Týnec nad Sázavou je město v okrese Benešov ve Středočeském kraji, přibližně 30 kilometrů jižně od centra Prahy a 9 kilometrů severozápadně od Benešova. Žije zde obyvatel. Součástí města jsou i vesnice Brodce, Čakovice, Chrást nad Sázavou, Krusičany, Pecerady, Podělusy a Zbořený Kostelec.

Historie Týnec nad Sázavou leží na obou březích dolního toku řeky Sázavy. Nejstarší historie obce se datuje do 11. století, ze kterého pochází románská rotunda na levém břehu. V místě dnešního fotbalového hřiště a kempu V Náklí se nacházelo středověké sídliště. Ve 13. století bylo vybudováno panské sídlo vzniklé přestavbou areálu rotundy. Jedná se o takzvaný „hrad přechodného typu“. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. I přes výhodnou polohu nad brodem přes řeku Sázavu se Týnec ve středověku nestal významným tržním sídlem.  Obchodní stezka vedoucí Týncem na jih se postupně přesouvala východním směrem přes Václavice až do Benešova. V 15. století zanikl kamenný palác a ze staršího sídla zůstala pouze rotunda s věží. Vrchnost přesídlila na nedaleké Konopiště a zkázu hradu dokonal požár z roku 1654.

Roku 1791 založil František Josef z Vrtby areálu hradu manufakturu na výrobu kameninového zboží. První odborní dělníci byli povoláni z Flerchheimu u Mohuče, Bayreuthu, z Nizozemska a z Prahy. Od září 1792 probíhala zkušební výroba, v roce 1803 továrna poprvé vydělávala. Přesto zpočátku výdaje převyšovaly příjmy manufaktury a ta musela být v prvních desetiletích dotována z hraběcí pokladny. Týnecká kamenina napodobovala anglické vzory, byla však levnější a dostupnější. Rozvoji manufaktury pomohla i Napoleonova kontinentální blokáda, během které nebyla originální anglická kamenina dostupná. Se zvětšováním objemu výroby přestaly prostory hradu k výrobě kameniny dostačovat a roku 1812 byla vystavěna jednopatrová klasicistní budova nové manufaktury. Za Jana Karla z Lobkovic došlo roku 1866 pro nízkou rentabilitu výroby způsobenou drahou dopravou surovin k ukončení výroby. V Týnci a okolí došlo k nárůstu počtu dělníků i odborných pracovníků a z obce se stalo průmyslové středisko. Počet obyvatel obce stoupl z 54 před založením manufaktury na 180 v roce 1845 a ani po zániku kameninové výroby nenásledoval významný úbytek obyvatel.

V 19. století vznikla na Brodcích u Týnce nad Sázavou jedna z největších přádelen v Čechách, založená pražským podnikatelem Jakubem Wahlem.

18. ledna 1897 došlo k otevření železniční stanice pod názvem Týnice nad Sázavou/Tejnitz an der Sasau.

Během první světové války přišli do Týnce váleční uprchlíci z Haliče a Bukoviny. V průběhu války se zde též objevili váleční zajatci a ranění vojáci. Spolkový život téměř ustal a nezakázané spolky byly pod bedlivým dohledem rakouských úřadů. Roku 1922 se Týnec oddělil od Krusičan a stal se samostatnou obcí. Ve 20. letech se Posázaví stalo turistickým výletním cílem a v obci z turistického ruchu přes léto profitovalo mnoho rodin. Zároveň byl v letech 1920–1922 postaven silniční most přes Sázavu.

V roce 1931 vybudoval Ing. František Janeček na pravém břehu řeky slévárnu hliníkových slitin. Když v roce 1936 ukončila svou činnost brodecká přádelna, zakoupil Ing. Janeček celý areál a vybudoval zde továrnu na motocykly JAWA.

Za druhé světové války se část obce na levém břehu Sázavy stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1943 vystěhovat. Průmyslové podniky v Týnci v průběhu války produkovaly zbrojní výrobu pro Wehrmacht.

Po únoru 1948 a znárodnění průmyslových podniků došlo k dalšímu rychlému rozvoji obce. Byl vypracován dvouletý plán obnovy, během kterého byl v Týnci zřízen vodovod, mateřská škola, zavedeno ústřední topení v budově školy a proběhla úprava obecních cest. Začátkem 50. let 20. století fungovaly v obci dva průmyslové podniky: n. p. Metaz a n. p. Jawa. 

1. ledna 1969 získal Týnec statut města a proběhla další etapa výstavby, během které došlo k výstavbě sídliště pro zaměstnance obou závodů, rodinných i družstevních bytů, školního areálu s tělocvičnou a občanské vybavenosti v novém středu města. V areálu bývalého barokního statku V Náklí byl vystavěn administrativní komplex s budovou MNV a poliklinikou. Na levém břehu řeky došlo v rámci výstavby podle centrálního plánu k zástavbě farského kopce rodinnými řadovými domy. K uvažovanému zřízení středního odborného učiliště a vystavění sportovní haly a koupaliště plánovanému v deváté pětiletce (1991-1995) již vzhledem k listopadovým událostem roku 1989 nedošlo.

Od 1. července 2006Čakovice, web města Týnec nad Sázavou byla k městu připojena vesnice Čakovice i s celým katastrálním územím Čakovice u Řehenic podél Kamenického potoka. Předtím patřily Čakovice k obci Řehenice.

Rok 1932 Ve vsi Týnec nad Sázavou (545 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1749. (česky a německy) lékař, 2 autodopravci, bio Sokol, výroba cementového zboží, cukrář, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie v Týnci nad Sázavou, elektrotechnický závod, hodinář, 2 holiči, hospodářské skladištní družstvo, 3 hostince, státní hotel, instalace, kamnář, klempíř, kolář, konsum Včela, kovář, 5 krejčí, surové kůže, lakýrník, mlýn, obuvník, 2 pekaři, pila, 3 obchody s lahvovým pivem, pokrývač, rolník, řezník, sedlář, sklenář, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Týnec nad Sázavou, Městská spořitelna v Benešově, stavitel, 3 švadleny, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, obchod se zvěřinou a drůbeží.

Ve vsi Krusičany (přísl. Hrusice, 262 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Týnce nad Sázavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 646. (česky a německy) 2 hostince, kovář, mlýn, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, tesařský mistr, trafika.

Ve vsi Pecerady (přísl. Brodce, Hůrka, Ledce, Větrov, Zbořený Kostelec, 1297 obyvatel, sbor, dobrovolných hasičů, samostatná ves se později stala součástí Týnce nad Sázavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 993. (česky a německy) 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Peceradech, holič, 5 hostinců, konsum Včela, kovář, 4 krejčí, 3 obuvníci, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, rolník, 2 řezníci, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, Maitnerovy textilní závody, 3 trafiky, truhlář, zednický mistr.

V obci Podělusy (100 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Týnce nad Sázavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1067. (česky a německy) cihelna, 2 hostince, kovář, mlýn, obuvník, 5 rolníků, trafika.

Obecní správa

Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres NeveklovSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres NeveklovAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres NeveklovNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov 1949 Pražský kraj, okres Benešov 1960 Středočeský kraj, okres Benešov 1974 Středočeský kraj, okres Praha-západOznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v. 1996 Středočeský kraj, okres BenešovNařízení vlády č. 226/1995 Sb. 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Symboly města

Znak V době povýšení Týnce nad Sázavou na město k 1. lednu 1969 připravil člen vlastivědného spolku B. Gabriel návrh městského znaku. Na znaku měla být zachycena významná období týnecké historie, zejména doba Valdeků a románského Týnce, Hodějovských jako zástupců odboje proti Habsburkům a Vrtbů pro jejich průmyslový rozvoj obce. Protože erb pánů z Valdeka tvořila svinská hlava s kly, byl z návrhu vypuštěn a nahrazen siluetou rotundy s věží.

Konečná podoba městského znaku, navržená Dr. Jiřím Čarkem, byla schválena až 24. srpna 1978 a znak byl v nezměněné podobě využíván do roku 1989. V tomto období měl znak podobu červeného štítu s modrou patou, která symbolizovala řeku Sázavu. Na modré patě stála nízká hradební zeď se dvěma pilíři a cimbuřím o čtyřech, šesti a čtyřech stínkách. Nad nimi uprostřed románská rotunda s věží týneckého hradu. Stavby byly bílé, rotunda kvádrová se dvěma okénky. Střecha rotundy byla špičatá, u věže valbová, obě střechy byly černé barvy. V levém (heraldicky pravém) horním rohu štítu byl umístěn doprava nakloněný modrý štítek se zlatým kaprem ve skoku v modrém poli (znak rodu Hodějovských). V pravém (heraldicky levém) horním rohu štítu vlevo nakloněný štítek se zlatým kadlubem v modrém poli jako symbol závodu Metaz. V modré patě štítu symbol továrny Jawa v podobě zlatého slunce s paprsky. Po roce 1989 byly vypuštěny symboly obou podniků. Symbol Jawy na modré patě byl odebrán bez náhrady, místo znaku Metazu se objevil znak hrabat z vrtby v podobě trojího černého paroží ve zlatém poli.

Současný znak byl městu udělen 6. června 2003 na základě rozhodnutí z března téhož roku. Dokument předepisuje následující podobu: „V červeném štítě na modré patě za hradbou s cimbuřím románská kvádrovaná rotunda s apsidou, za ní hranolová věž, vše stříbrné s černými střechami. Věž provázená dvěma gotickými štítky, pravý modrý se zlatou vyskakující rybou, levý zlatý s trojím (2,1) černým parožím.“https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/4103

Vlajka Vlajka byla Týnci udělena 6. června 2003. „List tvoří modré karé široké jednu třetinu délky listu nad stejně velkým žlutým čtvercovým polem a dva vodorovné pruhy, bílý a červený. V modrém poli žlutá vyskakující ryba, ve žlutém poli tři (2,1) černá paroží. Poměr šířky k délce listu je 2:3.“ Vyšitý prapor byl městu slavnostně předán 16. listopadu 2004.

Logo Logo města navrhli roku 2014 Jan Vaněček a Petra Kolaříková z atelieru VAS. V logu je využit motiv řeky v podobě modré vlnovky, nad kterou je umístěna červená brána vycházející ze zjednodušeného písmena malého „n“. Barvy loga jsou odvozeny z barev městského znaku.

Průmysl

Týnecká kamenina náhled|upright|Hrad s rotundou Na přelomu 18. a 19. století došlo v Evropě k rozmachu keramického průmyslu. Jako cenově dostupná, esteticky a funkčně vyhovující náhrada za drahý porcelán a cínové nádobí se začala prosazovat produkce výrobků z kameniny. Jejím nejúspěšnějším výrobcem byl tehdy anglický průmyslník Josiah Wedgwood.

Továrnu na kameninové zboží v Týnci založil hrabě František Josef z Vrtby (1759–1830) v roce 1791, nebo 1793. První výrobní budovy se nacházely v areálu týneckého zámku vedle románské rotundy, kde byly zřízeny dvě pece na výpal keramiky a pec na vypalování rour. V románské rotundě a středověké hradní věži probíhalo mletí glazury. K areálu roku 1798 přibyly i prostory ve mlýně, kde byl zřízen stupník na drcení surovin.