Zámek v Ivanovicích na Hané je pozdně renesanční zámek ležící ve stejnojmenné obci, asi 7 km severovýchodně od Vyškova.
Popis objektu Původně vodní tvrz přestavěná stavitelem Antonínem Lorencem Parisem z Brna a kameníkem Janem Focumem z Boskovic na pozdně renesanční čtyřpodlažní čtyřkřídlý zámek uzavírající obdélníkového nádvoří. Tři z čestných křídel mají po vnitřních stranách obvodu dvoupatrové arkády, které se dochovaly dodnes. Stavební konstrukce však mají základy už v období pozdní gotiky. Stěny hlavních sálů byly zdobeny rodokmeny Bukůvků. V roce 1643 se marně snažili dobýt zámek Švédové, z čehož je dodnes v zámecké zdi dělová koule.
Při úpravách zámku a okolí ve druhé čtvrtině 19. století byl v okolí zřízen přírodní park, čímž se stal zámek charakteristickou dominantou městské zástavby.
Historie První písemná zmínka o Ivanovicích pochází z roku 1183. Ves byla součástí Orlovského panství, které náleželo johanitskému řádu společně s hradem Orlov. Ten roku 1482 spolu s vsí Orlovice, Ivanovicemi s dvorem a vesnicemi Hoštice, Málkovice (dnes Moravské Málkovice) s dvorem a Medlovice s dvorem Johanité prodali varadínskému biskupovi Janu Filipcovi. Roku 1503 získal Orlovské panství Jindřich Kropáč z Nevědomí. Ten si jako středisko panství zvolil Ivanovice a zde také vybudoval vodní pozdně gotickou tvrz.
Smrtí Jindřichova syna Bohuše Kropáče získaly panství jeho sestry, které byly provdány za Pražmy z Bílkova a ti statek velmi zadlužili. Následným majitelem se stala Kristina z Rogendorfu, vdova po Hynku starším Bruntálském z Vrbna. Ta prodala Ivanovické zboží s příslušenstvím moravskému Janu Bukůvkovi z Bukůvky († 1611). Ten nechal v roce 1608 objekt johanitské komendy, později vodní tvrze přestavět do podoby renesančního zámku.
Po několika dalších majetkových převodech koupil ivanovické panství Jan Přepyský z Rychemberka. Velmi zadlužené panství převzal v roce 1725 jeho syn Jan Václav Přepyský z Rychemberka, který vynikl jako úspěšný hospodář. Ten však tvrdě utlačoval a vykořisťoval poddané, aby splatil ohromné dluhy, jež vázly na majetku. K panství pak ještě přikoupil statek Vícemilice.
V letech 1792–1837 držela panství hrabata z Aueršperka a v roce 1837 je koupil arcivévoda František Ferdinand d’Este, princ Modenský, jehož dcera a dědička Marie Tereza Rakouská-Este se stala bavorskou královnou a tím přešel zámek do majetku bavorské královské rodiny Wittelsbachů. Posledním vlastníkem zámku se stal bavorský král Ludvík III. Bavorský.
Vzhledem k tomu, že do zámku v Ivanovicích byl po neustálém stěhování umístěn „Státní bakteriologický a serologický ústav”, intervenoval v roce 1926 poslanec Dominik Nejezchleb-Marcha u ministra zemědělství, aby stát koupil nejenom zámek, ale celé panství. Ministerstvo zemědělství následně rozhodlo, že celé panství Ivanovické odkoupí, jelikož se mu podařilo najít způsob náhrady pro majitele a tak bude moci v nejbližší době přistoupit ke koupi.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 1926, s. 4. K jeho odkoupení nakonec nedošlo. Zámek byl po roce 1945 na základě tzv. Benešových dekretů znárodněn Československým státem.
Pověsti Pověst vypravuje, že jeden z posledních majitelů – Jan Václav Přepyský – už druhý den po svatbě vyhnal z domu svou manželku Karlu z Moravce a uzavřel se v zámku, který již prý nikdy neopustil. Žil jen ve společnosti dvou psů a stýkal se pouze se svým myslivcem. Vyhnaná manželka našla útočiště v selském statku v Bučovicích, kde žila v osamění a bídě, podporována příbuznými, kteří se však marně domáhali od Přepyského alespoň minimálního výživného pro ni. Snad pověsti o jeho bohatství nebo msta byly příčinou jeho tragického konce, neboť dne 11. září L.P. 1765 byl nalezen na zámku ubit. Údajně po přepadení lupiči. Pro podezření z vraždy bylo vězněno a mučeno vícero osob (někteří ve vězení zemřeli), přesto ale případ nebyl nikdy vyřešen.
Současnost V období druhé poloviny 20. století se zámek stal součástí areálu národního podniku Bioveta. Inventář zámku byl z části rozkraden, částečně si jej odvezl poslední majitel zámku, Ludvík III. Bavorský a něco se nachází ve vyškovském muzeu. V současné době je objekt již částečně opraven.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Literatura
Kategorie:Renesanční zámky v okrese Vyškov Kategorie:Arkádové zámky v Česku Kategorie:Kulturní památky v okrese Vyškov zámek Kategorie:Orlovské panství Kategorie:Ivanovické panství