Hóšó (: 鳳翔 ~ letící Fénix) byla první letadlová loď japonského císařského námořnictva a také první letadlová loď na světě, od počátku stavěná pro tento účel, která vstoupila do služby. V japonském námořnictvu měla jednoho předchůdce, nosič hydroplánů Wakamija, který dostal před dokončením Hóšó na příď vzletovou palubu, k testům leteckých postupů.

Vývoj thumb|left|Hóšó během zkušební plavby v Tokijské zátoce v prosinci 1922. Všimněte si zešikmení přední části letové paluby a lodního ostrova na pravoboku Konstrukce trupu Hóšó byla založena na křižníkovém designu, ale přesto šlo o novou konstrukci. Loď byla od počátku konstruována jako letadlová. Stavba lodi probíhala v loděnici Asano v Jokohamě. Kýl byl založen 16. prosince 1919, loď byla spuštěna na vodu 13. listopadu 1921 a dokončena 27. prosince 1922. Předběhla tak o 13 měsíců britskou letadlovou loď HMS Hermes, která byla objednána dříve a rovněž konstruována od počátku jako letadlová, ale jejíž stavba se protáhla.

Zpočátku měla Hóšó sloužit ke kombinovanému provozu palubních letadel i hydroplánů, ale během konstrukce byla její koncepce změněna na klasickou letadlovou loď. Konstrukce lodi byla založena na trupu křižníku. Po dokončení měla Hóšó jednu vzletovou a přistávací palubu, jejíž přední část se svažovala dolů. Na pravoboku byl umístěn ostrov se stožárem, před ostrovem byl jeřáb a za ostrovem byly tři komíny, které bylo možné během leteckých operací sklopit pod úroveň paluby. Během přestavby v roce 1923 bylo odstraněno zešikmení přední části paluby, odstraněn ostrov i jeřáb a stožár se dal sklopit. Loď tak získala hladkopalubové uspořádání s velitelským můstkem pod palubou, které bylo v japonském námořnictvu velice oblíbené, protože operujícím letounům nehrozila kolize s nástavbami.

V letech 1932 až 1933 se na Hóšó testovalo nové světelné zařízení čakkan šidótó pro navedení letounů na přistání. Po úspěšných zkouškách bylo následně instalováno i na ostatní letadlové lodě císařského námořnictva. Během přestavby v roce 1934 byly komíny definitivně fixovány ve sklopené poloze.

Operační služba

Protože Hóšó byla první loď svého druhu v japonském námořnictvu, během dvacátých let sloužila především pro vyvinutí metodiky leteckého provozu a taktiky leteckých operací, v čemž navázala na upravený nosič hydroplánů Wakamija.

V létě 1928 se Hóšó zúčastnila námořního cvičení u Amami Óšima, během kterého se testovala použitelnost koordinovaného útoku hladinových jednotek torpédy s leteckým torpédovým útokem. Tři vyslané torpédonosné letouny vyčkaly začátku torpédového útoku křižníků a poté zaútočily na formaci bitevních lodí z opačné strany, než křižníky. Ze tří torpéd dvě zasáhla bitevní loď Mucu.Peattie, str. 37 a mapa 2-2 na str. 38

Hóšó se účastnila šanghajského incidentu, když například 28. ledna 1932 její letouny bombardovaly Šanghaj. Dne 5. února se pět letadel z Hóšó utkalo s devíti čínskými stíhači a 19. února se opět letci z Hóšó dostaly do vzdušného souboje. Mezi 23. a 26. únorem zaútočily letouny z Hóšó a Kaga na japonská letiště u Su-čou a Chang-čou. Při návratu z útoku na letiště u Chang-čou bylo devět bombardérů a šest stíhaček Nakadžima A1N2 z Hóšó napadeno pěti čínskými stíhači, přičemž Japonci sestřelili tři z nich.Peattie, str. 50 a 51

Dne 26. září 1935 byla Hóšó poškozena během incidentu 4. kantai východně od severního Honšú. Od roku 1937 se účastnila druhé čínsko-japonské války. Od srpna do prosince 1937 letouny z Hóšó podporovaly operace japonské armády v Číně. V té době byla Hóšó společně s letadlovou lodí Rjúdžó součástí Dai-iči kókú sentai ( ~ 1. divize letadlových lodí). V té době se její letecký park skládal z devíti stíhaček Nakadžima A2N a šesti útočných letounů Jokosuka B3Y1.

V době vypuknutí druhé světové války v Pacifiku už byla konstrukce Hóšó překonána novějšími nosiči. Loď byla příliš malá a pomalá pro provoz moderních letounů a sloužila hlavně pro výcvik nových pilotů. Hóšó se ještě účastnila operací během bitvy u Midway, ale už ne v hlavním útočném svazu, ale v podpůrné roli jako letadlová loď dálkového krytí hlavních sil admirála Jamamota. V té době stále ještě nesla dvouplošné torpédové bombardéry s pevným podvozkem Jokosuka B4Y1. Byl to právě bombardér B4Y1 z lodi Hóšó, který ráno 5. června 1942 vyfotil hořící letadlovou loď Hirjú.

Od roku 1943 byla loď stažena z bojových operací a sloužila ve Vnitřním moři k výcviku. Byla prodloužena letová paluba, aby umožnila bezpečný start a přistání i těžším modernějším letounům. Dne 19. března 1945 byla v Kure lehce poškozena náletem palubních letadel z TF 58 viceadmirála Mitschera, přičemž bylo zabito šest mužů posádky.

Poválečná služba Hóšó byla jedna z pouhých čtyř japonských letadlových lodí, které přežily druhou světovou válku. Po skončení války byla přestavěna na transportní loď, což mimo jiné spočívalo ve zkrácení letové paluby a sloužila až do června 1946 k repatriaci japonských vojáků zpět do Japonska. Poté byla vyřazena a v roce 1947 sešrotována.

Letecká skupina na Hóšó Po dokončení: stíhací Micubiši 1MF1-5 a torpédonosné Micubiši B1M1. Původně se počítalo i s torpédonosným trojplošníkem Micubiši 1MT1N, ale ukázalo se, že ten se kvůli své výšce nevešel do hangáru.Peattie, str. 53, 55 a poznámka 6 na str. 320 1932: 9 stíhaček Nakadžima A1N1 (typ 3), 3 bombardéry Micubiši B1M2 (typ 13), 3 průzkumná letadla Micubiši C1M (typ 10) 1937: 9 stíhaček Nakadžima A4N1 (typ 95), 6 bombardérů Jokosuka B3Y1 (typ 92) 1941: 11 stíhaček Micubiši A5M, 8 bombardérů Jokosuka B4Y1 1942: 8 bombardérů Jokosuka B4Y1

Odkazy Reference

Externí odkazy

IJN Hosho and her aircraft na smmlonline.com Hosho (Aircraft Carrier, 1922-1947) na history.navy.mil JN Hosho Light Aircraft Carrier na globalsecurity.org IJN Hosho: Tabular Record of Movement na combinedfleet.com Warship Hosho na aeronautic.dk – model v měřítku 1:700

Kategorie:Japonské letadlové lodě Kategorie:Japonské válečné lodě ve druhé světové válce Kategorie:Lodě zahájené 1919 Kategorie:Lodě spuštěné 1921 Kategorie:Lodě přijaté 1922 Kategorie:Lodě sešrotované 1947 Kategorie:Jokohama