1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Události
Československo leden – V reakci na vyhlášení roku 1974 jako roku životního prostředí byla pod patronací ústavu krajinné ekologie ČSAV a časopisu Mladý svět realizována Akce Brontosaurus zaměřená na aktivity v oblasti ochrany životního prostředí. 19.–20. ledna – V Praze se konal ustavující sjezd Československého svazu žen. Předsedkyní byla zvolena Marie Kabrhelová. 20. ledna – Lavina do Mengusovské doliny ve Vysokých Tatrách zasypala skupinu účastníků školního lyžařského výcviku. Zahynulo 12 lidí. 3. dubna – Na jihozápadě Bratislavy v místní části Devínska Nová Ves byla zahájena výstavba Bratislavských automobilových závodů. První sériový automobil zde bude smontován až v dubnu 1982. Obří továrna, projektovaná na téměř 100 000 osobních aut ročně, do konce roku 1987 vyrobí pouze 3480 aut typu Škoda Garde a Rapid a později přejde na malosériovou výrobu vojenského automobilu Praga V3S. 16. dubna – V litoměřické katedrále sv. Štěpána se konal pohřeb litoměřického světícího biskupa Štěpána kardinála Trochty, na němž přes zákaz KSČ v závěru promluvil krakovský arcibiskup Karol Wojtyla pozdější papež, římský biskup sv. Jan Pavel II. 9. května – Byl slavnostně zahájen provoz na prvním úseku pražského metra – na trase I. C mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská (dnes Florenc) o celkové délce 6,7 km. Slavnostního otevření se zúčastnili nejvyšší představitelé strany i vlády v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ Gustávem Husákem. První úsek pražského metra byl označován jako Stavba československo-sovětské spolupráce. Téhož dne došlo i k dalším významným změnám v pražské městské hromadné dopravě – definitivně dojezdily předválečné dvounápravové tramvaje, byl zaveden jednotný nepřestupný tarif, z tramvají i autobusů zmizeli průvodčí a v souvislosti se souběžným vedením nové trasy metra byl ukončen provoz tramvají mezi náměstím Hrdinů na Pankráci a Budějovickým náměstím v Krči. 6. června – U Podolínce v okrese Stará Ľubovňa (Východoslovenský kraj) došlo ke střetu autobusu převážející děti na školním výletě s přívěsem protijedoucího nákladního automobilu. Utržená bočnice přívěsu pronikla v úrovni sedadel podélně do autobusu a usmrtila 9 dětí. 1. července – Došlo k výraznému rozšíření území hlavního města Prahy. Z okresů Praha-východ a Praha-západ bylo ku Praze připojeno 30 obcí s více než 60 tis. obyvateli. Největšími připojenými obcemi byly Horní Počernice, Radotín, Zbraslav a Uhříněves. Počet obyvatel Prahy se touto administrativní změnou zvýšil na 1 150 tis. 15. července – Federální shromáždění schválilo smlouvu o normalizaci vztahů mezi ČSSR a NSR. 19. července – V chemických závodech ČSSP v Litvínově – Záluží došlo k závažné havárii zařízení na dělení plynů. Neštěstí si bezprostředně vyžádalo 14 obětí, další 3 osoby zemřely později v nemocnici. 14. srpna – Ve Veletržním paláci v Praze 7 – Holešovicích vypukl obrovský požár, který způsobil škodu ve výši 224 milionů Kčs. Následné vyšetřování určilo jako příčinu požáru samovznícení špatně skladované fermeže užívané lakýrníky. Likvidace požáru trvala až do 20. srpna. 12. září – Na dole Prezident Gottwald v Horní Suché v okrese Karviná došlo po 6. hodině ráno k přetržení těžního lana důlní klece a následnému volnému pádu celého přepravního zařízení, jež se zastavilo až o nárazníkový rošt pod úrovní 4. patra. 8 horníků na místě zahynulo, 26 zbývajících bylo zraněno.
Svět Rok 1974 byl OSN vyhlášen Rokem životního prostředí. 20. ledna – General Dynamics F-16 Fighting Falcon uskutečnil svůj první let na Edwards Air Force Base v Kalifornii. 26. ledna – Bülent Ecevit (CHP) sestavil novou tureckou vládu (37. vláda). 1. února – Malajsijské hlavní město Kuala Lumpur bylo vyhlášeno federálním územím. Mezi americkými státy New Jersey a Pensylvánie uveden do provozu Commodore Barry Bridge přes Delaware. V brazilském São Paulu v mrakodrapu edifício Joelma vypukl požár: 177 mrtvých, 293 zraněných, 11 podlehlo zraněním později. 3. března – Let Tureckých aerolinií 981 na trase Paříž–Londýn skončil pádem do lesa u Paříže: všech 346 lidí na palubě zemřelo. 4. března – Po parlamentních volbách ve Spojeném království se stal premiérem labourista Harold Wilson, který vedl zemi v letech 1964 až 1970. Na obálce prvního amerického vydání časopisu People byla Mia Farrow. 8. března – Bylo otevřeno letiště Charlese de Gaulla v Paříži. 18. března – Většina členů OPEC ukončila 5měsíční embargo Spojených států, Evropy a Japonska, čímž skončil ropný šok. 29. března – V hrobce prvního čínského císaře Čchin Š'-chuang-ti byla nalezena terakotová armáda. 5. dubna – Byl vydán první román Stephena Kinga – Carrie. 6. dubna – Hudební skupina ABBA zvítězila v soutěži Eurovize s písní „Waterloo“ a tím nastartovala dráhu jedné z nejúspěšnějších kapel v historii populární hudby. duben – V Portugalsku byl Marcelo Caetano svržen armádou, což otevřelo cestu pro pluralitní demokracii. 12. května – S’-čchuan v Číně zasáhlo velké zemětřesení, které zahubilo 20 000 lidí a dalších 30 000 lidí bylo zraněno. 16. května – – Německým kancléřem se stal Helmut Schmidt. 27. května – Francouzským prezidentem se stal Valéry Giscard d’Estaing. 13. června – Ve Frankfurtu nad Mohanem bylo zahájeno mistrovství světa ve fotbale. 28. června – Časopis Nature uveřejnil studii Sherwooda Rowlanda a Mario J. Moliny o destrukci ozonové vrstvy vlivem odpadních freonů; ta se později stala základem světového boje proti ozonové díře. 20. července – Začala turecká invaze na Kypr – operace Atilla. 8. srpna – Americký prezident Nixon rezignoval v důsledku aféry Watergate. 9. srpna – Prezidentem USA se stal Gerald Ford. 7. září – Světová populace přesáhla hranici 4 miliard obyvatel. 8. září – Let TWA 841 skončil pádem do Jónského moře 18 minut po vzletu v Athénách, po explozích bomb v nákladním prostoru, zahynulo 88 lidí. 30. října – Muhammad Ali se stal v Zairu znovu držitelem titulu v těžké váze po pokoření šampióna George Foremana – rachot v džungli. 10. září – Portugalská vojenská junta přiznala nezávislost Guinea-Bissau. 17. listopadu – Demokratické volby v Řecku ukončily období vojenské diktatury. 18. listopadu – Byla založena Mezinárodní agentura pro energii. 22. listopadu – Organizace pro osvobození Palestiny získala pozorovatelský status při OSN. 24. listopadu – V etiopské oblasti Hadar byla nalezena nezvykle dobře dochovaná kostra samice druhu Australopithecus afarensis, která dostala přezdívku Lucy. 8. prosince – Proběhlo referendum v Řecku o zrušení monarchie. 13. prosince – Vznikla Maltská republika. 24./25. prosince – Cyklón Tracy téměř zcela zničil severoaustralské město Darwin. Císař Haile Selassie I. byl sesazen revolucí, jež vyústila v nastolení vojenského režimu hlásícího se k socialismu, Etiopie. Ernő Rubik vynalezl Rubikovu kostku. V Itálii založena společnost Martoys (později Bburago).
Vědy a umění 8. únor – Byla opuštěna vesmírná stanice Skylab. 8. listopadu – Premiéra baletu Čipolino Karen Chačaturjana, synovce Arama Chačaturjana v Ševčenkově divadle 20. listopadu – Přímo při vystoupení zkolaboval na jevišti bubeník skupiny The Who, Keith Moon. Zbývající 3 písničky za bicími odehrál 19letý Scott Halpin, fanoušek, kterého zbytek The Who vyvolal z publika. Bylo poprvé zveřejněno ISO 3166-1. Mariner 10 začal mapovat povrch planety Merkur. Byl objeven chemický prvek seaborgium. Byla objevena částice J/ψ.
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Sir Martin Ryle, Antony Hewish (oba Spojené království; za výzkum v oblasti radiové astrofyziky) Nobelova cena za chemii – Paul John Flory (USA, za výsledky v oblasti fyzikální chemie makromolekul) Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Albert Claude, Christian de Duve, George Emil Palade (první dva Belgie, třetí USA; za objevy týkající se struktury buněk) Nobelova cena za literaturu – Eyvind Johnson, Harry Martinson (oba Švédsko) Nobelova cena za mír – Seán MacBride, Eisaku Sató (Irsko, Japonsko) Nobelova pamětní cena za ekonomii – Gunnar Myrdal, Friedrich Hayek (Švédsko, Spojené království)
Narození
Česko náhled|upright|Lucie Benešová (* 18. srpna) 2. ledna Ludmila Formanová, běžkyně na 400 a 800 metrů, dvojnásobná mistryně světa Tomáš Řepka, fotbalista 23. ledna – Kateřina Adamcová, historička umění 18. února – Radek Černý, fotbalista 22. února – Alena Kotzmannová, fotografka a vizuální umělkyně 8. března – Robert Čásenský, novinář a komentátor, šéfredaktor a majitel reportážně-investigativního magazínu Reportér 12. dubna – Roman Hamrlík, lední hokejista 13. dubna – Jiří Trvaj, hokejový brankář 18. dubna – Tomáš Máder, vodní slalomář 2. května – Pavel Černoch, operní pěvec, tenorista 17. května – Hana Netrefová, plavecká reprezentantka 18. května – Alice Koubová, filosofka a vysokoškolská pedagožka 19. května – Jana Kasalová, vizuální umělkyně 20. května – Petr Štěpán, herec 21. května – Martin Doktor, rychlostní kanoista 5. června – Michal Mareda, zpěvák a kytarista skupiny Vypsaná fiXa 13. června – Jiří Vyorálek, herec 25. června – Tereza Pergnerová, moderátorka, herečka a zpěvačka 27. června – Martin Svědík, fotbalový trenér 25. července – David Moješčík, sochař 1. srpna – Martin Strnad, sportovní střelec a olympionik 18. srpna – Lucie Benešová, herečka 2. srpna – Rey Koranteng, moderátor 8. srpna – David Juříček, házenkář 22. srpna – Zdeněk Bartošík, hudební skladatel 23. srpna – Martin Kocanda, manažer 26. srpna – Patrick Zandl, internetový podnikatel, novinář a zakladatel zpravodajského serveru Mobil.cz 16. září – Jakub Chrobák, básník 25. října – Zdeňka Žádníková-Volencová, herečka 30. října – Martin Pechlát, herec 21. listopadu – Filip Jančík, dabér a herec 26. listopadu – Roman Šebrle, desetibojař, olympijský vítěz 27. listopadu – Petr Beneš, volejbalista 9. prosince – Daniela Choděrová, herečka, scenáristka a překladatelka 19. prosince – Filip Čapka, herec, moderátor a dabér 22. prosince – Vojtěch Kotecký, zoolog, publicista a ochránce životního prostředí
Svět náhled|upright|Ole Einar Bjørndalen (* 25. ledna) náhled|upright|Christian Bale (* 30. ledna) náhled|upright|Alyson Hanniganová (* 24. března) náhled|upright|Penélope Cruzová (* 28. dubna) náhled|upright|Alanis Morissette (* 1. června) náhled|upright|Hilary Swanková (* 30. července) náhled|upright|Miroslav Šatan (* 22. října) náhled|upright|Joaquin Phoenix (* 28. října) náhled|upright|Alessandro Del Piero (* 9. listopadu) náhled|upright|Leonardo DiCaprio (* 11. listopadu) 6. ledna – Romain Sardou, francouzský spisovatel 12. ledna Tor Arne Hetland, norský běžec na lyžích Melanie Chisholm, britská zpěvačka, skladatelka a podnikatelka, bývalá členka skupiny Spice Girls 27. ledna Ole Einar Bjørndalen, norský biatlonista Andrei Pavel, rumunský tenista 30. ledna – Christian Bale, britský herec 8. února – Kimbo Slice, americký boxer a bývalý zápasník MMA 13. února – Robbie Williams, britský zpěvák 18. února – Jevgenij Kafelnikov, ruský tenista 25. února – Dominic Raab, britský politik a právník 4. března – Karol Kučera, slovenský tenista 9. března – Nalbert Bitencourt, brazilský volejbalista 13. března – Thomas Enqvist, švédský tenista 15. března – Percy Montgomery, jihoafrický ragbista 24. března – Alyson Hanniganová, americká herečka 5. dubna – Ines Papert, německá horolezkyně 6. dubna – Robert Kovač, chorvatský fotbalista 11. dubna – Àlex Corretja, španělský tenista 13. dubna – Sergej Gončar, ruský lední hokejista 15. dubna – Tim Thomas, americký lední hokejový brankář 16. dubna – Zali Steggallová, australská lyžařka 17. dubna – Victoria Beckhamová, britská zpěvačka a módní návrhářka, bývalá členka skupiny Spice Girls 23. dubna – Barry Watson, americký herec 28. dubna – Penélope Cruzová, španělská herečka 29. dubna Barbora Bobuľová, slovenská herečka Julian Knowle, rakouský tenista 11. května – Simon Aspelin, švédský tenista 16. května