Okrouhlý pletací stroj je zařízení na výrobu textilií ve tvaru hadice o průměru od cca 2 mm do 100 cm.

První stroje přišly do sériové výroby v roce 1856 jako stávky, první provozuschopný stroj s pohyblivými jehlami zkonstruoval v roce 1866 Američan MacNary. Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, , str. 320 Nejstarší patent na dvouválcový stroj obdrželi v roce 1900 Angličani Stretton a Johnson. Spencer: Knitting Technology, Woodhead Publishing 2001, , str. 256-273

Činnost stroje náhled|150px|Pletací stroj s jedním zámkem a vodičem.

K.P.Weber/M.O.Weber: Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, , str. 64-101 Stroje jsou vybaveny jazýčkovými jehlami seřazenými do kruhu vedle sebe. Jehly se pohybují jednotlivě časově jedna po druhé v drážkách válce, který se během práce otáčí. Patky jehel jsou při tom uchopeny pevně stojícím zámkem, do jehož zakřiveného kanálu zapadají. Tímto způsobem dochází k pohybu jehel nahoru a dolů, přiváděná nit je zachycena hlavičkou jehly, vytvoří očko a provlékne je hotovou částí pleteniny.

Zámek a vodič niti spolu tvoří tzv. systém, na stroji je zpravidla instalováno několik systémů, jejich počet je totožný s počtem řádků, které se upletou během jedné otáčky stroje.(Na snímku vpravo je zkušební pletací zařízení s jedním systémem). náhled|150px|Automat na výrobu punčoch z roku 1930

Funkce jehel Na strojích s v jedním (válcovým) lůžkem se dají zhotovit jen jednolícní pleteniny.

U dvoulůžkových strojů jsou jehly uloženy na kombinaci válce a talíře, příp. dvou válců proti sobě (se společnou sadou dvoujazýčkových jehel). : Jestliže jehly obou lůžek stojí kolmo proti sobě, může se na stroji vyrábět oboulícní pletenina. Stroje s postavením obou jehelních lůžek v jedné rovině jsou konstruovány pro výrobu interlokových pletenin.

Ke vzorování pleteniny se používá ovládání pohybu jehel mechanicky (děrované karty, bubínky aj.) elektronicky (např. elektromagnet nebo krokový motor řízený počítačem)

Maloprůměrové stroje

Jsou to stroje do průměru do 165 mm. Na začátku 21. století se stavějí obvykle s průměrem jehelního lůžka 4 inches (10,2 cm). Se 4 nebo 6 pletacími systémy dosahují maximálně 1200 obr. / min. Jednoválcové stroje jsou vybaveny 400 jehlami, řízeny mikroprocesorem s možností vzorování až v 21 barvách i v oboulícních vazbách. V této variantě byly v tomto období ve světě nově instalovány asi 2/3 maloprůměrových strojů. Spencer: Knitting Technology, Woodhead Publishing 2001, , str. 256-273 Stroje s válcem a talířem (angl.: cylinder and dial) mají na válci 200 jehel a na talíři 100 (každá druhá jehla z válce stojí proti jehle z talíře). Na těchto zařízeních se dají zhotovit např. vazby s jednoduchým žebrováním. Spencer: Knitting Technology, Woodhead Publishing 2001, , str. 256-273 Dvouválcové stroje se 100 jehlami na každém válci jsou vhodné např. pro pletení ponožek a podkolenek se širokým žebrováním. Spencer: Knitting Technology, Woodhead Publishing 2001, , str. 256-273 Stroje s miniaturním průměrem pracovního válce (2,1 mm) se staví až s 24 vývody například na výrobu stužek, izolačních hadiček apod.

Pletací stroje s průměrem nad 165 mm

Na velkoprůměrových strojích může být instalováno až 144 systémů, jednoduché vazby se mohou plést až do 50 otáček/min., při kterých se dá vyrobit až cca 7 m² pleteniny za minutu. (V porovnání s tím: osnovní stávek asi 10 m² a víceprošlupní tkací stroj 1,5 m².) Stroje se vyrábí v nejméně 20 variantách (oboulícní vazby, žakár, plyš, krycí nit, příčný proužek aj.) s jemností až 28 jehel/cm. náhled|150px|Velkoprůměrový pletací stroj (začátek 21. století) Pletenina se buďto vyrábí jako metrové zboží nebo se patřičný rozměr a tvar dá programovat tak, že z pletacího stroje vychází částečně nebo zcela hotové spodní prádlo, košile, svetry atd. Výrobní náklady na velkoprůměrových strojích V jedné studii z roku 2018 byly porovnány výrobní náklady na pletení na stroji s průměrem 30 inch (cca 76 cm) s 96 pletacím systémy. Následující tabulka udává podmínky testu a výsledky v USD na běžný metr (bm) pleteniny ze 12 států s významnou produkcí zátažných pletenin. (Ve všech případech byly nejnižší náklady ve Vietnamu a nejvyšší v Itálii).

+Výrobní náklady na pletení na okrouhlém pletacím stroji (bez nákladů na materiál) Druh zpracované příze Druh pleteninyŠířka (objem) cmHmotnost g/bmVýroba kg/hodNáklady v USD/bm nejnižší ------- nejvyšší česaná bavlna (prsten.) 20 texsingle jersey 192 230 25,30,02 –----- 0,10 mykaná bavlna (rotor) 30 tex piké 22435831,40,02 –----- 0,12 polyester. filament (tvarovaný) 78 dtex interlok 19020910,70,05 –----- 0,20

Rozsah použití okrouhlých pletacích strojů V roce 2019 bylo nově uvedeno do provozu 26 400 velkoprůměrových strojů. V roce 2026 obnášel celosvětový výnos z prodeje okrouhlých pletacích strojů 713 milionů USD. V tomto období bylo na okrouhlých strojích vyrobeno 22 milionů tun pletenin s použitím z 61 % na oděvy. Literatura

Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 600-603 Wünsch: Lexikon Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, Reference

Kategorie:Textilní stroje Kategorie:Pletařství