Jindřich Vodák (8. listopadu 1867, Lysá nad LabemMatriční záznam o narození a křtu – 10. dubna 1940, PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Prokopa na Žižkově, sign. ŽKP Z7, s. 16) byl český literární a divadelní kritik, překladatel, středoškolský učitel, ministerský úředník.
Život Po maturitě na Prvním českém reálném gymnáziu ve Spálené ulici v Praze pokračoval studiem romanistiky, germanistiky a bohemistiky na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po sedmi semestrech však studia zanechal. Nejprve v letech 1891-1894 působil v redakci Ottova slovníku naučného, kde psal a posléze též redigoval literárněvědná hesla, zejména z frankofonní oblasti. Od roku 1894 vyučoval francouzštinu a němčinu na středních školách v Kutné Hoře, Hradci Králové, Lounech (zde byl jeho studentem dekadentní spisovatel Arthur Breisky, jehož dílo nepřijal jako literární kritik zrovna příznivě). Po sňatku s Antonínou Vodákovou, roz. Dobšovou (1873–1947), se v srpnu 1899 vrátil do Prahy. Vedle své učitelské profese na žižkovské reálce (jeho žáky byli mimo jiné i Stanislav NeumannPetr Hořec: Stanislav Neumann, Orbis, Praha, 1963, str. 16 a Jaroslav Marvan) se od ledna 1899 doživotně věnoval soustavné žurnalistické činnosti. Po vzniku ČSR byl povolán na Ministerstvo školství a národní osvěty, kde byl odborovým a později ministerským radou pro oblast divadla a literatury. I po odchodu do penze (únor 1928) působil nadále jako ministerský referent a odborný poradce. V roce 1929 obdržel čestný doktorát filozofie Komenského univerzity v Bratislavě.
Byl činný jako literární a divadelní kritik v Literárních listech, Nivě, Rozhledech. Od roku 1898 v dalších periodikách: Čas, Lidové noviny, Rozvoj, později kulturním referentem Českého slova. V roce 1908 spolu s Josefem Svatoplukem Macharem redigoval literární časopis Novina, v letech 1920–1922 redigoval týdeník Jeviště. Všude uveřejňoval obsažné a břitké kritiky, někdy pod zkratkou v. d. Přeložil do češtiny několik románů francouzských autorů. Po jeho úmrtí manželka Antonína uspořádala žurnalistickou pozůstalost, pod editorským vedením Josefa Trägera a Alberta Pražáka vyšlo v letech 1941–1953 pět svazků Vodákových divadelních kritik.
Citáty
Dílo, výběr
Překlady Camille Flammarion – Konec světa (1895) Luigi Gualdo – Úpadek (1893) Pedro Antonio de Alarcón – Ježíšek (1893) Chateaubriand – Atala (1898) Chateaubriand – René (1898) Stendhal – Červený a černý (1899).
Divadelně-kritické práce Dva pamětné medailonky (1932) Idea Národního divadla (1933) Kapitoly o dramatě (1941, rozšířené vydání 1947) Eduard Vojan (1945) Cestou (1946) Shakespeare (1950) Tři herecké podobizny (1953) Tváře českých herců (1967) Jindřich Vodák k historii českého divadla (2017)
Odkazy
Reference
Literatura František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 12, 51, 67, 84–5, 87–8, 93, 108, 113, 150, 156, 163–4, 166, 170–172, 181–2, 184–5, 188–9, 210, 255 František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 19, 39, 71–2, 198, 358, 368 Karel Engelmüller: Z letopisů českého divadelnictví – Kniha první: úvahy, dojmy a vzpomínky, Jos. R. Vilímek, Praha, 1946, str. 244–247 Petr Hořec: Stanislav Neumann, Orbis, Praha, 1963, str. 16–8 František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 110, 186, 193, 201, 229, 230, 232–4, 236–8, 241–9, 252–3 František Langer: Divadelní portretek J. V., In: Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 1907–1937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 27–30
Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 11–2, 137, 145, 167 Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s. Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., . Blíže in:
Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 66, 75, 85, 108–110, 116, 145–6 Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 157, 167, 169, 173, 203, 262 Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 115, 118,
Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 69, 113, 116, 120, 124, 130, Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 75, 170,
Externí odkazy
Jindřich Vodák v souborném katalogu Akademie věd ČR
Jindřich Vodák v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století Jindřich Vodák v Katalogu Vědecké knihovny Olomouc
Kategorie:Čeští literární kritici Kategorie:Čeští divadelní kritici Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Čeští překladatelé ze španělštiny Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští středoškolští pedagogové Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Pedagogové z Loun Kategorie:Umělci z Lysé nad Labem Kategorie:Umělci z Prahy Kategorie:Narození v Lysé nad Labem Kategorie:Narození 8. listopadu Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Úmrtí 10. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity Komenského v Bratislavě