Trajekt je větší loď pro dopravu osobních i nákladních automobilů a vlaků s cestujícími i samostatných osob mezi dvěma mořskými či jezerními břehy, případně na ostrov. Zpravidla jde o kyvadlovou dopravu mezi dvěma přístavy, do nichž vyúsťují pozemní komunikace (silnice, železnice). Principiálně podobné menší plavidlo pro propojení říčních břehů nazýváme přívoz.
Trajekty plují na pravidelných linkách se zveřejněným jízdním řádem. Trajektová relace vyžaduje také příslušné pozemní vybavení přístavu. Terminály jsou někdy velmi rozsáhlé – zahrnují příjezdové komunikace, parkoviště, budovy pro obchodní, úřední a celní odbavení, prostory pro čekání a uzpůsobení vlastního technického vybavení přístavu (mola). Nejrušnější trajektová relace v Evropě křižuje Lamanšský průliv mezi Doverem a Calais.
Obecně je snaha aby trajektová linka byla co nejkratší, terminály se tedy budují v úžinách na protilehlých výběžcích pevniny. V oblastech těžko prostupných nebo s nerozvinutou infrastrukturou se ale často naopak využívá existence přirozené vodní cesty a trajektové linky jsou vedeny spíše mezi přístavy v zálivech; to se týká zejména dopravy přes jezera a po tropických veletocích.
Nejkratší a nejfrekventovanější trajektové relace jsou postupně nahrazovány mosty nebo podmořskými tunely. Mnoho trajektů v minulosti přepravujících i vlaky zaniklo také s rozvojem letecké dopravy. V současnosti se s trajektem převážejícím osobní vlaky můžeme setkat např. mezi italskou pevninou a Sicílií nebo mezi Německem a Dánskem, příkladem vnitrozemského vlakového trajektu je linka přes Vanské jezero.
I přes technologické pokroky v dopravě (letectví) a stavebnictví (mosty, tunely) mají trajekty stále nezastupitelný význam a na mnoha místech světa (včetně vyspělých zemí) jde stále o nejvýhodnější druh dopravy. Nevyžadují náročné budování pozemních dopravních cest (pouze přístavní body), jsou poměrně šetrné k životnímu prostředí, oproti letadlům nabízí větší nosnost nákladu. Na řadu odlehlých míst (hlavně malé ostrovy), kde nelze nebo se nevyplatí stavět letiště, jsou prakticky jediným způsobem kapacitní dopravy.
Historie První trajektová loď na světě s názvem Suhulet byla dána do provozu roku 1871 v tureckém Istanbulu. Byla 45,7 metru dlouhá, 8,5 metru široká a měla ponor 3 metry. Dosahovala rychlosti až 6 uzlů (cca 12 km/h) a byla poháněna parním strojem o výkonu 450 koní. Loď měla symetrický vstup a výstup pro koňské povozy. Jezdila přes Bospor na trase Üsküdar–Kabataş (Beyoğlu), která je dodnes trajekty obsluhována (ačkoliv přes průliv již vede několik mostů a tunelů, pro lokální provoz jde stále o výhodný způsob dopravy).
Typy trajektů Konstrukce trajektů závisí na délce trasy (tedy např. na tom, zda cestující na lodi přenocují nebo ne), požadovaném množství cestujících nebo vozidel, na požadavcích na rychlost a na plavebních podmínkách, se kterými se musí plavidlo vypořádat.
Trajekty Ro-Ro a Ro-Pax náhled|Velká loď typu cruiseferry, sklopná vjezdová vrata na zádi, v přístavu Talinn v r. 2021 Trajektové lodě, které přepravují pouze kamiony a samostatné návěsy, jsou kategorizovány jako nákladní lodě a označují se zkratkou Ro-Ro (roll-on, roll-off); jsou zkonstruovány tak, aby auta mohla snadno najíždět a vyjíždět. Je-li loď kromě toho určena i pro přepravu cestujících a osobních automobilů, je kategorizována jako osobní loď třídy Ro-Ro/Passenger (zkráceně „Ro-Pax“ či „cruiseferry“). Existují i kombinované nákladní trajektové lodě přepravující zároveň kontejnery (ConRo). Železniční trajekty jsou pak uzpůsobeny pro přepravu železničních kolejových vozidel.
Trajekty jsou konstruovány tak, že do dolního patra (či několika pater) vjedou auta. Nakládka se děje vraty na zádi, která po sklopení dolů tvoří nájezdovou rampu. Méně je používáno provedení s vraty na přídi (typicky u železničních trajektů), na linkách s požadovanými rychlými obraty s obojími (průjezdné provedení). Řidiči a případní cestující si vystoupí a plavbu tráví na palubě a v horních patrech lodi (tzv. nástavbě). Pro pobyt cestujících bývá nástavba vybavena obchody, restauracemi, vyhlídkovými plošinami apod. a na delších linkách kajutami pro přenocování, ty ale vzhledem ke krátkému trvání plavby (jedna, nejvýše dvě noci) mohou být mnohem menší než na výletních lodích. Největší trajekty pojmou i stovky aut včetně kamionů. Jako cruiseferry jsou označovány lodě, u kterých se předpokládá velký podíl cestujících bez vozidel a mají velký počet kajut; připomínají vzhledem i vybavením velké výletní lodě a mívají i boční vstupy pro nástup cestujících přímo z budovy terminálu.
Rychlé trajekty Ro-Pax RoPax jsou konvenční trajekty s širokým vjezdem a relativně velkou kapacitou pro cestující. Jsou poháněny dieselovým motorem a lodními šrouby a dosahují rychlosti 46 km/h. Průkopníkem této třídy trajektů byla společnost Attica Group, když v roce 1995 představila Superfast I mezi Řeckem a Itálií prostřednictvím své dceřiné společnosti Superfast Ferries.
Oboustranné Oboustranné trajekty mají zaměnitelnou příď a záď, což jim umožňuje přemísťovat se tam a zpět mezi dvěma terminály, aniž by se musely otáčet. Oboustranné trajektové systémy používá např. společnost BC Ferries nebo Staten Island Ferry, většina pobřežních trajektů v Norsku a některé trajekty v Sydney a v Britské Kolumbii.
Křídlové lodě
Křídlové lodě (Hydrofoils) jsou velmi rychlé. Křídla jsou umístěná pod určitým úhlem pod trupem lodi ve vodě. Jak plavidlo nabírá rychlost, křídla zvedají trup lodi z vody, snižují odpor a umožňují vyšší rychlosti. Používaly se na Kanárských ostrovech, avšak byly nahrazeny katamaránovými trajekty, které mohou dopravovat nejen cestující, ale i auta. Podle kritiků je to krok zpět, vzhledem k tomu, že nová plavidla spotřebovávají mnohem více paliva a podporují nevhodné používání automobilů na ostrovech, které již trpí vlivem masové turistiky.
Vznášedla náhled|Vznášedlo SR.N4 v přístavu Dover|vlevo Vznášedla byla vyvinuta v 60. a 70. letech 20. století pro přepravu automobilů. Největší byl SR.N4, který převážel mezi Anglií a Francií cestující i auta. Auta byla převážena ve střední části plavidla, které bylo opatřeno rampami na přídi a zádi. Vznášedla byla nahrazena katamarany, které jsou téměř stejně rychlé a jsou méně ovlivněny mořem a povětrnostními podmínkami. V r. 2015 byla v provozu pouze jedna služba, kde byla v provozu vznášedla, a to osobní doprava mezi Portsmouthem a ostrovem Wight, provozovaná společností Hovertravel.
Katamarán náhled|Rychlá trajektová loď typu katamarán V 90. letech došlo k revoluci v trajektových službách, když katamarány nahradily vznášedla, křídlové lodě a klasické jednotrupé trajekty. Tehdy existovala řada firem, zabývajících se jejich konstrukcí a výrobou, ale časem se dostaly do popředí dvě firmy, vyrábějící velké nákladních trajekty mezi 60 a 120 metry: australské firmy Incat of Hobart a Austal of Perth.
Největší katamarany na světě, tři lodě třídy Stena HSS, provozovala švédská společnost Stena Line mezi Nizozemím a Spojeným královstvím a mezi Spojeným královstvím a Irskem. Plavidla poháněná spalovacími turbínami a vodním paprskem měla kapacitu 375 osobních automobilů a 1 500 cestujících a dosahovala rychlosti až 75 km/h. Tím byla dána jejich vysoká spotřeba paliva. Jejich provoz byl v roce 2015 ukončen.
Supervelké katamarány se nacházejí také ve flotile firmy Condor Ferries. Přepravují osoby a náklad mezi Velkou Británií a Francií.
Trajekty na alternativní pohon náhled|Elektrický trajekt M/F Tycho Brahe Cena ropy se zvyšuje a sílí i tlak spotřebitelů na opatření k řešení globálního oteplování. Podle australské společnosti Solar Sailor jsou hybridní námořní pohon a technologie solárních křídel vhodné pro použití na trajektech, soukromých jachtách a dokonce i na tankerech. Alternativní paliva jsou na trajektech stále používanější. Nejrychlejší osobní trajekty na světě, provozované argentinsko-uruguayskou společností Buquebus, jezdí na LNG. Švédská Stena provozuje své trajekty pro 1500 cestujících na metanol.
Ve Skandinávii jezdí elektrické trajekty na baterie. Největším čistě elektrickým trajektem na světě je M/F Tycho Brahe, který má kapacitu elektrického úložiště více než 4 MWh.
Od roku 2015 provozuje norská trajektová společnost Norled e-trajekt Ampere na spoji Lavik–Opedal na E39 severně od Bergenu. Další elektrické trajekty zde provozuje firma Fjord1. náhled|Elektrický trajekt Ellen 2 V Dánsku jezdí od srpna 2019 E-trajekt Ellen mezi jižními dánskými přístavy Fynshav a Søby, na ostrově Ærø. Elektrický trajekt je schopen přepravit 30 vozidel a 200 cestujících a je poháněn baterií „s nevídanou kapacitou“ 4,3 MWh. Plavidlo může urazit až 22 námořních mil (41 km) mezi nabitími – sedmkrát více, než bylo dříve možné u elektrického trajektu. V roce 2022 tento trajekt urazil rekordních 50 námořních mil (92 km) na jedno nabití.
Trajektová doprava ve světě
Afrika : katamarán z přístavu Soyo do Cabindy ve stejnojmenné exklávě, pravidelná doprava od roku 2022 : několik linek podél pobřeží Středozemního moře : trajekt mezi Džibuti a přístavy Tadjoura a Obock na protější straně Tadžurského zálivu : mezikontinentální spojení mezi Hurghadou (Afrika) a Šarm-aš-Šajchem na Sinajském poloostrově (Asie) : linky z pevniny na Dahlacké ostrovy : vnitrozemské linky na jezerech Tana a Ziway : mořský trajekt mezi městy Libreville a Port-Gentil : trajekt z Kapského města na ostrov Robben : spojení mezi ostrovy (vedle linek do domovského Španělska) : spojení mezi ostrovy : několik krátkých linek po jezeře Ukerewe : spojení mezi ostrovy : příbřežní linka po jezeře Tanganika; trajekt po jezeře Kivu propojující Bukavu, ostrov Idjwi a Gomu; linka z Kinshasy přes řeku Kongo do Brazzaville () : linky podél pobřeží, mj. nejkratší spojení Misuráty a Benghází přes záliv Velká Syrta : několik krátkých linek na přilehlé ostrůvky : několik vnitrozemských linek po jezeře Malawi : trajekt z hlavního ostrova na ostrov Rodrigues : trajekt z Maputa na ostrov Inhaca : říční doprava v deltě Nigeru : trajekt mezi přístavem Bata v pevninské části a městem Malabo na ostrově Bioko : trajekty po jezeře Kivu : linka mezi Dakarem a městem Ziguinchor v estuáru Casamance, nejkratší spojení obcházející území Gambie : spojení mezi ostrovy : několik oddělených linek v různých částech země. Na pobřeží Indického oceánu funguje společnost Azam Ferry.Jejich flotila má 8 plavidel, které dosahují rychlosti 46–74 km/h. Cesta rychlým katamaránem z Dar es Salaamu do města Zanzibar na stejnojmenném ostrově trvá 1 h.40 min. Vnitrostátní trajektová spojení jsou provozována také po velkých jezerech Ukerewe, Malawi a Tanganika (zde také spojení do ). : trajekty z pevniny na Džerbu a další ostrovy : několik krátkých linek po jezeře Ukerewe; propojení protilehlých břehů Edwardova jezera
Severní Amerika : spojení z hlavního města Nassau na okolní ostrovy : příbřežní doprava, zejména na ostrov Ambergris Caye : linka na ostrov Gonâve : na karibském pobřeží linky z La Ceiba na Roatán a Útilu; na pacifickém pobřeží spojení na ostrov El Tigre : Třetí největší trajektovou dopravu na světě zde provozuje firma BC Ferries. Přepravuje cestující mezi ostrovem Vancouver a pevninou Britské Kolumbie na západním pobřeží země. Společnost přepravila v r. 2015 více než 8 milionů vozidel a 20 milionů cestujících. Ve městě Vancouver jezdí trajekt s názvem SeaBus. Je to osobní trajekt, provozovaný společností Coast Mountain Bus Company. Jezdí fjordem Burrard Inlet, mezi centrem Vancouveru a severním Vancouverem. SeaBus je součástí vancouverského systému městské hromadné dopravy TransLink.