Herman Hollerith (29. února 1860 Buffalo, New York – 17. listopadu 1929 Washington, D.C.) byl americký vynálezce a podnikatel. Pro sčítání lidu ve Spojených státech amerických v roce 1890 vynalezl metodu tabelačního zpracování dat pomocí děrných štítků. Původně to byla děrná karta, jejíž princip zůstal nezměněn v oboru výpočetní techniky, po více než osmdesát let.

V roce 1896 založil firmu Tabulating Machine Company, která se při prodeji v roce 1911 stala součástí společnosti Computing Tabulating Recording Corporation a později se přejmenovala na IBM.

V roce 1939, deset let po jeho smrti, začal konstruktér IBM Howard Hathaway Aiken na principu jeho děrnoštítkového tabelátoru vyvíjet elektromagnetický počítač – Automatic Sequence Controlled Calculator.

Život Jeho rodiče byli němečtí imigranti, kteří odešli do Spojených států amerických před evropskými nepokoji v roce 1848. Otec, učitel klasických jazyků, zahynul, když bylo Hermanovi sedm let. Rodinu poté živila matka domácí výrobou klobouků. V roce 1875 získal stipendium na střední škole City College v New Yorku. Zajímal se o matematiku a technické obory. V roce 1879 absolvoval na Columbia School of Mines (první hornická a metalurgická škola). Začal pracovat jako asistent u profesora Williama P. Trowbridge.

V roce 1880 nastoupil jako statistik do Úřadu pro sčítání lidu (US Census Bureau). „Úřad“ se v té době potýkal s problémy se zpracováním dat. Spojené státy americké se stávaly průmyslovou zemí, do které přijížděli desítky a desítky tisíc přistěhovalců. Problémem se stalo sčítání lidu. Historicky první sčítání lidu v roce 1790 se zpracovávalo sedm měsíců, ale získat výsledky sčítání obyvatel v roce 1860 již trvalo sedm let. Časově nejnáročnější bylo zpracování získaných dat z dotazníků do „sběrných listů“. Jako statistik, začal Herman Hollerith hledat způsob, jak pracovat s velkým objemem dat. S nápadem, že mechanický stroj by usnadnil práci, přišel snad John Shaw Billings, se kterým se seznámil.

V roce 1882 nastoupil jako pedagog na Massachusettský technologický institut, kde učil strojírenství. Během své práce se věnoval také prvním experimentům, jak zpracovávat data. Vycházel z Billingsových myšlenek a věděl, že informace lze převést na číselný kód, který je následně možné zapsat a zpracovat. K myšlence použití děrného štítku jej měl inspirovat průvodčí ve vlaku, který na jízdence „procvakával“ kleštičkami číslo, jež odpovídalo aktuálnímu dni v týdnu. Skutečnou inspirací však byl spíše nový žakárový model tkalcovského stroje, vynálezce Josepha Marie Jacquarda.

Pedagogická činnost Holleritha neuspokojovala, proto v roce 1884 nastoupil do amerického patentového úřadu ve Washingtonu, D.C. V témže roce přihlásil svůj první patent (během svého profesního života jich získal kolem třiceti ve Spojených státech amerických a řadu dalších v zahraničí). Jeho první patentovaný vynález umožnil převod informací z děrných štítků na elektrické impulsy.

Tabelační stroj vlevo|náhled|240x240pixelů|Hollerithův děrný štítek Myšlence sestrojit zařízení, které by umožnilo zpracovat velké objemy dat, se věnoval od svého nástupu do Úřadu pro sčítání lidu. Během deseti let sestrojil a inovoval tabelační stroj na děrné štítky. Rozhodl se pro papírové štítky velikosti dolarové bankovky, protože stroje na třídění bankovek se již používaly. Na štítky, které byly rozděleny řadami a sloupci čísel, se údaje (například pohlaví, rok narození, atd.) zaznamenaly číselným kódem pomocí děrovačky, která do štítku vysekávala otvory. Děrovačku, která byla součástí tabelátoru, si přizpůsobil z psacího stroje.

Jeho tabelační systém se skládal z děrovačky, pomocí které na děrné štítky (papírové karty) pracovnice děrovaly informace. Tyto informace na kartách zpracoval tabelátor a následně třídicí box třídil karty pro další zpracování. Tabelační systém získal zlatou medaili na světové výstavě v Paříži. V roce 1890 získal na Kolumbijské univerzitě titul Ph.D., když obhájil disertační práci, ve které popsal svůj Elektrický tabelační systém (The Electric Tabulating System).

Svůj vynález nadále zdokonaloval. V roce 1900 představil nový model tabelátoru, který již měl mechanismus na vkládání štítků. Ty se do té doby vkládaly ručně. Stroj také pracoval rychleji než původní model. náhled|systém pro zpracování dat – děrovačka, tabelátor, kartotéka aděrné štítky

Sčítání lidu v roce 1890 V roce 1887 byl tabelátor poprvé testován v menších zařízeních, jako byly zdravotnické úřady v Baltimore a New Yorku. V celé zemi bylo zařízení použilo americkým ministerstvem války. Hollerithův stroj nebyl jediný systém, se kterým se počítalo při sčítání lidu. Zvítězil však v konkurenci dvou dalších systémů. Bylo odhadováno, že bez vynálezu by zpracování sčítání lidu v roce 1890 trvalo snad třináct let.

Pro sčítání lidu vyrobila děrovačky společnost Pratt and Whitney, která se později věnovala výrobě leteckých motorů. Vlastní tabelační stroje vyrobila společnost Western Electric Company. Bylo vyrobeno třiačtyřicet strojů a vyhodnotilo se 62 milionů děrných štítků. Sčítání pomocí Hollerithova stroje trvalo tři měsíce, do prosince roku 1890. Nejen rychlost patřila k výhodám tabelačního systému, také bylo možné získat různé přehledy, jako například počet dětí narozených v rodině a zároveň počet dětí ještě v rodině žijících, nebo počet lidí mluvících anglicky. V roce 1891 byl Hollerithův systém použit pro sčítání lidu v Kanadě, Norsku, Rakousku a v roce 1911 ve Spojeném království.

Ocenění V roce 1890 získal medaili Elliota Cressona od Franklinova institutu. V roce 1893 obdržel zlatou medaili na pařížské výstavě a bronzovou medaili na světové výstavě. Přednesl svůj příspěvek například před Královskou statistickou společností v Londýně.

Jeho jméno nese Centrum Hermana Holleritha, které je součástí Fakulty informatiky na Univerzitě v Reutlingenu.

Cesta k IBM V roce 1896 založil společnost Tabulating Machine Company, která dodávala děrnoštítkové tabelátory například i do Ruska. Díky inovacím a kvalitním patentům měl do roku 1906 téměř monopol na výrobu svého systému. Při podpisu druhé smlouvy, která se týkala sčítání lidu v roce 1900, požadoval příliš vysokou cenu a Úřad pro sčítání lidu s ním poté přerušil spolupráci. Technický zaměstnanec „úřadu“ James Powers využil princip systému, který byl založen na děrných štítcích, ale značně vylepšil technologii třídění dat. Jeho model pracoval také s větším objemem dat a výrazně rychleji, proto byl nově použit pro sčítání lidu v roce 1910.

V roce 1906 skončila platnost řady Hollerithových patentů, proto vznikly nové společnosti, které se inspirovaly jeho systémy. Nabídka produktů a jejich funkcí začala být rozmanitější. Jen děrné štítky, díky patentu, prodával sám a staly se univerzálním vstupním médiem pro data (například pojištěná osoba, bankovní účet, akcie, faktura atd.) a které se řadu let používaly při hromadném zpracování těchto dat.

Rostla potřeba automatického zpracování dat, ale Hollerith byl spíše vynálezcem než podnikatelem. Když nezískal zakázku od Úřad pro sčítání lidu, rozhodl se ukončit výrobní činnost. V roce 1911 prodal svoji firmu Tabulating Machine Company a nový majitel spojil jeho podnik se dvěma firmami podobného zaměření a vznikl Computing-Tabulating-Recording Company. Zpočátku společnost provázely problémy, ale od roku 1914, kdy se do vedení dostal Thomas J. Watson, začal její vzestup. V roce 1924 byla přejmenována na International Business Machines (IBM).

Závěr života Po prodeji své firmy, působil několik let jako konzultant. Žil v rodném Buffalu, kde si koupil farmu. Zemřel na srdeční infarkt v roce 1929.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Američtí vynálezci Kategorie:Američtí statistici Kategorie:IBM Kategorie:Narození v roce 1860 Kategorie:Narození v Buffalu Kategorie:Úmrtí v roce 1929 Kategorie:Muži Kategorie:Průkopníci počítačů Kategorie:Narození 29. února Kategorie:Úmrtí 17. listopadu