náhled|Zápisy v knize narození fary v Hronově v březnu 1887. Dole na stránce je Josef Čapek. náhled|Ukázka knihy manželství fary v Litomyšli v srpnu 1879. Druhý zdola je Alois Jirásek. náhled|Záznamy v knize úmrtí fary v Hradci Králové v září a říjnu 1868. Poslední na stránce vlevo je Jan Hostivít Pospíšil. Matrika (z lat. matrix, matice, kmen) je veřejný úřední seznam, nejčastěji jmen. V České republice jde o seznam narození, sňatků, registrovaného partnerství a úmrtí, který vedou matrikáři na určených matričních úřadech. Agenda matrik se řídí zákonem č. 301/2000 Sb. a vyhláškou 207/2001 Sb., a patří do kompetence Ministerstva vnitra.
Dějiny Matriky patrně vznikly ve středověku jako seznamy šlechty, včetně povinností vůči panovníkovi, zejména dávek a počtů ozbrojenců, které mu mají poskytnout. Později k nim přibyly matriky studentů na univerzitách. Zde snad vznikly i pojmy imatrikulace (zápisu) a exmatrikulace (vyřazení absolventa) v jejich dnešním významu. S postupující byrokratizací společenského života rostl i počet a význam podobných úředních seznamů, kterým se někde říkalo také matriky. V některých zemích to byly matriky kostelů, později úředních místních jmen (v ČSR od roku 1920) a podobně.
Církevní matriky narození, pokřtění, sňatků a úmrtí místy vedly církve už od středověku. Katolickým farářům to však povinně nařídil až Tridentský koncil roku 1563. I potom se však toto nařízení prosazovalo poměrně pomalu.
V českých zemích Na českém území je nejstarší matrikou německy psaná matrika oddaných v Jáchymově z roku 1531.http://www.portafontium.eu/iipimage/30063190/ - Jáchymov 01, Místo: Jáchymov (Joachimsthal, Vallis Joachimi), Datace: 1531-1602 oo Roku 1591 svolal Stanislav Pavlovský olomouckou diecézní synodu, která formálně přijala usnesení tridentského koncilu. Roku 1605 pak Zbyněk Berka z Dubé a Lipé svolal arcidiecézní synodu do Prahy. V zemích Koruny české se farní matriky běžně dochovaly až od poloviny 17. století. Reformy Josefa II. z let 1781 a 1784 zavedly jednotné vedení matrik (před touto reformou byla podoba matrik značně roztříštěná). Ukládaly také povinnost vést matriky protestantským farním úřadům a rabínům židovských obcí. Od roku 1869 vedly matriku pro osoby bez vyznání „okresní (obecní) úřady“.Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1900. sv. 16, s. 995, heslo Matriky. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d7228a50-12af-11e5-9192-001018b5eb5c. Během 2. světové války (1939–1945) byly na územích ČSR připojených k Německé říši (tzv. Sudety) zavedeny tzv. stavovské úřady (de:Standesamt), které vedly stavovské knihy (Standesamtbuch, Standesamtbücher).Viz např. po zadání "Schlettau" zde: https://matriky.online/zamrsk Stavovské knihy stavovského úřadu Křenov (oblast přímo hraničící s protektorátem) Tyto stavovské úřady fungovaly i pro německé státní příslušníky žijící v protektorátu – tak byl zřízen např. stavovský úřad brněnského oberlandrátu.Brněnský oberlandrát vedl nejprve dvě řady matrik: pro území města Brna a pro okolní politické okresy spadající do brněnského oberlandrátu. Vše podle Brno v minulosti a dnes: sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna. 1965. Brno: Krajské nakladatelství, roč. 7, č. 7, s. 216. ISSN 0524-689x. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:89315490-ab49-11e2-9592-5ef3fc9bb22f., odvolávající se na Verordungsblatt des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren 1939, č. 43, str. 378nn. Dostupné z: https://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex-day?aid=bum&datum=19391229&zoom=33. Teprve v 50. letech 20. století se zavedla obecná a povinná veřejná matrika pro všechny a farní matriky ztratily občansko-právní význam, nicméně jejich kanonicko-právní význam zůstává. Odejmutím matrik pro civilní účely byl církvím ztížen přístup k vlastním záznamům a vznikla i jakási "matriční odluka", protože církve, které měly ve svých předpisech nařízeno vést matriky, je pro své potřeby vedly (vedou) dál.
V Česku Matriky se dělí podle doby, pro kterou byly/jsou vedeny, na tzv. živé a mrtvé. Živé matriky se nacházejí na matričních úřadech (podle zákona 100 let od posledního zápisu v knize narození a 75 let od posledního zápisu v knize manželství, knize partnerství a knize úmrtí§ 23 zákona 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení ve znění pozdějších předpisů. Úplné znění zveřejněno pod č. 380/2008 Sb. Dostupné online), mrtvé matriky pak v jednom městském (Archiv hlavního města Prahy) a sedmi státních oblastních (v Praze, Plzni, Třeboni, Hradci Králové (fakticky na zámku Zámrsk), Litoměřicích, Brně a Opavě) archivech. Židovské matriky jsou uloženy v Národním archivu v Praze, vojenské matriky pak ve Vojenském historickém archivu.
Matriky mrtvé uložené v archivech jsou na rozdíl od těch živých přístupné veřejnosti. K živým matričním záznamům mají přístup pouze oprávněné osoby.
Odkazy Reference
Literatura BARTŮNĚK, V.: Historický vývoj matrik, in: Časopis Rodopisné společnosti 12, 1940, str. 6-17.
Související články Matriční úřad Zvláštní matrika Registr obyvatel
Externí odkazy
Stránky MV ČR o matrikách Stručný přehled vývoje matrik MATRIČNÍ ROZCESTNÍK ČESKÉ REPUBLIKY Matriky on-line v Digitálním archivu Státního oblastního archivu v Třeboni Matriky on-line Státního oblastního archivu v Plzni Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích Židovské kontrolní matriky České gubernium - Knihy židovských familiantů ub.uni-heidelberg.de – Matriky univerzity v Heidelbergu 1386-1920 Registr Artistické fakulty univerzity ve Vídni, 1416-1555 Pořad Českého rozhlasu Plus Všichni jsme zapsáni… v matrice!, detailně se zabývá historií matrik, jejich využitím pro sestavování rodokmenů a digitalizací matrik.
Kategorie:Správní právo Kategorie:Diplomatika Kategorie:Svatba Kategorie:Genealogie Kategorie:Číselníky