Bývalá města na dnešním území České republiky.

Bývalá města, která jsou obcemi Rozlišování sídel na vsi, města a městečka existuje od 13. století, od 16. století se městečkům říkalo městyse. Po roce 1918 tyto tituly udělovala vláda. Roku 1762 bylo při sčítání v českých zemích zjištěno 347 měst a 465 městysů, 31. října 1857 již 470 měst a 420 městysů, k 29. září 1938 celkem 524 měst a 535 městysů.Historická města a městyse (Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly) , Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, Svaz měst a obcí ČR

Dosavadní tituly měst a městysů se po roce 1948 přestaly používat, jejich zánik je spojován s účinností zákona číslo 13/1954 Sb., o národních výborech, a s reformou národních výborů od 17. května 1954, ač ani ten je výslovně neruší ani nezakazuje, ale fakticky zanikly obce jako samosprávné a samostatné právnické osoby a národní výbory byly již jen orgány státní správy. Na základě § 22 odst. 2 tohoto zákona se městské národní výbory zřizovaly pouze v sídlech krajských národních výborů.Sbírka zákonů republiky Československé, částka 6/1954, vydána 9. března 1954 12/1954 Sb. Ústavní zákon o národních výborech 13/1954 Sb. Zákon o národních výborech 14/1954 Sb. Zákon o volbách do národních výborů Později byly městské národní výbory zřízeny i v dalších městech. Podle poslance Vávry označení město nebo městys nebylo žádným právním předpisem odňato, jen toto označení reálně vymizelo s novým společenským řádem zavedeným v Československu po druhé světové válce.51. schůze PSP ČR, středa 14. prosince 2005, Eduard Vávra zdůvodňuje pozměňovací návrh o obnovení titulů historických měst a městysů

Ústavní zákon Federálního shromáždění č. 294/1990 Sb. zkrátil volební období národních výborů a do sedmé hlavy ústavy vnesl název „Místní samospráva“. Následně schválené zákony České národní rady o obcích, o hlavním městě Praze a o volbách do zastupitelstev obcí k 24. listopadu 1990 fakticky obnovily samosprávné obce, opomněly však obnovit tituly město a městys podle právního stavu existujícího před 17. květnem 1954. Za města považovaly ty obce, ve kterých byl do té doby městský národní výbor.

Možnost obnovit status bývalých měst a městysů nebyla v roce 2005 součástí vládního návrhu novely zákona.Sněmovní tisk 987, novela zákona o obcích (obecní zřízení), vládní návrh 19. 5. 2005 Tuto úpravu předložil v rámci svého bloku pozměňovacích návrhů poslanec Eduard Vávra (ODS), přičemž většina z přítomných poslanců návrh schválila a hlasy pro i proti byly napříč stranami.53. schůze PSP ČR, 133. hlasování (novela zákona o obcích, o bloku pozměňovacích návrhů J), 27. 1. 2006, 09:56 Návrh předtím zazněl v roce 2005 na IX. sněmu Svazu měst a obcí ČR, tento svaz byl iniciátorem návrhu.

Obcím v Česku, které před 17. květnem 1954 byly městy, musí (nebo musel být) status města podle § 3 odst. 3 Zákona o obcích (128/2000 Sb.)Zákon o obcích, 128/2000 Sb., v aktuálně účinném znění , Portál veřejné správy ve znění zákona č. 234/2006 Sb.Sbírka zákonů, částka 76/2006, 31. května 2006, obsahuje zákon č. 234/2006 Sb., kterým se mění Zákon o obcích a řada dalších zákonů, účinném od 1. července 2006, vrácen (víceméně potvrzen), pokud o to požádají (nebo požádaly) předsedu Poslanecké sněmovny. Zákon nestanoví žádný maximální termín pro uplatnění této žádosti. Zákon obsahuje formulaci: „Obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem.“ (§ 3 odst. 3 zákona o obcích)

Zákon o obcích se nevztahuje na bývalá města, která se stala součástí hlavního města Prahy. Ustanovení o navrácení bývalého statusu také nelze uplatnit u bývalých měst, která dnes nejsou samostatnou obcí, ledaže by se nejprve zákonným způsobem odtrhly.

Podle § 3 odst. 1 téhož zákona ve znění účinném od 1. července 2006 může předseda Poslanecké sněmovny na návrh obce a po vyjádření vlády povýšit na město i jinou obec, která má alespoň 3 000 obyvatel. Z historických měst, která o status města přišla, nesplňuje tento limit žádné – alespoň 2 000 obyvatel z nich měly k 1. lednu 2005 obce Libušín (2577), Luže (2570), Kryry (2429), Neveklov (2377) a Jistebnice (2003).

S titulem města nebo městyse nejsou dnes spojena žádná speciální práva a povinnosti, ani v působnosti samosprávy, ani v přenesené působnosti státní správy. Dnes jde pouze o otázku prestiže obce a sounáležitosti jejích občanů. Rozlišení práv je dnes dáno zařazením mezi obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, statutární města a hlavní město.

Seznam obsahuje dnešní obce, které v roce 1954 byly městy a kterým tedy podle novely č. 234/2006 Sb. vznikl nárok na obnovení statusu města. Tučně jsou zvýrazněny obce, jimž dosud status města nebyl obnoven.

Středočeský kraj

Miličín, okres Benešov, status obnoven od 28. ledna 2022 Neveklov, okres Benešov, status obnoven od 10. října 2006 Pyšely, okres Benešov, status obnoven od 30. ledna 2007 Trhový Štěpánov, okres Benešov, status obnoven od 12. dubna 2007 Libušín, okres Kladno, status obnoven od 10. října 2006 Stříbrná Skalice, dříve okres Kolín, nyní okres Praha-východ Liběchov, okres Mělník,Úřední sdělení o povýšení na město: Vláda republiky Československé povýšila usnesením ze dne 26. dubna 1935 osadu Liběchov v politickém okrese Dubá na město. (K. č. 33.524/1935-7.) status obnoven od 23. ledna 2007 Rožďalovice, okres Nymburk, status obnoven od 23. ledna 2009Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček Krásná Hora nad Vltavou, okres Příbram, status obnoven od 29. února 2012Rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny č. 30 v 6. volebním období, ke stanovení obcí městem 29. února 2012, Miroslava Němcová Jesenice, okres Rakovník, status obnoven od 11. března 2008Rozhodnutí č. 29 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 11. března 2008 Dolní Kralovice, původní městečko zbouráno z důvodu výstavby vodní nádrže Švihov v letech 1968–1975, nové sídlo s týmž názvem vzniklo výše. Bývalo zmiňováno, že obec bývala městečkem, někdy však byla zmiňována i jako město. Obec o obnovení statusu zájem má, ale nepodařilo se nárok doložit.

Jihočeský kraj

Benešov nad Černou, okres Český Krumlov Rožmberk nad Vltavou, okres Český Krumlov, status obnoven od 10. října 2006 Deštná, okres Jindřichův Hradec, status obnoven od 10. října 2006 Stráž nad Nežárkou, okres Jindřichův Hradec, status obnoven od 10. října 2006 Strmilov, okres Jindřichův Hradec, status obnoven od 10. října 2006 Husinec, okres Prachatice, status obnoven od 12. dubna 2007 Vlachovo Březí, okres Prachatice, status obnoven od 10. října 2006 Bělčice, okres Strakonice, status obnoven od 11. února 2015 Sedlice, okres Strakonice, status obnoven od 10. října 2006 Jistebnice, okres Tábor, status obnoven od 17. října 2011 Adamov (u Českých Budějovic), status města historicky nejasný

Plzeňský kraj Hostouň, okres Domažlice, status obnoven od 10. října 2006 Nalžovské Hory, okres Klatovy, status obnoven od 24. září 2008Rozhodnutí č. 36 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 24. září 2008 Rejštejn, okres Klatovy, status obnoven od 23. října 2007 Strážov, okres Klatovy, status obnoven od 23. ledna 2007 Rabí, okres Klatovy, status obnoven od 1. dubna 2010Rozhodnutí č. 73 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Rabí městem, Miloslav Vlček, 1. dubna 2010 Kasejovice, okres Plzeň-jih, status obnoven od 1. prosince 2006 Úterý, okres Plzeň-sever, status obnoven od 23. ledna 2007 Všeruby, okres Plzeň-sever, status obnoven od 29. února 2012 Žihle, okres Plzeň-sever Bezdružice, okres Tachov, status obnoven od 10. října 2006 Černošín, okres Tachov, status obnoven od 1. prosince 2006 Kladruby, okres Tachov, status obnoven od 12. dubna 2007 Lestkov, okres Tachov

Karlovarský kraj Dolní Žandov, okres Cheb Mnichov, okres Cheb Prameny, okres Cheb Abertamy, okres Karlovy Vary, status obnoven od 22. června 2007 Bochov, okres Karlovy Vary, status obnoven od 10. října 2006 Boží Dar, okres Karlovy Vary, status obnoven od 10. října 2006 Horní Blatná, okres Karlovy Vary, status obnoven od 23. ledna 2007 Hroznětín, okres Karlovy Vary, status obnoven od 23. ledna 2007 Chyše, okres Karlovy Vary, status obnoven od 22. června 2007 Krásné Údolí, okres Karlovy Vary, status obnoven od 29. února 2012 Pernink, okres Karlovy Vary Jindřichovice, okres Sokolov Krajková, okres Sokolov Krásno, okres Sokolov, status obnoven od 12. dubna 2007 Oloví, okres Sokolov, status obnoven od 23. ledna 2007 Přebuz, okres Sokolov, status obnoven od 22. června 2007

Ústecký kraj Chřibská, okres Děčín, status obnoven od 10. října 2006 Jiřetín pod Jedlovou, okres Děčín Verneřice, okres Děčín, status obnoven od 10. října 2006 Březno, okres Chomutov Hora Svatého Šebestiána, okres Chomutov Loučná pod Klínovcem, okres Chomutov, status obnoven od 10. října 2006 Mašťov, okres Chomutov, status obnoven od 23. října 2007 Měděnec, okres Chomutov Radonice, okres Chomutov Údlice, okres Chomutov Vilémov, okres Chomutov Výsluní, okres Chomutov, status obnoven od 23. ledna 2007 Hoštka, okres Litoměřice, status obnoven od 10. října 2006 Blšany, okres Louny, status obnoven od 1. prosince 2006 Kryry, okres Louny, status obnoven od 23. ledna 2007 Vroutek, okres Louny, status obnoven od 23. ledna 2007 Hora Svaté Kateřiny, okres Most, status obnoven od 11. března 2008 Horní Jiřetín, okres Most, status obnoven od 10. října 2006 Ledvice, okres Teplice, status obnoven od 1. prosince 2006 Mikulov, okres Teplice

Liberecký kraj Kravaře, okres Česká Lípa Ralsko, okres Česká Lípa, status obnoven od 1. prosince 2006 Janov nad Nisou, okres Jablonec nad Nisou Lučany nad Nisou, okres Jablonec nad Nisou, status obnoven od 10. října 2006 Osečná, okres Liberec, status obnoven od 10. října 2006

Královéhradecký kraj Smidary, okres Hradec Králové Miletín, okres Jičín, status obnoven od 10. října 2006 Vysoké Veselí, okres Jičín, status obnoven od 22. června 2007 Železnice, okres Jičín, status obnoven od 23. ledna 2007 Stárkov, okres Náchod, status obnoven od 23. ledna 2007 Pilníkov, okres Trutnov, status obnoven od 12. dubna 2007

Pardubický kraj Hrochův Týnec, okres Chrudim, status obnoven od 19. dubna 2011 Proseč, okres Chrudim, status obnoven od 17. března 2011 Seč, okres Chrudim, status obnoven od 12. dubna 2007 Luže, okres Chrudim, status obnoven od 23. ledna 2007 Nasavrky, okres Chrudim, status obnoven od 24. září 2008 Horní Jelení, okres Pardubice, status obnoven od 10. října 2006

Vysočina Lipnice nad Sázavou, okres Havlíčkův Brod, status obnoven od 10. září 2019 Červená Řečice, okres Pelhřimov, status obnoven od 12. dubna 2007 Hořepník, okres Pelhřimov

Jihomoravský kraj Jevišovice, okres Znojmo, status obnoven od 23. ledna 2007

Olomoucký kraj Vidnava, okres Jeseník, status obnoven od 10. října 2006 Žulová, okres Jeseník, status obnoven od 10. října 2006 Domašov nad Bystřicí, okres Olomouc Město Libavá, okres Olomouc, obec obnovena k 1. lednu 2016 vyčleněním z vojenského újezdu Libavá Potštát, okres Přerov, status obnoven od 10. října 2006 Branná, okres Šumperk

Moravskoslezský kraj Andělská Hora, okres Bruntál, status obnoven od 23. dubna 2008 Dvorce, okres Bruntál Horní Město, okres Bruntál Janov, okres Bruntál, status obnoven od 23. ledna 2007 Osoblaha, okres Bruntál Ryžoviště, okres Bruntál

Sloučená a připojená města Bývalá města v Česku, která dnes jsou součástí jiného města. Seznam není kompletní.

Města sloučená do Prahy 12. února 1784 byla spojena v Královské hlavní město Prahu tato města: Staré Město (Staré město pražské) Nové Město (Nové město pražské) Malá Strana (Menší město pražské) Hradčany

Města připojená k Praze Židovské město, roku 1850 připojeno jako Josefov k Praze