LIAZ (Liberecké automobilové závody) byl výrobce nákladních a speciálních vozů, který fungoval v letech 1951–2002.
Přívlastek Liberecké však neodkazoval na město Liberec, nýbrž na tehdejší Liberecký kraj, kde tehdy všechny závody sídlily: Ředitelství a hlavní výrobní závod se totiž nacházely v Rýnovicích, ostatní výrobní závody a pomocné provozy pak v Mnichově Hradišti a Liberci. Zprvu náleželo jméno LIAZ pouze samotným výrobním podnikům, zatímco vyráběná vozidla nesla značku Škoda (vycházela totiž z původní koncepce nákladních automobilů Škoda 706, jejichž výrobou LIAZ začínal). Až vozidla nové typové řady LIAZ 100, která byla v LIAZu konstruována od poloviny 60. let, byla pojmenovaná po výrobci.
LIAZ nepřímo navazoval na výrobu automobilky Reichenberger Automobilfabrik (RAF), která fungovala v Liberci v letech 1907, v roce 1912 ji zakoupila a.s. Laurin & Klement a v roce 1916 přestěhovala její výrobní technologie do Mladé Boleslavi, aby liberecké výrobní prostory uvolnila textilním podnikatelům kvůli výrobě pro vojenské potřeby první světové války.
Historie Od června 1951 se datovala potřeba komunistického vedení Československa obnovit leteckou výrobu v továrně Avia v Letňanech, kde se tehdy vyráběly nákladní automobily Škoda 706 R a autobusy Škoda 706 RO, a kde bylo potřeba zavést licenční výrobu sovětských stíhaček MiG a dopravních letounů Iljušin. V říjnu 1951 bylo toto rozhodnutí potvrzeno s tím, že do gesce tehdejších Automobilových závodů národní podnik, Mladá Boleslav (AZNP) byly převedeny výrobní podniky Elektro Praga Rýnovice (vysavače), Elektro Praga Mnichovo Hradiště (vařiče), TONAK Mnichovo Hradiště (klobouky), Rotex v Liberci-Hanychově (textilní stroje) a Pojizerské závody bavlnářské v Loukově (oděvní textilie), jejichž výroba spotřebního zboží byla buď delimitována do jiných závodů, nebo zcela zlikvidována. Následně do nich byly z Letňan narychlo přesunuty a instalovány výrobní technologie pro výrobu automobilů. Tyto technologie však byly vesměs opotřebované a dožilé, protože se dosud počítalo s obvyklými inovacemi a se zaváděním nových typových řad, pro které se dříve vždy obnovovaly výrobní i měřicí stroje, nástroje a přípravky. Tentokrát byly nové strojní investice opomenuty, navíc proběhlo jen rychlé a nedokonalé zaškolení nových dělníků a techniků – tudíž se automobily a autobusy z nových výrobních závodů po mnoho let potýkaly s tragicky nekvalitní výrobou, nízkou životností a vysokou poruchovostí.
Tyto nové závody pak organizačně spadaly pod AZNP jako Podnik závodů 706. Samotný národní podnik Liberecké automobilové závody (LIAZ) byl z těchto závodů založen až k 1. lednu 1953 a tvořily ho tedy závody v Rýnovicích (sídlo společnosti a výroba autobusů), Mnichově Hradišti (výroba nákladních automobilů) a Liberci (výroba motorů a dalších součástí).
V průběhu dalších let koncern postupně rostl a zvyšoval počet zaměstnanců i produkci – v roce 1975 zaměstnával 11 000 pracovníků a vyrobil 13 600 užitkových automobilů (sklápěčů, tahačů, komunálních automobilů atd.).
Postupně se připojovaly nebo zakládaly další závody v Mělníku, Zvolenu, Velkém Krtíši, Přerově a Holýšově, a po vzniku oborového podniku od 1. 1. 1986 mu byli podřízeni i výrobce autobusů n.p. Karosa Vysoké Mýto, výrobce chladírenských návěsů n.p. Orličan Choceň nebo výrobce trolejbusů n.p. Škoda Ostrov nad Ohří. V té době se výrobky vyvážely do celého světa – kromě tradičních odběratelů ve střední a východní Evropě to byla i východní Asie, Latinská Amerika nebo některé arabské státy.
Koncem 80. let se v rámci záměrů RVHP měl LIAZ stát i jedním z výrobců plánovaného malého osobního automobilu, který měl pomoci řešit obrovský hlad po automobilech v tehdejších socialistických státech. V té době se podnik svými vozy účastnil i Rallye Dakar, kde budil zaslouženou pozornost a kde se umisťoval na předních pozicích – III. místo v roce 1987 a II. místo o rok později byly triumfem podniku a jeho řidiče Jiřího Moskala.
Po revoluci v roce 1989 a ekonomické transformaci zemí RVHP však LIAZ ztratil skoro všechna odbytiště a nedařilo se mu najít nová, prodeje a tedy i výroba postupně klesaly. Slovenské závody se odštěpily do samostatných podniků, v roce 1992 byl podnik částečně privatizován v kupónové privatizaci, největším vlastníkem ovšem zůstal stát. Privatizace byla dokončena v roce 1995, kdy majoritu získala Škoda Plzeň a změnila název podniku na Škoda Liaz a.s. Záchranný ekonomický program pro mateřský podnik přišel příliš pozdě a ani uvedení nové moderní řady Škoda 400 (obchodní označení Xena pro tahače a Fox pro komunální techniku) nepomohlo podniku k lepším výsledkům.
V roce 1998 byl na podnik prohlášen konkurs, ten byl po dvou týdnech zrušen. V roce 2000 podnik odkoupil slovenský Sipox Holding, který však neměl dostatek prostředků ani na financování výroby. V roce 2002 podnik definitivně zkrachoval a nejperspektivnější část závodu, motorárna v Rýnovicích, se přejmenovala na JAMOT a.s..
Na tradici LIAZu se později pokusila navázat společnost TEDOM, která vyráběla kogenerační jednotky často používající motory LIAZ řady M1.2, odkoupila zmíněnou motorárnu JAMOT včetně technické dokumentace a know-how výroby motorů. V roce 2006 vznikla společnost Tedom Truck, která zakoupila i veškerá práva na výrobu nákladních automobilů řady 300 a 400 včetně dokumentace, technologie a výrobních zařízení. Vyráběla vozy řady Fox a modernizovala vozy LIAZ, ale nepodařilo se sehnat dostatek zakázek a společnost vstupuje ke dni 1. ledna 2010 do likvidace. Tedom Truck tak vyrobil místo plánovaných 5 000 vozidel ročně celkově jen 19, z toho 9 vzniklo přestavbou vozů LIAZ.
Ochrannou známku LIAZ vlastní společnost AP Trust, součást holdingu Škoda.
Dne 22. prosince 2017 vznikla akciová společnost LIAZ TRUCKS a.s. Jediným akcionářem je holding CZECHOSLOVAK GROUP a.s., IČ: 034 72 302, který ovládá Jaroslav Strnad. CZECHOSLOVAK GROUP a.s. vlastní 65 % akcií společnosti TATRA TRUCKS. a.s., společně s PROMET TOOLS a.s., vlastnící 35 % akcií.
Výrobní závody 01 – Rýnovice (resp. Jablonec nad Nisou) – v 50. letech začínal jako montážní závod autobusů Škoda 706 RO, později zde vznikla výzkumně-vývojová základna motorů a sídlilo zde i vedení celého podniku. Jediná výroba, která zde zůstala, byla výroba klasických stojatých motorů. 02 – Mnichovo Hradiště – finální montáž vozů, výzkumně-vývojová základna vozidel a výroba podvozkových dílů 03 – Liberec-Hanychov – výroba ležatých motorů (zejména pro autobusové a železniční aplikace) a předních a zadních náprav 04 – Liberec-Ostašov – slévárna šedých odlitků (od bloků motoru po vahadla ventilů) 05 – Mělník – výroba podvozkových rámů a vybraných dílů 06 – Zvolen (Slovensko) – montáž valníků a výroba vybraných dílů a valníkových plošin (po roce 1995 prodáno) 07 – Přerov – montáž tahačů 08 – Veľký Krtíš (Slovensko) – výroba motorů staršího typu RT, výroba spojovacích hřídelí 09 – Holýšov – výroba kabin řidiče (počátkem 90. let osamostatněn – SVA) 11 – SIZ Jablonec nad Nisou („stavebně-inženýrská základna“) – stavba jednoúčelových strojů, stavební výroba
Vyráběné modely a řady náhled|LIAZ – Škoda 706 RT Škoda 706 R – původní nákladní automobily, jediné s kapotovou kabinou Škoda 706 RT – první sériová nákladní škodovka s bezkapotovou trambusovou kabinou. Modernizovaná verze z konce 60. let se nazývala Škoda 706 MT („modernizovaný trambus“) a lišila se jinými motory, nápravami atd. Řada 100 – zcela nová typová řada ze začátku 70. let se od počátku potýkala s problémy v dodávkách technologií a do výroby se dostala s mnohaletým zpožděním. V 80. letech byla zmodernizována na řadu 110 (významným přínosem bylo zavedení sklopné kabiny) a později řadu 150. Řada 200 – rekonstruovaná řada 110 z 90. let Řada 300 – další výrazná modernizace řady 110, resp. 200 Řada S – vyráběná v kooperaci s rakouským výrobcem Steyr (zejména kabiny) Řada FZ neboli Furman – slovenské nákladní automobily, převážně valníkového typu Řada 400 Xena a Fox – zcela nové nákladní automobily z konce 90. let, vyrobily se řádově desítky vozů
Několik příkladů vyráběných vozů (po kliknutí na název vozu budete přesměrování na fotku daného vozidla na serveru www.liaz.cz, nebo www.busportal.cz)
ŘADA R (1952–1958) název typ vozu nápravy pohon kabina ŠKODA 706 R valník 2 4x2 krátká kapotová ŠKODA 706 RS sklápěč 2 4x2 krátká kapotová ŠKODA 706 ROK popelářský vůz 2 4x2 střední trambusová
ŘADA RT (1956–1990) název typ vozu nápravy pohon kabina ŠKODA 706 RT valník 2 4x2 střední ŠKODA 706 RTTN návěsový tahač 2 4x2 střední ŠKODA 706 RTS sklápěč 2 4x2 střední ŠKODA 706 RTHP hasičský vůz 2 4x4 prodloužená ŠKODA 706 RTD dlouhý valník 2 4x2 střední
ŘADA MT (1965–1990) název typ vozu nápravy pohon kabina ŠKODA LIAZ 706 MTC valník 2 4x2 střední ŠKODA LIAZ 706 MTTN návěsový tahač 2 4x2 střední ŠKODA LIAZ 706 MTSP sklápěč 2 4x4 krátká
ŘADA 100 (1974–2003) název typ vozu nápravy pohon kabina ŠKODA LIAZ 100.47 návěsový tahač 2 4x2 střední ŠKODA LIAZ 100.05 valník 2 4x2 střední LIAZ 111.054 valník 2 4x4 střední LIAZ 122.053 valník 3 6x2 střední LIAZ 151.261 sklápěč 2 4x4 krátká LIAZ 101.860 hasičský vůz 2 4x4 speciální
ŘADA 200 (1990–1995) název typ vozu nápravy pohon kabina LIAZ 230.573 návěsový tahač 2 4x2 vysoká LIAZ 230.073 valník 2 4x2 vysoká LIAZ 250.261 sklápěč 2 4x2 krátká LIAZ 251.154 vojenský valník 2 4x4 krátká LIAZ 232.471 návěsový tahač 3 6x2 střední
ŘADA 300 (1992–2003) název typ vozu nápravy pohon kabina ŠKODA LIAZ 18.33 TBV návěsový tahač 2 4x2 vysoká ŠKODA LIAZ 18.29 PB valník 2 4x2 střední ŠKODA LIAZ 18.29 SA sklápěč 2 4x4 krátká ŠKODA LIAZ 18.29 XA hasičský vůz 2 4x4 speciální ŠKODA LIAZ 24.33 PZV valník 3 6x2 vysoká ŠKODA LIAZ 24.23 KYV popelářský vůz 3 6x2 střední ŠKODA LIAZ 29.33 SD sklápěč 3 6x4 krátká ŠKODA LIAZ 29.33 SDA sklápěč 3 6x6 krátká ŠKODA LIAZ 40.33 SC sklápěč 4 8x4 krátká ŠKODA LIAZ 12.18 PB/S rozvážkový valník 2 4x2 krátká Steyr
ŘADA 400 (1996–2003) název typ vozu nápravy pohon kabina ŠKODA Xena návěsový tahač 2 4x2 vysoká ŠKODA Fox sklápěč 2 4x2 krátká
TEDOM 400 (2006–2009) název typ vozu nápravy pohon kabina TEDOM Fox sklápěč 2 4x4 krátká TEDOM Fox 6x4 sklápěč 3 6x4 krátká Firma Tedom vyráběla v letech 2006–2009 vozy řady 400 Fox vyvinuté v Liazu.
Největší úspěchy značky LIAZ v motoristickém sportu Rallye Dakar a další maratony (obrázky a více informací zde) 1985 – první tým český a z Východní bloku na Dakaru, posádka Jiří Moskal, Jaroslav Joklík, Radek Fencl dokončila jako 13. kamion, Josef Brzobohatý, Zdeněk Kovář (bez Alaina Gallanda) mimo klasifikaci 1985 – rallye Faraonů 2. v kategorii kamionů (1. nad 10 tun) Josef Brzobohatý, Zdeněk Kovář, Jean-Louis Hertier 1987 – 3. místo v rallye Dakar – 1. místo v kategorii sériových kamionů (Jiří Moskal, Jaroslav Joklík, Pavel Záleský) 1987 – 1. místo v rallye Jelcz (Jaroslav Joklík, Miroslav Krejsa, Josef Brzobohatý) 1988 – 2. místo v rallye Dakar (Jiří Moskal, František Vojtíšek, Pavel Záleský) 1988 – 1. místo v rallye Jelcz (Jaroslav Joklík, Ladislav Fajtl, Pavel Svoboda) 1992 – rallye Faraonů 2. v kategorii kamionů (1. nad 10 tun) Josef Kakrda, Jaroslav Joklík, Ladislav Fajtl 2009 – 1. místo v závodě Baja Spain 2009 – 2. místo v závodě Baja Hungaria 2010 – 4. místo v rallye Dakar (nejlepší český výsledek na jihoamerickém kontinentu) Martin Macík, Jan Bervic, Josef Kalina 2012 – 3. místo v rallye El Chott
Evropský pohár tahačů na okruzích (obrázky a více informací zde) 1987 – první český tým v Evropském poháru tahačů 1989 – 2. místo v EP kategorie A (vicemistr Evropy) – František Vojtíšek 1989 – 1. místo v mistrovství Velké Británie – František Vojtíšek 1990 – 2. místo v EP kategorie A (vicemistr Evropy) – František Vojtíšek 1990 – 1. místo v mistrovství Velké Británie – František Vojtíšek 1990 – 2. místo v závodě 24 hodin Le Mans tahačů – František Vojtíšek 1993 – 3. místo V EP kategorie B – František Vojtíšek 1994 – první český vůz v kategorii Super Race Truck – František Vojtíšek