Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne (Linné, 1758)) je kriticky ohrožený druh motýla ČR. V Československu byl v minulosti místy hojný. V současnosti v Čechách již vyhynul a žije pouze na Moravě.
Popis Rozpětí křídel: 5,5–7,0 cm Křídla jsou bílá s černými žilkami. Na předních křídlech se nacházejí dvě černé skvrny a jejich vnější okraj je při zavřených křídlech černě poprášený. Rovněž je černě poprášen vnitřní okraj zadních křídel. Samice je větší než samec. Housenka je tmavá až černá se dvěma řadami červených, žlutě lemovaných skvrn. Kukla je tlustá, hlínově zbarvená.
Areál rozšíření Areál rozšíření zahrnuje Evropu v pásu od Pyrenejí po jižní Skandinávii přes Balkán, Malou Asii do Íránu a střední Asie.
V Čechách pravděpodobně již vyhynul, na poslední známé lokalitě poblíž Velkého Oseka – v národní přírodní rezervaci Libický luh – se od roku 1994 zřejmě již nevyskytuje. Na Moravě je v současnosti známo asi 16 lokalit z nichž nejpočetnější se nacházejí v CHKO Litovelské Pomoraví a NP Podyjí.
Více rozšířen je na Slovensku kde je znám asi z 50 lokalit: Malé Karpaty, Bílé Karpaty, Malá Fatra, Nízké Tatry, Považský Inovec a Podunajská pahorkatina.
náhled|Housenka
Stanoviště Jasoň dymnivkový obývá rozhraní (ekoton) např. les-louka, řídce porostlé a slunné břehy potoků, řídké a slunné listnaté a smíšené lesy, lesostepi a louky od nížin do alpínského stupně, které jsou domovem jeho živných rostlin – dymnivky bobovité (Corydalis intermedia), dymnivky plné (Corydalis solida), dymnivky nízké (Corydalis pumilla) a dymnivky duté (Corydalis cava). Z ostatních druhů z rodu Corydalis konzumuje v Rusku ještě dymnivku žlutobílou (Corydalis capnoides). Dymnivky snesou na několik let i zvýšený zástin ale poměrně snadno po zastínění a zapojení korun stromů zajdou. Samice nekladou vajíčka na dymnivky v zastíněných místech, housenky tam ani nejsou nalézány a vzhledem k jejich jedovatosti zřejmě neumožňují dokončení vývoje až do stádia dospělce. Proto jsou pro motýla nezbytné dymnivky na osluněných nebo polostinných místech a proto jsou důležité opadavé stromy a prakticky vyloučena místa s jehličnany.
Biologie Jasoň dymnivkový se vyskytuje v jedné generaci v květnu až červenci. Dospělí motýli se živí se nektarem květů a žijí asi 2 až 3 týdny, během nichž samice naklade až 150 žlutobílých vajíček. Housenky se sice začínají vyvíjet už několik týdnů po nakladení vajíček, ale vylíhnou se až po přezimování příští jaro. Housenky žijí v březnu až květnu na dymnivce duté (Corydalis cava), dymnivce plné (Corydalis solida), nebo na jiných druzích rodu Corydalis. Růst housenky trvá 4 až 8 týdnů, poté se zakuklí, kukla bývá uložena ve volném zámotku a ukryta mezi listím a dospělí motýli se líhnou po 2 až 5 týdnech. Dospělci poletují po dobu asi 2, max. 3 týdnů, páří se jen dopoledne a po poledni, v odpoledních hodinách se již nepáří neboť páření trvá několik hodin a kopulující pár by mohl spláchnout déšť. Jasoni jsou totiž původem horské Himálajské druhy a zkušenost s horskými bouřkami je naučila jinému chování.
Hodnota Významný zástupce orientální motýlí fauny.
Příčiny ohrožení Příčinou kritického úbytku jasoně dymnivkového je zejména zánik vhodných biotopů s výskytem živných rostlin (zarůstáním, likvidací rostlin a biotopů spojenými s těžbou dřeva, nevhodnou pastvou před dobou letu dospělců) a aplikace průmyslových hnojiv a pesticidů na místech jeho výskytu. Dospělci ale vyžadují v těsné blízkosti míst s živnými rostlinami místa k páření a květnaté louky se zdrojem nektaru. Housenky na jaře vyžadují přítomnost suchých částí rostlin (zejm. listů) na kterých se mohou slunit a poskytují jim též ochranu před predátory a holomrazem. Ostatně vajíčka samice přichycují též na části rostlin, včetně listů, na volnou půdu samice nekladou.
Ochrana Lesní porosty v místech jeho výskytu by měly být převedeny (obnoveny) na střední či nízké lesy (pařeziny) s častými světlinami. Součástí těchto zásahů by měla být i péče o spodní etáž trvalých světlin, popř. experimentální lesní pastva. Aby bylo řádně upozorněno na problémy, kterým jasoň dymnivkový v české krajině čelí, vyhlásila jej Česká společnost entomologická Hmyzem roku 2021.
Reference
Literatura ŠKAPEC, V. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR 3. Bratislava: Príroda, 1992. . Str. 106–107.
Externí odkazy
Kategorie:Otakárkovití Kategorie:Kriticky ohrožené druhy ČR