Hubert Slouka (6. února 1903 Brno – 14. září 1973 Praha) byl český astronom a popularizátor astronomie.
Život Většině astronomické veřejnosti byl znám jako dlouholetý šéfredaktor Říše hvězd, autor výborných vědeckopopulárních knih o astronomii, autor mnoha článků a výstav (nejrozsáhlejší – velká výstava Kepler a Praha) a oblíbený řečník. Po ukončení studií pracoval v Astronomickém ústavu UK a později na Státní hvězdárně v Praze. Účastnil se výpravy greenwichské hvězdárny za zatměním Slunce do Kanady (stanoviště Parent [47°55´N; 74°37´W], 31. srpna 1932, 20:20 UTC, 15:20 místního času) a byl organizátorem první samostatné české výpravy za zatměním Slunce do Japonska (stanoviště Nakatonbetsu [44°58´N; 142°17´E], 19. června 1936, 06:19 UTC, 15:19 místního času). Na této druhé výpravě ho jako mladší spolupracovník doprovázel Zdeněk Kopal, který se stal později jedním z nejvýznamnějších českých astronomů druhé poloviny 20. století. Dlouholeté úspěchy s řízením časopisu Říše hvězd (od r. 1933) a popularita, kterou mu získala kniha Pohledy do nebe i přednášková činnost, jej po druhé světové válce stále více přitahovaly k popularizaci astronomie.
Za první republiky měl politicky blízko k národnědemokratické straně. Na začátku nacistické okupace se zapojil do odboje prostřednictvím Prokopa Drtiny a v srpnu 1939 během služební cesty do Londýna navázal kurýrní spojení mezi Edvardem Benešem a jeho příznivci v protektorátu. V roce 1941 využil své znalosti o odbojovém hnutí k vydírání Jaroslava Drábka. V anonymním dopise se vydával za člena gestapa a za to, že jeho činnost neoznámí, požadoval milion korun. Drábek celou záležitost po konzultaci s londýnskou emigrací oznámil úřadům. Slouka byl odhalen a následně odsouzen za přisvojování si identity příslušníka SS. Podle Drábkova svědectví se Slouka po válce prezentoval jako komunista. Podle poválečného vydání knihy Pohledy do nebe byl v koncentračním táboře.
Dokázal v posluchačích vzbudit zájem o astronomii, sdružit je a podnítit v nich chuť k další aktivní činnosti. Rovněž se autorsky podílel na heslech z oboru astronomie v desetidílném Komenského slovníku naučném, který vyšel v letech 1937–1938.Komenského slovník naučný, Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, Svazek I. a II., Praha 1937, nečíslované strany v závěru. Jeho „Přehledná mapa měsíce“ je třetí přílohou v šestém svazku této encyklopedie. Zasloužil se o vznik hvězdárny v pražských Ďáblicích. Na ďáblickou hvězdárnu pamatoval i ve své závěti, po jeho smrti získala hvězdárna jeho rozsáhlou soukromou knihovnou. Po Hubertu Sloukovi je pojmenována planetka .
Knihy Pohledy do nebe (Praha, Orbis, 1942, 1947, 1949) Poznejte souhvězdí (Praha, Orbis, 1955) Zářící vesmír (Praha, Práce, 1962)
Odkazy
Reference
Literatura časopis Říše hvězd, roku 1973
Externí odkazy
Hvězdárna Ďáblice: http://www.planetarium.cz/DABLICEOBS/
Kategorie:Čeští astronomové Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Narození 6. února Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí v roce 1973 Kategorie:Úmrtí 14. září Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Čeští popularizátoři vědy Kategorie:Popularizátoři astronomie