSR, na jihu s Íránem a na jihovýchodě s Afghánistánem. Západ omývaly vody Kaspického moře.

Turkmenská SSR vznikla 27. října 1924 v Zakaspické oblasti Turkestánu, západních oblastí Buchary a jižních oblastí Chomézu. Samostatnost získal Turkmenistán až po rozpadu SSSR v roce 1991.

Ekonomika Turkmenská SSR se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Hlavními odvětvími národního hospodářství byly průmysl těžební (ropa, zemní plyn, kuchyňská a Glauberova sůl, síra), petrochemický, chemický a výroba průmyslových hnojiv. Následoval průmysl energetický, stavebních hmot, textilní, papírnický, oděvní, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování, obdělávalo se 1,6 % území. Hlavní plodiny: bavlník, obilniny, rýže, ovoce, zelenina, vinná réva. Hlavním odvětvím živočišné výroby byl chov karakulských ovcí. V roce 1985 se chovalo 4,6 milionu ks ovcí a koz, 700 tisíc ks skotu a 200 tisíc ks prasat, dále drůbež, koně, velbloudi a včely. Choval se bourec morušový.

Administrativní členění Turkmenská SSR se dělila na 5 oblastí a 44 rajónů.

Název oblasti Rozloha v km² Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko Ašchabadská 95 400 826 000 Ašchabad Čardžouská 93 800 665 000 Čardžou Krasnovodská 138 500 341 000 Krasnovodsk Maryjská 86 800 729 000 Mary Tašauzská 73 600 628 000 Tašauz

Stručný historický přehled 6. –4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše 329–327 př. n. l. dobyto Alexandrem Velikým 3. st. př. n. l. – 224 n. l. součást Parthie 224 jih ovládli Sasánovci 6. st. expanze kočovných turkenských kmenů pol. 7. st. vpády Arabů, islamizace 1040 podmaněno Seldžuky 12. – 13. st. nadvláda Chorezmu 13. st. mongolsko-tatarský vpád 13. – 15. st. součást Zlaté hordy a říše Tímúrovců 16. – 17. st. území ovládáno chivským a bucharským chanátem, rozvoj obchodních styků s Ruskem 2. pol. 19. st. – hospodářská a vojenská expanze Ruska 1869–1885 připojeno k Rusku (Zakaspická oblast) 1906 sovět vojenských zástupců v Ašchabadu 1916 středoasijské povstání konec roku 1917 ustavena sovětská moc, území Turkmenistánu součástí Turkestánské ASSR v rámci RSFSR 1918–1920 okupace britskými intervenčními vojsky 1921–1922 zemědělská a vodní reforma 27. 10. 1924 vytvoření Turkmenské SSR květen 1925 Turkmenská SSR svazovou republikou SSSR 22. 8. 1990 vyhlášena státní suverenita 27. 10. 1991 vyhlášena nezávislost 25. 12. 1991 skutečná nezávislost – rozpad SSSR

Přehled představitelů 1918. – 1. 1. 1919 – Fyodor Andrianovich Funtikov – předseda Prozatímního výkonného výboru Zakaspické oblasti Ruska 16. 7. 1918 – 5. 4. 1919 – Wilfred Malleson – velitel britské vojenské mise v Turkestánu (sídlo v Mašhadu) 1918–1919 – Reginald Teague-Jones – brítský zástupce v Ašchabadu

Turkestánská autonomní sovětská republika 30. 4. 1918 – 2. 6. 1918 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP 2. 6. 1918 – 5. 10. 1918 – Ivan Osipovich Tobolin – předseda Ústředního výkonného; RCP 5. 10. 1918 – 19. 1. 1919 – Vsevold Dmitrievich Votintsev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP 31. 3. 1919 – červenec 1919 – Aristarkh Andreyvich Kazakov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP červenec 1919 – září 1919 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP září 1919 – leden 1920 – Ivan Andreyevich Apin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP leden 1920 – srpen 1920 – Turar Risqulovich Risqulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP srpen 1920 – 24. 9. 1920 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

Turkestánská autonomní sovětská socialistická republika 24. 9. 1920 – květen 1921 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP květen 1921 – červen 1922 – Nazir Tyuryakulovich Tyuryakulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP červen 1922 – říjen 1922 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP říjen 1922 – 1. 1. 1924 – Inagadzhan Khidir-Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP 9. 1. 1924 – 27. 10. 1924 – Nedirbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; Turkestánská ASSR rozpuštěna 27. 10. 1924; RCP

Turkmenská sovětská socialistická republika říjen 1924 – prosinec 1924 – Kaikhaziz Sardarovich Atabayev – předseda Revolučního výboru prosinec 1924 – únor 1925 – Nedirbay Aytakov – předseda Revolučního výboru 20. 2. 1925 – 21. 7. 1937 – Nedyrbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; TCP srpen 1937 – říjen 1937 – Batyr Atayev – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; TCP říjen 1937 – 2. 3. 1938 – ? 2. 3. 1938 – 24. 7. 1938 – Khivali Babayev – předseda Ústředního výkonného výboru; TCP 24. 7. 1938 – 27. 7. 1938 – Alla Berdy Berdiyev – předseda Nejvyššího sovětu; TPC 27. 7. 1938 – 30. 8. 1941 – Khivali Babayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP 30. 8. 1941 – říjen 1941 – ? říjen 1941 – 6. 3. 1948 – Alla Berdy Berdiyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP 6. 3. 1948 – 30. 3. 1959 – Akmamed Sariyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP 30. 3. 1959 – 26. 3. 1963 – Nurberdy Bairamov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP 26. 3. 1963 – 15. 12. 1978 – Annamukhamed Klychev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP 15. 12. 1978 – 13. 8. 1988 – Bally Yazkuliyevich Yazkuliyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP 13. 8. 1988 – 19. 1. 1990 – Roza Atamuradovna Bazarovová – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP 19. 1. 1990 – 2. 11. 1990 – Saparmurad Atayevich Niyazov – předseda Nejvyššího sovětu; TCP 2. 11. 1990 – 25. 12. 1991 (– 21. 12. 2006) – Saparmurad Atayevich Niyazov („Turkmenbashi“) – prezident; TCP (od 1992 TDP)

Externí odkazy

Kategorie:Republiky v Sovětském svazu Kategorie:Dějiny Turkmenistánu